Vyhláška o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška

• a) stanovuje členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí (§ 2 odst. 5 zákona),

• b) upravuje postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy^1) a při schvalování projektu geologických prací a jeho změn a stanovuje náležitosti projektu geologických prací a dobu, kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu (§ 6 odst. 4 zákona),

• c) upravuje postup při provádění geologických prací (§ 9 odst. 3 zákona),

• d) stanovuje vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování [§ 9a odst. 1 písm. a) bod 2 zákona],

• e) upravuje náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací a stanovuje lhůty vyhodnocování těchto prací (§ 10 odst. 2 zákona),

• f) stanovuje postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství (§ 11 odst. 6 horního zákona) a

• g) upravuje postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu zásob (§ 14 odst. 4 horního zákona).

§ 2

Definice pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) objednavatelem geologických prací – fyzická nebo právnická osoba, která objednává řešení geologického úkolu od organizace.^2) Objednavatelem geologických prací je také zadavatel,^3) pokud sám není organizací, která bude geologické práce provádět, a jejich provedení objedná od jiné organizace,

• b) technickými pracemi – práce spojené se zásahem do pozemku (zejména kopané zářezy, kopané sondy a rýhy, strojní vrty, šachtice, štoly, úpadnice, jámy nebo jiná důlní díla a střelné práce používané při provádění geologických prací), pokud jsou prováděny pomocí strojních mechanismů a zařízení. Za technické práce se nepovažuje povrchový odběr vzorků hornin, půd a odběr sedimentů povrchových toků, pokud je prováděn ručním nářadím, a z povrchu prováděná měření a pozorování přístroji nebo jejich příslušenstvím,

• c) etapou geologických prací – vymezený úsek provádění geologických prací, odpovídající jejich účelnému členění podle zásady postupného poznávání a účelu využití výsledků geologických prací,

• d) odůvodněným předpokladem nahromadění nerostů – zjištění nerostů odpovídající podmínkám využitelnosti v rozsahu dokumentovaném výpočtem zásob vyhledaných alespoň na části ložiska umožňujícím samostatné využití; zbylá část ložiska může být vymezena jako prognózní zdroj nerostů,

• e) prognózním zdrojem nerostů – dosud blíže neověřené a na základě znalostí o geologické stavbě území a analogii s existujícími ložisky nerostů předpokládané nahromadění nerostu, u něhož je zjištěnými geologickými poznatky odůvodněn předpoklad ověření zásob ložiska nerostu a jeho budoucí využití,

• f) antropogenním znečištěním – znečištění horninového prostředí způsobené lidskou činností,

• g) geologickým úkolem – věcně, místně a časově charakterizovaný soubor činností projektovaných k dosažení cíle geologických prací.

§ 3

Členění průzkumných geologických prací

(1) Členění průzkumných prací na jednotlivé etapy odpovídá úrovni poznání geologických skutečností, které jsou prováděnými pracemi zjišťovány.

(2) Průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry^4) se člení na

• a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací, jimiž se má zjistit výskyt a pravděpodobný rozsah geologických struktur nebo podzemních prostorů vhodných pro konkrétní zásah do zemské kůry, a to s podrobností potřebnou pro územní rozhodnutí o umístění uvažovaného zařízení podle zvláštního právního předpisu.^5) U průzkumu geotermální energie se v etapě vyhledávání zjišťuje existence zdrojů geotermální energie, u nichž je předpoklad jejich průmyslového využití,

• b) etapu průzkumu, která zahrnuje soubor prací, jejichž účelem je získat a ověřit geologické údaje o geologických strukturách a podzemních prostorech připravovaných pro realizaci zvláštního zásahu do zemské kůry, v kvalitě a podrobnostech potřebných pro zpracování dokumentace pro povolení hornické činnosti podle zvláštních právních předpisů,^6)

• c) etapu podrobného průzkumu, která zahrnuje soubor prací prováděných během výstavby a při provozu zařízení podle zvláštních právních předpisů,^7) jimiž jsou získávány potřebné geologické údaje pro usměrnění výstavby a pro provoz nebo likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry.

