Vyhláška o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách

§ 1

Organizace vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky

(1) Jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky (dále jen „jazyková škola“) lze členit na oddělení jednotlivých jazyků nebo oddělení příbuzných jazyků.

(2) Organizační formou výuky v jazykové škole je kurz. Kurz lze členit na skupiny. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 18.

(3) V jazykové škole lze zřizovat

• a) základní kurz k osvojení základů jazyka v celkovém rozsahu 420 vyučovacích hodin,

• b) střední kurz k prohloubení a rozšíření znalostí jazyka v celkovém rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodin,

• c) přípravné kurzy ke státním jazykovým zkouškám,

• d) konverzační kurzy,

• e) speciální kurzy, jejichž obsah a rozsah je určen školním vzdělávacím programem stanoveným jazykovou školou.

(4) Jazyková škola stanoví a zveřejňuje nabídku kurzů, kritéria pro přijetí a termíny zápisu do jednotlivých kurzů.

(5) Při organizaci školního roku v jazykové škole se postupuje obdobně jako při organizaci školního roku v základních a středních školách.

§ 2

Hodnocení výsledků vzdělávání v jazykové škole

(1) Jazyková škola hodnotí výsledky vzdělávání žáků nejméně dvakrát za školní rok a s tímto hodnocením žáka seznámí. Žákovi na jeho žádost vydá jazyková škola osvědčení o úspěšném zakončení kurzu.

(2) Prospěch žáků se hodnotí čtyřmi stupni: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl(a).

(3) Do následujícího ročníku nemůže být zapsán žák, který byl na konci školního roku hodnocen stupněm prospěchu 4 – nevyhověl(a).

§ 3

Úplata za vzdělávání

(1) Podmínkou přijetí k jazykovému vzdělávání je odevzdání řádně vyplněné přihlášky, předložení dokladu o zaplacení úplaty za vzdělávání a splnění vyhlášených kritérií pro přijetí.

(2) Úplata za vzdělávání se hradí v termínu stanoveném jazykovou školou.

(3) Úplata za vzdělávání se uchazeči vrací v celém rozsahu pouze v případě, že jazyková škola kurz neotevřela a nedošlo k dohodě s uchazečem o přeřazení do jiného kurzu, nebo v případě, že se uchazeč odhlásil nejpozději v den předcházející dni zahájení kurzu. Za dobu, kdy jazyková škola umožňuje vzdělávání distančním způsobem, se úplata nevrací.

(4) Podmínky vrácení poměrné části úplaty za vzdělávání žákovi, který se odhlásí z kurzu v jeho průběhu, podmínky prominutí úplaty za vzdělávání a další náležitosti hrazení úplaty za vzdělávání stanoví školní řád jazykové školy.

§ 4

Státní jazykové zkoušky

(1) Státní jazykové zkoušky se konají v jazykových školách. Státní jazykové zkoušky jsou základní, všeobecné a speciální. Státní jazykové zkoušky speciální lze vykonat pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický. Státní jazykové zkoušky základní odpovídají úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, státní jazykové zkoušky všeobecné úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a státní jazykové zkoušky speciální úrovni C2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

(2) Státní jazykovou zkouškou se ověřuje stupeň osvojení cizího jazyka v rozsahu stanoveném podle druhu státní jazykové zkoušky zkušebním řádem pro státní jazykové zkoušky v jazykových školách (dále jen „zkušební řád“) uvedeným v příloze.

(3) Státní jazykovou zkoušku speciální mohou vykonat uchazeči, kteří úspěšně vykonali státní jazykovou zkoušku všeobecnou. Jazyková škola může povolit vykonání státní jazykové zkoušky speciální bez předchozího vykonání státní jazykové zkoušky všeobecné v případě, že uchazeč předloží doklad o vykonání jazykové zkoušky, která svým obsahem a rozsahem odpovídá státní jazykové zkoušce všeobecné.

(4) Státní jazyková zkouška je veřejná, s výjimkou písemné části zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení uchazeče. Průběh písemné zkoušky se zapisuje do Protokolu o písemné části zkoušky a o průběhu ústní zkoušky se vede Záznam o státních jazykových zkouškách. Protokol a záznam obsahují podpis předsedy zkušební komise. Z ústní části státní jazykové zkoušky speciální pro obor tlumočnický se pořizuje zvukový záznam ústního projevu uchazeče.

§ 5

Zkušební období, přihlášky ke státním jazykovým zkouškám

(1) Státní jazykové zkoušky se konají v období jarním nebo podzimním. Termín státních jazykových zkoušek speciálních může být stanoven i mimo jarní a podzimní období.

