Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání

§ 1

Úvodní ustanovení

Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

§ 2

Geodetické referenční systémy

(1) Geodetickými referenčními systémy závaznými na území státu (dále jen „závazné geodetické systémy“) jsou

• a) Světový geodetický systém 1984 (WGS84),

• b) Evropský terestrický referenční systém (ETRS),

• c) Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK),

• d) Katastrální souřadnicový systém gusterbergský,

• e) Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský,

• f) Výškový systém baltský – po vyrovnání (Bpv),

• g) Tíhový systém 1995 (S-Gr95),

• h) Souřadnicový systém 1942 (S-42/83).

(2) Technické parametry závazných geodetických systémů jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.

§ 3

Státní mapová díla

(1) Státními mapovými díly závaznými na území státu jsou

• a) katastrální mapa^1),

• b) Státní mapa v měřítku 1 : 5 000,

• c) Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 nebo 1 : 200 000,

• d) Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000,

• e) Topografická mapa v měřítcích 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000,

• f) Vojenská mapa České republiky v měřítcích 1 : 250 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000.

(2) Tematickými státními mapovými díly závaznými na území státu jsou tematická mapová díla vytvořená pro celé území státu na podkladě základních státních mapových děl uvedených

• a) v odstavci 1 písm. c) a d), nebo

• b) v odstavci 1 písm. e) a f).

(3) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. a) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. c) až e).

(4) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. b) až d) a v odstavci 2 písm. a) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. c) a f) a doplňují se závazným geodetickým systémem podle § 2 odst. 1 písm. a), popřípadě písm. b).

(5) Státní mapová díla uvedená v odstavci 1 písm. e) a f) a v odstavci 2 písm. b) se zobrazují v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. a) a f) v univerzálním transverzálním zobrazení Mercatorově nebo Lambertově kuželovém konformním zobrazení.

§ 4

Zásady používání geodetických referenčních systémů a státních mapových děl

(1) Závazné geodetické systémy podle § 2 odst. 1 písm. a) až g) se užívají na celém území státu pro zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu^2) a pro výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu^3). Závazný geodetický systém podle § 2 odst. 1 písm. h) lze užít pouze pro vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla státních hranic s Polskou republikou.

(2) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 písm. a) až d) a tematická státní mapová díla podle § 3 odst. 2 písm. a) jsou určena pro veřejné užití.

(3) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 písm. e) a f) a tematická státní mapová díla podle § 3 odst. 2 písm. b) jsou určena pro zajišťování obrany státu.

(4) Státní mapová díla podle § 3 odst. 1 se užijí

• a) při správě topografických a tematických mapových podkladů, vytvářených ve veřejném zájmu,

• b) pro potřeby krizového řízení a integrovaného záchranného systému.

(5) Postupují-li orgány krizového řízení a složky integrovaného záchranného systému v součinnosti, používají vždy pouze státní mapová díla zobrazená v geodetickém referenčním systému podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo jím doplněná.

§ 5

Přechodná ustanovení

(1) Závazné geodetické systémy podle § 2 odst. 1 písm. d) a e) lze používat pouze při správě a vedení státního mapového díla podle § 3 odst. 1 písm. a), které bylo v jednom z těchto systémů vytvořeno, do doby nahrazení tohoto díla státním mapovým dílem v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. c).

(2) Závazný geodetický systém podle § 2 odst. 1 písm. h) pro vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla státních hranic s Polskou republikou lze používat pouze do doby nahrazení takto vytvořeného dokumentárního díla dokumentárním dílem vytvořeným v závazném geodetickém systému podle § 2 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

§ 6

Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání, se zrušuje.

§ 7

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.

Předseda vlády:

Ing. Paroubek v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Mládek, CSc. v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 430/2006 Sb.

Technické parametry závazných geodetických systémů

• 1. Světový geodetický systém 1984 je na území České republiky určen

• a) technologiemi kosmické geodézie, které jsou součástí programů monitorovacího a zpracovatelského centra správce systému,

• b) souborem souřadnic bodů, které jsou vztaženy ke světovému geodetickému systému 1984 v realizaci G873,

• c) elipsoidem světového geodetického systému 1984 s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257223563, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „f“ je zploštění.

• 1. Evropský terestrický referenční systém je na území České republiky určen

• a) technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů mezinárodních zpracovatelských center,

• b) souborem geocentrických souřadnic vybraných bodů geodetických základů, jejichž souřadnižce byly vztaženy k epoše 1989.0 a evropskému terestrickému referenčnímu rámci (ETRF) v realizaci 2000 (ETRF2000),

• c) elipsoidem geodetického referenčního systému 1980 (GRS80) s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257222101, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „f“ je zploštění.

• 1. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální je určen

• a) Besselovým elipsoidem s parametry a = 6377397,15508 m, b = 6356078,96290 m, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „b“ je délka vedlejší poloosy,

• b) Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze,

• c) souborem souřadnic bodů z vyrovnání trigonometrických sítí.

• 1. Katastrální souřadnicový systém gusterbergský je určen

• a) Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,

• b) počátkem v trigonometrickém bodě Gusterberg v Horním Rakousku, jehož zeměpisné souřadnice jsou φ = 48°02'18,47" λ = 31°48'15,05" východně od Ferra, osou X v konvenčním základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,

• c) katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1824 - 1860,

• d) kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m, jednak obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484 m a 1517,187 m, které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální mapy.

• 1. Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský je určen

• a) Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích, s plochou válce dotýkající se konvenčního základního poledníku a s osou válce ležící v rovině konvenčního rovníku,

• b) počátkem v trigonometrickém bodě ve věži chrámu sv. Štěpána ve Vídni, jehož zeměpisné souřadnice jsou φ = 48°12'31,54" λ = 34°02'27,32" východně od Ferra, osou X v konvenčním základním poledníku přiřazeném tomuto bodu a soustavou hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,

• c) katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. řádu z let 1821 - 1860,

• d) kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních intervalech vedených rovnoběžek se základním poledníkem a kolmic k tomuto poledníku, vytvářejících jednak čtvercové triangulační listy o straně jedné vídeňské míle, t.j. 7 585,9 m, jednak obdélníkové sekční listy o stranách 1000 a 800 vídeňských sáhů, t.j. 1896,484 m a 1517,187 m, které se zobrazují v měřítku 1:2880 a představují mapové listy katastrální mapy.

• 1. Výškový systém baltský - po vyrovnání je určen

• a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu,

• b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí.

• 1. Tíhový systém 1995 je určen

• a) hladinou a rozměrem sítě, které jsou odvozeny z absolutních tíhových měření v mezinárodní gravimetrické síti,

• b) souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sítě.

• 1. Souřadnicový systém 1942 je určen

• a) Krasovského elipsoidem s parametry a = 6378245 m, f = 1:298,3, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „f“ je zploštění,

• b) Gaussovým příčným konformním válcovým zobrazením v 6° poledníkových pásech v Krügerově úpravě,

• c) souborem souřadnic bodů z mezinárodního vyrovnání astronomicko – geodetických sítí.

^1) § 27 písm. i) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

^2) § 4 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 17 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.