Vyhláška o používání sedimentů na zemědělské půdě
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, způsob hlášení o používání sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
§ 2
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu
(1) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle určených norem (§ 4 odst. 1 a 2) publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Určenou normou se rozumí česká technická norma, další technická norma nebo technický dokument mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiný technický dokument obsahující podrobnější technické požadavky, určené a oznámené k této vyhlášce podle zákona o technických požadavcích na výrobky^1) (dále jen „určená norma“). Dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků sedimentu a průvodním listem odběru vzorků sedimentu. Vzor formuláře průvodního listu odběru vzorků sedimentu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit, jsou stanoveny v příloze č. 1 vyhlášky o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy^5) s tím, že seznam povinně sledovaných rizikových prvků a rizikových látek je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle určených norem (§ 4 odst. 1 a 2) publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků půd a průvodním listem odběru vzorků půdy. Vzor formuláře průvodního listu odběru vzorků půdy je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Limitní hodnoty rizikových prvků v půdě nejsou stanoveny pro půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých rizikových prvků.
(4) V případech, kdy je vzhledem k specifickým místním podmínkám podezření z kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, a to v koncentracích, které by mohly vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy [§ 9 odst. 2 písm. c) zákona o hnojivech], se postupuje podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu^2). Biologické vlastnosti sedimentu a půdy a kontaminace sedimentu patogenními činiteli se zjišťují ekotoxikologickými testy a sledováním indikátorových mikroorganismů podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
§ 3
Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě
Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud
- a) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
- b) koncentrace rizikových prvků a rizikových látek v půdě nepřesahují preventivní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy^5), jejich seznam je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
- c) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k vyhlášce o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy^5), přičemž limitní hodnoty pro rizikové prvky a látky podle písmene b) se nepoužijí; při hodnocení obsahu prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
- d) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených překračují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce, ale nedosahují hodnot rizikových prvků v půdě na substrátech s geogenně podmíněnými zvýšenými obsahy některých rizikových prvků; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,
- e) nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity, a výše obsahu skeletu v sedimentu splňuje limitní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
- f) je dodržena maximální aplikační dávka sedimentu stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce při dodržení podmínky, že sediment je odvodněný a jeho použití nezhorší vodní režim půdy; maximální aplikační dávka nesmí být překročena v průběhu 10 let; maximální aplikační dávku sedimentu lze zvýšit v odůvodněných případech na základě odborného posudku, například při potřebě vylehčení půdy nebo dodání vyššího množství jílnatých částic,
- g) stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v navazujících agrotechnických operacích a v souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 15 cm; v případě menší hloubky orničního horizontu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého sedimentu k ornici 1 : 2; hloubka ornice se hodnotí podle pátého číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek,
- h) jsou zapraveny do půdy do 30 dnů od jejich rozprostření,
- i) doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je minimálně 5 let; v případě použití sedimentu z loviště rybníka, jímž je oblast pravidelného výlovu, nebo sedimentu, který prokazatelně z loviště pochází a je po výlovu nahromaděný například v rybniční stoce pod spodní výpustí rybníka, v záchytných lagunách nebo geotextilních vacích, je možné jej aplikovat na schválené pozemky opakovaně po dobu 5 let od vydání souhlasu k použití sedimentů tak, aby v průběhu 10 let nebyla překročena maximální povolená aplikační dávka stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce, přičemž
-
- dodržení limitních hodnot je prokázáno jedním výsledkovým protokolem a jedním průvodním listem odběru vzorků,
-
- na toto období může být vydán jeden souhlas vlastníka nebo oprávněného uživatele pozemku a současně jedno stanovisko úřadu, a
-
- v tomto období nesmí dojít k žádné havarijní události nebo takové změně v příslušném povodí, která by mohla mít vliv na kvalitu sedimentu,
- j) doba od posledního použití upraveného kalu^8) na daný pozemek je delší než 1 rok,
- k) ekotoxikologické testy uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu^2) neprokáží kontaminaci sedimentu, pokud byly tyto testy uloženy, v rozsahu přílohy č. 4 k této vyhlášce, a
- l) sledování indikátorových mikroorganismů neprokáže kontaminaci sedimentu patogenními činiteli, pokud bylo toto sledování provedeno.
§ 4
Postupy rozboru sedimentů a půdy a metody odběru vzorků sedimentu a půdy
(1) Analytické rozbory sedimentů a půdy se provádějí v akreditovaných laboratořích nebo jiných odborných pracovištích, které mají posouzený systém kvality podle určené normy^3) pro stanovené ukazatele. Použijí se postupy rozboru a testování sedimentů a půdy podle určených norem nebo jiné ověřené a validované postupy.
