Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

• 1. V § 5 odst. 2 se slova „31. prosince 2003“ nahrazují slovy „dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost“.

• 1. V § 5 odst. 3 se slova „31. prosince 2003“ nahrazují slovy „dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost“.

• 1. V § 11 odst. 5 se slova „31. prosince 2002“ nahrazují slovy „dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost“.

• 1. V § 12 odst. 1 se slova „31. prosince 2003“ nahrazují slovy „dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost“.

• 1. V § 14 odst. 2 se slova „31. prosince 2003“ nahrazují slovy „dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost“.

• 1. V § 23 odst. 4 se slova „31. prosince 2002“ nahrazují slovy „dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost“.

• 1. Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které lze používat v ekologickém zemědělství

• 1. Statková hnojiva

• 1. Minerální hnojiva

Použití minerálních hnojiv ekologickým podnikatelem (žadatelem o registraci) je možné jenom tehdy, pokud již byla na pozemku realizována opatření na zlepšení úrodnosti půdy a výživy rostlin uvedená v § 11 odst. 1 písm. a), b), f) a g) zákona a § 7 vyhlášky.

| Číslo typu) | Označení typu) | Složení a způsob výroby | | Fosforečná hnojiva | | | | --- | --- | --- | | 2.1.1. | Thomasova moučka | silikofosfát vápenatý, struska z výroby oceli | | 2.6. | přírodní měkký fosforit | trikalcium fosfát a uhličitan vápenatý; mletí měkkého fosforitu | | Draselná hnojiva | | | | --- | --- | --- | | 3.1. | surová draselná sůl (Kainit) | surová draselná sůl (KCl + MgSO4) | | 3.5. | síran draselný | síran draselný | | 3.6. | síran draselný s hořčíkem | síran draselný, síran hořečnatý | | 3.7. | Síran draselný s Kieseritem | monohydrát síranu horečnatého,síran draselný | | Hnojiva s vápníkem, hořčíkem a sírou (hnojiva s druhotnými živinami) | | | | --- | --- | --- | | 4.1. | Síran vápenatý | síran vápenatý – pouze z přírodních zdrojů (sádrovec) | | 4.2. | Chlorid vápenatý-roztok | chlorid vápenatý – ošetření listů jabloní při prokázaném nedostatku vápníku | | 4.4. | kieserit síran horečnatý | monohydrát síranu hořečnatého | | 4.5. | hořká sůl, síran horečnatý | hořká sůl, heptahydrát síranu hořečnatého | | Stopové prvky | | | | --- | --- | --- | | 10.-16. | Stopové prvky - pouze při prokázaném nedostatku | | | Chelatizace stopových prvků se připouští pouze kyselinou citrónovou. | | | | Vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva | | | | --- | --- | --- | | 17.1.1. | Vápenec | mletý přírodní vápenec | | 17.1.2. | Dolomitický vápenec | mletý přírodní dolomitický vápenec | | 17.1.3. | Vápnitý dolomit | mletý přírodní vápnitý dolomit | | 17.1.4. | Dolomit | mletý přírodní dolomit |

• 1. Organická a organominerální hnojiva

Číslo typu*)	Označení typu*)	Složení a způsob výroby
18.1.	organické hnojivo**)	a) průmyslový kompost b) ze statkových hnojiv, termofilní aerobní fermentací c) ze statkových hnojiv, zpracování žížalami Eisenia foetida
18.2.	organominerální hnojivo	z melasy po vydestilování lihu a přidání minerálních hnojiv, také „melasové výpalky zahuštěné obohacené“

*^) Číslo typu a označení typu podle vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.

**^) Při jejich výrobě smí být použita pouze statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty uvedené v této příloze.

• 1. Pomocné půdní látky

huminové a fulvokyseliny

půdní očkovací látky (Azotobacter, Bacilus megatherium, Azospirillum brazilense Endomykorrhizní houby, Agrobacterium)

• 1. Substráty

rašelina substrátová“.

• 1. Příloha č. 4 zní:

„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Seznam přípravků a ostatních prostředků na ochranu rostlin^1)

• 1. Biologické přípravky na ochranu rostlin

• 1.1. Biologické přípravky na bázi makroorganismů^2)

• 1.2. Biologické přípravky na bázi mikroorganismů

• 1. Chemické přípravky na ochranu rostlin

Použití těchto přípravků je možné pouze tehdy, pokud již byla ekologickým podnikatelem (žadatelem o registraci) na pozemku realizována preventivní opatření uvedená v § 11 odst. 1 písm. a), b) f) a g) zákona, a pokud jsou porosty rostlin přímo ohroženy chorobou nebo škůdcem.

Účinná látka:

albumin (mléčný), kasein

alginát sodný

tetraboritan sodný

síran měďnatý (modrá skalice)

síran měďnatý zásaditý

síran železnatý (zelená skalice)

vápenné mléko

vápenec mletý

draselná sůl přírodních mastných kyselin

hydrogenuhličitan sodný

hydroxid měďnatý

hydroxid hořečnatý

lecitin

rostlinné oleje

minerální oleje

fosforečnan železitý

oxid siřičitý

oxychlorid mědi

polysulfidická síra

přírodní pyretrum (pyretriny bez přídavků syntetických pyretroidů)

rodenticidy neperzistentní (pouze v pastích)

síran měďnatý zásaditý

síra

• 1. Ostatní prostředky na ochranu rostlin

• 3.1. Biotechnické prostředky (pasivní pomocné prostředky)

Lepové pásy, lepové desky a sférické lapáky, vizuální lapáky

• 3.2. Prostředky k ošetření řezných ran a poranění

• 3.3. Feromony (semiochemikálie), které jsou určeny k signalizaci náletu škůdců (monitoringu)

1) Zákon č. 147/1996 Sb., ve znění zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 314/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

2) Vyhláška č. 91/2002 Sb., o prostředcích na ochranu rostlin.“.

• 1. Příloha č. 9 zní:

„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Přídatné látky,^1) pomocné látky^2) a suroviny zemědělského původu, nepocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, které mohou být použity pro výrobu biopotravin

A. Složky nezemědělského původu

A. 1. Přídatné látky a pomocné látky

E 170 Uhličitany vápenaté – všechny povolené operace s výjimkou barvení

E 220 Oxid siřičitý (pouze pro víno)

E 270 Kyselina mléčná

E 290 Oxid uhličitý

E 296 Kyselina jablečná

E 300 Kyselina askorbová

E 306 Přírodní extrakt s vysokým obsahem tokoferolů – antioxidanty do tuků a olejů

E 322 Lecitiny

E 330 Kyselina citrónová

E 333 Citran vápenatý

E 334 Kyselina vinná (L(+)-)

E 335 Vinan sodný

E 336 Vinan draselný

E 341 Dihydrogenfosforečnan vápenatý - kypřící prostředky do samokypřících mouk

E 400 Kyselina alginová

E 401 Alginát sodný

E 402 Alginát draselný

E 406 Agar

E 407 Karagenan

E 410 Karubin ( moučka ze svatojánského chleba)

E 412 Guma guar

E 413 Tragant

E 414 Arabská guma

E 415 Xanthan

E 416 Guma karaya

E 440 Pektiny

E 500 Uhličitany sodné

E 501 Uhličitany draselné

E 503 Uhličitany amonné

E 504 Uhličitany hořečnaté

E 516 Síran vápenatý - nosič

E 524 Hydroxid sodný - k ošetření povrchu louhovaného pečiva

E 938 Argon

E 941 Dusík

E 948 Kyslík

E 509 Chlorid vápenatý – prostředek pro koagulaci

E 170 Uhličitan vápenatý

E 526 Hydroxid vápenatý

E 528 Hydroxid hořečnatý

E 516 Síran vápenatý - prostředek pro koagulaci

E 511 Chlorid hořečnatý - prostředek pro koagulaci

E 501 Uhličitan draselný – při sušení hroznů

E 500 Uhličitan sodný – při výrobě cukru

E 330 Kyselina citrónová – při výrobě oleje a hydrolýze škrobů

E 513 Kyselina sírová – při výrobě cukru

E 405 Propan-1,2 diol – při výrobě cukru v procesu krystalizace do 31.12.2006

E 290 Oxid uhličitý

E 941 Dusík

Etanol - rozpouštědlo

Kyselina tříselná – při filtraci

Albumin z vaječného bílku

Kasein

Želatina

Rostlinné oleje - jako mazadla, prostředky k oddělení komponent a proti tvoření pěny

