Vyhláška, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin

§ 1

Pro účely této vyhlášky a v souladu s právem Evropských společenství^1) se rozumějí

• a) barvivy látky získané chemickou syntézou a/nebo z potravin a dalších složek přírodního původu extrakcí fyzikální či chemické povahy, která má za následek selektivní oddělení barevné látky,

• b) pomocnými látkami látky používané při výrobě z technologických důvodů; nestávají se součástí potraviny, ale v konečném výrobku se mohou vyskytovat ve stopovém toxikologicky nevýznamném množství,

• c) rozpouštědlem látka pro rozpouštění potraviny nebo kterékoliv její složky včetně jakékoliv kontaminující látky přítomné v této potravině nebo na této potravině,

• d) extrakčním rozpouštědlem rozpouštědlo, které se používá při extrakčním procesu uplatňovaném během výroby potravinových surovin, potravin, při extrakci složek potravin a které je během dalšího postupu odstraněno. Použití rozpouštědla může vést k neúmyslné, ale technicky nevyhnutelné přítomnosti residuálních množství této látky či jejich derivátů v potravině nebo její složce,

• e) nezpracovanými potravinami potraviny, které neprošly žádným technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu jejich původního stavu. Potraviny však mohou být očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené, zmrazené, bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené, nebo zda se jedná o potraviny nebo suroviny v ochranné atmosféře,

• f) správnou výrobní praxí doporučené postupy při výrobě potravin podle zákona.

§ 2

Výrobci nebo dovozci smějí vyrábět nebo dovážet takové pomocné látky, které nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele.

§ 3

(1) Přídatné látky upravené v § 2 písm. j) zákona, které se smějí vyskytovat v potravinách, a jejich kód, pod kterým jsou označovány v číselném systému Evropské unie, jejich členění do kategorií, limity a další podmínky jejich použití a označování na obalech stanoví příloha č. 1.

(2) Extrakční rozpouštědla náležející mezi pomocné látky, která lze použít při výrobě potravin a potravinářských surovin, limity, další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 2.

§ 4

Přechodné ustanovení

Potraviny, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. května 2004.

Ministr:

MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 304/2004 Sb.

PŘÍDATNÉ LÁTKY

ČÁST 1

Oddíl A

Obecná kriteria pro používání přídatných látek

(1) Při výrobě potravin lze používat přídatné látky uvedené v této vyhlášce a schválené dle zákona.

(2) Přídatné látky smějí být používány při výrobě potravin uvedených ve výčtu u jednotlivých látek, a to nejvýše do hodnoty stanoveného „nejvyššího povoleného množství“(NPM). Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém jsou uváděny do oběhu, pokud dále není výslovně stanoveno jinak.

(3) Přídatné látky, pro které není v této vyhlášce stanoveno nejvyšší povolené množství číselnou hodnotou, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném k dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“ (NM). Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.

(4) Přídatné látky mohou být povoleny pouze za předpokladu, že

• a) je prokázána jejich technologická potřeba a účelu nelze dosáhnout jinými ekonomickými nebo technologickými prostředky,

• b) v navrhovaných množstvích nepředstavují žádné zdravotní riziko pro spotřebitele,

• c) nemohou uvádět spotřebitele v omyl.

(5) Přítomnost přídatné látky je povolena také

• a) ve složené potravině, a to v takovém rozsahu, v jakém je přídatná látka povolena v jedné ze složek složené potraviny. Toto se netýká potravin uvedených v části 1 oddíle C bodech 3 až 5,

• b) jestliže je potravina určena pouze pro přípravu složené potraviny, a to v takovém rozsahu, aby složená potravina vyhovovala ustanovením této vyhlášky,

• c) v potravině, do které bylo přidáno aroma v rozsahu, v jakém je touto vyhláškou přídatná látka v aromatu povolena a prostřednictvím tohoto aromatu přenesena do potraviny, za předpokladu, že přídatná látka v konečné potravině neplní technologickou funkci.