(2) Uchazeč odevzdá přihlášku ke státní jazykové zkoušce v termínu stanoveném a zveřejněném jazykovou školou.

(3) Pozvánku k vykonání státní jazykové zkoušky zašle jazyková škola uchazeči nejpozději tři týdny před jejím konáním. Pozvánku lze zaslat písemně nebo v elektronické podobě.

(4) Jazyková škola zveřejňuje termíny ústní části státní jazykové zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 6

Úplata za státní jazykové zkoušky

(1) Podmínkou připuštění ke státní jazykové zkoušce je odevzdání řádně vyplněné přihlášky a předložení dokladu o zaplacení úplaty za tuto zkoušku.

(2) Výše úplaty za

• a) státní jazykovou zkoušku základní činí nejvýše 5 000 Kč,

• b) státní jazykovou zkoušku všeobecnou činí nejvýše 7 000 Kč,

• c) státní jazykovou zkoušku speciální pro obor překladatelský činí nejvýše 9 000 Kč,

• d) státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický činí nejvýše 10 000 Kč.

(3) Opakuje-li uchazeč státní jazykovou zkoušku, zaplatí úplatu za tuto zkoušku znovu.

(4) Podmínky pro vrácení poměrné části úplaty za státní jazykovou zkoušku uchazeči, který se odhlásí do zahájení písemné části státní jazykové zkoušky nebo svou neúčast u písemné části státní jazykové zkoušky řádně omluví v souladu s podmínkami stanovenými vnitřním předpisem jazykové školy, výši poměrné části úplaty za ústní část státní jazykové zkoušky a další náležitosti hrazení úplaty za státní jazykovou zkoušku stanoví vnitřní předpis jazykové školy.

§ 7

Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise pro jednotlivé jazyky

(1) Komise pro státní jazykové zkoušky je tříčlenná a tvoří ji předseda komise^1) a dva členové.

(2) Předseda komise pro státní jazykové zkoušky je jmenován vždy do 31. prosince pro následující kalendářní rok.

(3) Předseda komise pro státní jazykové zkoušky řídí organizaci zkoušek a dbá na jejich odbornou a jazykovou úroveň.

(4) Zkušební komise pro státní jazykové zkoušky z jednotlivých jazyků je tříčlenná a tvoří ji předseda zkušební komise a dva členové.

(5) Členy zkušební komise jsou pedagogičtí pracovníci s odbornou kvalifikací k výuce příslušného cizího jazyka^2).

§ 8

Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách

(1) Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek se hodnotí stupni: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl(a).

(2) Uchazeč, který při písemné části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 – nevyhověl(a), nemůže konat ústní část státní jazykové zkoušky.

(3) U státních jazykových zkoušek je uchazeč hodnocen podle výsledků písemné a ústní části zkoušky celkově takto: prospěl(a) s vyznamenáním, prospěl(a) velmi dobře, prospěl(a), neprospěl(a).

(4) Uchazeč

• a) prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 1 – výborně,

• b) prospěl velmi dobře, jestliže při státní jazykové zkoušce byl hodnocen:

• 1. stupněm 1 – výborně při písemné části a stupněm 2 – velmi dobře při ústní části nebo stupněm 2 – velmi dobře při písemné části a stupněm 1 – výborně při ústní části,

• 1. stupněm 2 – velmi dobře při písemné části a stupněm 2 – velmi dobře při ústní části nebo

• 1. stupněm 1 – výborně při písemné části a stupněm 3 – dobře při ústní části nebo stupněm 3 – dobře při písemné části a stupněm 1 – výborně při ústní části,

• c) prospěl, jestliže při státní jazykové zkoušce byl hodnocen:

• 1. stupněm 3 – dobře při písemné části a stupněm 2 – velmi dobře při ústní části nebo stupněm 2 – velmi dobře při písemné části a stupněm 3 – dobře při ústní části nebo

• 1. stupněm 3 – dobře při písemné části a stupněm 3 – dobře při ústní části,

• d) neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 – nevyhověl(a).

(5) Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek jsou upraveny ve zkušebním řádu uvedeném v příloze.

§ 9

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 1 odst. 2 se použije až od 1. září 2005. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

§ 10

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 526/1992 Sb., o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách.

§ 11

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení s výjimkou ustanovení § 7 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2005.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

Příloha k vyhlášce č. 33/2005 Sb.

