Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. I

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 349/2002 Sb., se mění takto:

• 1. V § 15 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředseda Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.

• 1. V § 22 odstavec 1 zní:

„(1) Předseda Nejvyššího soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího soudu.“.

• 1. V § 23 odst. 2 se slova „anebo k přijetí jednacího řádu“ zrušují.

• 1. V § 26 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu vrchního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.

• 1. V § 30 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu krajského soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.

• 1. V § 34 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda a místopředseda nebo místopředsedové okresního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu okresního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.

• 1. V § 42 odst. 1 písm. d) a e) se slova „delší než 3 měsíce“ zrušují.

• 1. V § 42 odst. 4 se na konci textu poslední věty doplňují slova „nebo došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení“.

• 1. V § 50 odst. 2 větě první, § 51 odst. 2 větě třetí, § 52 odst. 2 větě třetí a v § 53 odst. 2 větě třetí se slova „3 týdny“ nahrazují slovy „5 pracovních dnů“.

• 1. V § 60 odst. 1 se číslo „25“ nahrazuje číslem „30“.

• 1. V § 68 odst. 1 se za slova „nejdéle 1 roku k“ vkládají slova „ministerstvu nebo“.

• 1. V § 68 odst. 2 písmena b) a c) znějí:

• „b) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce,

• c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.“.

• 1. V § 69 odst. 1 větě první se slova „, jehož obvod sousedí s obvodem soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71“ zrušují.

• 1. V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Při překládání soudce k soudu vyššího stupně se přihlíží k dosažené odborné úrovni překládaného soudce.“.

• 1. V § 74 odstavec 2 zní:

„(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon. S výjimkou funkce předsedy soudu nebo místopředsedy soudu nesmí soudce současně s výkonem funkce soudce zastávat žádnou jinou funkci ve veřejné správě. Funkce přísedícího není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.“.

• 1. V § 82 odstavec 2 zní:

„(2) Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými školami.“.

• 1. V § 85 se za slova „kromě výkonu funkce soudce“ vkládají slova „a funkcionáře soudu, anebo činností spojených s dočasným přidělením k ministerstvu nebo k Justiční akademii,“.

• 1. V § 87 se za slovo „nestranné“ vkládá čárka a slovo „odborné“.

• 1. V § 88 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Kárné opatření snížení platu podle odstavce 1 písm. b) se vůči kárně postiženému soudci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření.“.

• 1. V § 99 odst. 1 písm. c) se za slova „dočasně přidělen k“ vkládají slova „ministerstvu nebo“.

• 1. V § 99 odstavec 3 zní:

„(3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) přísluší soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce Ústavního soudu. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu,^3) není-li s výkonem funkce soudce mezinárodního soudu spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu.^3)“.

• 1. V § 100 odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,“.

• 1. V § 100 odst. 2 se slova „50 % jeho dosavadního platu“ nahrazují slovy „50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok“.

• 1. V § 100 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:

„(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;^7a) podání námitek nemá odkladný účinek.

^7a) § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb.“.

• 1. V § 102 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.“.

• 1. V § 106 odstavec 1 zní:

„(1) Předseda a místopředseda soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. Předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti.“.

• 1. V § 108 odst. 1 a 3 se za slova „Nejvyššího soudu“ vkládají slova „nebo Nejvyššího správního soudu“.

• 1. V § 116 odst. 1 věta první zní: „Pracovní poměr justičního čekatele, který složil odbornou justiční zkoušku, se s jeho souhlasem prodlužuje o 12 měsíců ode dne složení odborné justiční zkoušky, a nedosáhl-li by justiční čekatel v této době věku předepsaného tímto zákonem pro ustanovení soudcem, do dne, kdy justiční čekatel dosáhne věku 31 let.“.

• 1. V § 117 odst. 1 se za slova „s výjimkou odborné justiční zkoušky“ vkládají slova „, souhlasu s ustanovením za soudce a s přidělením k určitému soudu,“.

• 1. V § 119 se doplňují odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.

(3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.“.

• 1. § 120 a 121 včetně poznámek pod čarou č. 7b) a 7c) znějí:

㤠120

(1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

(3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.^7b)

(4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.^7c)

§ 121

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.

(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.

(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského soudu a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu.

^7b) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb.

^7c) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7d) zní:

㤠122a

Ředitel správy soudu

(1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.

(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává^7d) předseda soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.

^7d) § 27 odst. 4 zákoníku práce.“.

• 1. V části první hlavě třetí díl 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7e), 8) a 9) zní:

„Díl 3

Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů

§ 123

(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že

• a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,

• b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,

• c) zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,^7e)

• d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,

• e) řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech,

• f) řídí a organizuje přípravnou službu justičních čekatelů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních čekatelů, provádí započtení doby výkonu jiné právnické funkce nebo praxe do přípravné služby (§ 110 odst. 3) a rozhoduje o započtení doby výkonu jiné právnické činnosti do přípravné služby (§ 110 odst. 4),

• g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky (§ 114 až 117),

• h) schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,

• i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,

• j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,

• k) sleduje chod práce soudních kanceláří,

• l) organizuje a řídí výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,^8)

• m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,

• n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

• o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo

• a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,

• b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání,

• c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“).

(3) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.

§ 124

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

• a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,

• b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,

• c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu,

• d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

• e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)

• f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,

• g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení,

• h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu

• a) provádí prověrky soudních spisů,

• b) dohlíží na úroveň soudních jednání,

• c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

(4) Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,

• a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

• b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s výjimkou soudců,

• c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,

• d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího soudu podle pokynů předsedy soudu.

§ 125

(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že

• a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,

• b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,

• c) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u vrchního soudu,

• d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

• e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,^9)

• f) kontroluje činnost ředitele správy vrchního soudu,

• g) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,

• h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu

• a) provádí prověrky soudních spisů,

• b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

• c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

(4) Ředitel správy vrchního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu,

• a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

• b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců,

• c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří,

• d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu.

§ 126

(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

• a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců,

• b) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,

• c) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,

• d) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování,