Legalize / Česká republika / Zákon

Zákon o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech)

Typ Zákon

Publikace 2005-09-29

Stav Platný

Zdroj e-Sbírka

článků 94

Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOZORU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, INSTITUCEMI ELEKTRONICKÝCH PENĚZ, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje výkon doplňkového dozoru nad regulovanými osobami [§ 2 písm. d)] působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dozoru nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu [§ 2 písm. d)].

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zvláštního právního předpisu^2),

b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu [písmeno n)] nebo pojišťovna z třetího státu podle zvláštního právního předpisu^3),

c) obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankou, podle zvláštního právního předpisu^4),

d) regulovanou osobou

1. banka,

1. osoba, která v rámci svého podnikání vydává elektronické peněžní prostředky, se sídlem nebo místem podnikání na území členského státu, pokud požívá výhody jednotné licence podle zvláštního právního předpisu^2), nebo obdobná osoba se sídlem nebo místem podnikání na území třetího státu (dále jen „instituce elektronických peněz“),

1. spořitelní a úvěrní družstvo^5),

1. pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, anebo

1. obchodník s cennými papíry,

e) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

f) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát (§ 4),

g) skupinou seskupení, které se skládá

1. z ovládající osoby, jí ovládaných osob a přidružených osob, nebo

1. z ovládající osoby, jí ovládaných osob, přidružených osob a z dalších osob finančního sektoru (§ 3), u nichž většinu členů jejich statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1, ledaže jde o osoby, které vykonávají takovou funkci v rámci svého podnikání na profesionálním základě a není-li účelem výkonu jejich funkce vzájemné propojení aktivit osob, v nichž je funkce člena statutárního, řídicího nebo dozorčího orgánu vykonávána,

h) úzkým propojením

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

1. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

i) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob,

j) dozorem dozor nebo dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru (§ 3),

k) orgánem dozoru orgán členského státu, který vykonává dozor nad regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dozor na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dozor nad činností pojišťoven ve skupině,

l) příslušným orgánem dozoru

1. orgán dozoru členského státu vykonávající dozor na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4),

1. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dozoru odlišným od orgánu dozoru uvedeného v bodu 1, nebo

1. jiný orgán dozoru podle uvážení orgánů dozoru uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dozoru přihlédnou především k tržnímu podílu [§ 5 odst. 5 písm. b)] regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu,

m) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti,

n) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

o) třetím státem stát, který není členským státem,

p) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením (dále jen „rizika“),

r) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku,

s) Výborem pro finanční konglomeráty výbor ustanovený při Komisi Evropských společenství.

§ 3

Finanční sektor

(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb.

(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank^2), s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví (odstavec 3), a podniky pomocných bankovních služeb podle zvláštního právního předpisu^2).

(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zvláštního právního předpisu^3).

(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papíry a finanční instituce podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^4), které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví.

HLAVA II

FINANČNÍ KONGLOMERÁT

§ 4

(1) Finančním konglomerátem je skupina, která splňuje tato kritéria:

a) v čele skupiny je

1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo

1. osoba, která není regulovanou osobou a která ovládá alespoň jednu regulovanou osobu, přičemž činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,

b) alespoň jedna osoba ve skupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a

c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné (§ 5).

(2) Činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum (odstavec 3 a § 7) přesahuje hodnotu 0,4.

(3) Poměrem bilančních sum (§ 7) se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině.

Váha významnosti sektoru

§ 5

(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1.

(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr

a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a

b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových požadavků nebo požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových požadavků a požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru.

(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor.

(4) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.

(5) Pokud skupina nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1, ale splňuje podmínku uvedenou v odstavci 4, příslušné orgány dozoru mohou na základě vzájemné dohody rozhodnout, že nebudou takovouto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo o tom, že skupina nebude podléhat doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti, nebo požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny, vnitřní řídicí a kontrolní systém nebo personálním předpokladům osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dozoru není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící, zejména pokud

a) váha významnosti nejméně významného sektoru ve skupině nebo podíl stanovený podle odstavce 2 písm. a) nebo podíl stanovený podle odstavce 2 písm. b) nepřesahuje hodnotu 0,05, nebo

b) tržní podíl skupiny v kterémkoliv členském státě nepřesahuje 5 %; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum (§ 7) osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a předepsané pojistné v hrubé výši v sektoru pojišťovnictví.

(6) Příslušné orgány dozoru oznámí rozhodnutí podle odstavce 5 ostatním dotčeným orgánům dozoru.

§ 6

(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dozoru (§ 10) a jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.

(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 4 podléhá doplňkovému dozoru a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5 000 000 000 eur.

(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dozoru může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.

§ 7

Bilanční suma

Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.

§ 8

(1) Příslušné orgány dozoru mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů nebo hodnotou podrozvahových operací, anebo oběma současně.

(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dozoru na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě

a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, nebo

b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny.

§ 9

Určení skupiny jako finančního konglomerátu

(1) Pokud orgán dozoru na základě informací získaných při výkonu dozoru má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dozoru, které vykonávají dozor nad regulovanými osobami ve skupině, případně též jiné orgány dozoru. Tyto orgány dozoru určí,

a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina bude určena jako finanční konglomerát,

b) zda skupina je finančním konglomerátem.

(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dozoru z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dozoru určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dozoru zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dozoru, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.

(3) Orgán dozoru, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dozoru nebo od jiných orgánů dozoru. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.

(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dozoru, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.

(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví^6) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dozoru z České republiky.

(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dozoru, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, a orgány dozoru členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Komisi Evropských společenství.

(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dozoru z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dozoru zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.

HLAVA III

DOPLŇKOVÝ DOZOR NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU

§ 10

Doplňkový dozor

(1) Doplňkovým dozorem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dozoru je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu.

(2) Doplňkovým dozorem se nenahrazuje výkon dozoru nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dozor nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dozoru podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,

a) která je v čele finančního konglomerátu,

b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu,

c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby, nebo

d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního sektoru.

(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dozoru, s ohledem na účel doplňkového dozoru, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dozoru podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.

§ 11

Doplňkový dozor nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke třetímu státu

(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státu, orgány dozoru ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dozoru vykonávanému orgánem dozoru třetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dozorem podle tohoto zákona.

(2) Ověření provádí orgán dozoru, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dozoru předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dozoru a Výbor pro finanční konglomeráty a vezme v úvahu vhodná doporučení.

(3) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dozor srovnatelný s doplňkovým dozorem podle tohoto zákona.

(4) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dozor ve třetím státě, doplňkový dozor podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dozoru však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dozoru, které sledují účel doplňkového dozoru, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dozoru a Komisi Evropských společenství. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státu.

§ 12

Finanční subkonglomerát

Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dozoru pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí.

HLAVA IV

KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOZORU

§ 13

Koordinátor

(1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dozoru a spolupráce mezi orgány dozoru se z orgánů dozoru ustanoví koordinátor.

(2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, koordinátorem je orgán dozoru, který udělil této regulované osobě povolení.

(3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě, jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba, která zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě, která má sídlo na území stejného členského státu jako smíšená finanční holdingová osoba, která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolení více regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu, ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán dozoru regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová osoba, které mají sídlo na území různých členských států, v nichž bylo uděleno i povolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán dozoru regulované osoby s největší bilanční sumou, jsou-li regulované osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem ustanoví příslušný orgán dozoru regulované osoby s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru.

(5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu odlišného od členských států, jejichž orgány dozoru udělily povolení jí ovládaným regulovaným osobám.

(6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ.

(7) Příslušné orgány dozoru mohou po vzájemné dohodě upustit od kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán dozoru členského státu vykonávající dozor nad regulovanou osobou v dotčené skupině nebo i orgán dozoru členského státu, na jehož území má smíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány dozoru před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční holdingové osobě stanovisko.

§ 14

Úkoly koordinátora

(1) Koordinátor zejména

a) koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dozoru na individuálním základě i na konsolidovaném základě, orgánem dozoru podle zvláštního právního předpisu,

b) sleduje a posuzuje finanční situaci finančního konglomerátu,

c) posuzuje dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, požadavků na řízení rizik, na koncentraci rizik a na operace v rámci skupiny na úrovni finančního konglomerátu,

d) posuzuje strukturu, organizaci a systém vnitřní kontroly finančního konglomerátu,

e) ve spolupráci s příslušnými orgány dozoru plánuje a koordinuje postup orgánů dozoru při výkonu doplňkového dozoru na úrovni finančního konglomerátu při běžných a mimořádných situacích.

(2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dozoru uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dozoru, případně další orgány dozoru, koordinační dohody. Koordinační dohodou mohou být koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dozoru podle tohoto zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dozoru.

§ 15

Výměna informací

(1) Koordinátor a orgány dozoru vzájemně úzce spolupracují, zejména si vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dozoru nad regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují tyto informace.

(2) Koordinátor a orgány dozoru shromažďují a poskytují informace týkající se

a) struktury skupiny, všech významnějších osob ve finančním konglomerátu a orgánů, vykonávajících dozor nad osobami ve skupině,

b) celkové strategie finančního konglomerátu,

c) finanční situace finančního konglomerátu, zejména dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, ziskovosti na úrovni finančního konglomerátu a operací v rámci skupiny,

d) většinového společníka a členů statutárních, řídicích a dozorčích orgánů a dalších osob, které na základě dohody, podílu nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňují činnost finančního konglomerátu,

e) organizace, řízení rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému na úrovni finančního konglomerátu,

f) postupů shromažďování informací ohledně osob ve finančním konglomerátu a ověřování těchto informací,

g) nepříznivého vývoje v regulovaných osobách nebo jiných osobách ve finančním konglomerátu, který může významně ohrozit finanční situaci regulovaných osob,

h) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených orgány dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(3) Příslušné orgány dozoru si mohou rovněž vyměňovat informace týkající se regulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou centrální bankou, centrálními bankami v Evropském systému centrálních bank a ostatními centrálními bankami za předpokladu, že osoby, které se s těmito informacemi seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost.

§ 16

Povinnost konzultace

(1) Příslušný orgán dozoru, který rozhoduje o

a) udělení souhlasu nebo povolení ke změně ve struktuře společníků, zejména k nabytí kvalifikované účasti, nebo organizační nebo řídicí struktuře regulovaných osob ve finančním konglomerátu, nebo

b) uložení závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu,

předem konzultuje tuto skutečnost s koordinátorem a dalším orgánem dozoru, kterého se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Orgán dozoru nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán dozoru dotčený v dané věci.