E 551 Oxid křemičitý

E 153 Medicinální uhlí

E 553B Talek (prostý azbestu) (synonymum mastek)

E 558 Bentonit

E 559 Křemičitan hlinitý (kaolin)

Křemelina

Perlit

Rýžová moučka

E 901 Včelí vosk

E 903 Karnaubský vosk

A.2. Látky určené k aromatizaci potravin

Látky získané fyzikálními procesy, například destilací a extrakcí rozpouštědly, enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin (přírodní aromatické látky).^3)

A.3.

Pitná voda^4)

A.4. Soli

Soli kuchyňské (hlavní složka chlorid sodný nebo draselný) obvykle používané při zpracování potravin.

A.5. Mikroorganizmy a enzymy

Kultury mikroorganizmů a enzymů běžně používané v potravinářské výrobě s výjimkou geneticky modifikovaných organismů (např. droždí, mlékárenské kultury) a produktů od nich odvozených (např. syřidla, enzymy).

^1) § 2 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

^2) § 2 písm. l) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

^3) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění vyhlášky č. 233/2002 Sb.

^4) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

B. Složky zemědělského původu nepocházející z ekologického zemědělství.

Do výše 30% hmotnosti (nebo objemu u surovin a výrobků v kapalné formě) složek zemědělského původu lze při výrobě biopotravin používat konvenční nezpracované rostlinné produkty a produkty z nich vyrobené:

B.1. Rostlinné produkty nezpracované:

B.1.1. Jedlé plody, ořechy a semena:

Žaludy (Quercus spp.)

Ořechy koly (Cola acuminata)

Angrešt (Ribes uva - crispa)

Maracuja (pašijové ovoce) (Passiflora edulis)

Maliny sušené (Rubus idaeus)

Červený rybíz sušený (Ribes rubrum)

B.1.2. Jedlé koření a byliny:

Křen selský semena (Armoracia rusticana)

Galgán lékařský (Alpinia officinarum)

Světlice barvířská květ (Carthamus tinctorius)

Potočnice lékařská (Nasturtium officinale)

Pepřovec měkký (Schinnus molle L.)

B.1.3. Různé

Řasy (Algae) - včetně mořských, které lze použít pro výrobu běžných potravin

B.2. Rostlinné produkty zpracované:

B.2.1. Tuky a oleje rafinované a nerafinované, ale nikoli chemicky modifikované ze všech surovin kromě:

Kakaa (Theobroma cacao)

Kokosového ořechu (Cocos nucifera)

Oliv (Olea europaea)

Slunečnice (Helianthus annuus)

Palmy olejové (Elaeis guineensis)

Řepky olejné, řepice (Brassica napus, Brassica rapa)

Světlice barvířská – saflor (Carthamus tinctorius)

Sezamu indického (Sesamum indicum)

Soji luštinaté (Glycine max)

B.2.2. Cukry, škroby, jiné produkty z obilovin a hlíz:

Fruktóza

Rýžový papír

Škrob rýžový a kukuřičný (Zea mays convar. amylacea) chemicky nemodifikovaný

B.2.3. Jiné

Protein z hrachu (Pisum sp.)

Rum – pouze vyrobený z třtinového cukru

Ovocný likér vyrobený z višní a látek určených k aromatizaci podle části A této přílohy

B.3. Živočišné produkty

Vodní organismy nepocházející z akvakultury, které lze použít pro výrobu běžných potravin

Želatina

Sušená syrovátka

Střeva pro masné výrobky – do 1.4.2004“.

• 1. V příloze č. 12 část D zní:

„D. Náležitosti žádosti o osvědčení pro vývoz bioproduktů a biopotravin podle § 26 odst. 4 zákona č. 242/2000 Sb.“

[image omitted]

• 1. Příloha č. 15 zní:

„Příloha č. 15 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.

Seznam zemí a jejich inspekčních orgánů, jejichž osvědčení se uznává za rovnocenné osvědčením podle zákona o ekologickém zemědělství