Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona č. 155/1995 Sb.

Čl. I

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 178/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 1 se slova „písm. d) a e)“ nahrazují slovy „písm. c) a d)“.

• 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b) a c)]“ nahrazují slovy „invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b)]“.

• 1. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) invalidní,“.

• 1. V § 4 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

• 1. V § 4 odst. 2 větě druhé se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a) a b)“ a slova „d) a e)“ se nahrazují slovy „c) a d)“.

• 1. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „v období před rokem 2010“.

• 1. V § 5 odst. 1 písm. t) se slova „plného invalidního důchodu“ nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)]“ a slova „plný invalidní“ se nahrazují slovem „tento“.

• 1. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „, s výjimkou doby prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm. m)]“ zrušují.

• 1. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

• „f) pobytu v cizině, po kterou následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách České republiky.“.

• 1. V § 7 se slova „plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.

• 1. V § 9 odst. 6 písm. b) se slova „částečného invalidního nebo plného“ zrušují.

• 1. V § 16 odst. 4 písm. b) se slova „plného invalidního důchodu nebo“ nahrazují slovy „invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání“.

• 1. V § 16 odst. 4 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, a jde-li o stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu, též doby soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let“.

• 1. V § 16 odst. 5 se slova „a v odstavci 4 větě druhé písm. e), jde-li o doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r),“ zrušují.

• 1. V § 16 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 19b zní:

„(8) Doby uvedené v odstavci 4 větě druhé písm. a) až j) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis^19b).

^19b) § 83 odst. 3 a § 86 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

Dosavadní poznámka pod čarou č. 19b se označuje jako poznámka pod čarou č. 19c.

• 1. V § 16 odst. 9 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „pojištěnce“ se vkládají slova „a výpočtový základ“.

• 1. V § 18 odst. 4 větě druhé se za slova „odst. 3“ vkládají slova „a 8“.

• 1. V § 19 odst. 1 větě první se slova „, plný invalidní a částečný“ nahrazují slovem „a“ a za slova „důchodů nebo“ se vkládají slova „plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě“.

• 1. V § 19 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Ustanovení § 16 odst. 9 platí zde obdobně.“.

• 1. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:

㤠19a

(1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který získal aspoň 15 roků náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s) nebo § 102a (dále jen „náhradní doba péče o závislou osobu“), nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16.

(2) U pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba péče o závislou osobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje

• a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo

• b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu,

a to podle toho, co je pro tohoto pojištěnce výhodnější; postup podle písmene a) se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí.

(3) Za příjem pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje

• a) po 31. prosinci 2006 částka odpovídající výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách osoby, o kterou pojištěnec osobně pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce stanovenému za tento kalendářní rok podle § 16 odst. 2 věty první,

• b) před 1. lednem 2007 za kalendářní rok částka 96 000 Kč vynásobená koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007; netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, snižuje se částka vypočtená podle části věty před středníkem úměrně. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. Částka za kalendářní rok podle věty první se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první.“.

• 1. V § 20 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy^19d)“.

Poznámka pod čarou č. 19d zní:

„^19d) § 45 zákona o rodině.“.

• 1. V § 20 odst. 3 písm. c) se slovo „soustavnou“ zrušuje.

• 1. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.“.

• 1. § 26 včetně nadpisu zní:

㤠26

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.“.

• 1. § 29 zní:

㤠29

(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně

• a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010,

• b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,

• c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,

• d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,

• e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,

• f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014,

• g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015,

• h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016,

• i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017,

• j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018,

• k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.

(2) Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odstavce 1 a získal dobu pojištění nejméně

• a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let,

• b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

• c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

• d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

• e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

• f) 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.

(3) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.

(4) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené v § 38 písm. a) nebo b).

(5) Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle odstavce 1 písm. b) až k) a odstavce 2 písm. b) až f) se náhradní doby pojištění, s výjimkou náhradních dob pojištění uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996, započítávají pouze v rozsahu 80 %; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.“.

• 1. § 30 se zrušuje.

• 1. V § 31 odstavec 1 zní:

„(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo 3 a

• a) dosáhl alespoň věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo

• b) do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let.“.

• 1. V § 31 odst. 3 se slova „a 30“ zrušují.

• 1. V § 32 odst. 1 se slova „pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. prosince 1995“ nahrazují slovy „jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936“.

• 1. V § 32 odstavec 2 zní:

„(2) U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto zákonu. Stanoví-li se podle této přílohy důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce.“.

• 1. V § 32 odstavec 3 zní:

„(3) U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk

• a) u mužů 65 let,

• b) u žen

• 1. 62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti,

• 1. 63 let, pokud vychovaly 3 děti,

• 1. 64 let, pokud vychovaly 2 děti,

• 1. 65 let.“.

• 1. V § 34 odst. 2 větě první se za slovo „který“ vkládají slova „splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a“ a slova „ani plný invalidní důchod“ se nahrazují slovy „důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“.

• 1. V § 34 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:

„(3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1, za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.

(4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši podle § 37 odst. 1, za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle věty první má pojištěnec vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti; za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i to, kdy na kalendářní den skončení výdělečné činnosti bezprostředně navazuje kalendářní den, v němž výdělečná činnost znovu vznikla. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.

(5) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 o 1,5 % výpočtového základu; po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje podle odstavce 2.

(6) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.“.

• 1. § 35 zní:

㤠35

Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 4, se stanoví podle § 41 odst. 2.“.

• 1. § 36 zní:

㤠36

(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o

• a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů,

• b) 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne;

výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.

(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 2 obdobně.“.

• 1. V § 37 odstavec 1 zní:

„(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59.“.

• 1. V § 37 odst. 2 se slova „§ 30 nebo“ zrušují.

• 1. V části čtvrté nadpis hlavy druhé zní: „INVALIDNÍ DŮCHOD“.

• 1. V části čtvrté hlavě druhé nadpis dílu prvního zní: „Podmínky nároku na invalidní důchod“.

• 1. V § 38 se slova „plný“, „plně“ a „plné“ zrušují a slova „se stal“ se nahrazují slovy „nedosáhl věku 65 let a stal se“.

• 1. § 39 včetně poznámky pod čarou č. 34b zní:

㤠39

(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

• a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

• b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

• c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

(4) Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

• a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,

• b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,