Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2004-12-30
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb. a vyhlášky č. 235/2003 Sb., se mění takto:

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

„(4) Ústní zkoušky žáků, kteří úspěšně ukončí poslední ročník studia nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku a nekonali ústní zkoušky v termínu podle § 8 odst. 2, se konají v měsíci září následujícího školního roku. Termíny stanoví ředitel školy.“.

„§ 9

Maturitní zkouška ve střední škole poskytující odborné vzdělávání a v konzervatoři

(1) Maturitní zkouška v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání L se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku.

(2) Maturitní zkouška v nástavbovém studiu (kódové označení kategorie dosaženého vzdělání L) pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem, se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(3) Maturitní zkouška v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(4) Maturitní zkouška v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M v konzervatoři se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu a zkoušky z odborných předmětů. Zkouška z odborných předmětů se člení na teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů může mít podobu veřejného vystoupení.

(5) Maturitní zkouška v dalších oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z cizího jazyka, zkoušky z dějin výtvarné kultury a zkoušky z odborných předmětů. Zkouška z odborných předmětů se člení na praktickou zkoušku, včetně ústní obhajoby práce zpracované na zadané téma, a na ústní zkoušku z odborných předmětů podle zaměření oboru vzdělání.

(6) Odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, praktické zkoušky z odborných předmětů nebo praktické zkoušky z odborného výcviku, a volitelné předměty jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu. Pojetí a obsah těchto zkoušek stanoví ředitel školy. Volitelnými předměty mohou být pouze předměty, jejichž celková dotace činí nejméně 4 hodiny.

(7) Praktickou zkoušku z odborného výcviku a praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch oborech vzdělání, kde je školním vzdělávacím programem stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů.

(8) Teoretickou zkoušku z odborných předmětů podle odstavců 1 až 4 lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, pokud tak stanoví školní vzdělávací program.

(9) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze nahradit jednu ze dvou teoretických zkoušek z odborných předmětů zkouškou z cizího jazyka, jejíž součástí může být písemná zkouška, jejíž obsah, pojetí a délku stanoví ředitel školy.

(10) Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury, praktické zkoušky z odborného výcviku a praktické zkoušky z odborných předmětů.

(11) Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci z českého jazyka a literatury a ústní zkoušku z jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci z českého jazyka a literatury stanoví ředitel školy 4 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná práce z českého jazyka a literatury trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce z českého jazyka a literatury se žákům oznámí nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

(12) Pro jednotlivé ústní zkoušky se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Pokud to vyžaduje charakter oboru vzdělání, může být součástí teoretické zkoušky z odborných předmětů grafické nebo písemné řešení úkolu. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí témat grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Jednotlivé ústní zkoušky trvají nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(13) Při praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném oboru vzdělání. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Téma praktické zkoušky z odborných předmětů v oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M stanoví žákovi ředitel školy. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin.

(14) V případě, že se praktická zkouška z odborných předmětů koná formou zpracování písemné práce a její obhajoby, stanoví téma praktické zkoušky žákovi ředitel školy. Téma praktické zkoušky může být stanoveno nejdříve na začátku školního roku, v němž má žák studium ukončit. Obhajoba písemné práce trvá nejdéle 30 minut.“.

„(3) Pokud je součástí zkoušky z cizího jazyka písemná zkouška, stanoví její obsah, pojetí a délku ředitel školy. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 11.“.

„(2) Klasifikace jednotlivých zkoušek maturitní zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu:

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

„§ 21

Opravné zkoušky

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z jedné zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce.

(2) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(3) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku do konce prvního pololetí příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(4) Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy.

(5) Jestliže byl žák při opakování celé maturitní zkoušky klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, opakuje tuto zkoušku v termínu stanoveném ředitelem školy.

(6) Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka nebo písemná složka zkoušky z matematiky u gymnázií se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se v případě konání opravné zkoušky z předmětu podle odstavců 1 a 3 nebo při opakování celé maturitní zkoušky podle odstavců 2 a 4 opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm 5 – nedostatečný.

(7) Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou.“.

„§ 22

Zkušební komise

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu a přísedící; v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání L dále učitel odborného výcviku, pro maturitní zkoušku z odborných předmětů v oborech vzdělání skupiny 82 s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a v konzervatoři v oborech vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M dále vedoucí pedagog hlavního oboru a v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován na pracovišti jiné právnické nebo fyzické osoby na základě dohody mezi školou a touto jinou právnickou nebo fyzickou osobou, dále pracovník zabezpečující výuku žáka na tomto pracovišti.

(2) Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku krajský úřad příslušný podle sídla střední školy v dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné střední školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému oboru vzdělání a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě zástupce ředitele školy.

(3) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci. Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(4) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje do 31. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají, a to z pedagogických pracovníků této školy. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Učitele odborného výcviku, pokud není zaměstnancem dané školy, jmenuje ředitel školy jako člena zkušební komise po projednání s jeho zaměstnavatelem.

(5) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky a navrhuje zkušební komisi klasifikaci této zkoušky.

(6) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, jmenuje orgán, který ho jmenoval, nového člena komise.

(7) Ředitel školy může přizvat k maturitní zkoušce také odborníka z praxe, z vysoké školy nebo vyšší odborné školy. Tento odborník může klást žákovi otázky, nepodílí se však na klasifikaci a hodnocení maturitní zkoušky.“.

„(1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, ze kterých může ředitel školy zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů a volitelné předměty maturitní zkoušky, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu; témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel školy (§ 9 odst. 6, § 9 odst. 13, § 10 odst. 5).“.

Dosavadní odstavce 5 až 16 se označují jako odstavce 4 až 15.

„(6) Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 5 let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.

(7) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 dnů ode dne konání zkoušky písemně omluvit předsedovi zkušební komise prostřednictvím ředitele školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.“.

„(8) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky, která je součástí maturitní zkoušky, od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že žákovi je z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku, která je součástí maturitní zkoušky, může zkušební komise žákovi stanovit náhradní termín této zkoušky. Používá-li žák při některé zkoušce, která je součástí maturitní zkoušky, nedovolené pomůcky nebo jinak vážně narušuje její průběh, může jej předseda zkušební komise ze zkoušky vyloučit; v tom případě se posuzuje, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný.“.

„(15) Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce, a to nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise. Na vysvědčení o maturitní zkoušce se uvádí datum ukončení maturitní zkoušky žáka.“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle stávajících učebních dokumentů oborů vzdělání.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2004.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.