ZKUŠEBNÍ ŘÁD

pro státní jazykové zkoušky v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky

Čl. 1

Státní jazyková zkouška základní

(1) Obsah státní jazykové zkoušky základní je zaměřen na témata denního života v dané jazykové oblasti a v České republice. Uchazeč má zkouškou prokázat schopnost porozumět mluvenému i psanému textu a samostatně se ústně i písemně vyjadřovat o daných tématech v rozsahu jazykových prostředků stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem pro základní kurz v jazykové škole; požaduje se znalost 2 000 až 2 500 lexikálních jednotek.

(2) V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje

• a) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu 700–1000 slov a celkové délce 55 až 60 minut,

• b) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení v celkovém rozsahu asi 300 slov a celkové délce 85 minut,

• c) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkové délce 35–40 minut,

• d) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce v celkové délce alespoň 55 minut.

(3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) může uchazeč používat slovník.

(4) V ústní části zkoušky, která trvá 15–20 minut, se u uchazeče ověřuje

• a) schopnost pohotově reagovat v běžných situacích denního života,

• b) dovednost plynně hovořit o daných tématech.

Čl. 2

Státní jazyková zkouška všeobecná

(1) Obsah státní jazykové zkoušky všeobecné je zaměřen na témata denního života a na otázky politického, hospodářského a kulturního dění v dané jazykové oblasti a v České republice. Uchazeč má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem pro základní a střední kurz v jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4 000 lexikálních jednotek. Při přihlášce na zkoušku uchazeč předloží seznam vlastní četby literárních děl v originále daného jazyka v rozsahu nejméně 500 stran.

(2) V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje

• a) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1 200–1 400 slov, v celkové délce 55 až 60 minut,

• b) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov, v celkové délce 85 minut,

• c) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkové délce 40 až 45 minut,

• d) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce v celkové délce 55 až 60 minut.

(3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) může uchazeč používat slovník.

(4) V ústní části zkoušky, která trvá 25–30 minut, se u uchazeče ověřuje

• a) schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech,

• b) znalost reálií dané jazykové oblasti a České republiky v cizím jazyce,

• c) dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o vlastní četbě beletrie v původním originále v rozsahu nejméně 500 stran.

Čl. 3

Státní jazykové zkoušky speciální

(1) Státní jazykové zkoušky speciální lze skládat pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický.

(2) Obsah státní jazykové zkoušky speciální je zaměřen obdobným způsobem jako u státní jazykové zkoušky všeobecné. Uchazeč má zkouškou prokázat hluboké znalosti a vysokou míru osvojení cizího jazyka, jistotu v jazykových dovednostech a schopnostech specifických pro různé obory v rozsahu stanoveném rámcovým a školním vzdělávacím programem pro vyšší speciální kurzy jazykových škol. Požaduje se znalost přibližně 5 000 lexikálních jednotek a pasivní znalost dalších 2 000 až 3 000 lexikálních jednotek z obecné a profesně orientované slovní zásoby, zejména z oboru, v němž uchazeč pracuje.

Čl. 4

Státní jazyková zkouška speciální pro obor překladatelský

(1) Těžiště státní jazykové zkoušky speciální pro obor překladatelský je v její písemné části.

(2) V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje

• a) stupeň porozumění čteným textům v celkovém rozsahu 1 400–1 500 slov čerpaným z různých funkčních stylů,

• b) dovednost přeložit obtížný obecný cizojazyčný, popřípadě odborný cizojazyčný text (i se zaměřením na reálie dané jazykové oblasti) v rozsahu 200–250 slov do českého jazyka,

• c) dovednost přeložit 1–2 obtížné obecné texty v celkovém rozsahu 200 - 250 slov do cizího jazyka,

• d) dovednost vypracovat shrnutí českého textu o rozsahu asi 500 slov v cizím jazyce o rozsahu 200–250 slov.

(3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při práci může uchazeč používat slovníky, popřípadě další příručky se souhlasem zkušební komise. Písemnou část zkoušky lze vypracovat i na počítači jazykové školy; jazyková škola v takovém případě zajistí, že uchazeč nemá přístup k internetu a programové vybavení je zbaveno rozšiřujících překladatelských slovníků.

(4) V ústní části zkoušky, která trvá 25–30 minut, se u uchazeče ověřuje dovednost

• a) porozumět vyslechnutému projevu, pohotově reagovat a jazykově správně hovořit na daná témata z politického, hospodářského, kulturního a literárního dění v dané jazykové oblasti a v České republice,

• b) ústně převést čtený text z cizího jazyka do českého jazyka,

• c) ústně převést čtený text z českého jazyka do cizího jazyka.

