Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství^1) stanoví požadavky na jednotlivé druhy paliv a na ověřování jejich kvality.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje

• a) na kvalitu pohonných hmot motorových vozidel, kterou upravuje zvláštní právní předpis,^2)

• b) na spoluspalování odpadu s palivem, které upravuje zvláštní právní předpis.^3)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) palivem – tuhý, kapalný nebo plynný hořlavý materiál určený ke spalování ve zdrojích znečišťování za účelem získání jeho energetického obsahu, který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou. S výjimkou rostlinných materiálů splňujících požadavky stanovené v § 3 odst. 2 písm. e) a f) není palivem odpad podle zvláštního právního předpisu,^4)

• b) alternativním palivem – směs spalitelných materiálů přírodního nebo umělého původu bez nebezpečných vlastností uvedených pod kódy H1, H4 až H14 v příloze č. 2 zvláštního právního předpisu.^4) Skutečné složení alternativního paliva se ověřuje autorizovanou zkušebnou.^5) Vlastnosti produktů spálení (plynných odpadních plynů a tuhých zbytků) jsou ověřovány autorizovanou osobou podle § 15 zákona na konkrétním zařízení zdroje znečišťování,

• c) těžkým topným olejem – jakékoliv kapalné palivo získané z ropy uvedené v podpoložkách celního sazebníku^6) jako kód 2710 1961 až 2710 1969 nebo jakékoliv kapalné palivo získané z ropy jiné než plynové a střední oleje definované pod písmeny d) a e), které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo a z něhož se do teploty 250 °C vydestiluje s použitím metody ČSN EN ISO 3405 méně než 65 procent objemu (včetně ztrát). Pokud se nepodaří provést destilaci podle metody ČSN EN ISO 3405, produkt je pokládán za těžký topný olej,

• d) plynovým olejem – jakékoliv kapalné palivo získané z ropy uvedené v podpoložkách celního sazebníku^6) jako kód 2710 1941 až 2710 1949 nebo jakékoliv kapalné palivo získané z ropy, které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžké oleje – plynové oleje určené k použití jako palivo a z něhož se do teploty 250 °C vydestiluje s použitím metody ČSN EN ISO 3405 méně než 65 procent objemu (včetně ztrát) a do teploty 350 °C vydestiluje nejméně 85 procent objemu (včetně ztrát),

• e) středním olejem – jakékoliv kapalné palivo získané z ropy uvedené v podpoložkách celního sazebníku^6) jako kód 2710 1929 nebo jakékoliv kapalné palivo získané z ropy, které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie středních olejů určených k použití jako palivo a z něhož se do teploty 210 °C vydestiluje s použitím metody ČSN EN ISO 3405 méně než 90 procent objemu (včetně ztrát) a do teploty 250 °C vydestiluje nejméně 65 procent objemu (včetně ztrát),

• f) měrnou sirnatostí tuhých paliv – obsah veškeré síry vyjádřený v původním stavu v g.MJ^-1 výhřevnosti spalovaného paliva.

§ 3

Druhy paliv

(1) Paliva se podle jejich skupenství dělí na tuhá, kapalná a plynná.

(2) Za tuhá paliva se považují

• a) černé uhlí a paliva z něj vyráběná, jako brikety, koks a další produkty,

• b) hnědé uhlí a paliva z něj vyráběná, jako brikety, polokoks a další produkty,

• c) rašelinové brikety nebo palivová rašelina,

• d) přírodní kusové dříví, včetně přirostlé kůry, chrastí a šišek,

• e) přírodní nekusové dřevo i ve formě briket, štěpků, pilin nebo dalších produktů,

• f) biomasa,^7)

• g) alternativní palivo.

(3) Za kapalná paliva se považují

• a) kapalné produkty zpracování zemního plynu,

• b) plynový olej,

• c) střední olej,

• d) těžký topný olej,

• e) methanol nebo ethanol a jiné čisté kapalné uhlovodíky,

• f) kapalné produkty zpracování uhlí, ropy a oleje,

• g) alternativní palivo.

(4) Za plynná paliva se považují

• a) plynné produkty zpracování zemního plynu, uhlí, ropy a oleje,

• b) zemní plyn, propan či butan nebo jejich směs a jiné čisté plynné uhlovodíky,

• c) koksárenský plyn, degazační plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn, bioplyn, plyn z rafinerií, syntézní plyn s obsahem síry do 0,1 % hmotnostních a jiné průmyslové plyny s obsahem síry do 0,1 % hmotnostních.

§ 4

Požadavky na kvalitu paliv

(1) Brikety mohou být vyrobeny pouze s použitím takových pojiv,^8) o nichž je známo, že při jejich spalování nevznikají škodlivější nebo vyšší emise znečišťujících látek než při spalování paliv, na jejichž bázi jsou vyrobeny.

(2) Dřevěné brikety smějí být vyrobeny pouze z dřevní hmoty, která nebyla před briketováním chemicky ošetřena a splňuje následující maximální přípustné hodnoty

1.	vody	21 %
2.	popele	1,5 %
3.	výhřevnosti	17,5 – 19,5 MJ.kg -1
4.	chloru	300 mg.kg -1
5.	arzenu	0,8 mg.kg -1
6.	kadmia	0,5 mg.kg -1
7.	chromu	8 mg.kg -1
8.	mědi	5 mg.kg -1
9.	rtuti	0,05 mg.kg -1
10.	olova	10 mg.kg -1
11.	zinku	100 mg.kg -1

(3) Alternativní palivo lze spalovat jen v zařízení zvláště velkého, velkého nebo středního zdroje znečišťování, na kterém byla provedena spalovací zkouška včetně měření emisí a podmínky využití jeho spalování jsou uvedeny v souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření daného zdroje. Na tato zařízení zdroje znečišťování se vztahují vybrané obecné emisní limity podle zvláštního právního předpisu.^9)

(4) Maximální obsah síry v těžkém topném oleji dodávaném na trh a určeném pro spalování nesmí překročit 1 % hmotnostní od 1. ledna 2003.

(5) Podmínka stanovená v odstavci 4 se nevztahuje na spalovací zařízení

• a) vybavená odsiřovacím zařízením a splňující příslušné emisní limity podle zvláštního právního předpisu,^7)

• b) nespadající pod písmeno a), pokud emise oxidu siřičitého ze spalovacího zařízení nepřesáhnou emisní limit vyjádřený hmotnostní koncentrací 1700 mg.m^-3 v suchých spalinách při koncentraci kyslíku 3 % objemových vztaženou na normální stavové podmínky,

• c) nacházející se v rafineriích v případech, kdy průměrné měsíční emise oxidu siřičitého zprůměrované na všechny závody dané rafinerie s výjimkou spalovacích zařízení spadajících pod písmeno b), bez ohledu na druh paliva nebo kombinace používaných paliv nepřesáhnou emisní limity 1700 mg.m^-3.

(6) Maximální obsah síry v plynových olejích a ve středních olejích dodávaných na trh a určených pro spalování nesmí překročit

• a) do 1. ledna 2008 0,2 % hmotnostních,

• b) od 1. ledna 2008 0,1 % hmotnostních.

(7) Kapalná paliva musí splňovat další požadavky stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce a obsah polychlorovaných bifenylů (dále jen „PCB“) nesmí překročit 10 mg.kg^-1.

(8) Plynná paliva musí splňovat požadavky stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(9) Obsah veškeré síry v tuhých palivech pro malé zdroje a obyvatelstvo vyjádřený jako měrná sirnatost nesmí překročit hodnoty pro

1.	hnědé uhlí tuzemské	1,07 g.MJ-1
2.	hnědé uhlí dovážené	0,50 g.MJ-1
3.	černé uhlí tuzemské	0,78 g.MJ-1
4.	černé uhlí dovážené	0,50 g.MJ-1
5.	brikety tuzemské	0,60 g.MJ-1
6.	brikety dovážené	0,50 g.MJ-1.

(10) Prodávající skladují jednotlivé druhy uhlí pro obyvatelstvo odděleně od ostatních druhů.

§ 5

Odběr vzorku paliv

Odběr vzorku ze své produkce provádí

• a) výrobce paliv určených pro přímé spalování, který odebírá vzorek z produkce podle přílohy č. 1 k této vyhlášce tak, aby bylo možno bilancovat obsah limitních hodnot v celé produkci těchto paliv, minimálně však jednou za měsíc,

• b) dovozce paliv určených pro přímé spalování, který odebírá vzorek z každé dodávky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Výsledky rozborů a údaje o množství dovezených paliv předávají příslušnému krajskému úřadu, aby mohl ověřit správnost údajů, ne však později než 1 měsíc po uskutečněném dovozu.

§ 6

Ověřování kvality paliv

Analýzy odebraných vzorků pro účely ověření kvality tuhých, kapalných a plynných paliv se provádí v laboratořích pověřených Českou obchodní inspekcí.^10)

§ 7

Osvědčení o kvalitě paliv

(1) Osvědčení o kvalitě paliv je dokladem o plnění povinností stanovených výrobcům, dovozcům a prodejcům paliv zákonem.

(2) Při nabídce paliva výrobce, dovozce a prodávající osvědčuje jeho kvalitu. Osvědčení o kvalitě paliv obsahuje

• a) u fyzické osoby – jméno a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu a případně odlišující dodatek,

• b) u právnické osoby – obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno. Dále žadatel uvede číslo jednací živnostenského oprávnění, bylo-li vydáno, nebo obdobný doklad příslušného oprávnění a v případě, že je fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, uvede obchodní název nebo firmu, pod kterou podniká,

• c) druh paliva a jeho výrobní označení,

• d) prohlášení o nepřekročení příslušných limitních hodnot pro dané palivo (u alternativních paliv prohlášení o nepřekročení příslušných emisních limitů),

• e) hmotnost,

• f) datum nakládky,

• g) jméno a příjmení pracovníka, který osvědčení vystavil.

(3) Do katalogů o kvalitě uhlí, obchodních nabídek a v dodací dokumentaci každé dodávky uhlí určené pro obyvatelstvo uvádí výrobce maximální obsah veškeré síry v bezvodém stavu, průměrný obsah popela v bezvodém stavu, průměrný obsah veškeré vody v původním stavu, minimální výhřevnost v původním stavu a deklaruje dodržení odpovídající hodnoty maximální měrné sirnatosti.

(4) Osvědčení o kvalitě paliv eviduje každá právnická nebo fyzická osoba, která má v obchodním rejstříku zaznamenanou výrobu nebo obchod s palivy nebo dovoz a nebo vývoz paliv.

§ 8

Odběr vzorků se započne do šesti měsíců od účinnosti této vyhlášky.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 357/2002 Sb.

ODBĚR VZORKŮ

Odběr vzorků ke splnění požadavků § 5 k získání reprezentativního vzorku se provádí postupy normalizovanými v technických normách. Odběr vzorků musí být ve smyslu uvedených norem ověřen na výskyt systematických chyb.

1) Tuhá paliva:

• a) ČSN 44 1304 Tuhá paliva. Metody odběru a úpravy vzorků pro laboratorní zkoušení

• b) ČSN 44 1309 Tuhá paliva. Odběr, úprava vzorků a mechanické zkoušky briket

• c) ČSN 44 1307 Tuhá paliva. Postupy přípravy sesypových vzorků

• d) ČSN ISO 5069-1,2 (44 1313) Hnědá uhlí a lignity. Zásady vzorkování:

Část 1: Vzorkování pro stanovení obsahu vody a obecný rozbor

Část 2: Úprava vzorků pro stanovení obsahu vody a obecný rozbor

• e) ČSN ISO 9411-1,2 (44 1314) Tuhá paliva - Mechanické vzorkování z proudu: Část 1: Uhlí, Část 2: Koks

2) Kapalná paliva:

• a) ČSN 65 6005 Ropa a ropné výrobky „Vzorkovanie“

• b) ČSN EN ISO 3170 (65 6005) Kapalné ropné výrobky - ruční odběr vzorků

3) Plynná paliva:

ČSN EN ISO 10715 (38 5504) Zemní plyn, směrnice pro odběr vzorků

ČSN EN ISO 14111 (38 5505) Zemní plyn, zásady návaznosti v analýze

ČSN EN ISO 4257 (65 6480) Zkapalněné ropné plyny, vzorkování

ČSN 38 5520 Vzorkování topných plynů

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 357/2002 Sb.

METODY STANOVENÍ KVALITY PALIV

1) Tuhá paliva

• a) Referenčními metodami pro stanovení obsahu veškeré síry v tuhých palivech jsou tyto normalizované postupy v platném znění:

ČSN 44 1379 Tuhá paliva. Stanovení obsahu veškeré síry metodou ESCHKA,

ČSN ISO 351 (44 1353) Tuhá paliva. Stanovení obsahu veškeré síry - vysokoteplotní spalovací metoda.

• b) Měrná sirnatost se vypočítá podle vzorce

Smr=Std.100-WtrQir.10

Sm^r - měrná sirnatost v původním stavu [g.MJ^-1]

St^d - síra veškerá v bezvodém stavu [% hmotnostní]

Wt^r – voda veškerá v původním stavu [% hmotnostní]

Qi^r – výhřevnost v původním stavu [MJ.kg ^-1]

• c) Pro stanovení výhřevnosti v tuhých palivech se použijí tyto normalizované postupy:

ČSN ISO 1928 (44 1352) Tuhá paliva. Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti.

Související platné ČSN a ČSN ISO pro stanovení obsahu vody, popela, uhlíku, vodíku a prchavé hořlaviny.

2) Kapalná paliva

• a) Referenčními metodami pro stanovení obsahu síry v kapalných palivech jsou tyto normalizované postupy v platném znění:

pro těžký topný olej

ČSN EN ISO 8754 (65 6035) Ropné výrobky - Stanovení obsahu síry - Metoda rentgenové fluorescence s rozptylem energie a ČSN EN ISO 14596 Ropné výrobky, stanovení síry - dlouhovlnná disperzní rentgenová fluorescenční spektrometrie

pro plynový olej

ČSN EN 24260 (65 6077) Ropné výrobky a uhlovodíky. Stanovení obsahu síry. Metoda spalování podle Wickbolda (ISO 4260:1987), ČSN EN ISO 8754 (65 6035) Ropné výrobky - Stanovení obsahu síry - Metoda rentgenové fluorescence s rozptylem energie a ČSN EN ISO 14596 Ropné výrobky, stanovení síry – dlouhovlnná disperzní rentgenová fluorescenční spektrometrie

Rozhodčí metodou pro stanovení obsahu síry v kapalných palivech je ČSN EN ISO 14596 Ropné výrobky, stanovení síry - dlouhovlnná disperzní rentgenová fluorescenční spektrometrie.

• b) Statistická interpretace ověřování obsahu síry v plynovém oleji bude v souladu s ČSN EN ISO 4259 Ropné výrobky - Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám.

• c) Požadavky na kvalitu kapalných paliv jsou uvedeny v normě v platném znění ČSN 65 7991 Ropné výrobky. Topné oleje. Technické požadavky.

• d) Referenční metodou pro stanovení obsahu PCB v kapalných palivech je ČSN EN 12766-1,2 (65 6205) Ropné výrobky a použité oleje - Stanovení PCB a podobných výrobků.

Část 1: Oddělení a stanovení kongenerů PCB plynovou chromatografií (GC) za použití detektoru elektronového záchytu (ECD), pro výpočet se použije ČSN EN 12766-2 (65 6205) Ropné výrobky a použité oleje - Stanovení PCB a podobných výrobků.

Část 2: Výpočet obsahu polychlorovaného bifenylu.

3) Plynná paliva

Požadavky na kvalitu plynných paliv a referenční metody jsou uvedeny v následujících normách v platném znění:

ČSN 38 6110 Zemní plyn

ČSN 38 6101 Jakost a zkoušení zemního plynu. Základní ustanovení

ČSN 38 6113 Koksárenský plyn technický čistý

ČSN 65 6481 Zkapalněné uhlovodíkové plyny. Propan

ČSN 65 6482 Zkapalněné uhlovodíkové plyny. Propan-butan

ČSN 65 6483 Zkapalněné uhlovodíkové plyny. Butan

ČSN 65 6484 Zkapalněné uhlovodíkové plyny. Topná směs

^1) Směrnice Rady 1999/32/ES, týkající se snižování síry v některých kapalných palivech, kterou se mění směrnice 93/12/EHS.

^2) Vyhláška č. 227/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti.

^3) Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.

^4) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb.

^5) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).

^7) Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

^8) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

^10) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.