Vyhláška o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška^1) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1a) a upravuje

• a) místo a způsob provádění pohraniční veterinární kontroly zvířat dovážených ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie (dále jen „třetí země“), umístění, materiální a personální zabezpečení pohraniční veterinární stanice,

• b) součinnost a pomoc dovozců a jejich zástupců (dále jen „dovozce“), poskytovanou orgánům pohraniční veterinární kontroly,

• c) umísťování zvířat dovážených z třetích zemí v karanténě a podmínky pro schválení karanténního střediska,

• d) podrobnosti o opatřeních, která činí orgány pohraniční veterinární kontroly na základě zjištění, že nejsou splněny dovozní podmínky,

• e) rozsah a další náležitosti údajů, které orgány pohraniční veterinární kontroly sdělují prostřednictvím dálkového přenosu dat,

• f) podrobnosti povolování tranzitu zvířat z třetích zemí.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na dovoz a tranzit spermatu, vaječných buněk a embryí z třetích zemí.

(3) Tato vyhláška se dále nevztahuje na veterinární kontroly zvířat v zájmovém chovu^1b), která jsou provázena fyzickou osobou za ně odpovědnou a nejsou dovážena k obchodním účelům, s výjimkou koňovitých^1c).

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) veterinární kontrolou – jakákoli fyzická kontrola nebo administrativní úkon, týkající se zvířat, jehož účelem je přímá nebo nepřímá ochrana zdraví lidí nebo zvířat,

• b) kontrolou dokladů – ověření (přezkoumání) veterinárních osvědčení a jiných dokladů provázejících zvířata,

• c) kontrolou totožnosti – jednoduché vizuální ověření vzájemné shody veterinárních osvědčení nebo jiných dokladů a zvířat, jakož i ověření přítomnosti a správnosti identifikačních prostředků, popřípadě jiného způsobu označení, které na sobě musí zvířata mít,

• d) fyzickou kontrolou – kontrola samotného zvířete, v případě potřeby včetně odběru vzorků a jejich laboratorního vyšetření, a je-li to třeba, včetně dalších veterinárních kontrol prováděných v průběhu karantény,

• e) dovozcem – fyzická nebo právnická osoba, která nese odpovědnost za splnění povinností vyplývajících z celních předpisů^1d) a souvisejících s dovozem zásilky na území členských států (dále jen „území Unie“),

• f) zásilkou – určité množství zvířat téhož druhu, na něž se vztahuje totéž veterinární osvědčení nebo jiný doklad, přepravované týmž dopravním prostředkem a pocházející z téže třetí země nebo části třetí země,

• g) pohraniční veterinární stanicí – stanoviště hraniční kontroly určené a schválené Evropskou komisí (dále jen „Komise“) k provádění pohraniční veterinární kontroly zvířat přicházejících z třetích zemí na hranice některého z členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“),

• h) dovozními podmínkami – veterinární požadavky na dovážená zvířata, stanovené zákonem, touto vyhláškou a zvláštními právními předpisy^2) v souladu s požadavky stanovenými předpisy Evropské unie,

• i) příslušným úřadem – ústřední úřad členského státu oprávněný k provádění veterinárních kontrol nebo úřad, jemuž byla tato pravomoc svěřena.

Veterinární kontrola zvířat dovážených z třetích zemí

§ 3

(1) Dovozce oznamuje pohraniční veterinární stanici příchod zásilky zvířat způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a). Tímto předpisem se řídí i při vyplňování Společného veterinárního vstupního dokladu (dále jen „vstupní doklad“) a při nakládání s tímto dokladem.

(2) Úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice postupuje po oznámení příchodu zásilky zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^2a).

(3) Mají-li být dovezena zvířata takového druhu, pro který nebyly dosud dovozní podmínky harmonizovány na úrovni Evropské unie, požádá dovozce Státní veterinární správu nejméně 15 dnů přede dnem předpokládaného dovozu těchto zvířat o sdělení stanovených dovozních podmínek, za nichž lze tato zvířata z příslušné třetí země dovážet.

(4) Dovážená zvířata, provázená prvopisem veterinárního osvědčení nebo jiného požadovaného dokladu, musí být přepravena přímo na pohraniční veterinární stanici uvedenou v § 11 odst. 1, anebo, je-li to třeba, do karanténního střediska uvedeného v § 15 odst. 1 písm. b). Nesmí tuto stanici nebo středisko opustit, pokud

• a) nebyly provedeny veterinární kontroly těchto zvířat v souladu se zákonem a s § 4 odst. 1, 2 a 3 písm. a), b) a d), jakož i s § 13, 14 a 16,

• b) nebyly zaplaceny poplatky za provedení pohraniční veterinární kontroly, popřípadě složena záloha na pokrytí možných výdajů na některá opatření spojená s pohraniční veterinární kontrolou.

§ 4

(1) Každá zásilka zvířat z třetí země je bez ohledu na celně schválené určení^3) podrobena pohraniční veterinární kontrole, a to kontrole dokladů a kontrole totožnosti a – nejde-li o odchylný postup, vyplývající z § 13 odst. 1 – fyzické kontrole. Tyto kontroly provádí úřední veterinární lékař jedné z pohraničních veterinárních stanic, které byly pro tento účel schváleny.

(2) Kontrolou dokladů a kontrolou totožnosti se ověřuje

• a) původ zvířat,

• b) následné určení zvířat, zejména v případech tranzitu, jakož i v případech, v nichž obchodování se zvířaty toho druhu není harmonizováno na úrovni Evropské unie, anebo v nichž tato zvířata podléhají zvláštním požadavkům, stanoveným Komisí se zřetelem na členský stát určení,

• c) zda údaje, uvedené ve veterinárním osvědčení nebo jiném dokladu, dávají záruky splnění dovozních podmínek, anebo – není-li obchodování se zvířaty toho druhu harmonizováno na úrovni Evropské unie – požadavků České republiky, popřípadě jiného členského státu určení stanovených se zřetelem na jednotlivé případy uvedené v této vyhlášce,

• d) zda z údajů, vyplývajících z počítačové sítě provozované podle předpisu Evropské unie o zavedení systému Traces^4) nevyplývá, že zásilka zvířat byla odmítnuta.

(3) Fyzická kontrola zahrnuje

• a) klinické vyšetření zvířat zaručující, že zvířata odpovídají údajům uvedeným ve veterinárním osvědčení nebo jiném dokladu, které je provázejí, a že jsou klinicky zdravá,

• b) jakékoli laboratorní vyšetření, jež je považováno za nezbytné, anebo jež je stanoveno zvláštními právními předpisy,^2)

• c) případný odběr vzorků, jež mají být vyšetřeny co nejdříve na přítomnost reziduí,

• d) ověření, zda jsou splněny požadavky stanovené na ochranu zvířat při přepravě.^5) Pro účely následné veterinární kontroly podmínek přepravy zvířat a případné veterinární kontroly doplňkových požadavků hospodářství určení předá úřední veterinární lékař potřebné informace příslušné krajské veterinární správě, popřípadě příslušnému úřadu jiného členského státu určení, a to prostřednictvím systému výměny informací uvedeného v odstavci 2 písm. d).

(4) Fyzická kontrola podle odstavce 3 se provádí s využitím údajů z databáze systému výměny informací uvedeného v odstavci 2 písm. d), která obsahuje dovozní podmínky pro zvířata, uplatňované v Evropské unii.

(5) Úřednímu veterinárnímu lékaři mohou při provádění úkonů, které jsou součástí fyzické kontroly podle odstavce 3, pomáhat veterinární asistenti,^6) pracující pod jeho vedením.

§ 5

Přichází-li zásilka zvířat z třetí země na letiště nebo do přístavu na území Unie, je možno kontrolu totožnosti i fyzickou kontrolu provést v místě takového letiště nebo přístavu určení za předpokladu, že toto letiště nebo přístav má svou pohraniční veterinární stanici a že zvířata případně pokračují v cestě stejným letadlem nebo stejnou lodí. V tomto případě úřední veterinární lékař, který provedl kontrolu dokladů, informuje způsobem uvedeným v § 4 odst. 3 písm. d) větě druhé úředního veterinárního lékaře pohraniční veterinární stanice členského státu určení o tom, že byla tato kontrola provedena.

§ 6

(1) Při kontrole dokladů se postupuje způsobem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Kontrola totožnosti se provádí zpravidla u každého zvířete v zásilce. Jde-li však o zásilku

• a) velkého množství zvířat, může být kontrola totožnosti provedena u 10 % zvířat v zásilce, nejméně však musí být provedena u 10 zvířat v zásilce. Počet kontrolovaných zvířat musí být zvyšován a může dosáhnout až celkového počtu zvířat v zásilce, pokud výsledky počáteční vykonané kontroly nejsou uspokojivé,

• b) zvířat, pro která není stanovena povinnost individuálního označování, spočívá kontrola totožnosti alespoň v kontrole označení reprezentativního množství kontejnerů nebo přepravních klecí. Počet kontrolovaných kontejnerů nebo přepravních klecí musí být zvyšován a může dosáhnout až celkového počtu kontejnerů nebo přepravních klecí, pokud výsledky počáteční vykonané kontroly nejsou uspokojivé. Kontrola totožnosti spočívá v tomto případě ve vizuální kontrole zvířat v reprezentativním počtu kontejnerů nebo přepravních klecí za účelem ověření druhů zvířat v zásilce.

§ 7

(1) Fyzickou kontrolu sudokopytníků a koňovitých^1c) provádí úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice tak, že zajistí, aby tato zvířata byla vykládána na pohraniční veterinární stanici v jeho přítomnosti. Vlastní kontrola pak spočívá v kontrole způsobilosti zvířat k přepravě a v jejich klinickém vyšetření, prováděných podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; klinické vyšetření může zahrnovat i odběr vzorků.

(2) Klinické vyšetření spočívá zejména ve vizuálním vyšetření zvířat. Jde-li o plemenná nebo užitková zvířata, provádí se toto vyšetření nejméně u 10 % zvířat při nejméně 10 zvířatech, která musí být vybrána tak, aby reprezentovala celou zásilku. Obsahuje-li zásilka méně než 10 zvířat, vyšetřuje se každé zvíře v zásilce. Jde-li o jatečná zvířata, provádí se toto vyšetření nejméně u 5 % zvířat při nejméně 5 zvířatech, která musí být vybrána tak, aby reprezentovala celou zásilku. Obsahuje-li zásilka méně než 5 zvířat, vyšetřuje se každé zvíře v zásilce.

(3) Počet vyšetřovaných zvířat musí být zvyšován a může dosáhnout až celkového počtu zvířat v zásilce, pokud výsledky počáteční vykonané kontroly nejsou uspokojivé.

(4) U každého zvířete, od něhož je odebrán vzorek, se zaznamenává

• a) pořadové číslo veterinárního osvědčení a pořadové číslo přidělené zásilce zvířat na pohraniční veterinární stanici,

• b) identifikační číslo zvířete,

• c) požadované laboratorní vyšetření,

• d) výsledek vyšetření a následně provedená činnost,

• e) úplná adresa konečného určení zásilky zvířat.

(5) Odebrané vzorky se vyšetřují za účelem ověření, zda jsou dodrženy náležitosti veterinárního osvědčení, a to v laboratoři uvedené v § 52 odst. 4 zákona.

(6) Zásilka zvířat může být zadržována na pohraniční veterinární stanici pouze tehdy, když je třeba vyčkat výsledků laboratorního vyšetření.

(7) Státní veterinární správa sděluje výsledky pohraničních veterinárních kontrol spolu s údaji uvedenými v odstavci 4 pravidelně každých 6 měsíců Komisi, v případě pozitivních výsledků vyšetření vzorků, anebo jsou-li k tomu jiné důvody, neprodleně členskému státu určení a Komisi. Státní veterinární správa v případě pozitivních výsledků vyšetření vzorků musí také co nejdříve zaslat opis veterinárního osvědčení členskému státu určení a Komisi.

§ 8

(1) Individuální klinické vyšetření nemusí být prováděno u

• a) drůbeže,

• b) ptáků,

• c) živočichů vodního hospodářství včetně všech živých ryb,

• d) hlodavců,

• e) zajícovitých,

• f) včel a ostatního hmyzu,

• g) plazů a obojživelníků,

• h) ostatních bezobratlých,

• i) zvířat zoologických zahrad a cirkusů, včetně sudokopytníků a koňovitých, která jsou považována za nebezpečná,

• j) kožešinových zvířat.

(2) V případě zvířat uvedených v odstavci 1 spočívá klinické vyšetření v pozorování zdravotního stavu a chování celé skupiny nebo reprezentativního počtu zvířat. Počet kontrolovaných zvířat musí být zvyšován, pokud výsledky počátečních vykonaných kontrol nejsou uspokojivé. Jestliže vykonané kontroly odhalí odchylku od normálního stavu, provede se přísnější kontrola včetně případného odběru vzorků.

(3) Jde-li o živé ryby, korýše, měkkýše nebo pokusná zvířata určená pro chovná, dodavatelská nebo uživatelská zařízení^8) s osvědčeným zvláštním nákazovým statusem, která jsou v zapečetěných kontejnerech s kontrolovanými životními podmínkami, provádějí se klinické vyšetření a odběr vzorků pouze v případech zvláštního rizika, vyplývajícího z druhu zvířat nebo jejich původu, anebo v případech jiných mimořádných skutečností, odůvodňujících takový postup.

§ 9

(1) Po provedení veterinárních kontrol uvedených v § 4 postupuje úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a).

(2) O každé zásilce zvířat se v pohraniční veterinární stanici zaznamenávají a uchovávají tyto údaje:

• a) pořadové číslo přidělené zásilce zvířat v pohraniční veterinární stanici,

• b) datum příchodu zásilky zvířat na pohraniční veterinární stanici,

• c) velikost zásilky zvířat,

• d) druh a kategorie využití zvířat, popřípadě i jejich stáří,

• e) pořadové číslo veterinárního osvědčení,

• f) třetí země původu,

• g) členský stát určení,

• h) rozhodnutí týkající se zásilky zvířat,

• i) odkaz na odběr vzorků, pokud byl proveden.

(3) Jde-li o koňovité, neuchovává se na pohraniční veterinární stanici identifikační doklad podle zvláštních právních předpisů,^9) a jde-li o dočasný vstup zvířete na území Unie, ani prvopis veterinárního osvědčení. Jde-li o jatečné koňovité, kteří mají projít trhem nebo třídícím střediskem, musí je ověřený opis veterinárního osvědčení provázet až na jatky.

(4) Veterinární osvědčení a jiné doklady, které se vztahují k zásilce zvířat, jež byla na pohraniční veterinární stanici odmítnuta, musí být na každé straně opatřeny obdélníkovým razítkem v červené barvě s vepsaným slovem ODMÍTNUTO.

§ 10

(1) Při zjišťování překážek, které brání vstupu zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky (§ 34 odst. 1 zákona), přihlíží úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice také k tomu, zda zvířata

• a) těch druhů, pro něž nebyly dovozní podmínky harmonizovány na úrovni Evropské unie, splňují požadavky České republiky, popřípadě jiného členského státu určení stanovené se zřetelem na jednotlivé případy uvedené v této vyhlášce. To platí i pro veterinární osvědčení nebo jiný doklad, který zvířata provází;

• b) jsou v tak dobrém stavu, aby mohla pokračovat v přepravě,

• c) pocházejí ze třetí země, která splňuje veterinární požadavky na vývoz zvířat do členských států.

(2) Zvířata dovážená z třetích zemí na území České republiky představují nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí, jestliže

• a) jsou nakažená, podezřelá z nákazy nebo z nakažení, nemocná nebo podezřelá z jiného onemocnění, anebo

• b) ohrožují zdraví zvířat nebo lidí z jiného důvodu uvedeného v zákoně, v této vyhlášce nebo ve zvláštním právním předpisu.^10)

§ 11

Pohraniční veterinární stanice

(1) Pohraniční veterinární stanice musí

• a) být

• 1. v místě vstupu na území České republiky. Je-li to však nutné vzhledem k zeměpisným podmínkám, například se zřetelem k poloze letiště, přístavu, železniční stanice, silničního hraničního přechodu apod., může být pohraniční veterinární stanice umístěna v odpovídající vzdálenosti od tohoto místa za předpokladu, že je dostatečně vzdálena od hospodářství nebo jiných míst, na nichž jsou chována zvířata,

• 1. v celním prostoru, v němž je možno vyřizovat i další úřední formality včetně celních, které souvisejí s dovozem zvířat;

• b) podléhat pravomoci úředního veterinárního lékaře odpovědného za provádění pohraniční veterinární kontroly.

(2) Úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice zajišťuje také provádění všech činností souvisejících s počítačovým zpracováním veterinárních dovozních postupů,^4) jmenovitě s uspořádáním a provozem databáze obsahující údaje o dovozech zvířat do členských států.

(3) V souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Státní veterinární správa předkládá Komisi návrhy na schválení pohraničních veterinárních stanic s těmito údaji:

• a) druh pohraniční veterinární stanice (letiště, přístav, železniční hraniční přechod, silniční hraniční přechod),

• b) druh zvířat, která budou veterinárně kontrolována v dané pohraniční veterinární stanici vzhledem k jejímu materiálnímu a personálnímu vybavení a která naopak nebudou moci být veterinárně kontrolována v této stanici, a pokud jde o koňovité, kteří jsou provázeni identifikačním dokladem podle zvláštních právních předpisů,^9) také úřední hodiny určené pro tato zvířata v pohraniční veterinární stanici schválené k tomuto účelu,

• c) počet úředních veterinárních lékařů a veterinárních asistentů, kteří budou působit v pohraniční veterinární stanici, s tím, že v kteroukoli dobu, kdy bude pohraniční veterinární stanice otevřena, musí být ve službě alespoň jeden úřední veterinární lékař,

• d) popis prostorů, v nichž budou prováděny kontrola dokladů a kontrola totožnosti, fyzické kontroly, odběr vzorků, vyšetření stanovená v § 4 odst. 3 písm. b) a zvláštní vyšetření nařízená úředním veterinárním lékařem, jakož i popis vybavení těchto prostorů,

• e) kapacita prostorů pro ustájení zvířat do doby, než budou k dispozici výsledky vyšetření,

• f) druh vybavení umožňujícího rychlou výměnu informací zejména s jinými pohraničními veterinárními stanicemi,

• g) předpokládaný objem dovozu (druhy a počty zvířat procházejících touto pohraniční veterinární stanicí).

(4) Požadavky na pohraniční veterinární stanici, zejména na její materiální a personální zabezpečení, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce, a jde-li o pohraniční veterinární stanici určenou i k dovozu skotu^11) a prasat, v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(5) Státní veterinární správa zveřejňuje seznam pohraničních veterinárních stanic, v nichž se provádí pohraniční veterinární kontrola zvířat přicházejících z třetích zemí na území Unie, na svých internetových stránkách.

§ 12

(1) Jestliže zvířata těch druhů, pro něž byly dovozní podmínky harmonizovány na úrovni Evropské unie, nemají být uvedena do oběhu v České republice, ač na jejím území byly provedeny veterinární kontroly uvedené v § 4, úřední veterinární lékař pohraniční veterinární stanice si ponechá prvopisy veterinárních osvědčení, provázejících zvířata, a

• a) vydá dovozci jednu nebo – pokud se zásilka zvířat dělí – několik jím jednotlivě ověřených opisů veterinárních osvědčení, týkajících se daných zvířat s tím, že doba platnosti těchto opisů nepřesáhne 10 dnů;