§ 17

Kontrola

(1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dozoru, i v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu.

(2) Orgán dozoru může v konkrétním případě požádat orgán dozoru jiného členského státu o provedení kontroly v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k výkonu doplňkového dozoru. Orgán dozoru, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(3) Orgán dozoru v mezích své působnosti provede na žádost orgánu dozoru podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dozoru se sídlem na území jiného členského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dozoru, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dozoru koordinují provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci mezi příslušnými orgány dozoru v České republice a též na spolupráci s orgány dozoru z třetích států, je-li zachovávána vzájemnost.

§ 18

Vyžádání informací

(1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dozoru informace potřebné pro výkon doplňkového dozoru, které již byly poskytnuty jinému orgánu dozoru podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto informace tento orgán dozoru.

(2) Koordinátor může vyzvat orgán dozoru členského státu, na jehož území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám nevykonává doplňkový dozor, aby požadoval po této ovládající osobě informace nutné k výkonu doplňkového dozoru, zejména informace uvedené v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal.

§ 19

Povinnost mlčenlivosti

Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od jiných příslušných orgánů dozoru se vztahuje povinnost osob podílejících se na výkonu dozoru zachovávat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů^7).

HLAVA VIII

SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 32

Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu daného roku.

§ 33

Ministerstvo financí průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty o zásadách, které se v České republice uplatňují při dozoru nad operacemi v rámci skupiny a koncentrací rizik.

§ 34

K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 3 a § 26 odst. 2 vydá Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry vyhlášku.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o bankách

§ 35

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 5 písm. g) se slova „s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance“ nahrazují slovy „osob s úzkým propojením s bankou“.

1. V § 4 odstavec 6 zní:

„(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.“.

1. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „tuto povinnost má i pobočka zahraniční banky, pokud jde o osoby navrhované do vedení pobočky,“.

1. V § 17a odst. 3 se za slova „Finanční institucí se“ vkládají slova „pro účely tohoto zákona“.

1. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Česká národní banka požádá o stanovisko příslušný orgán dohledu obdobně podle § 4 odst. 2 až 4, pokud se má žadatel stát ovládající osobou banky.“.

1. V § 25 odst. 2 větě druhé se slova „banky či pobočky zahraniční banky“ nahrazují slovem „osoby“.

1. V § 25 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout příslušnému orgánu potřebnou součinnost.“.

1. V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám.“.

1. V § 25a odst. 3 se za slova „bankovního dohledu“ vkládají slova „nebo doplňkového dozoru nad osobami ve finančním konglomerátu^6d)“.

Poznámka pod čarou č. 6d zní:

„^6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

1. V § 26c se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.“.

1. V § 26d odst. 1 písmena a), b), c), d), e), f) a g) znějí:

„a) konsolidačními celky skupina ovládající banky nebo skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,

b) ovládající bankou banka, jejíž ovládané osoby nebo přidružené osoby jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb,

c) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která

1. je finanční institucí jinou než pojišťovnou nebo zajišťovnou,

1. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu^6d) a

1. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je bankou,

d) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu^6d), přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,

e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

f) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,

g) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,“.

1. V § 26d odst. 1 písmeno h) zní:

„h) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání.“.

1. V § 26e odst. 2 větě první a v písm. a) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osoby“.

1. V § 26e se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6e zní:

„(3) Má-li ovládající banka nebo finanční holdingová osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, Česká národní banka před rozhodnutím o tom, zda upustí od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, požádá o stanovisko orgán dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Poradní výbor pro bankovnictví^6e). Není-li vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu Evropské unie. Postup podle předchozí věty Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je členem stejného konsolidačního celku, a Komisi Evropských společenství.

^6e) Článek 56a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice 2002/87/ES.“.

1. V § 26g odst. 3 se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osoba“.

1. V § 26g se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.

(5) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.“.

1. V § 26h odst. 2 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osobě“.

1. V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 6f, 6g a 6h znějí: „Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^6f) podle zvláštního právního předpisu^6g) nebo podle zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^6h).

^6f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^6g) Obchodní zákoník.

^6h) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 29 odstavec 4 zní:

„(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.“.

1. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:

„(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.

(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.

(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.“.

1. § 33 zní:

„§ 33

(1) Nucená správa končí

a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,

b) jmenováním likvidátora,

c) prohlášením konkursu, nebo

d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.

(2) Nucená správa nekončí odnětím licence bance.“.

1. V § 34 odst. 1 se za slova „zahraniční banky“ vkládají slova „anebo při úpadku banky“.

1. V § 37 odst. 2 větě první se za slova „údaje o osobách“ vkládají slova „včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno“.

1. § 38b zní:

„§ 38

„Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu nebo dozoru na konsolidovaném základě nebo doplňkového dozoru^6d).“.

1. V § 38d odst. 1 písm. f) se slovo „společnostech“ nahrazuje slovem „osobách“.

1. V § 38e se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

1. V § 38f se věta poslední nahrazuje větami „Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.“.

1. V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.“.

1. V § 38h odst. 2 písm. e) se slovo „společnostech“ nahrazuje slovem „osobách“.

1. V § 39 odst. 1 se za slova „§ 38 odst. 2, 3, 4 a 6“ vkládají slova „a § 38b“.

1. V § 41c odst. 3 písm. a) se za slovem „adresa“ vkládá čárka a slova „a datum narození nebo rodné číslo“ se nahrazují slovy „rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození“.

