Vyhláška Ministerstva životního prostředí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví:

• a) bližší vymezení zdroje znečišťování,

• b) postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod,

• c) provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 6 vodního zákona,

• d) provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence,

• e) způsob sledování znečištění odpadních vod a měření objemu vypouštěných odpadních vod,

• f) požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřicích skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod,

• g) vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání,

• h) náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup pro jejich posuzování a povolování odkladu Českou inspekcí životního prostředí (dále jen „Inspekce“).

§ 2

Bližší vymezení zdroje znečišťování

(K § 91 vodního zákona)

(1) Zdrojem znečišťování se pro účely této vyhlášky rozumí území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

(2) Za samostatný zdroj znečišťování se považuje i část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, ze kterého se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových.

§ 3

Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách a zjišťování průměrné koncentrace znečištění odpadních vod

(K § 91 vodního zákona)

(1) Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, rozbory vzorků a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Technické požadavky na předběžnou úpravu vzorků jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Odběr vzorků se řádně dokumentuje. Základem dokumentace je písemné zpracování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Program i standardní pracovní postup vzorkování se sestavuje s využitím statistických metod a příslušných technických norem uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. O odběrech vzorků se provádí písemný záznam.^1) Písemné záznamy se vedou také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly dodržování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Vzorky se neodebírají v době tání sněhu, dlouhotrvajících nebo intenzivních srážek a bezprostředně po nich.

(3) Minimální roční četnost odběrů vzorků a typy vzorků jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Pro výpočet množství znečištění se použijí výsledky rozborů ze všech odběrů vzorků zpracovaných podle této vyhlášky. Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen „znečišťovatel“) odebírá větší než minimálně stanovený počet vzorků podle této vyhlášky; to se nevztahuje na nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob.

(4) Odběry vzorků zabezpečují odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“), které při těchto odběrech umožní účast znečišťovateli. Vzorky se odebírají v místě, které stanovil vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod [§ 8 odst. 1 písm. c) a § 38 odst. 3 vodního zákona]; jestliže toto místo vodoprávní úřad nestanovil, odebírají se v místě, v němž lze zajistit maximální objektivitu měření znečištění.

(5) Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách se zjišťuje:

• a) u znečištění vypouštěného kontinuálně jako aritmetický průměr z výsledků všech rozborů těchto vzorků, jestliže jejich počet je menší než 24 v příslušném kalendářním roce,

• b) u znečištění vypouštěného kontinuálně, a jestliže počet vzorků odebraných v příslušném kalendářním roce je rovný nebo větší než 24, tímto postupem:

• 1. z výsledků všech rozborů vzorků provedených znečišťovatelem v kalendářním roce se stanoví aritmetický průměr a vypočte se směrodatná odchylka σn,

• 1. k aritmetickému průměru vypočtenému podle předchozího bodu se připočte a odečte hodnota dvojnásobku σn a stanoví se takto rozmezí hodnot výsledků rozborů vzorků,

• 1. výsledky rozborů vzorků překračující rozmezí hodnot podle předchozího bodu se vyloučí a stanoví se nový soubor výsledků rozborů vzorků,

• 1. z tohoto souboru výsledků rozborů vzorků se stanoví aritmetický průměr,

• c) u znečištění vypouštěného z kampaňové výroby nebo v případech řízeného nebo nepravidelného vypouštění se průměrná roční koncentrace stanoví výpočtem, jehož způsob projedná znečišťovatel bezodkladně s Inspekcí.

(6) Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečišťování vypouštěny z více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace vypouštěného znečištění ze všech výpustí zdroje znečišťování pro účel porovnání s limity zpoplatnění jako podíl součtu množství znečištění vypouštěného ze všech výpustí zdroje znečišťování a součtu objemů odpadních vod vypouštěných ze všech výpustí zdroje znečišťování.

(7) Skutečnost, že zpoplatněné znečišťující látky v odpadních vodách, uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce (dále jen „ukazatele znečištění“), vypouštěných ze zdroje znečišťování nepřekračují hmotnostní, popřípadě koncentrační limity zpoplatnění, se prokazuje především sledováním množství a jakosti vypouštěných odpadních vod v místě a způsobem, který stanovil rozhodnutím vodoprávní úřad (§ 8 vodního zákona). Nejsou-li v rozhodnutí vodoprávního úřadu místo a způsob měření stanoveny, prokazuje se tato skutečnost buď rozborem odpadních vod provedeným z odebraného typu vzorku b) podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, nebo dokladem, že provozovaná technologie vstup těchto látek do odpadních vod vylučuje. Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností, zjišťuje se množství znečištění teoretickým výpočtem. Podrobnosti výpočtu projedná znečišťovatel s Inspekcí.

(8) Kontrola správnosti sledování znečištění odpadních vod a stanovení koncentrací znečištění v ukazatelích znečištění podle § 112 odst. 1 písm. f) vodního zákona zahrnuje zejména:

• a) přezkoumání podkladů, které vede znečišťovatel v rámci provozní evidence a dokumentace o odběru vzorků a které oprávněná laboratoř vede o jejich úpravě a analýze; předmětem přezkoumání je i doklad odborné způsobilosti laboratoře ke stanovení ukazatelů znečištění vod podle § 7,

• b) odběr a rozbor kontrolních vzorků, který se provádí zejména až po analýze možných příčin nepřijatelných výsledků zjištěných podle písmene a); v případě zjištění nedostatků se po realizaci opatření k nápravě provede odběr a rozbor kontrolního vzorku jako kontrola účinnosti přijatých opatření. Odběry a rozbory pro účely kontroly sledování znečištění odpadních vod provádějí oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „kontrolní laboratoř“) v souladu s podmínkami stanovenými touto vyhláškou. Kontrolní laboratoř vyrozumí znečišťovatele o kontrole bezprostředně před jejím započetím. Na jeho žádost mu předá předem dohodnutou část odebraného vzorku po jeho předběžné úpravě podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, oznámí mu konec kontroly a vyhotoví protokol o kontrole. Kontrolní laboratoř oznámí Inspekci nejpozději do 20 dnů po provedení kontroly její výsledky. Kontrolní laboratoř sdělí znečišťovateli bez odkladu výsledky kontroly.

(9) Výsledky rozborů odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně nejistot; podrobnosti pro jejich stanovení při porovnávání výsledků jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Pro výpočet průměrné roční koncentrace a množství znečištění se hodnoty připuštěných nejistot měření neberou v úvahu.

(10) Při rozdílných výsledcích rozborů stejného vzorku provedených současně oprávněnou laboratoří znečišťovatele a kontrolní laboratoří se vychází z požadavků příslušné technické normy.^2) Při identifikaci příčin rozdílných výsledků rozborů stejného vzorku a při jejich odstranění oprávněná i kontrolní laboratoř vzájemně spolupracují a informují Inspekci. Zjistí-li se však, že u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti se odchyluje výsledek stanovení koncentrace ukazatele znečištění u dvou kontrolních vzorků analyzovaných současně kontrolní laboratoří a oprávněnou laboratoří znečišťovatele o více než 30 %, přičemž za základ se bere výsledek kontrolní laboratoře, a je zjištěno, že chyba je na straně znečišťovatele, použije se k výpočtu poplatků aritmetický průměr koncentrací znečištění v příslušném ukazateli znečištění, které zjistí rozbory v daném kalendářním roce kontrolní laboratoř; tímto způsobem se stanoví roční průměrná koncentrace znečištění v příslušném ukazateli znečištění i v případě, kdy oprávněná laboratoř neanalyzuje současně s kontrolní laboratoří podíl vzorku odebraný kontrolním odběrem a odchyluje-li se průměrná koncentrace ukazatele znečištění u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti stanovená podle odstavce 5 písm. a) a b) za posledních 12 kalendářních měsíců o více než 30 % od dvou kontrolních vzorků analyzovaných kontrolní laboratoří v jednom kalendářním roce; v případě vypouštění podle odstavce 5 písm. c) se postup stanovení koncentrace ukazatele znečištění zvolí po projednání s Inspekcí. Nesleduje-li znečišťovatel množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách způsobem stanoveným touto vyhláškou, může Inspekce použít k výpočtu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod výsledky stanovení koncentrací ukazatelů znečištění zjištěné v daném roce kontrolní laboratoří.

§ 4

Zjišťování ročního objemu vypouštěných odpadních vod a provádění měření jejich objemu

(K § 91 vodního zákona)

(1) Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjišťuje jako objem odpadních vod vypuštěných za kalendářní rok.

(2) Místo, způsob a případně četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod zajistí znečišťovatel v souladu s podmínkami uvedenými v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust. Pokud tyto podmínky v povolení stanoveny nejsou, zvolí znečišťovatel místo, způsob a případně četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod tak, aby objem vypouštěných odpadních vod byl zjištěn co nejobjektivněji.

(3) Je-li instalováno měřidlo, vypočte se objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla. Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda. Zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření je stanoveno zvláštním právním předpisem.^3)

(4) Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do vzniku poruchy. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odvodí se objem z údajů minulého roku.

(5) Není-li instalováno měřidlo splňující podmínky uvedené v odstavci 3, stanoví se objem odpadních vod na základě jednorázových měření, minimálně na základě jednoho týdenního měření za kalendářní rok. Roční objem vypouštěných odpadních vod se vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období a počtu časových období za rok. Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po nich. Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností, lze určit roční množství znečištění u výpustí nebo zdroje znečišťování teoretickým výpočtem. Podrobnosti výpočtu projedná znečišťovatel s Inspekcí.

(6) Pokud je jako měřidlo objemu odpadních vod instalováno stanovené měřidlo, podléhá režimu státní metrologické kontroly měřidel.^3) Státní metrologickou kontrolu měřidel provádí Český metrologický institut, ověřování stanovených měřidel mohou provádět i autorizovaná metrologická střediska.

(7) Kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod provádějí odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „měřicí skupina“). Kontrola zahrnuje ověření správnosti měření zjištěním a osvědčením objemu nebo průtoku vypouštěných odpadních vod.

(8) Výsledky kontroly předává měřicí skupina po ukončení kontroly do 30 dnů Inspekci.

(9) Pokud je rozdíl naměřeného objemu u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti mezi objemem naměřeným ve stejné době znečišťovatelem a měřicí skupinou u dvou kontrolních měření větší než 10 % oproti výsledkům měřicí skupiny, použije se k výpočtu ročních poplatků aritmetický průměr objemů z kontrolních měření.

§ 5

Náležitosti provozní evidence

(K § 91 odst. 1 vodního zákona)

Náležitostmi provozní evidence jsou originály nebo ověřené kopie:

• a) protokolů o rozborech odpadních vod s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

• b) protokolů o rozborech odebrané vody, je-li uplatňován odečet, s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

• c) protokolů o odběru vzorků,

• d) registračních výstupů měření průtoků, pokud jsou instalovány, záznamů pravidelných odečtů měřidel průtoku a objemu,

• e) protokolů o provedených jednorázových měřeních průtoku a objemu,

• f) záznamů a protokolů o provedených ověřováních či kalibracích měřidel,

• g) evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot uvedených v poplatkovém hlášení a poplatkovém přiznání včetně podkladů k výpočtům poplatků za každý zdroj znečišťování a jeho výpust či výpusti,

• h) evidence údajů o objemu odebrané vody,

• i) záznamů v provozním deníku vodního díla o provedení odběrů vzorků pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových včetně provedení kontrolních odběrů.

§ 6

Způsob sledování znečištění odpadních vod a měření objemu vypouštěných odpadních vod

(K § 92 vodního zákona)

Způsob sledování znečištění odpadních vod a měření objemu vypouštěných odpadních vod jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce.