(3) Hydrogeologický průzkum se člení na

• a) etapu vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod, s hodnocením jejich jakosti a rizika jejich možného ohrožení antropogenními vlivy, v podrobnostech potřebných pro posouzení jejich možného vodohospodářského, balneologického, zřídelního nebo jiného využití a návrhu jejich ochrany. Dále tato etapa zahrnuje práce zaměřené na zjišťování hydrogeologických poměrů území v podrobnostech potřebných pro zpracování územně technických podkladů podle zvláštního právního předpisu^5) nebo ke stanovení území se zvláštními podmínkami geologické stavby,^8)

• b) etapu podrobného hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje zjišťování hydrogeologických poměrů území v podrobnostech potřebných pro územní rozhodování a pro povolení staveb nebo činností podle zvláštních právních předpisů.^9) Dále tato etapa zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních vod pro konkrétní vodohospodářský, balneologický nebo jiný záměr. Soubor těchto prací musí poskytovat komplexní geologický podklad pro zpracování projektu výstavby vodního díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu, s návrhem technologie úpravy a režimu využívání zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod,

• c) etapu doplňkového hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací, jimiž se při výstavbě nebo provozu vodního nebo balneotechnického nebo zřídelního jímacího díla upřesňují dosud získané poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu jejich vydatnosti, nebo geologické údaje potřebné pro určení způsobu ukončení provozu vodního díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu. Dále tato etapa zahrnuje práce, jimiž se při provádění a užívání staveb a v nich provozovaných technologií nebo důlních děl nebo při provádění jiných činností^10) zjišťují změny v hydrogeologických poměrech území a jejich vliv na stavby, báňské nebo jiné činnosti, popřípadě zájmy chráněné zvláštními právními předpisy.^1)

(4) Inženýrskogeologický průzkum se člení na

• a) etapu orientačního inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací potřebných ke zjištění základních charakteristik inženýrskogeologických poměrů území a k posouzení možnosti a vhodnosti území k výstavbě nebo k jinému využití. Dále zahrnuje práce pro zjištění rizikových geomechanických jevů a procesů. U sesuvných území a řícení skal se v této etapě zkoumají příčiny vzniku geomechanických jevů a procesů a posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě sanace. Práce jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro zpracování územně technických podkladů podle zvláštních právních předpisů^5) nebo ke stanovení území se zvláštními podmínkami geologické stavby,^8)

• b) etapu podrobného inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací k objasnění inženýrskogeologických poměrů místa navrženého pro provádění stavby, zkoumaného horninového prostředí (masivu), jiné činnosti podle zvláštních právních předpisů^1) a stanovení inženýrskogeologických podmínek jejího provádění. Práce jsou v této etapě prováděny v kvalitě a podrobnostech potřebných pro územní rozhodování nebo povolení staveb a činností podle zvláštních právních předpisů,^9)

• c) etapu doplňkového inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje zjišťování inženýrskogeologických podmínek při provádění stavby a zjišťování změn inženýrskogeologických poměrů způsobených výstavbou, provozem a užíváním staveb nebo přípravou a provozováním jiných činností podle zvláštních právních předpisů.^9)

(5) Geochemický průzkum se člení na

• a) etapu regionálního geochemického průzkumu, která poskytuje geochemické údaje pro zpracování základních geochemických nebo mineralogických charakteristik území, které mohou mít vliv na existenci přírodních zdrojů, na stav životního prostředí a na využití území, a to v podrobnostech přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,

• b) etapu základního geochemického průzkumu, při které jsou zjišťovány a vyhodnocovány geochemické údaje v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů stanovených pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí,

• c) etapu podrobného geochemického průzkumu, která zahrnuje geochemické práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního geochemického průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů stanovených ve vyšších etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí.