§ 36

Přechodné ustanovení

Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o České národní bance

§ 37

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 38 odst. 1 se za slova „vedle bank“ vkládají slova „, spořitelních a úvěrních družstev^4a)“.

Poznámka pod čarou č. 4a zní:

„^4a) Zákon č. 21/1992 Sb. Zákon č. 87/1995 Sb.“.

1. V § 38 odst. 3 písm. a) se za slovo „bankami“ vkládají slova „a spořitelními a úvěrními družstvy“ a za slovo „bank“ se vkládají slova „a spořitelních a úvěrních družstev“.

1. V § 38 odst. 3 písm. b) se za slovo „bankami“ vkládají slova „a spořitelními a úvěrními družstvy“.

1. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slova „nad nímž je vykonáván bankovní dohled,“ vkládají slova „nebo osob ve finančním konglomerátu^9b)“.

Poznámka pod čarou č. 9b zní:

„^9b) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

1. V § 41 odst. 4 větě druhé se za slova „konsolidačního celku“ vkládají slova „nebo finančního konglomerátu“ a za slova „na konsolidovaném základě“ se vkládají slova „nebo doplňkového dozoru podle zvláštního právního předpisu^9b)“.

1. V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka vykonává doplňkový dozor nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^9b).“.

1. V § 45 se za slovo „dohledu“ vkládají slova „a doplňkového dozoru nad bankami a jinými osobami ve finančních konglomerátech v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^9b)“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

§ 38

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č. 12/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písm. dd), § 22 odst. 9 větě třetí a v § 26b odst. 2 až 4 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osoby“.

1. V § 2 odst. 1 písm. e) se za slova „osobních údajů“ vkládají slova „včetně rodných čísel“.

1. V § 2 odst. 2 písmeno k) zní:

„k) úzkým propojením

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

1. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba;“.

1. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:

„p) pohledávkou z pojištění všechny částky, které pojišťovna dluží pojištěným osobám, pojistníkům, oprávněným osobám nebo jakékoliv poškozené straně s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně a které vznikly v přímém pojištění, včetně částek odložených stranou pro výše uvedené osoby, pokud nejsou dosud známy některé části dluhu. Pojistné, které dluží pojišťovna v důsledku neuzavření nebo zrušení těchto pojistných smluv nebo operací v přímém pojištění v souladu s rozhodným právem těchto smluv nebo operací před zahájením likvidačního řízení, se také považuje za pohledávku z pojištění.“.

1. V § 2 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) účastí výkon podstatného vlivu, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na provozování podniku; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,“.

1. V § 2 odst. 3 písmena c) až e) znějí:

„c) přidruženou osobou osoba, ve které jiná osoba vykonává účast nebo která je k jiné osobě přidružena takovým vztahem, že statutární, řídicí nebo dozorčí orgány nebo většinu jejich členů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány, nebo jiné osoby, které nejsou k přidružené osobě osobami ovládajícími,

d) pojišťovací holdingovou osobou ovládající osoba, jejíž hlavní činností je získávat a držet podíly v ovládaných osobách, které jsou výlučně nebo převážně pojišťovnami, pojišťovnami z třetích států nebo zajišťovnami, přičemž alespoň jedna z těchto ovládaných osob je pojišťovnou,

e) pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností ovládající osoba jiná než pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, zajišťovna nebo pojišťovací holdingová osoba, jejíž alespoň jedna ovládaná osoba je pojišťovnou,“.

1. V nadpisu § 6b se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „pověření výkonem dozoru“.

1. V § 6b se slova „ministerstva, kteří mají vykonávat“ nahrazují slovy „pověření ministerstvem k výkonu“.

1. V § 7 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jim bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, vytvořit seznam aktiv podle § 21c a po dobu své činnosti jej průběžně aktualizovat.“.

1. V § 8 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno h), které zní:

„h) smlouvy, jejichž účelem je trvalý převod nebo rozdělení některých činností pojišťovny, a to buď v celém rozsahu nebo z větší části na jinou společnost; jedná se zejména o smlouvy o správě pojistného kmene pojišťovny, o likvidaci pojistných událostí, o vedení účetnictví nebo o hospodaření s investičním majetkem pojišťovny (dále jen „smlouvy o vyčlenění činnosti“).“.

1. V § 8 odst. 5 písm. g) se slovo „pojišťovny“ nahrazuje slovem „zajišťovny“.

1. V § 8 odst. 7 se slova „a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu“ zrušují.

1. V § 8 se odstavec 8 zrušuje.

1. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

„§ 8a

Udělení povolení pojišťovně ve skupině

(1) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která je

a) osobou ovládanou pojišťovnou z jiného členského státu, nebo

b) osobou ovládanou jinou osobou, která je osobou ovládající pojišťovnu z jiného členského státu,

je ministerstvo povinno vyžádat si stanovisko příslušného úřadu dotčeného členského státu.

