Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství^1) stanoví emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podle § 4 odst. 4 zákona (dále jen „zdroj“) do jednotlivých kategorií zdrojů.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na

• a) spoluspalování odpadů s palivy ve zdrojích, které je uvedeno ve zvláštním právním předpisu,^2)

• b) zdroje, které emitují těkavé organické sloučeniny z procesů aplikujících rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.^3)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

• a) vyjmenovaným zdrojem – zdroj uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

• b) nevyjmenovaným zdrojem – zdroj neuvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení,

• c) zvláště velkým zdrojem^4) – zdroj se zvláště významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo příloze č. 2 k tomuto nařízení nebo ve zvláštním právním předpisu,^4)

• d) velkým zdrojem – zdroj s velmi významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je vyšší než 5 MW, nebo zdroj, který při svém projektovaném výkonu a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající emisnímu limitu překračuje limitní roční hmotnostní tok emise alespoň 1 nebo více z dále uvedených znečišťujících látek množství

• 1. 200 t tuhých znečišťujících látek,

• 1. 300 t oxidu siřičitého,

• 1. 4 t chloru a jeho těkavých anorganických sloučenin uváděných jako chlor,

• 1. 10 t těkavých organických látek uváděných jako celkový organický uhlík ze zdrojů,

• 1. 200 t oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřených jako oxid dusičitý (dále jen „oxidy dusíku“),

• 1. 1 t sulfanu,

• 1. 2 t těkavých anorganických sloučenin fluoru uváděných jako fluor,

• 1. 50 t oxidu uhelnatého,

• 1. 50 t amoniaku, nebo

• 1. v případě jakékoli další ze znečišťujících látek nebo jejich stanovené skupiny uvedené v seznamu znečišťujících látek překračuje její celková roční emise zjištěná z hodinového průměru desetinásobek hmotnostního toku rozhodujícího pro stanovení limitní koncentrace v odpadním plynu,

• e) středním zdrojem – zdroj s významným vlivem na kvalitu ovzduší uvedený v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, nebo zdroj, u něhož jmenovitý tepelný výkon přímého procesního ohřevu je roven nebo vyšší než 0,2 kW, nebo zdroj, který překračuje při svém nejvyšším projektovaném výkonu za nejméně příznivých provozních podmínek s ohledem na ochranu ovzduší a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu roční hmotnostní tok emise alespoň u 1 nebo více znečišťujících látek v množství od 10 do 100 % uvedených v písmenu d) bodech 1 až 10 nebo překračuje-li při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající obecnému emisnímu limitu hodinovou emisi stanovenou jako rozhodný hmotnostní hodinový tok emisí znečišťující látky, nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, pro stanovení obecného emisního limitu postupem uvedeným ve zvláštním právním předpisu,^5)

• f) malým zdrojem – zdroj, který nelze zařadit podle písmen c) až e),

• g) stávajícím zdrojem – zdroj, na který bylo vydáno stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

• h) novým zdrojem – zdroj, na který bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak,

• i) přímým procesním ohřevem – ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny společně se znečišťujícími látkami emitovanými technologickým procesem,

• j) zemědělským zdrojem – zdroj emisí amoniaku a dalších znečišťujících látek z provozu zemědělských technologií uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 3

Vyjmenované zdroje a jejich kategorizace

(1) Kategorie vyjmenovaných zdrojů, specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu jsou uvedeny v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení. Technické a další podmínky provozu vyjmenovaných zdrojů obsahují požadavky na konstrukci a vybavení zdroje nebo na jeho provozování, které specifické emisní limity doplňují nebo nahrazují.

(2) Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení a dále lze uplatnit obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny. Obecné emisní limity se uplatňují postupem podle § 9 odst. 4 zákona.

§ 4

Nevyjmenované zdroje

Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.^5) Kategorizace nevyjmenovaných zdrojů se stanoví podle § 2 písm. d) až f) tohoto nařízení.

§ 5

Postup stanovení obecných emisních limitů

(1) Pokud pro danou znečišťující látku nebo stanovenou skupinu látek není u zdroje stanoven specifický emisní limit a dojde-li k vymezení znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin tak, aby byly plněny obecné emisní limity, orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“)

• a) stanoví obecné emisní limity těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u nichž činí při nejvyšším projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající jejich obecnému emisnímu limitu vypočtený roční hmotnostní tok více než 4 % hodnoty ročních hmotnostních toků znečišťujících látek uvedených v § 2 písm. d),

• b) stanoví obecné emisní limity jiných látek, jejichž emise lze u zdroje prokazatelně předpokládat a které mají významný vliv na kvalitu ovzduší v místě působení zdroje, především jedná-li se o oblast podle § 7 odst. 1 zákona,

• c) stanoví obecné emisní limity dalších látek na základě vlastního posouzení nebo odborného posudku a odůvodní je ve vydaném rozhodnutí,

• d) u zvláště velkého zdroje posoudí stanovení emisních limitů podle § 6 u všech znečišťujících látek v tomto ustanovení uvedených, pro které nejsou u zdroje stanoveny specifické emisní limity.

(2) Od plnění stanovených emisních limitů podle odstavce 1 písm. b) a c) lze upustit u těch znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, u kterých výsledky autorizovaného měření emisí prokáží nebo odborný posudek doloží, že jejich emise jsou pod úrovní 10 % obecného emisního limitu a pod 10 % limitního emisního toku.

§ 6

Emisní limity zvláště velkých zdrojů

Při vydávání povolení podle § 17 odst. 1 a 2 zákona u zvláště velkých zdrojů se stanoví obecné emisní limity a další podmínky jejich uplatňování v souladu s § 5 u těchto znečišťujících látek

• a) tuhé znečišťující látky,

• b) oxid siřičitý,

• c) oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (oxidy dusíku),

• d) oxid uhelnatý,

• e) sulfan,

• f) thioethery a thioalkoholy,

• g) amoniak a amonné soli vyjádřené jako amoniak (amoniak),

• h) těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík (VOC),

• i) těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov (těžké kovy),

• j) azbest (suspendované částice, vlákna),

• k) chlor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako Cl (chlor),

• l) fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako F (fluor),

• m) arzen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As (arzen),

• n) kyanidy vyjádřené jako CN (kyanidy),

• o) karcinogenní a mutagenní látky nebo látky ovlivňující reprodukci^6) (karcinogeny),

• p) polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF),

• r) pachové látky,

pokud pro tyto znečišťující látky nejsou v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení stanoveny specifické emisní limity.

§ 7

Společná ustanovení

Pro účely zpoplatňování emisí znečišťujících látek podle § 19 zákona a vedení provozní evidence podle § 13 zákona se považuje soubor všech zdrojů znečišťování ovzduší téhož provozovatele, které jsou umístěny v jediném provozním celku nebo areálu, za společný zdroj. Kategorii společného zdroje určuje kategorie zdroje, která je podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona nejvyšší.

§ 8

Přechodná ustanovení

(1) Splnění zpřísněných nebo nově uložených specifických emisních limitů u všech zdrojů, kterým je toto nařízení stanoví, zajistí provozovatelé nejpozději do 1. ledna 2005. Do té doby provozovatelé dodržují emisní limity platné do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a postupují podle bodu 0.4. přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na emisní limity pro pachové látky.

(2) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost změnit nebo nově zpracovat soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řád) podle § 11 odst. 2 zákona, učiní tak provozovatel nejpozději do 31. května 2003.

(3) Provozovatelé stávajících zdrojů provedou první měření emisí u

• a) zvláště velkých zdrojů do 31. března 2003,

• b) velkých zdrojů nejpozději do 1 kalendářního roku ode dne posledního jednorázového měření, které bylo prokazatelně provedeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení,

• c) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření nebylo prokazatelně provedeno po 1. lednu 2000, nejpozději do 31. prosince 2003,

• d) středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu a poslední jednorázové měření proběhlo prokazatelně po 1. lednu 2000, nejpozději do 3 kalendářních roků od data tohoto měření.

(4) U stávajících zvláště velkých zdrojů, kde nejsou obecné emisní limity stanoveny postupem podle § 5, požádá provozovatel orgán kraje o jejich stanovení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 9

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr životního prostředí:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb.

Kategorie vyjmenovaných zdrojů, emisní limity a požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

• 1. VŠEOBECNÉ ZÁSADY

• 0.1. POUŽITÁ OZNAČENÍ

Pro účely této přílohy se užívá označení:

• a) vztažné podmínky A pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),

• b) vztažné podmínky B pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu (obvykle kyslíku),

• c) vztažné podmínky C pro emisní limit znamenají koncentraci příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,

• d) „nest.“ u emisních limitů, u výrobních emisí a měrných výrobních emisí značí, že pro uvedenou znečišťující látku není stanoven specifický limit,

• e) VOC značí těkavé organické látky vyjádřené jako organický uhlík,

• f) NO2 značí oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý,

• g) TZL značí tuhé znečišťující látky,

• h) SO2 značí oxid siřičitý,

• i) SOx značí oxidy síry (SO2 a SO3), pokud text této přílohy neuvádí jinak,

• j) NH3 značí amoniak,

• k) HCl značí chlorovodík,

• l) HF značí fluorovodík,

• m) CO značí oxid uhelnatý,

• n) O2R značí referenční obsah kyslíku.

• 0.2. PLATNOST EMISNÍCH LIMITŮ

V případě, že není v tomto nařízení uvedeno jinak, jsou stanovené emisní limity platné pro stávající i nové zdroje. Obecné emisní limity se uplatní postupem podle § 5 tohoto nařízení u všech vyjmenovaných i nevyjmenovaných zdrojů. Stávající zdroje musí po rekonstrukci nebo generální opravě plnit emisní limity platné pro nové zdroje.

• 0.3. ZÁVAZNÉ PODMÍNKY PROVOZU ZAŘÍZENÍ NA SPALOVÁNÍ ODPADNÍCH PLYNŮ

Všechna (i nouzová) zařízení k likvidaci odpadních plynů se konstruují tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Nejvýše přípustná tmavost kouře je dána emisním limitem.

Odcházející kouř nesmí být tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí. Při zapalování odpadního plynu na fléře a po dobu nejdéle 10 minut může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice.

PRO NOVÉ ZDROJE

• 1. Fléra (pochodeň) je zařízení pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které pracuje jako

• a) havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší nebo

• b) při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo

• c) při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.

• 1. Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování těchto zařízení je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tj. flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.

• 2.1. V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem. Spalovací zařízení je vybaveno regulací na stálou optimalizaci poměru stabilizačního paliva, spalovacího vzduchu a odpadního plynu.

• 2.2. Spalovací prostor fléry je tepelně izolován.

• 1. Údaje se vyjadřují při referenčním množství kyslíku 11 %.

• 0.4. PLÁN SNÍŽENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U TECHNICKÉHO ZDROJE

Provozovatel zdroje podle § 8 odst. 1 tohoto nařízení, pokud nesplňuje zpřísněný nebo nově uložený specifický emisní limit, vypracuje nejpozději do 30. listopadu 2002 návrh plánu na snížení emisí znečišťujících látek (dále jen „plán“) a předloží ho podle § 5 odst. 7 zákona orgánu kraje se žádostí o schválení k jeho provádění.

• 1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje

Provozovatel v plánu uvede:

• a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů provozní evidence,

• b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,

• c) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,

• d) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona, jedná-li se o zvláště velký nebo velký zdroj,

• e) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,

• f) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,

• g) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti zákona,

• h) údaje obsažené v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové množství vypuštěných emisí vykazované za uplynulá 2 léta,

• i) porovnání stávající technologie s navrženou upravenou technologií. Uvedení termínu realizace této změny při využívání technologického zařízení zdroje,

• j) další technickoorganizační opatření,

• k) způsob dosažení a vyhodnocení snížení emisí a emisních koncentrací na úroveň zpřísněných emisních limitů jako výsledku plnění plánu,

• l) termín zahájení plnění plánu, nejpozději k 1. lednu 2003.

• m) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,

• n) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a orgánu kraje.

• 1. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu

• a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,

• b) krajský úřad plán schválí nebo zamítne do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele.

• c) ukončení účinnosti plánu a jeho splnění se stanoví nejpozději od 1. ledna 2005. Tento termín je dobou stanovenou orgánem ochrany ovzduší podle § 5 odst. 9 zákona.

• 1. Postup orgánu kraje při schvalování plánu

• a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele bezodkladně,

• b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako zásadní,

• c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,

• d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,

• e) vyrozumí o schválení plánu Ministerstvem životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) zřízenou právnickou osobu podle § 13 odst. 1 zákona.

• 1. ENERGETIKA

Mimo spalovací zdroje uvedené v § 4 odst. 5 zákona

• 1.1. Třídění a úprava uhlí, briketárny

Kategorie: zvláště velký zdroj mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky

| Limitní hmotnostní koncentrace v [mg/m3] pro | O2R [%] | Vztažné podmínky | | | | | | TZL | SO2 | NO2 | CO | VOC | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | a) Třídění a jiná studená úprava uhlí, (střední zdroj) | | | | | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | B | | b) Tepelná úprava uhlí | | | | | | | | 100 | nest. | nest. | nest. | 50 | 5 | A |

Pro polycyklické aromatické uhlovodíky platí obecný emisní limit jako specifický limit.

• 1.2. Výroba koksu - koksovací baterie

Kategorie: zvláště velký zdroj mimo případy zařazení do jiné kategorie uvedené v textu tabulky