Zákon o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů

ČÁST PRVNÍ

OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ NÁRODNÍHO BOJE ZA VZNIK A OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA A NĚKTERÝCH POZŮSTALÝCH PO NICH, ZVLÁŠTNÍ PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU NĚKTERÝM OSOBÁM A JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ ČÁSTKA NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945

HLAVA PRVNÍ

OCENĚNÍ ÚČASTNÍKŮ ODBOJE ZA I. A II. SVĚTOVÉ VÁLKY

§ 1

(1) Tato hlava se vztahuje na občany České republiky, kteří

• a) splňují podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a bylo jim o tom vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, nebo splnili podmínky zákona č. 462/1919 Sb. z. a n., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., a bylo jim o tom vydáno potvrzení příslušného vojenského orgánu,

• b) a pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění^1).

(2) Tato hlava se rovněž vztahuje na občany České republiky, kteří po osobách uvedených v odstavci 1 písm. a) pobírají vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění^1) nebo jim takový důchod není vyplácen jen proto, že jiný vyplácený důchod přesahoval hranici nejvyšší výměry úhrnu důchodů podle předpisů účinných před 1. lednem 1996.

(3) Tato hlava se dále vztahuje na občany České republiky,

• a) jejichž rodič splňoval podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., a bylo vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, jestliže tento rodič padl, byl popraven nebo zemřel ve vyšetřovací vazbě, vězení, koncentračním táboře nebo internačním táboře anebo byl násilně usmrcen v souvislosti se zatýkáním, jestliže občan ke dni úmrtí rodiče nedosáhl věku 18 let (dále jen „sirotek“),

• b) a pobírají důchod z českého důchodového pojištění^1).

§ 2

(1) Občané uvedení v § 1 mají nárok na příplatek k důchodu (dále jen „příplatek“). Při úmrtí obou rodičů za podmínek uvedených v § 1 odst. 3 se nárok na příplatek posuzuje po každém rodiči zvlášť.

(2) Příplatek ke starobnímu důchodu nebo invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví za každý započatý měsíc odbojové činnosti vykázané na dokladech uvedených v § 1 odst. 1 ve výši 50 Kč měsíčně, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně.

(3) Příplatek k vdovskému nebo vdoveckému důchodu se stanoví polovinou částky uvedené v odstavci 2, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně.

(4) Příplatek k důchodu sirotka se stanoví dvěma pětinami částky uvedené v odstavci 2, nejméně však částkou 200 Kč měsíčně.

(5) Výše příplatku k důchodu po osobách, které padly, byly popraveny nebo zemřely ve vyšetřovací vazbě, vězení, koncentračním táboře nebo internačním táboře anebo byly násilně usmrceny v souvislosti se zatýkáním, činí součet částky odvozené od délky odbojové činnosti zemřelé osoby a částky

• a) 3 000 Kč, jde-li o vdovu nebo vdovce, nebo

• b) 2 400 Kč, jde-li o sirotka, pokud sirotek ke dni úmrtí rodiče nedosáhl věku 18 let.

(6) Celková doba odbojové činnosti se sčítá; přitom se měsícem rozumí 30 kalendářních dnů.

(7) V případě souběhu nároků podle odstavců 2 až 5 se vyplácí pouze příplatek jeden, a to vyšší, popřípadě nejvyšší; to platí i v případě souběhu dvou nároků sirotka.

(8) Příplatek není součástí důchodu. Výplata příplatku nenáleží po dobu, po kterou nenáleží výplata důchodu uvedeného v § 1, jehož pobírání je podmínkou nároku na příplatek. Příplatek se vyplácí spolu s důchodem stejným způsobem a ve stejných termínech jako důchod. Vláda zvýší nařízením příplatek stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona upravujícího důchodové pojištění^2).

§ 2a

(1) Ustanovení § 2 odst. 8 věty čtvrté se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023.

(2) Příplatky přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023.

(3) Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán.

(4) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 3

(1) O nároku na výplatu příplatku a o jeho výši rozhoduje na základě písemné žádosti orgán sociálního zabezpečení příslušný k výplatě důchodu. Žádost se podává u orgánu sociálního zabezpečení uvedeného ve větě první; jde-li však o poživatele důchodu vypláceného Českou správou sociálního zabezpečení, lze žádost podat nebo sepsat u územní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu žadatele.