(2) Před udělením povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, která je

a) osobou ovládanou bankou nebo obchodníkem s cennými papíry, která má oprávnění k činnosti udělené v České republice nebo jiném členském státě, nebo

b) osobou ovládanou jinou osobou, která je osobou ovládající banku nebo obchodníka s cennými papíry, která má oprávnění k činnosti udělené v České republice nebo jiném členském státě,

je ministerstvo povinno vyžádat si stanovisko příslušného úřadu, který vykonává dozor nad činností takové banky nebo obchodníka s cennými papíry.

(3) Příslušné úřady podle odstavců 1 a 2 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti akcionářů, osob s účastí na řízení dozorovaných osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti.“.

1. § 10 zní:

„§ 10

Změny v činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, změny osob v jejích orgánech a změna pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu

(1) K rozšíření činnosti o jiná pojistná odvětví je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna povinna předložit ministerstvu žádost o schválení tohoto rozšíření a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále vyhovovat požadavkům stanoveným tímto zákonem na výši vlastních zdrojů včetně požadované výše garančního fondu.

(2) Jedná-li se o rozšíření činnosti na území jiných členských států prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě, je tuzemská pojišťovna povinna nejprve informovat ministerstvo o

a) členském státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku,

b) plánu činnosti, který obsahuje změny obchodního plánu podle § 8 odst. 2, výčet pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozovaných na území jiného členského státu, organizační strukturu pobočky a výpočet, ze kterého bude zřejmé, že pojišťovna bude i nadále disponovat požadovanou mírou solventnosti včetně požadované výše garančního fondu,

c) sídle pobočky na území členského státu,

d) jménu, popřípadě jménech, a příjmení zástupce pobočky pověřeného zastupováním této pojišťovny při jednání s úřady a soudy členského státu, kde se nachází pobočka.

(3) Pokud ministerstvo nemá pochybnosti o organizační struktuře nebo o finanční situaci tuzemské pojišťovny nebo o důvěryhodnosti, kvalifikaci a zkušenosti fyzické osoby navrhované jako zástupce pobočky ani o reálnosti obchodního plánu pobočky, sdělí písemně do 3 měsíců ode dne obdržení všech informací uvedených v odstavci 2 tyto informace příslušnému úřadu členského státu, kde se bude nacházet pobočka, a o svém stanovisku písemně informuje žádající pojišťovnu. Ministerstvo zároveň potvrdí, že žádající pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti.

(4) Pokud má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena mimo území České republiky na území jednoho nebo více členských států na základě svobody dočasně poskytovat služby, je tato pojišťovna povinna informovat ministerstvo o tomto záměru a sdělit mu rozsah pojištění, které má být touto formou provozováno.

(5) Ministerstvo je povinno ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení informace o rozsahu pojištění, které má být touto formou provozováno, sdělit příslušnému úřadu v členském státě, na jehož území má být činnost tuzemské pojišťovny rozšířena na základě svobody dočasně poskytovat služby, tyto informace:

a) potvrzení, že pojišťovna podle odstavce 4 disponuje požadovanou mírou solventnosti,

b) rozsah pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví, kterou je tato pojišťovna oprávněna provozovat,

c) rozsah pojištění podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna provozovat na území členského státu.

(6) Pokud ministerstvo nesdělí informace v rozsahu a ve lhůtě podle odstavce 5, je povinno v této lhůtě sdělit důvody pojišťovně. Pojišťovna může proti tomuto postupu ministerstva podat žalobu ve správním soudnictví.

(7) Na rozšíření pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovny na území států, které nejsou členskými státy, se ustanovení odstavců 2 až 5 použijí přiměřeně s ohledem na právní předpisy platné pro tuto činnost ve státě, ve kterém má být pobočka zřízena.

(8) Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna je povinna předložit ministerstvu bez zbytečného odkladu na vědomí

a) seznam osob, jejichž účast na jejím základním kapitálu nebo na hlasovacích právech překročí nebo klesne pod 10 %, a změny podle § 11 odst. 1 a 7, a nejméně jednou ročně zprávu o akcionářích a členech podílejících se na kvalifikované účasti a o velikostech jejich podílů na této účasti,

b) změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení podle § 8,

c) doklad o tom, že se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu členského státu pobočky, má-li být v jiném členském státě, než je Česká republika, provozováno pojištění podle pojistného odvětví č. 10 písmena a) uvedeného v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

d) změny v její činnosti nebo právním postavení, zejména smlouvy o vyčlenění činnosti nebo, jedná-li se o úzké propojení, a další změny, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dozoru v pojišťovnictví podle tohoto zákona,

e) informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané ministerstvem.

(9) Změna v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu, osobě, která má vykonávat funkci prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, nebo změna v osobě pověřeného zástupce pobočky pojišťovny z třetího státu podléhá předchozímu souhlasu ministerstva. Součástí žádosti o udělení tohoto souhlasu je doklad o důvěryhodnosti dotčené fyzické osoby (§ 10a), včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi.

(10) Ministerstvo o žádosti podle odstavce 9 rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího obdržení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek.“.

1. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Má-li být nabyvatelem účasti podle odstavce 1 jiná pojišťovna, banka nebo investiční společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti v jiném členském státě, nebo osoba ovládající takovou pojišťovnu, banku nebo investiční společnost a má-li být výsledkem takového nabytí účasti to, že se nabyvatel stane osobou ovládající pojišťovnu, je ministerstvo povinno před udělením souhlasu s takovým nabytím účasti vyžádat si stanovisko příslušného úřadu podle § 8a.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

1. V § 12 odst. 1 písm. c) se za slova „prokuristou jiné“ vkládá slovo „tuzemské“, slovo „peněžní“ nahrazuje slovem „finanční“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovem „osoby“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „, nebo jedná-li se o koncern“.

1. V § 13 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 6a zní:

„f) rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“) podle zvláštního právního předpisu^6a),

^6a) § 18 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

1. V § 13 odstavec 10 zní:

„(10) Pojišťovna je povinna při uzavírání zajišťovacích smluv postupovat tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost jejích závazků. Jsou-li k tomu důvody, je ministerstvo oprávněno požadovat na pojišťovně přiměřené zajištění pohledávek vůči zajišťovně, zejména formou zástavy nebo záruky zajišťovny, anebo nařídit snížení podílu zajišťovny na závazcích pojišťovny, a to ve lhůtě přiměřené pro provedení takové změny.“.

1. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:

„§ 15a

Rezerva na závazky Kanceláře

(1) Rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zvláštního právního předpisu^6a) tvoří pojišťovna provozující odvětví neživotních pojištění č. 10a části B přílohy č. 1.

(2) Rezerva podle odstavce 1 je určena k plnění závazků Kanceláře, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva. Pojišťovna tvoří tuto rezervu v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře. Výše rezervy se určí matematicko-statistickými metodami.“.

1. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně poznámky pod čarou č. 8a zní:

„§ 21c

Seznam aktiv

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny vést seznam aktiv, která se vztahují k jejich finančnímu umístění (dále jen „seznam“). Provozuje-li tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna pojišťovací nebo zajišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, je povinna vést samostatné seznamy pro oba typy činnosti, s výjimkou té tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění; v takovém případě tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna vede pro všechny své činnosti jeden seznam.

(2) Celková hodnota aktiv zapsaných v seznamu, oceněná v souladu se zvláštními právními předpisy, nesmí být v žádném okamžiku menší než výše vytvořených technických rezerv.

(3) Jestliže na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho část hodnoty majetku není k dispozici pro účely krytí závazků, tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna zaznamená tuto skutečnost do seznamu a částku, která není takto k dispozici, nezapočítává do celkové výše podle odstavce 2.

(4) V případech, kdy na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 3, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě konkursního řízení tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny podle právních předpisů České republiky, s výjimkou, kdy se na tento majetek vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu^8a).

(5) Složení aktiv zapsaných v seznamu v okamžiku zahájení konkursního řízení se již dále nesmí měnit a v seznamech se nesmí bez souhlasu ministerstva provádět žádné opravy s výjimkou opravy čistě administrativních chyb.

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 musí správce konkursní podstaty připočítat k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením konkursního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení kmene pojistných smluv.

(7) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v seznamu menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v seznamu, je správce konkursní podstaty povinen sdělit ministerstvu důvody tohoto rozdílu.

^8a) § 66r zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. § 11d odst. 10 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.“.

1. V § 22 odst. 8 větě první se slova „§ 5b“ nahrazují slovy „§ 5c“.

1. V § 22 odst. 9 se za slova „podle § 26b“ vkládají slova „, nebo doplňkovému dozoru nad finančními konglomeráty podle zvláštního právního předpisu^9)“.

Poznámka pod čarou č. 9 zní:

„^9) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).“.

1. V § 22 odst. 9 větě třetí, v § 26b odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 26b odst. 4 se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osobu“.

1. V § 24 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami „Náklady tohoto auditu nese ministerstvo. Ministerstvo má právo na náhradu nákladů, které takto vynaložilo, vůči auditorovi původního auditu, pokud se potvrdí důvody, pro které ministerstvo zpochybňovalo správnost původního auditu.“.

1. V § 26 odst. 5 se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo zvláštního právního předpisu^9)“.

1. V § 26 odst. 7 se za slovo „zákon“ vkládají slova „nebo zvláštní právní předpis^9)“.

1. V § 26a odstavec 3 zní:

„(3) Tuzemská pojišťovna a zajišťovna je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního roku předkládat ministerstvu výroční zprávu, kde budou, mimo údaje stanovené zvláštním právním předpisem^11), uvedeny všechny jí provozované činnosti a poměr mezi hodnotou vlastních zdrojů a požadovanou mírou solventnosti. Tuzemská pojišťovna a zajišťovna je dále povinna předkládat ministerstvu daňová přiznání a další doklady o své činnosti, které jsou nezbytné pro výkon finančního dozoru. Obsah, formu a lhůty pro předkládání těchto dokladů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji.“.

1. V § 26b odst. 1 písm. b) a c), v § 26c odst. 3 a 4 a v § 26d odst. 1 se slovo „společností“ nahrazuje slovem „osobou“.

1. V § 26b odst. 1 písm. b) a c) a v § 26c odst. 2 se slovo „společnost“ nahrazuje slovem „osoba“.

1. V § 26c odst. 5 větě první se slovo „obě“ nahrazuje slovy „banka nebo obchodník s cennými papíry současně“.

1. V § 26d odst. 1 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „osobě“.

1. Za § 26d se vkládá nový § 26e, který včetně poznámek pod čarou č. 11a a 11b zní:

„§ 26e

Doplňkový dozor nad pojišťovnou ve finančním konglomerátu

(1) Tuzemská pojišťovna, která je součástí skupiny určené podle zvláštního právního předpisu^9) jako finanční konglomerát, je povinna plnit povinnosti stanovené tímto zvláštním právním předpisem, a to nejen vůči ministerstvu, ale i vůči orgánu určenému jako koordinátor.

(2) Stejné povinnosti jako tuzemská pojišťovna podle odstavce 1 má vůči ministerstvu i smíšená finanční holdingová osoba^11a), vykonává-li ministerstvo funkci koordinátora.

(3) Ministerstvo, jestliže vykonává činnost koordinátora, je oprávněno požadovat výměnu osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby, jestliže jsou naplněny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem^11b).

^11a) § 2 písm. f) zákona č. 377/2005 Sb.

^11b) § 24 zákona č. 377/2005 Sb.“.

1. V § 27 odst. 3 se na konci textu písmene e) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „povolení je pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmuto, je-li v úpadku.“.

1. V § 27 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 12a zní:

„(6) Obdrží-li ministerstvo oznámení o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení konkursu na pojišťovnu z jiného členského státu nebo pojišťovnu ze třetího státu a nebo zajišťovnu, může toto oznámení zveřejnit v českém jazyce a způsobem, který považuje za vhodný. Obsahem oznámení musí být zejména

a) údaje potřebné k identifikaci osoby, vůči níž bylo reorganizační opatření zavedeno, nebo na niž byl prohlášen konkurs, včetně informace o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení konkursu,

b) příslušný orgán domovského členského státu, který je příslušný k provádění reorganizačního opatření či konkursu, včetně jeho adresy,

c) rozhodné právo, jímž se provádění reorganizačního opatření nebo konkursu řídí,

d) údaje o osobě, pověřené prováděním reorganizačního opatření nebo konkursu.

Reorganizačními opatřeními se pro účely tohoto ustanovení rozumí opatření podle zvláštního právního předpisu^12a).

^12a) § 66p odst. 2 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. § 11d odst. 1 písm. b) zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.“.

Dosavadní odstavce 6 až 7 se označují jako odstavce 7 až 8.

1. V § 27 odst. 7 se na konci doplňují věty, které včetně poznámek pod čarou č. 12b, 12c a 12d znějí: „Tím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^12b) podle zvláštního právního předpisu^12c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^12d).

^12b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

^12c) Obchodní zákoník.

^12d) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 12a až 12d se označují jako poznámky č. 12e až 12h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

1. V § 27 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Účastníkem řízení o uložení opatření k odstranění nedostatků nebo odejmutí povolení podle odstavce 1 nebo 2 je pouze dotčená pojišťovna nebo zajišťovna. Řízení o uložení opatření k odstranění nedostatků může být zahájeno též doručením rozhodnutí o jeho uložení, hrozí-li nebezpečí z prodlení.“.

1. V § 30 se na konci odstavce 2 doplňuje text „a jeho zástupce. Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro zástupce správce“.

1. V § 30 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Zavedením nucené správy nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^12b) podle zvláštního právního předpisu^12c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^12d).“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

1. V § 30 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Zjistí-li správce předlužení pojišťovny nebo zajišťovny, je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně ministerstvu a poskytnout mu podklady osvědčující tuto skutečnost.“.

1. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní:

„§ 30a

(1) Má-li být zavedena nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru zavést nucenou správu a o praktickém dopadu tohoto opatření na uzavřené pojistné smlouvy; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.

(2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.

(3) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku tohoto státu. Náklady na provedení zápisu jdou k tíži pojišťovny nebo zajišťovny, vůči níž byla nucená správa zavedena.“.

1. V § 31 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Má-li být rozhodnuto o pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých v pojišťovně nebo o pozastavení oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků v zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány dozoru všech členských států.“.

1. V § 32 odst. 5 písm. d) se na konci doplňují slova „včetně předpokládaného vývoje solventnosti přebírající a předávající pojišťovny“.

1. Za § 32a se vkládá nový § 32b, který zní:

„§ 32b

Má-li být rozhodnuto o převodu pojistného kmene v pojišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.“.

1. V § 33 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) je v úpadku,“.

Dosavadní písmena a) až j) se označují jako písmena b) až k).

1. V § 33 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Je-li důvodem odnětí povolení úpadek tuzemské pojišťovny nebo pobočky pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, jehož důsledkem je podání návrhu na prohlášení konkursu, informuje ministerstvo neprodleně po odnětí povolení orgány dozoru všech členských států. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické dopady tohoto opatření.“.

1. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Má-li být rozhodnuto o uložení předběžného opatření pojišťovně nebo zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.“.

1. V § 35a odst. 4 se slova „České kanceláři pojistitelů“ nahrazují slovem „Kanceláři“.

1. § 37a se zrušuje.

1. V § 38a odst. 3 větě druhé se za slovo „zákoníku“ vkládají slova „a zákona upravujícího pojistnou smlouvu“.

1. V § 39 odst. 1 větě první se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „pověření ministerstvem k výkonu státního dozoru v pojišťovnictví“.

1. V § 39 odst. 1 větě poslední se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „pověření ministerstvem k výkonu státního dozoru v pojišťovnictví“.

1. V § 39 odstavec 4 zní:

„(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

a) ministerstva při výkonu státního dozoru,

b) soudu pro účely občanského soudního řízení,

c) orgánu činného v trestním řízení,

d) Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu^13),

e) příslušného úřadu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,

f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou.“.

1. V § 39 odstavec 8 zní:

„(8) Ustanovením odstavců 1 až 6 není vyloučena výměna informací v případech, kdy existují dva nebo více příslušných úřadů ve stejném členském státě, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými úřady a

a) úřady, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dozor nad finančními trhy,

b) osobami odpovědnými za konkurz nebo likvidaci pojišťovny,

c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí,

d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu těchto pojistných matematiků při výkonu jejich činností,

a za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem. Úřady, orgány a osoby, které získaly takové informace, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 až 5.“.

1. V § 39 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:

„(11) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení účastníka řízení, dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu^14).

^14) § 23 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.

1. V § 39 odstavec 13 zní:

„(13) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě

a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění,

b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit,

c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného,

a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny.“.

Přechodné ustanovení

§ 39

Pojišťovna je povinna vytvořit seznam podle § 21c zákona č. 363/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

§ 40

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „bankou“ nahrazuje slovy „úvěrovou institucí [§ 151 odst. 1 písm. l)] nebo finanční institucí [§ 151 odst. 1 písm. k)]“.

1. V § 68 písm. a) se slova „a zrušuje burzovní obchod“ zrušují.

1. V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Burzovní obchod uzavřený podle předchozího odstavce nemůže burza zrušit.“.

1. V § 93 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

1. V § 93 odst. 2 písm. e) se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a), b) a d)“.

1. V § 93 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v § 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,“.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

1. V 93 odst. 3 písm. e) se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a), b) a d)“.

1. V § 103 odst. 4 písmeno a) zní:

„a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,“.

1. V § 111 odst. 1 se za slovo „papírů“ doplňují slova „na základě smlouvy s emitentem“.

1. V části deváté se v nadpisu hlavy II doplňují slova „a doplňkový dozor“.

1. V § 150 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Doplňkovým dozorem se rozumí dozor vykonávaný podle zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty.“.

1. V § 151 odst. 1 písmena d), e), j) a k) znějí:

„d) finanční holdingovou osobou finanční instituce jiná než pojišťovna, která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, banky nebo finanční instituce, přičemž nejméně jedna jí ovládaná osoba je obchodníkem s cennými papíry, který není bankou, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty,

e) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, finanční holdingovou společností nebo obchodníkem s cennými papíry nebo smíšenou finanční holdingovou osobou ve smyslu zvláštního právního předpisu o doplňkovém dozoru nad finančními konglomeráty a která ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou,

j) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

k) úvěrovou institucí osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a v poskytování úvěrů na vlastní účet, nebo osoba, jejíž činnost nebo podnikání spočívá ve vydávání elektronických peněžních prostředků, a to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti,“.

1. V § 151 se a konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) finanční institucí osoba, která není obchodníkem s cennými papíry ani bankou, a která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách, anebo která jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost vykonává některou z činností, které může vykonávat banka, s výjimkou přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.“.

1. V § 151 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud má Komise za to, že obchodník s cennými papíry, kterému udělila povolení k činnosti, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, jenž dosud nebyl určen, sdělí svůj názor ostatním orgánům dozoru. Tyto orgány dozoru po vzájemné dohodě určí, zda skupina je finančním konglomerátem a který z nich bude ustanoven koordinátorem pro tento finanční konglomerát.“.

1. V nadpisu nad § 152 se doplňují slova „a doplňkový dozor“.

1. V § 152 odst. 1 se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkový dozor“.

1. V § 152 odst. 3 se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkového dozoru“.

1. V § 152 odst. 4 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „a doplňkového dozoru“.

1. V § 152 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo finančního konglomerátu“.

1. V § 152 odst. 4 písm. b) až d) se za slovo „celku“ vkládají slova „nebo finančního konglomerátu“.

1. V nadpisu nad § 154 se doplňují slova „a doplňkovému dozoru“.

1. V § 154 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku nebo finančního konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 152 a poskytnout Komisi potřebnou součinnost.“.

1. V § 176 se v nadpisu doplňují slova „a doplňkovému dozoru“.

1. V § 176 úvodní části ustanovení se za slovo „základě“ vkládají slova „a doplňkovému dozoru“.

1. V § 176 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.

1. § 197 zní:

„§ 197

Závěrečným vyrovnáním se rozumí smluvní ujednání podle českého nebo zahraničního práva,

a) které lze doložit písemně nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací,

b) které se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran, včetně příslušenství těchto pohledávek, z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními nástroji spojená nebo komodity, včetně podmíněných pohledávek a pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen „vzájemné pohledávky stran“), a

c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných hodnot vzájemných pohledávek stran; způsob odhadu současných hodnot vzájemných pohledávek stran, okamžik, ke kterému musí být odhad proveden, a způsob a termín vypořádání, musí být dojednány ve smluvním ujednání o závěrečném vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na příslušných finančních trzích.“.

1. V § 202 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)