Nařízení vlády o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji

§ 1

Náležitosti způsobu poskytování a užití účelové podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků

(K § 4 odst. 7 zákona)

(1) Poskytovatel^1) poskytne příjemci účelovou podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (dále jen „účelová podpora“), jestliže:

• a) poskytovatel rozhodl o výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 21 odst. 7 zákona nebo, v případě veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji podle zvláštního právního předpisu,^2) bylo uchazeči doručeno oznámení poskytovatele o výběru nejvhodnější nabídky nebo rozhodnutí poskytovatele o přímém zadání veřejné zakázky malého rozsahu nebo výzva jednomu zájemci o veřejnou zakázku k podání nabídky,

• b) byla prokázána způsobilost vybraného uchazeče podle § 18 zákona, nebo v případě veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji prokázána způsobilost uchazeče podle zvláštního právního předpisu,^2)

• c) byla uzavřena smlouva o poskytnutí účelové podpory podle § 9 odst. 1 až 4 a § 25 zákona (dále jen „smlouva o poskytnutí podpory“) nebo smlouva k provedení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu^2) (dále jen „smlouva o poskytnutí podpory“) nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory podle § 9 odst. 5 a § 25 zákona (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí podpory“),

• d) byly předány platné údaje o projektu výzkumu a vývoje (dále jen „projekt“) do informačního systému výzkumu a vývoje a potvrzeny provozovatelem a správcem datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu a vývoje podle § 31 odst. 9 zákona.

(2) Účelovou podporu může příjemce užít výhradně způsobem, který je v souladu s uznanými náklady projektu uvedenými v návrhu projektu a schválenými poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji (dále jen „uznané náklady“). Tento projekt je včetně uvedení uznaných nákladů nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory.

§ 2

Způsob stanovení podílu účelové podpory na uznaných nákladech

(K § 7 odst. 6 zákona)

(1) Podíl výše účelové podpory na uznaných nákladech stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji s ohledem na schválené podmínky programu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^3) s tím, že

• a) u projektu výzkumu a vývoje pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků, u projektu základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu, s výjimkou průmyslového výzkumu, může podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanovených podle § 3 tohoto nařízení činit nejvýše 100 %,

• b) u projektu průmyslového výzkumu může podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanovených podle § 3 tohoto nařízení činit nejvýše 50 %,

• c) u projektu vývoje může podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanovených podle § 3 tohoto nařízení činit nejvýše 25 %.

(2) U společného projektu právnických osob nebo podnikajících fyzických osob a právnických osob nebo fyzických osob podporovaných z jiných veřejných prostředků, než je požadovaná účelová podpora, se podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanoví tak, že do účelové podpory projektu se započte i ta část uznaných nákladů, která pochází z podpory projektu z jiných veřejných prostředků, přičemž podíl účelové podpory na uznaných nákladech se u každé právnické osoby nebo fyzické osoby posuzuje zvlášť.

(3) V případě, že projekt zahrnuje více částí výzkumu a vývoje, vypočte se celkový podíl účelové podpory na uznaných nákladech jako součet částek povolených výší účelových podpor, vyčíslených podle odstavců 1 a 2 pro jednotlivé části výzkumu a vývoje zahrnuté v projektu.

(4) Návrh podílu účelové podpory na uznaných nákladech vypočte v souladu s ustanovením odstavců 1 až 3 uchazeč a jeho vyčíslení je nedílnou součástí návrhu projektu.

(5) Podíl účelové podpory na uznaných nákladech projektu průmyslového výzkumu nebo vývoje stanovený v souladu s odstavcem 1 může být poskytovatelem zvýšen

• a) o 20 procentních bodů, jestliže je účelová podpora určena pro malý podnik^3a),

• b) o 10 procentních bodů, jestliže je účelová podpora určena pro střední podnik^3a),

• c) o 15 procentních bodů, jestliže projekt zahrnuje skutečnou spolupráci mezi nejméně dvěma personálně a ekonomicky nezávislými právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami, pokud žádná z nich nehradí více než 70 % uznaných nákladů projektu a

• 1. alespoň jedna z právnických osob nebo podnikajících fyzických osob je malým nebo středním podnikem, nebo

• 1. se jedná o přeshraniční spolupráci,

• d) o 15 procentních bodů, jestliže projekt zahrnuje skutečnou spolupráci mezi právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou a právnickou nebo fyzickou osobou, jejímž hlavním účelem je provádět výzkum a vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, jež veškerý zisk zpětně investuje do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky, a žádná osoba nemá přednostní přístup k jejím výzkumným kapacitám nebo k jí vytvořeným výsledkům výzkumu a vývoje (dále jen „výzkumná organizace“), pokud

• 1. výzkumná organizace uhradí alespoň 10 % uznaných nákladů projektu a

• 1. výzkumná organizace má právo zveřejnit výsledky projektu v rozsahu, v jakém pocházejí z jí prováděného výzkumu.

Podíl účelové podpory na uznaných nákladech části projektu uskutečňovaného výzkumnou organizací může být v tomto případě až 100 %.

(6) Podíl účelové podpory na uznaných nákladech projektu průmyslového výzkumu stanovený v souladu s odstavcem 1 může být poskytovatelem zvýšen o 15 procentních bodů, pokud jsou výsledky projektu obecně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo jejich zveřejněním ve vědeckých nebo odborných časopisech nebo ve zdrojích s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.

(7) Celkový podíl účelové podpory na uznaných nákladech stanovený na základě odstavců 1 až 6 nesmí být vyšší než 80 % u průmyslového výzkumu a 60 % u vývoje.

(8) Konkrétní výši účelové podpory u jednotlivého projektu stanoví poskytovatel na základě výsledku hodnocení návrhu projektu podle § 21 zákona nebo na základě výsledku kontroly podle § 13 zákona nebo v souvislosti se změnou výše uznaných nákladů nebo změnou výše účelové podpory na žádost uchazeče podle § 9 odst. 7 zákona.

§ 3

Vymezení položek uznaných nákladů

(K § 8 odst. 1 a 4 zákona)

(1) Do uznaných nákladů lze zahrnout

• a) osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a další pomocný personál příjemce, popřípadě právnické osoby, jejíž je příjemce organizační složkou, nebo spolupříjemcům, včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu, a jim odpovídající náklady na povinné zákonné odvody^4) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jeho poměrnou část, pokud není tento fond tvořen příděly ze zisku. Do osobních nákladů nebo výdajů lze započítat

• 1. mzdy nebo platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu,

• 1. příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců, odpovídající jejich úvazku na řešení projektu nebo se na projektu podílejících,^5)

• 1. zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří se na řešení projektu podílejí,

• 1. ostatní osobní náklady nebo výdaje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, uzavřené v přímé souvislosti s řešením projektu;

• b) náklady nebo výdaje příjemce nebo spolupříjemců na pořízení hmotného majetku, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, jejichž výše se stanoví takto:

• 1. výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku^6) s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč a provozně technické funkce delší než 1 rok^7) a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví podle vzorce:

UN = (A/B) x C x D,

kde

UN jsou uznané náklady,

A je doba v letech, po kterou bude majetek užíván pro řešení projektu,

B je doba upotřebitelnosti nebo provozně technické funkce majetku v letech, stanovené podle zvláštních právních předpisů,^6),^7)

C je pořizovací cena majetku stanovená podle zvláštního právního předpisu,^6)

D je podíl užití majetku pro řešení projektu,

• 1. výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví podle vzorce:

UN = C x D,

kde symboly UN, C a D mají stejný význam jako v bodu 1,

• 1. výše uznaných nákladů na pořízení hmotného majetku, který není uveden v bodech 1 a 2, se stanoví podle vzorce uvedeného v bodu 2;

• c) náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku

• 1. s pořizovací cenou vyšší než 60 000 Kč, jejichž výše se stanoví podle vzorce uvedeného v písmenu b) bodu 2,

• 1. výhradně užívaného v přímé souvislosti s řešením projektu a který není uveden v bodu 1;

• d) náklady nebo výdaje na provoz a údržbu dlouhodobého hmotného majetku s dobou upotřebitelnosti delší než 1 rok, nebo hmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl pořízen z veřejných prostředků a současně je pro řešení projektu užíván a jehož pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč, ve výši, která je rovna výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;

• e) další provozní náklady, vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, například náklady na materiál, zásoby a drobný hmotný majetek, tj. pouze další provozní náklady vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu,^6)

• f) náklady nebo výdaje na služby využívané v přímé souvislosti s řešením projektu vedené v oddělené evidenci na základě zvláštního právního předpisu,^6)

• g) náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektů, včetně nákladů a výdajů na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje;

• h) cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem^8) vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu;

• i) doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje, vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, například administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písmenech a) a e).