(2) Doklady k žádosti se nevyžadují v případech, kdy podmínky pro vznik nároku na výplatu příplatku lze posoudit z podkladů, které jsou obsaženy v úředních evidencích orgánů sociálního zabezpečení příslušných k výplatě důchodu; k případnému předložení příslušných dokladů vyzve žadatele orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1.

(3) Splnění podmínky státního občanství České republiky se posuzuje ke dni podání žádosti.

(4) Orgány sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 poskytují osobám uvedeným v § 1 potřebnou pomoc při uplatňování jejich nároků.

(5) Není-li v této hlavě stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování o příplatku a jeho výplatu obdobně ustanovení

• a) zvláštního právního předpisu upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení^3), týkající se vydávání rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění, soudního přezkumu rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, doručování písemností, řízení ve věcech důchodového pojištění, včetně odvolacího řízení a lhůty pro výplatu dávek a

• b) zvláštního právního předpisu upravujícího důchodové pojištění^4), týkající se vzniku a zániku nároku na důchod nebo jeho výplatu, odepření nároku nebo výplaty, zjištění vad v určení výše a změn rozhodných skutečností.

(6) Zemřel-li žadatel o příplatek dříve, než byla výplata příplatku přiznána nebo příplatek vyplacen, příplatek za období od vzniku nároku na výplatu příplatku do dne úmrtí se přizná a vyplatí jednorázově vdově nebo vdovci po zemřelém žadateli.

(7) Náklady na výplatu příplatku jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

§ 4

Vznikl-li nárok na výplatu důchodu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží příplatek od splátky důchodu splatné v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti. Příplatek bude vyplacen nejpozději v pravidelné měsíční výplatě za pátý měsíc po doručení žádosti orgánu sociálního zabezpečení příslušnému k výplatě důchodu; nárok na poskytnutí příplatku za dobu od vzniku nároku na příplatek tím není dotčen. Vznikne-li nárok na výplatu důchodu po dni účinnosti tohoto zákona, náleží příplatek ode dne přiznání důchodu, a to vždy v měsíční výši uvedené v § 2 odst. 2, 3 nebo 4 po zvýšení podle § 2 odst. 8, k nimž do té doby došlo. Přitom se vychází z toho, že příplatek byl přiznán v roce 2005.

HLAVA DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU

§ 5

(1) Občan České republiky, který pobírá starobní důchod nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění^1) a

• a) kterému byla výše důchodu upravena jako účastníkovi odboje^5), nebo

• b) kterému Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) na základě splnění podmínek stanovených v § 7 vydalo potvrzení o jeho účasti na povstání v květnu 1945 (dále jen „potvrzení“) na žádost podanou ministerstvu do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo

• c) který

• 1. je účasten rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u něhož bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byl účasten rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců, nebo

• 1. byl zařazen v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila alespoň 12 měsíců,

(dále jen „oprávněný“), má nárok na zvláštní příspěvek k důchodu (dále jen „zvláštní příspěvek“).

(2) Nárok na zvláštní příspěvek má rovněž vdova nebo vdovec, pokud pobírá po osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění^1) nebo jim takový důchod není vyplácen jen proto, že jiný vyplácený důchod přesahoval hranici nejvyšší výměry úhrnu důchodů podle předpisů účinných před 1. lednem 1996. Pobíráním důchodu po osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) se pro tyto účely rozumí též pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu po osobě, která splňovala příslušnou podmínku uvedenou v těchto ustanoveních, třebaže ke dni svého úmrtí starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nepobírala. Osobou podle odstavce 1 písm. c) se pro tyto účely rozumí i osoba, která byla neoprávněně omezena na osobní svobodě způsobem uvedeným v tomto ustanovení po dobu kratší než 12 měsíců, avšak byl na ní vykonán trest smrti anebo která v průběhu tohoto neoprávněného zbavení osobní svobody zemřela.

(3) Zvláštní příspěvek podle odstavce 1 písm. c) a podle odstavce 2, jde-li o vdovu nebo vdovce po osobě uvedené v odstavci 1 písm. c), náleží i tehdy, jestliže omezení osobní svobody, které nebylo časově vymezeno anebo které mělo trvat déle než 12 měsíců, skončilo ze zdravotních důvodů před uplynutím 12 měsíců. Tato skutečnost se prokazuje dokladem o propuštění ze zdravotních důvodů.

§ 6

(1) Výše zvláštního příspěvku činí

• a) u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) a c) částku 2 500 Kč měsíčně,

• b) u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. b) a vdovy nebo vdovce uvedených v § 5 odst. 2 částku 1 250 Kč měsíčně.

(2) V případě souběhu nároků na výplatu zvláštních příspěvků podle odstavce 1 se vyplácí pouze zvláštní příspěvek jeden, a to vyšší; je-li jejich výše stejná, vyplácí se pouze jeden zvláštní příspěvek k důchodu starobnímu nebo invalidnímu.

(3) Náleží-li zvláštní příspěvek podle § 5 odst. 2 vdově nebo vdovci, kteří nepobírají vdovský nebo vdovecký důchod, vyplácí se spolu s důchodem, který je vyplácen.

(4) Zvláštní příspěvek vláda zvýší nařízením, jestliže úhrnný index cen v pravidelné veřejné hromadné vnitrostátní železniční a autobusové dopravě, za vnitrostátní telefonní služby a za tuzemské lázeňské nebo rekreační pobyty vzroste aspoň o 5 %, a to vždy za období kalendářního roku, nebo za období více let, pokud podmínka aspoň 5 % růstu úhrnného indexu cen v předchozím roce nebyla splněna.

(5) Ustanovení § 2 odst. 8 věty první až třetí a § 3 platí pro zvláštní příspěvek obdobně.

§ 7

(1) Potvrzení o účasti v povstání v květnu 1945 ministerstvo vydá občanu České republiky, který v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945 alespoň po dobu 3 dnů na straně povstalců proti nacistické moci

• a) se zúčastnil bojů se zbraní,

• b) se podílel na zpravodajské a spojovací činnosti,

• c) konal zdravotní či zásobovací službu v terénu v souvislosti s bojovými akcemi, nebo

• d) byl členem Revoluční české národní rady anebo povstaleckého velitelství.

(2) Účast podle odstavce 1 občan ministerstvu prokáže

• a) ověřeným potvrzením složkou řídící povstání (například povstaleckým velitelstvím nebo velitelem barikády) nebo organizací sdružující účastníky povstání (například Svazem národní revoluce nebo Sdružením českého povstání Českého svazu bojovníků za svobodu) nebo složkou ozbrojených sil Československé republiky (například útvaru československé armády),

• b) ověřeným potvrzením Vojenského historického ústavu v Praze nebo veřejného archivu vydaného na základě archivních materiálů,

• c) ověřeným potvrzením orgánu samosprávy (např. národního výboru, obecního úřadu nebo orgánu jim naroveň postaveného) vydaným na základě obecní kroniky nebo jiných hodnověrných podkladů,

• d) ověřeným svědeckým prohlášením alespoň 2 občanů, kteří jsou držiteli osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle zákona č. 255/1946 Sb. v kategorii účastník povstání v květnu 1945, nebo kterým ministerstvo vydalo potvrzení podle § 5 odst. 1 písm. b), nebo

• e) jiným způsobem uznaným ministerstvem.

(3) Potvrzení podle odstavce 1 nelze vydat občanu, pokud jsou naplněny podmínky stanovené v § 1 odst. 3 zákona č. 255/1946 Sb. Šetření ve věci naplnění uvedených podmínek provede ministerstvo v součinnosti s Ministerstvem vnitra.

§ 8

(1) Vznikl-li nárok na výplatu důchodu před 1. lednem 2006, náleží zvláštní příspěvek od splátky důchodu splatné v lednu 2006. Vznikne-li nárok na výplatu důchodu po 31. prosinci 2005, náleží zvláštní příspěvek ode dne přiznání důchodu, a to v měsíční výši uvedené v § 6 po zvýšení podle odstavce 4, k nimž do té doby došlo. Při stanovení výše zvláštního příspěvku podle věty druhé se vychází z toho, že zvláštní příspěvek byl přiznán v roce 2006.

(2) Zvláštní příspěvek bude vyplacen nejpozději v pravidelné měsíční výplatě za duben 2006, bude-li žádost podána do 31. prosince 2005, jinak nejpozději do 3 měsíců po podání žádosti; nárok na doplacení zvláštního příspěvku za předchozí období tím není dotčen.