Čl. 5

Státní jazyková zkouška speciální pro obor tlumočnický

(1) Těžiště státní jazykové zkoušky speciální pro obor tlumočnický je v její ústní části.

(2) V písemné části zkoušky se u uchazeče ověřuje

• a) stupeň porozumění vyslechnutým textům s důrazem na znalost reálií dané jazykové oblasti a České republiky v celkovém rozsahu asi 10 minut,

• b) dovednost napsat česky stručnou reprodukci textu vyslechnutého v cizím jazyce v rozsahu asi 6 minut (rozsah reprodukce 150–200 slov),

• c) dovednost napsat v cizím jazyce reprodukci vyslechnutého českého textu v rozsahu asi 6 minut (rozsah reprodukce 400–450 slov).

(3) Pro vypracování písemné části se stanoví doba 3 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. c) může uchazeč používat slovník.

(4) V ústní části zkoušky, která trvá 40–45 minut, se ověřuje

• a) dovednost pohotově, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech z politického, hospodářského, kulturního a literárního života v dané jazykové oblasti a v České republice,

• b) dovednost konsekutivně tlumočit mluvený nebo reprodukovaný projev z cizího jazyka do českého jazyka,

• c) dovednost konsekutivně tlumočit mluvený nebo reprodukovaný projev z českého do cizího jazyka.

(5) Z ústní části zkoušky se pořizuje zvukový záznam ústního projevu uchazeče.

Čl. 6

Společná ustanovení

(1) Jazyková škola dbá o spravedlivý, plynulý a důstojný průběh státních jazykových zkoušek.

(2) Zkoušku může konat uchazeč, který se dostaví řádně ke konání písemné nebo ústní části státní jazykové zkoušky včas podle hodiny uvedené na pozvánce zaslané podle § 5 odst. 3.

(3) Předseda komise pro státní jazykové zkoušky pověřuje členy zkušební komise dozorem u písemné části státní jazykové zkoušky a opravováním písemných prací uchazečů, přičemž písemnou část státní jazykové zkoušky opravují nejméně dva členové zkušební komise a opravu stvrzují svými podpisy.

(4) Během písemné části zkoušky předseda zkušební komise nebo jím určený člen dohlíží, aby uchazeči pracovali zcela samostatně. Čas zahájení i ukončení písemné části zkoušky se zapíše na tabuli. Doba pobytu uchazeče mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky.

(5) Pokud uchazeč použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil, bude z konání zkoušky vyloučen. Tuto skutečnost zároveň zaznamená člen zkušební komise do protokolu o obsahu a průběhu zkoušky. V takovém případě nemá uchazeč nárok na vrácení platby za zkoušku.

(6) Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Součástí zadání státní jazykové zkoušky je i hodnocení jejích jednotlivých částí.

(7) Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky uchazeči prokazatelným způsobem nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí uchazečům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky. Jazyková škola stanoví vnitřním předpisem způsob manipulace a podmínky nahlížení do testu uchazeče.

(8) Uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami, které mohou ovlivnit jejich schopnost konat zkoušku, škola vhodným způsobem upraví podmínky zkoušky. O úpravě podmínek zkoušky a zohlednění požadavků rozhoduje předseda komise pro státní jazykové zkoušky. Zdravotní důvody se dokládají lékařským potvrzením.

(9) Jestliže uchazeč nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže konat ústní část zkoušky.

(10) Ústní část zkoušky se koná nejdříve za 5 pracovních dní po zkoušce písemné.

(11) Po zadání otázky k ústní části zkoušky se poskytne uchazeči čas do 20 minut na osobní přípravu, s výjimkou ústní zkoušky při státní jazykové zkoušce speciální pro obor tlumočnický. Konkrétní otázky ústní části zkoušky si uchazeč losuje.

(12) V ústní části zkoušky, která má formu rozhovoru v příslušném cizím jazyce, může být projev uchazeče stimulován různým názorným materiálem, čteným textem, mluveným i reprodukovaným projevem nebo jinými. Uchazeči se poskytne možnost souvislejšího samostatného projevu v cizím jazyce.

(13) Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktické zvládnutí jazyka v jeho sociálních funkcích. Přihlíží se rovněž k výslovnosti, k intonaci, celkové dynamice ústního projevu a ke znalostem reálií zemí dané jazykové oblasti a České republiky. O klasifikaci ústní části zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním.