Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o označování, měření a klasifikaci dříví

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1) podrobnosti o označování, měření a klasifikaci dříví, které bylo měřeno a klasifikováno způsobem stanoveným v § 3 a 4.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) dřívím – pokácené stromy, které jsou odvětveny a zbaveny vrcholku a kořenové části, v kůře nebo odkorněné, zkrácené příčným řezem, včetně dříví rovnaného i štípaného,

• b) dřívím v celých délkách – dříví, jehož objem se obvykle vyjadřuje v m^3,

• c) rovnaným dřívím – dříví, jehož objem se obvykle vyjadřuje v prostorových mírách a přepočte se pomocí příslušných převodních čísel, uvedených v příslušných technických normách,^2)

• d) klasifikací dříví – třídění dříví.

§ 3

Měření dříví

(1) Objem dříví se stanoví výpočtem z naměřených hodnot nebo vážením.

(2) Pro účely stanovení objemu se dříví v celých délkách měří zpravidla jednotlivě a rovnané dříví se měří hromadně.

(3) Měření, zaokrouhlování rozměrů a stanovení objemu dříví se provádí u dříví označeného podle § 3 způsobem stanoveným v příloze č. 1.

(4) Není-li to v rozporu s ustanoveními této vyhlášky, postupuje se při měření a zaokrouhlování rozměrů dříví podle příslušné české technické normy.^3)

(5) K měření dříví lze použít pouze měřidla, která splňují požadavky podle zvláštních právních předpisů.^4)

§ 4

Klasifikace dříví

(1) Dříví se klasifikuje podle:

• a) jednotlivých druhů dřevin nebo jejich skupin,

• b) rozměrů a

• c) jakosti.

(2) Při zařazování jednotlivých druhů dřevin do skupin dřevin, pro účely klasifikace dříví podle odstavce 1 písm. a), se postupuje podle příslušné české technické normy.^3)

(3) Při klasifikaci dříví podle rozměrů se dříví zařazuje do jednotlivých rozměrových tříd postupem stanoveným v příloze č. 2.

(4) Při klasifikaci dříví podle jakosti se dříví zařazuje do jednotlivých jakostních tříd postupem stanoveným v příloze č. 3.

§ 5

Označování dříví

(1) Dříví s označením „klasifikováno podle EHS“ nebo s označením některou ze značek podle odstavců 3 až 5 se označuje rozměrovou třídou.

(2) Dříví v celých délkách se označuje i jakostní třídou podle odstavců 3 až 5 a v průvodní dokumentaci druhem dřeviny nebo skupinou dřevin.

(3) Dříví v celých délkách zařazené do jakostní třídy A/EHS se opatří nesmazatelnou značkou tvořenou písmeny „A/EHS“.

(4) Dříví v celých délkách zařazené do jakostní třídy B/EHS se může opatřit značkou tvořenou písmeny „B/EHS“.

(5) Dříví v celých délkách zařazené do jakostní třídy C/EHS se opatří nesmazatelnou značkou tvořenou písmeny „C/EHS“.

(6) Dříví se označuje „klasifikováno podle EHS“ nebo některou ze značek podle odstavců 3 až 5.

§ 6

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 391/2003 Sb.

Pravidla pro měření, zaokrouhlování rozměrů a stanovení objemu dříví

• 1. Tloušťka se měří buď uprostřed délky výřezu (středová tloušťka) nebo na čepu (čepová tloušťka) nebo ve vzdálenosti 1 m od dolního čela.

• 1. Při měření tloušťky dříví v celých délkách se naměřené hodnoty zaokrouhlují na celé centimetry směrem dolů.

• 1. Jestliže se tloušťka dříví v celých délkách měří v kůře, provádí se přiměřená srážka na kůru. Provedení srážky na kůru se zaznamená do průvodní dokumentace.

• 1. U výřezů do 19 cm včetně bez kůry se středová tloušťka měří průměrkou jedenkrát v horizontálním směru.

• 1. U výřezů 20 cm a více bez kůry se středová tloušťka měří dvakrát ve dvou na sebe kolmých směrech tak, aby byla naměřena nejmenší a největší tloušťka výřezu. Z obou měření se vypočítá aritmetický průměr a zaokrouhlí se podle bodu 2.

• 1. Při třídění podle minimální tloušťky čepu (příloha č. 2 bod 3) se tloušťka měří pouze jedenkrát.

• 1. Je-li v místě měření tloušťky výrazná nepravidelnost růstu, měří se tloušťka dvěma měřeními v přibližně stejné vzdálenosti před a za místem, kde začíná normální růst dřeva. Z obou měření se vypočítá aritmetický průměr, který se zaokrouhlí podle bodu 2.

• 1. Mají-li výřezy dříví měřeného jednotlivě nepravidelný tvar, měří se po sekcích.

• 1. Při měření délky výřezu se naměřené hodnoty zaokrouhlují na celé desetiny metru směrem dolů. U výřezů se středovou tloušťkou do 20 cm bez kůry lze délky výřezů zaokrouhlit na celé metry směrem dolů. Do délky výřezu se započítává pouze jedna polovina výšky záseku.

• 1. Objem jednotlivých výřezů se určí z délky výřezu a jeho středové tloušťky měřené buď s kůrou nebo bez kůry. Objem se vypočítá alespoň na dvě desetinná místa.

• 1. Při měření rovnaného dříví v hráních se provádí přídavek na výšku v rozsahu alespoň 3 %.

• 1. Při měření se používá jen metrický systém a objem se uvádí v metrech krychlových alespoň na dvě desetinná místa. Pro výpočet objemu dříví se použijí tabulky objemu obsažené v českých technických normách nebo jiné tabulky objemu používané obvykle v obchodním styku.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 391/2003 Sb.

Klasifikace dříví podle rozměrů

• 1. Dříví se podle rozměrů klasifikuje některým z těchto způsobů:

• a) podle středové tloušťky,

• b) podle minimální tloušťky čepu,

• c) podle tloušťky ve vzdálenosti 1 m od čela,

• d) podle tloušťky čepu.

• 1. Při klasifikaci dříví podle středové tloušťky se dříví podle naměřené středové tloušťky nezávisle na délce výřezu zařazuje do následujících rozměrových tříd:

Třída	Středová tloušťka bez kůry
L 0	do 10 cm
L 1a	10 cm - 14 cm
L 1b	15 cm - 19 cm
L 2a	20 cm - 24 cm
L 2b	25 cm - 29 cm
L 3a	30 cm - 34 cm
L 3b	35 cm - 39 cm
L 4	40 cm - 49 cm
L 5	50 cm - 59 cm
L 6	60 cm a více

• 1. Při klasifikaci dříví podle minimální tloušťky čepu se dříví v celých délkách podle naměřené minimální tloušťky čepu a minimální délky výřezu zařazuje do následujících rozměrových tříd při splnění obou parametrů:

Třída	Min. délka	Min. tloušťka čepu bez kůry
H 1	8 m	10 cm
H 2	10 m	12 cm
H 3	14 m	14 cm
H 4	16 m	17 cm
H 5	18 m	22 cm
H 6	18 m	30 cm

• 1. Klasifikace dříví podle tloušťky ve vzdálenosti 1 m od čela se používá pro některé skupiny sortimentů dříví v celých délkách (např. sloupy a tyče). Při třídění podle tloušťky ve vzdálenosti 1 m od čela se dříví v celých délkách podle naměřené tloušťky měřené ve vzdálenosti 1 m od čela zařazuje do následujících rozměrových tříd:

Třída	Tloušťka v kůře
P 1	do 6 cm včetně
P 2	7 cm - 13 cm
P 3	14 cm a více

• 1. Při klasifikaci dříví podle tloušťky čepu se rovnané dříví podle naměřené tloušťky čepu zařazuje do následujících rozměrových tříd:

Třída	Tloušťka čepu v kůře	Tloušťka čepu bez kůry (srážka na kůru 1 cm)
S1	3 cm - 6 cm	2 cm - 5 cm
S2	7 cm - 13 cm	6 cm - 12 cm
S3	14 cm a více	13 cm a více

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 391/2003 Sb.

Klasifikace dříví podle jakosti

• 1. Kvalitativní vlastnosti dříví se posuzují vnější prohlídkou, popřípadě měřením.

• 1. Při klasifikaci dříví podle jakosti se posuzuje:

• a) křivost výřezu,

• b) točitost vláken,

• c) sbíhavost,

• d) přítomnost suků, přitom se rozlišují suky zdravé a nahnilé až shnilé a suky zarostlé,

• e) boulovitost výřezu,

• f) excentrická dřeň,

• g) reakční dřevo, přitom se rozlišuje tahové dřevo u listnatých dřevin, tlakové dřevo (křemenitost) u jehličnanů,

• h) vady tvaru kmene; přitom se posuzuje zejména přítomnost odlupčivých trhlin, dřeňových (čelních) trhlin, výsušných (bočních) trhlin a mrazových trhlin,

• i) zapaření,

• j) zbarvení dřeva po napadení dřeva houbami,

• k) ostatní vady způsobené škodlivými organismy.^3)

• 1. V případě, že jsou při uvádění dříví do oběhu jeho kvalitativní vlastnosti vyjadřovány číselnou hodnotou, použijí se při měření vad pravidla uvedená v bodech 4 až 7.

• 1. Křivost výřezu se vypočítá jako poměr, v jehož čitateli je výška oblouku v místě největšího zakřivení výřezu (zaokrouhlená na nejbližší cm) a ve jmenovateli vzdálenost mezi oběma krajními body zakřivené části (zaokrouhlená na desetiny metru). Křivost se vyjadřuje v centimetrech na metr.

• 1. Točitost vláken je určena velikostí odchylky mezi směrem vláken výřezu a přímkou rovnoběžnou s osou výřezu. Velikost odchylky se zaokrouhluje na celé centimetry. Točitost se vyjadřuje v centimetrech na metr.

• 1. Sbíhavost se vypočítá jako poměr, v jehož čitateli je rozdíl mezi tloušťkou výřezu měřenou ve vzdálenosti jeden metr od čela a jeden metr od čepu výřezu zaokrouhlený na celé centimetry směrem dolů a ve jmenovateli vzdálenost mezi oběma místy měření vyjádřená v metrech a zaokrouhlená na desetiny metru. Sbíhavost se vyjadřuje v centimetrech na metr a zaokrouhluje se na jedno desetinné místo.

• 1. Průměr suků se měří v milimetrech v místě jejich nejmenšího průměru.

• 1. Při klasifikaci dříví podle jakosti se dříví zařazuje do tří jakostních tříd:

• a) A/EHS,

• b) B/EHS,

• c) C/EHS.

• 1. Do třídy A/EHS lze zařadit pouze zdravé dříví, vynikající jakosti, bez vad nebo jen s nepatrnými vadami neomezujícími nijak jeho využití.

• 1. Do třídy B/EHS se zařazuje dříví standardní jakosti, včetně souší, mající jednu nebo více následujících vad:

• a) mírná křivost,

• b) mírně točitý růst,

• c) mírná sbíhavost,

• d) nepřítomnost velkých suků, malý počet malých nebo středně velkých suků,

• e) malý počet nahnilých suků omezené velikosti,

• f) mírně excentrická dřeň,

• g) nepravidelnost tvaru,

• h) další ojedinělé vady při celkové dobré jakosti dříví.

• 1. Do třídy C/EHS se zařazuje dříví, které pro své jakostní vady nemůže být zařazeno do třídy A/EHS ani do třídy B/EHS, ovšem může být přesto průmyslově zpracováno.

^1) Směrnice Rady 68/89/EHS o sjednocení norem členských států týkajících se klasifikace surového dříví, ze dne 23. ledna 1968.

^2) ČSN 480055 Jehličnaté sortimenty surového dříví. Technické požadavky. ČSN 480056 Listnaté sortimenty surového dreva. Technické požiadavky.

^3) ČSN 480050 Surové dříví. Základní a společná ustanovení.

^4) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.