(6) Geofyzikální průzkum se člení na

• a) etapu regionálního geofyzikálního průzkumu, která poskytuje geofyzikální údaje pro zpracování základních geofyzikálních charakteristik území, které mohou mít vliv na existenci přírodních zdrojů, na stav životního prostředí a využití území, a to v podrobnostech přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,

• b) etapu základního geofyzikálního průzkumu, při které jsou zjišťovány geofyzikální údaje v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů stanovených pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí, pokud pro ně nejsou dostatečné výsledky prací etapy regionálního geofyzikálního průzkumu,

• c) etapu podrobného geofyzikálního průzkumu, která zahrnuje geofyzikální práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního geofyzikálního průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech odpovídajících dosažení cílů stanovených pro práce ve vyšších etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí.

(7) Průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí se člení na

• a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací potřebných ke zjištění geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, k orientačnímu vymezení jejich rozsahu a orientačnímu hodnocení stupně rizika vyplývajícího z vlivu těchto geofaktorů na životní prostředí,

• b) etapu podrobného průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, která zahrnuje soubor prací potřebných k ověření rozsahu rizikových geofaktorů životního prostředí, zjištění rizika jejich vlivu a poskytnutí geologických údajů potřebných pro zpracování projektu činností vedoucích k eliminaci zjištěného rizika nebo prevenci proti vlivům zjištěného rizika,

• c) etapu doplňkového průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, která zahrnuje pořízení a vyhodnocení geologických údajů, jimiž se při a po provedení sanačních prací nebo preventivních opatření k eliminaci zjištěného rizika hodnotí jejich úspěšnost, popřípadě se na jejich základě navrhují další práce nebo opatření.

(8) Průzkum pro zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí^11) se člení obdobně jako průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

Projektování geologických prací

§ 4

Postup při projektování geologických prací

(1) Přípravná projektová studie se zpracovává před prováděním složitého záměru, jestliže stupeň znalostí neumožňuje vymezení rozsahu a členění geologických prací, dostatečně přesnou volbu cílů, stanovení a odůvodnění geologických úkolů. Pro zpracování přípravné projektové studie pro ložiskový průzkum se nestanovuje průzkumné území podle § 4 zákona.

(2) Geologické práce se projektují, provádí a vyhodnocují pro konkrétní geologický úkol za účelem dosažení stanoveného cíle těchto prací. Cíl geologických prací vychází ze zadání a je určen okruhem otázek, na které má řešení geologického úkolu odpovědět, a vymezením výstupů řešení geologického úkolu. Formuluje se s přihlédnutím k účelu, pro který mají výsledky geologických prací sloužit. U geologických prací, jejichž výsledky mají sloužit pro přípravu podkladů nezbytných pro následná správní řízení vedená orgány veřejné správy, je součástí formulace cíle také odkaz na tato správní řízení.

(3) K zajištění geologického úkolu se zpracovává projekt geologických prací (dále jen „projekt“), který obsahuje název geologického úkolu, druh a etapu geologických prací, odpovědného řešitele geologických prací,^12) cíl geologických prací a věcně, místně a časově určený soubor činností projektovaných k dosažení cíle geologického úkolu.

(4) Projekt se zpracovává pro realizaci geologického úkolu. Pokud některé dílčí práce a postupy nelze v projektu dostatečně specifikovat nebo lokalizovat s ohledem k jejich podmíněnosti předchozími průběžnými výsledky řešení geologického úkolu, uvede se tato skutečnost v projektu a projekt se dopracuje neprodleně po dosažení těch výsledků, které specifikaci, lokalizaci nebo rozsah prací podmiňovaly.

(5) Při hodnocení výsledků předchozích geologických prací, které mají vztah k řešení geologického úkolu, se posuzuje jejich využitelnost pro dosažení cíle projektovaných prací.

(6) Při projektování zpracovatel projektu zjišťuje, zda se zamýšlené práce nedostávají do střetu se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy,^1) a volí takové řešení geologického úkolu, které zajistí jeho soulad s ochranou těchto zájmů. Zjistí-li zpracovatel projektu takové zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,^1) které vylučují dosažení projektovaného cíle nebo vylučují realizaci záměru, pro nějž jsou geologické práce projektovány, přeruší práce na projektu a oznámí zjištěné skutečnosti objednavateli. Zjištěné střety zájmů, které bude nutné před zahájením prací vyřešit, se uvedou v projektu s uvedením příslušných orgánů veřejné správy nebo jiných osob příslušných k jejich řešení.

(7) Při stanovování postupu řešení geologického úkolu se vymezují jednotlivé druhy prací v jejich logické posloupnosti a návaznosti a uvádějí se také řízení a jednání nezbytná pro provedení geologického úkolu.

(8) V případě projektování technických prací se zpracovává dílčí projekt technických prací, který je přílohou projektu. Projekt technických prací zpracovává jejich provozovatel. Pokud při zahájení řešení geologického úkolu není známa lokalizace a rozsah technických prací a jejich provozovatel, doplní se projekt technických prací jako příloha projektu nejpozději před zahájením jejich provádění. Pokud se na projektování nebo provádění technických prací vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů,^10) postupuje se v souladu s těmito předpisy.

(9) Lokalizace území geologického úkolu, projektované práce a pro řešení úkolu důležité skutečnosti se dokládají mapami, řezy nebo výkresy.

(10) Do rozpočtu geologických prací se zahrnují veškeré náklady na geologický úkol, včetně nákladů na zpracování projektu prací. Pro technické práce se na hrazení nákladů, které nemohly být předvídány, stanoví rozpočtová rezerva v přiměřené výši. Čerpání této rezervy povoluje objednavatel prací.

(11) Pro řešení geologického úkolu v ceně řešení nepřevyšující 50 000 Kč a u geologických úkolů neobsahujících práce spojené se zásahem do pozemku v ceně řešení nepřevyšující 200 000 Kč se za projekt považuje evidenční list geologického úkolu,^13) pokud objednavatel prací vypracování projektu podle § 5 nepožaduje.

(12) Pro geologické práce etapy těžebního průzkumu se projekt v rozsahu uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje schválený plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska,^14) který se považuje za jejich projekt. Pro další průzkum ložiska nevyhrazeného nerostu v průběhu jeho dobývání se projekt v rozsahu uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje schválený plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu,^15) který se považuje za jejich projekt. Pro tento ložiskový průzkum se nevymezuje geologický úkol podle odstavce 3.

(13) Pro geologické práce, jejichž jediným cílem je pořízení geologické dokumentace hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem podle zvláštního právního předpisu,^16) a tato činnost není součástí řešení geologického úkolu, se projekt v rozsahu uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje schválený projekt této činnosti, nebo plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska nebo plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu.

(14) Organizace zpracuje při provádění geologických prací změnu projektu, popřípadě navrhne zastavení prací, zjistí-li, že nelze dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem, zejména liší-li se podstatně geologické poměry a průběžně dosažené výsledky geologických prací od předpokladů uvažovaných v projektu a k řešení geologického úkolu je podle dílčích výsledků geologických prací třeba volit jiný metodický nebo technický postup, než stanovil projekt, nebo provést další práce nad rozsah schváleného projektu. Změna projektu se nezpracovává na vypořádání škod způsobených při provádění projektu a přesahujících jejich vymezení v projektu. Při zpracovávání změny projektu se postupuje obdobně jako při zpracování projektu.

§ 5

Projekt geologických prací

(1) Projekt obsahuje

• a) název geologického úkolu, označení druhu a etapy geologických prací,

• b) území pro provádění prací s uvedením názvu obce, okresu a kraje; u regionálních prací s uvedením zkoumaného regionu a názvů krajů nebo jiným vymezením,

• c) identifikaci objednavatele a organizace, která je řešitelem geologického úkolu (jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a adresa místa podnikání u podnikajících fyzických osob; jméno, příjmení a adresa bydliště u nepodnikajících fyzických osob; obchodní firma nebo název, právní forma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno u právnických osob),

• d) cíl geologických prací a požadavky na výstupy řešení geologického úkolu,