(6) Množství přídatné látky v aromatu musí být omezeno na minimum nezbytné k zachování bezpečnosti a kvality aromatu a k usnadnění jeho skladování. Přítomnost přídatné látky v aromatu nesmí spotřebitele klamat nebo představovat riziko pro jeho zdraví. V případě, že přídatná látka, v důsledku jejího přenosu aromatem, plní technologickou funkci v potravině, pak je tato látka považována za přídatnou látku přítomnou v potravině a nikoli za přídatnou látku aromatu.

(7) Přítomnost přídatné látky v potravině podle odstavce 5 není povolena v potravinách pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí*), pokud není ve zvláštních právních předpisech výslovně stanoveno jinak.

(8) Přídatné látky lze použít pouze tehdy, pokud je jisté, že jejich přidání do potravin bude prokazatelně prospěšné pro spotřebitele. Přídatné látky by měly být použity pro účely stanovené v následujících bodech a) až d), pokud těchto účelů nelze dosáhnout jinými ekonomicky a technologicky použitelnými prostředky a pokud použití přídatných látek nepředstavuje zdravotní riziko pro spotřebitele:

• a) zachování výživové hodnoty potraviny; úmyslné snížení výživové hodnoty potraviny je oprávněné jen, pokud potravina nepředstavuje podstatnou položku běžné stravy nebo pokud je použití přídatné látky nezbytné pro výrobu potravin určených pro zvláštní výživu,

• b) dodání potřebných přísad nebo složek do potravin určených pro zvláštní výživu,

• c) zvýšení trvanlivosti potravin nebo zlepšení jejich organoleptických vlastností za předpokladu, že se tím nezmění charakter, složení nebo jakost potravin, aby nemohl být spotřebitel uveden v omyl,

• d) pomoci při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení dopravě nebo skladování potravin za předpokladu, že přídatná látka nesmí být použita k zakrytí závadných surovin nebo nedodržení správné výrobní a hygienické praxe.

(9) Přídatné látky musí vyhovovat požadavkům na jejich identitu a čistotu, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpise.

(10) Za přídatné látky se nepovažují

• a) aromatické látky,

• b) pomocné látky,

• c) látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (například minerály, stopové prvky a vitaminy),

• d) látky určené k ochraně rostlin a rostlinných produktů,

• e) látky užívané při výrobě pitné vody,

• f) tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,

• g) žvýkačkové báze,

• h) dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob upravený působením kyseliny, alkálie (nedojde-li ke změně chemické struktury) nebo amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně pozměněné škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,

• i) chlorid amonný,

• j) krevní plasma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (kromě kyseliny glutamové, glycinu, cysteinu a cystinu a jejich solí), mléčná bílkovina a lepek,

• k) kaseináty a kasein,

• l) jedlá sůl,

• m) inulin,

• n) látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy.

(11) O zařazení potravin a použití přídatných látek ve sporných případech rozhoduje Komise Evropských společenství za pomoci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat na základě využití článků 5 a 7 rozhodnutí**).

Oddíl B

Kategorie přídatných látek

Přídatné látky se podle účelu použití zařazují do níže uvedených kategorií. Zařazení přídatné látky do kategorie je provedeno na základě její hlavní funkce, kterou přídatná látka v potravině obvykle plní. Zařazení přídatné látky do určité kategorie však nevylučuje možnost použití této látky pro další účely:

• a) antioxidanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, jejímiž projevy jsou např. žluknutí tuků a barevné změny potraviny,

• b) barviva, kterými jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by bez jejich použití neměla, nebo které rekonstruují barvu, která byla poškozena či zeslabena během technologického procesu,

• c) konzervanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a které je chrání proti zkáze způsobené činností mikroorganismů,

• d) kyseliny, kterými jsou látky, které zvyšují kyselost potraviny, nebo které jí udělují kyselou chuť,

• e) regulátory kyselosti, kterými jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny,

• f) tavicí soli, kterými jsou látky, které mění vlastnosti bílkovin při výrobě tavených sýrů za účelem zamezení oddělování tuku,

• g) kypřící látky, kterými jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny, a tak zvyšují objem těsta,

• h) sladidla, kterými jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a nahrazují přírodní sladidla a med,

• i) látky zvýrazňující chuť a vůni, kterými jsou látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny,

• j) zahušťovadla, kterými jsou látky, které zvyšují viskozitu potraviny,

• k) želírující látky, kterými jsou látky, které udílejí potravině texturu tím, že vytváří gel,

• l) modifikované škroby, kterými jsou látky, získávané výlučně chemickým zpracováním jedlých škrobů v nativním stavu nebo škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel,

• m) stabilizátory, kterými jsou látky, umožňující udržovat fyzikálně-chemické vlastnosti potraviny. Mezi stabilizátory se zařazují látky, které umožňují udržování homogenní disperze dvou nebo více nemísitelných látek v potravině. Dále sem patří látky, které stabilizují, udržují nebo posilují existující zbarvení potraviny, a látky, které zvyšují vazebnou kapacitu potraviny včetně tvorby příčných vazeb mezi bílkovinami (zesíťování), jež umožňuje spojení jednotlivých složek potraviny do konečné potraviny,

• n) emulgátory, kterými jsou látky, které umožňují tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují,

• o) nosiče a rozpouštědla, kterými jsou látky, které se užívají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatné látky, potravního doplňku a arómatu, aniž přitom mění jejich technologickou funkci nebo mají vlastní technologický efekt a jejichž užití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky,

• p) protispékavé látky, kterými jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,

• q) lešticí látky, kterými jsou látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří ochranný povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo které jsou snadno odstranitelné, se nepovažují za leštící látky,

• r) balicí plyny, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu,

• s) propelanty, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu,

• t) odpěňovače, kterými jsou látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižující pěnění,

• u) pěnotvorné látky, kterými jsou látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině,

• v) zvlhčující látky, kterými jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. Dále jsou to i látky, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí,

• w) plnidla, kterými jsou látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její energetickou hodnotu,

• x) zpevňující látky, kterými jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými nebo tuto pevnost udržují a dále látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely,

• y) sekvestranty, kterými jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů,

• z) látky zlepšující mouku, kterými jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce, nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

Oddíl C

Seznam přídatných látek všeobecně povolených k přidávání do potravin a podmínky jejich použití

(1) V tabulce je uveden seznam přídatných látek, které smějí být přidávány v nezbytném množství do všech druhů potravin s výjimkou potravin uvedených v odstavci 3 této části vyhlášky a do potravin uvedených v části 2 a 3. Tato výjimka neplatí pro balicí plyny a propelanty.

(2) Látky uvedené pod čísly E 407, E 407a a E 440 mohou být standardizovány s cukry za podmínky, že je toto uvedeno u čísla a názvu látky.

(3) Přídatné látky uvedené v tabulce, pokud není ve znění zvláštních předpisů výslovně stanoveno jinak, se nesmějí používat při výrobě těchto potravin:

• a) nezpracovaných potravin,

• b) medu,

• c) neemulgovaného tuku a oleje,

• d) másla,

• e) pasterovaného nebo sterilovaného (včetně UHT sterilizace) mléka (nízkotučné, polotučné a plnotučné) a smetany,

• f) neochucených kysaných mléčných produktů,

• g) balených vod,

• h) kávy (kromě instantní kávy),

• i) nearomatizovaného čaje,

• j) cukru,

• k) sušených těstovin, kromě bezlepkových těstovin a/nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety,

• l) neochuceného podmáslí.

(4) Potraviny uvedené v části 2 této vyhlášky smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném.

(5) Potraviny určené pro výživu kojenců a malých dětí včetně potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti uvedené v části 3 této vyhlášky smějí obsahovat pouze přídatné látky, pro ně povolené v této části, a to do množství zde stanovených.

(6) Potraviny uvedené v částech 4, 5, 6, 7 a 8 této vyhlášky smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném.

Tabulka