HLAVA TŘETÍ

JEDNORÁZOVÁ PENĚŽNÍ ČÁSTKA NĚKTERÝM ÚČASTNÍKŮM NÁRODNÍHO BOJE ZA OSVOBOZENÍ V LETECH 1939 AŽ 1945

§ 9

Tato hlava se vztahuje na osoby stanovené v § 1 zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, ve znění zákona č. 261/2001 Sb., a v § 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, kterým dosud nebyla jednorázová peněžní částka poskytnuta, neboť to pro ně tyto zákony z důvodu rozhodné doby kratší než 3 měsíce, respektive u československých partyzánů kratší než 2 měsíce, neumožňovaly (dále jen „oprávněné osoby“).

§ 10

(1) Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“).

(2) Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí a výplatě podle § 13 nejpozději do 31. prosince 2006, jinak nárok zaniká; ustanovení § 3 odst. 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.

§ 11

(1) Oprávněná osoba uvedená v § 9 předloží ověřený opis osvědčení vydaného podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., popřípadě dokladů, které toto osvědčení nahrazují nebo tyto skutečnosti osvědčují, nebo ověřený opis potvrzení vydaného podle § 5 zákona č. 34/1946 Sb., jímž se vymezuje pojem „československého partyzána“, a další ověřené doklady osvědčující nárok, pokud je k tomu orgán příslušný k vydávání rozhodnutí vyzve, anebo rozhodnutí o úplném či částečném zrušení rozhodnutí o jejich věznění.

(2) Je-li oprávněná osoba vdovou nebo vdovcem, předloží oddací list.

(3) Celková doba účasti v jednotlivých druzích národního boje za osvobození podle § 1 odst. 1 bodu 1 písm. c) až f), bodu 2 a odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb. se sčítá. Celková doba účasti v československém armádním sboru ve Svazu sovětských socialistických republik se sčítá s celkovou dobou služby v první československé armádě na Slovensku a takto sečtená doba se připočítává k celkové době účasti v národním boji za osvobození.

§ 12

(1) Výše jednorázové peněžní částky pro účastníka národního boje za osvobození za účast v tomto boji trvající méně než 3 měsíce činí 30 000 Kč.

(2) Výše jednorázové peněžní částky pro vdovu nebo vdovce po účastníku národního boje za osvobození podle § 1 odst. 2 zákona č. 39/2000 Sb., ve znění zákona č. 261/2001 Sb., nebo vdovu, vdovce nebo děti po účastníku národního boje za osvobození podle § 1 odst. 2 zákona č. 261/2001 Sb., činí vždy polovinu jednorázové peněžní částky podle odstavce 1.

§ 13

O nároku, o výši jednorázové peněžní částky a o její výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. V případech, kdy důchod z důchodového pojištění vyplácí orgán sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil^6) nebo ozbrojených sborů, je věcně příslušným orgánem k rozhodnutí tento orgán.

§ 14

(1) Řízení podle této hlavy se zahajuje na návrh oprávněné osoby.

(2) Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud nedošlo k výplatě jednorázové peněžní částky, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.

(3) Na řízení podle této hlavy se použije, pokud se v této hlavě nestanoví jinak, správní řád^7).

(4) Proti rozhodnutí orgánu uvedeného v § 13 lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu je obecný soud oprávněné osoby.

§ 15

Řízení provedené podle této hlavy je osvobozeno od poplatků.

§ 16

Náklady na jednorázovou peněžní částku hradí stát.

HLAVA ČTVRTÁ

Úprava důchodů účastníků národního boje za osvobození

§ 16a

Účastníci národního boje za osvobození, kterým bylo vydáno osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, bez ohledu na to, zda jsou občany České republiky, mají nárok na stanovení výše procentní výměry starobního důchodu obdobně podle § 8 odst. 2 až 5 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění zákona č. 28/2024 Sb.; pro vznik nároku na starobní důchod těmto účastníkům platí § 8 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění zákona č. 28/2024 Sb., obdobně.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o mimosoudních rehabilitacích

§ 17

Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 78/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 57/1999 Sb. a zákona č. 351/1999 Sb., se mění takto:

• 1. V § 29 se odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

• 1. V § 29 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

• 1. V § 29 odstavec 2 zní:

„(2) Ustanovení odstavce 1 se použije jen v případě občanů,