§ 7

Požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřicích skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod

(K § 91 odst. 2 a § 92 vodního zákona)

(1) Odborná způsobilost oprávněných a kontrolních laboratoří se pro rozbory odpadních vod prokazuje:

• a) osvědčením o akreditaci,^4) nebo

• b) osvědčením o správné činnosti laboratoře, které vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (tj. nezávislým posouzením jakosti práce a zavedeného systému dodržování jakosti práce v laboratoři).

(2) Odborná způsobilost měřicích skupin se prokazuje:

• a) autorizací k výkonu úředního měření průtoku aplikovatelnou pro daný účel,^5) nebo

• b) osvědčením o způsobilosti k měření průtoku dané prověřením odborné způsobilosti k tomu pověřenou organizací v souladu s podmínkami zvláštního právního předpisu.^3)

§ 8

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání

(K § 93 a 94 vodního zákona)

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 9

Náležitosti žádostí o povolení odkladu placení poplatků

(K § 96 vodního zákona)

(1) Žádost o povolení odkladu placení poplatků (dále jen „odklad“) se podává Inspekci v souvislosti se stavbou čistírny odpadních vod nebo s rekonstrukcí nebo rozšířením již vybudované čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“), v souvislosti s výstavbou jiného zařízení investičního charakteru, kterým je jiná stavba nebo zařízení ke snížení množství vypouštěného znečištění do vodního toku, než je čistírna odpadních vod, např. retenční nádrž, zařízení k separaci vod (dále jen „jiné zařízení“), nebo v souvislosti s investičním technologickým opatřením ve výrobě, jehož důsledkem je snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových vod. Možnost poskytnutí odkladu se nevztahuje na údržbu a opravy stavby, opravy jiného zařízení, opravy technologie a případy omezení výroby.

(2) Žádost o odklad znečišťovatel doloží

• a) v případě zahájení prací na stavbě nebo na jiném zařízení:

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby nebo výstavby jiného zařízení (§ 15 vodního zákona),

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení k vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro dobu realizace stavby nebo jiného zařízení ke snížení vypouštěného znečištění s uvedením hodnot znečištění, jichž má být stavbou nebo jiným zařízením dosaženo,

• 1. dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění v ukazatelích znečištění v odpadních vodách ze zdroje znečišťování s uvedením hodnot před realizací stavby nebo jiného zařízení,

• 1. rozpočtovými náklady na provedení stavby nebo jiného zařízení,

• 1. kopiemi zápisu ze stavebního deníku,^6) z něhož vyplývá, že stavba byla skutečně zahájena, tj. že zhotovitel převzal staveniště a začal provádět stavební práce,

• 1. časovým harmonogramem výstavby,

• 1. uzavřenou smlouvou o převedení finančních prostředků na financování předmětné stavby nebo jiného zařízení, převedl-li znečišťovatel na tyto práce prostředky,

• b) v případě zahájení prací na investičním technologickém opatření ve výrobě:

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení stavby investičního technologického opatření ve výrobě, vydaným příslušným stavebním úřadem, nebo v případě, že tohoto povolení není třeba, tomu odpovídajícím prohlášením znečišťovatele doloženým vyjádřením vodoprávního úřadu podle § 18 vodního zákona, ve kterém bude uveden i předpokládaný termín dokončení stavby, popřípadě jiných prací,

• 1. rozpočtovými náklady na provedení investičního technologického opatření ve výrobě,

• 1. dokladem, že práce byly skutečně zahájeny, vydaným znečišťovatelem s uvedením data zahájení prací a časovým harmonogramem výstavby,

• 1. pravomocným rozhodnutím o povolení vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro dobu stavby či prací na investičním technologickém opatření ve výrobě, jímž bude sníženo množství vypouštěného znečištění, s uvedením hodnot, jichž má být investičním technologickým opatřením ve výrobě dosaženo,