(2) Způsob evidence uznaných nákladů stanoví na základě zvláštního právního předpisu^6) příjemce.

§ 4

Postup při změně výše uznaných nákladů nebo výše účelové podpory

(K § 9 odst. 7 zákona)

(1) O změnu výše uznaných nákladů nebo výše účelové podpory může příjemce požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku, který předchází roku požadované změny výše uznaných nákladů nebo výše účelové podpory, pokud poskytovatel nestanoví jiný termín.

(2) Pokud nastane podstatná změna okolností týkajících se řešení projektu, kterou příjemce nemohl předvídat ani ji nezpůsobil, požádá příjemce poskytovatele o změnu výše uznaných nákladů, změnu výše účelové podpory nebo o změnu smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory písemně nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(3) Poskytovatel žádost podanou podle odstavce 1 posoudí a rozhodne o ní do konce kalendářního roku, který předchází roku požadované změny výše uznaných nákladů nebo výše účelové podpory. Žádost podanou podle odstavce 2 posoudí poskytovatel a rozhodne o ní do 60 kalendářních dnů ode dne, kdy ji obdržel.

(4) Pokud nastane podstatná změna okolností týkajících se řešení projektu, kterou poskytovatel nemohl předvídat ani ji nezpůsobil, navrhne příjemci změnu výše uznaných nákladů, změnu výše účelové podpory nebo změnu smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory písemně nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce se k návrhu poskytovatele písemně vyjádří do 60 kalendářních dnů ode dne, kdy tento návrh obdržel.

(5) Na změnu výše uznaných nákladů nebo změnu výše účelové podpory podle odstavců 1 a 2 nemá příjemce nárok.

(6) Jestliže poskytovatel souhlasí s žádostí příjemce podané podle odstavce 1 nebo 2, rozhodne do 60 kalendářních dnů ode dne posouzení této žádosti o změně rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo uzavře s příjemcem dodatek ke smlouvě o poskytnutí podpory. Jestliže poskytovatel žádosti příjemce podané podle odstavce 1 nebo 2 zamítne, oznámí tuto skutečnost příjemci do 30 kalendářních dnů ode dne posouzení žádosti písemným sdělením; rozhodnutí o žádosti se nevydává.

(7) Při změně uznaných nákladů nebo výše účelové podpory, stanovené pro celou dobu řešení projektu, o více než 50 % se přestane účelová podpora poskytovat.

§ 5

Náležitosti zadávací dokumentace pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

(K § 19 odst. 1 zákona)

Zadávací dokumentace musí obsahovat

• a) předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a její podmínky stanovené podle § 17 odst. 2 zákona, popřípadě rovněž podle § 22 odst. 3 zákona,

• b) upřesnění položek uznaných nákladů podle podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

• c) upřesnění ke způsobu stanovení podílu účelové podpory na uznaných nákladech a komentář k výpočtu její výše v souladu s § 2 a podmínkami veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

• d) požadavek předložení návrhu smluvní úpravy vzájemných vztahů, včetně vztahů s poskytovatelem, v souladu s § 9 odst. 4 zákona pro případy, kdy jeden návrh projektu předkládá současně více uchazečů,

• e) další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 17 odst. 5 zákona, pokud jsou stanoveny,

• f) rozsah požadovaných údajů, formuláře a pokyny pro jejich vyplňování, formu zpracování a předkládání návrhu projektu, povinné přílohy návrhu projektu,

• g) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění,

• h) v případě druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji požadavky na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6 zákona,

• i) místo, termín a způsob oznámení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

• j) místo, kde lze obdržet informace o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.

§ 6

Komise pro přijímání návrhů projektů

(K § 21 odst. 1 zákona)

(1) Komise pro přijímání návrhů projektů (dále jen „komise“) má nejméně 3 členy. Členové komise jsou jmenováni poskytovatelem z řad zaměstnanců poskytovatele (popřípadě osoby, jejíž je poskytovatel organizační složkou) nebo právnické osoby, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu podle § 23 odst. 1 zákona, a mohou být poskytovatelem rovněž odvoláni.

(2) Členem komise nemůže být zaměstnanec poskytovatele, u nějž vzhledem k jeho vztahu k přijímanému projektu nebo k některému z uchazečů lze mít důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(3) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena komise ve smyslu odstavce 2 o jeho nepodjatosti vůči uchazečům a návrhům projektů. Bez tohoto prohlášení se člen komise nesmí účastnit činnosti komise a nesmí ovlivňovat ostatní členy komise.

(4) Zjistí-li některý člen komise, že on nebo některý jiný člen komise je podjatý, musí tuto skutečnost oznámit poskytovateli. Člen komise, který je podjatý, je z další činnosti komise okamžitě vyloučen, poskytovatel ho odvolá a jmenuje nového člena komise.

(5) Administrativně, organizačně i finančně zajišťuje činnost komise poskytovatel sám nebo prostřednictvím právnické osoby, s níž uzavřel smlouvu podle § 23 odst. 1 zákona. Náklady poskytovatele na činnost komise jsou součástí nákladů uvedených v § 3 odst. 2 zákona.

(6) Komise zpracuje protokol, ve kterém jsou o každém návrhu projektu uvedeny zejména tyto údaje:

• a) identifikační údaje o návrhu projektu, osobě nebo osobách uchazeče,

• b) údaj o doručení ve lhůtě nebo po uplynutí lhůty stanovené poskytovatelem podle zákona; u návrhů projektů doručených po uplynutí stanovené lhůty také časový údaj o době jejich doručení,

• c) údaj o úplnosti náležitostí návrhů projektů, stanovených v zadávací dokumentaci; u návrhů projektů nesplňujících stanovené náležitosti také důvod pro vyloučení z hodnocení.

§ 7

Odborný poradní orgán pro hodnocení návrhů projektů

(K § 21 odst. 4 zákona)

(1) Odborný poradní orgán pro hodnocení návrhů projektů (dále jen „odborný poradní orgán“) má nejméně 5 členů. Členy jmenuje a odvolává poskytovatel, zejména s ohledem na předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a při dodržení zásady, že

• a) členy poskytovatel jmenuje především z řad osob, které mají odborné předpoklady k posouzení návrhů projektů podle zaměření programu,

• b) nadpoloviční většinu členů nesmí tvořit zaměstnanci poskytovatele, popřípadě zaměstnanci působící při výkonu práce ve stejné organizační složce České republiky,

• c) členem každého odborného poradního orgánu může být pouze jeden zaměstnanec stejné právnické osoby, nejedná-li se o osoby, které jsou zaměstnanci poskytovatele, popřípadě osoby, jejíž je poskytovatel organizační složkou,

• d) členem odborného poradního orgánu nesmí být osoba, která je členem Rady pro výzkum a vývoj,

• e) poskytovatel s ohledem na zaměření programu dodrží poměrné zastoupení jednotlivých typů subjektů výzkumu a vývoje s přihlédnutím k jejich regionálnímu zastoupení a u aplikovaného výzkumu nebo vývoje zajistí zastoupení uživatelů výsledků.

(2) Poskytovatel vydá statut a jednací řád odborného poradního orgánu. Statut a jednací řád odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní na své internetové adrese nejpozději při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní na své internetové adrese nejpozději při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(3) Členem odborného poradního orgánu nemůže být osoba, u které vzhledem k jejímu vztahu k hodnocenému návrhu projektu nebo k některému z uchazečů lze mít důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.

(4) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení člena odborného poradního orgánu o jeho nepodjatosti ve smyslu odstavce 3. Bez tohoto prohlášení se člen odborného poradního orgánu nesmí účastnit činnosti odborného poradního orgánu, zejména nesmí být přítomen hodnocení návrhů projektů a nesmí ovlivňovat ostatní členy odborného poradního orgánu.