(2) Odběry vzorků sedimentu se provádějí ze dna napuštěných vodních nádrží, zejména rybníků, koryt vodních toků, koryt ostatních vodních linií, zejména náhonů a přivaděčů, melioračních kanálů a staveb k vodohospodářským melioracím pozemků. Odběry vzorků z loviště rybníku se mohou provést ze sedimentů nahromaděných přímo v lovišti, v korytě vodního toku nebo na pozemku ostatní vodní linie pod vodní nádrží, v rybniční stoce, záchytných lagunách nebo geotextilních vacích. V odůvodněných případech je možné odebrat vzorky z mezideponií sedimentů. Odběry vzorků sedimentů provádějí osoby způsobilé ke vzorkování odpadu podle zákona o odpadech^6) nebo akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří, odběry vzorků sedimentů se provádí podle určených norem nebo jiných ověřených a validovaných postupů.
(3) Odběry vzorků a zjišťování agrochemických vlastností půdy, na kterou má být sediment použit, se provádějí postupem stanoveným vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků^4) nebo jinými ověřenými a validovanými postupy. Odběry provádějí osoby pověřené k odběru vzorků půd podle zákona o hnojivech^7), osoby způsobilé ke vzorkování odpadu podle zákona o odpadech^6) nebo akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd nesmí být starší 6 let.
§ 5
Evidence o použití sedimentů
Formulář evidenčního listu o použití sedimentu na zemědělské půdě je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Evidenci o množství, druhu a době použití sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let tvoří evidenční list, průvodní list odběru sedimentu, průvodní list odběru půdy a protokoly o provedených odběrech a analýzách vzorků.
§ 5a
Způsob hlášení o používání sedimentů
Vzor formuláře pro hlášení o používání sedimentů na zemědělské půdě je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
Ministr zemědělství:
Ing. Šebesta v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Miko, Ph.D. v. r.
Příloha č. 1
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg na 1 kg sušiny
| Pořad. číslo | Ukazatel | Limitní hodnoty |
|---|---|---|
| 1 | As | 30 |
| 2 | Be | 5 |
| 3 | Cd | 1 |
| 4 | Co | 30 |
| 5 | Cr | 200 |
| 6 | Cu | 100 |
| 7 | Hg1) | 0,8 |
| 8 | Ni | 80 |
| 9 | Pb | 100 |
| 10 | V | 180 |
| 11 | Zn | 300 |
| 12 | PAU2) | 6 |
| 13 | uhlovodíky C10-C40 | 300 |
| 14 | PCB3) | 0,2 |
Vysvětlivky:
^1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
^2) PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].
^3) PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).
Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu
| Ukazatel | Limitní hodnoty |
|---|---|
| Obsah skeletu 2 – 4 mm | max. 30 % |
| Obsah skeletu nad 4 mm | max. 3 % |
Příloha č. 2
[image omitted]
Příloha č. 3
Seznam povinně sledovaných rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit
As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn, PCB^1), PAU^2), DDT.
Vysvětlivky:
^1) PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 153, 180).
^2) PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].
Příloha č. 4
Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1
Tabulka č. 1
Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů
| Zkušební organismus | Doba působení | Limitní hodnoty |
|---|---|---|
| Bakterie Aliivibrio fischeri | 15 minut a 30 minut | neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 50 % při expozici 15 minut ani při expozici 30 minut |
| Perloočka Daphnia magna Straus | 48 hodin | procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 50 % |
| Řasa Desmodesmus subspicatus | 72 hodin | neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 50 % ve srovnání s kontrolou |
| Salát Lactuca sativa | 120 hodin | neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou |
Tabulka č. 2
Sledování indikátorových mikroorganismů
| Indikátorový organismus | Jednotky | Počet zkoušených vzorků | Limitní hodnota (nález / KTJ1)) | |
|---|---|---|---|---|
| Salmonella | Nález v 50 g | 5 | Negativní | |
| Escherischia coli nebo Enterokoky2) | KTJ v 1 g | 5 | 4 | < 103 |
| 1 | < 5.103 |
Vysvětlivky:
^1) KTJ – kolonie tvořící jednotku.
^2) Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům.
Příloha č. 5
Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny
| | Textura sedimentu1) a dávka (t/ha) | | | | | | písčitohlinitý | hlinitý | jílovitohlinitý | jílovitý | | --- | --- | --- | --- | --- | | těžké půdy2) | 600 | 900 | 1100 | 1100 | | středně těžké půdy3) | 1100 | 1100 | 900 | 600 | | lehké půdy4) | 1100 | 900 | 900 | 450 |
Vysvětlivky:
^1) Textura sedimentu se stanoví formou stanovení zrnitostního složení podle normy ISO 11277 Kvalita půdy.
^2) Těžké půdy: půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.
^3) Středně těžké půdy: půdy písčitohlinité a hlinité s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 20 % a maximálně 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.
^4) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou sorpční kapacitou.
Příloha č. 6
[image omitted]
Příloha č. 7
[image omitted]
^1) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
^2) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
^3) ČSN EN ISO/IEC 17025.
^4) Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
^5) Vyhláška č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 271/2019 Sb.
^6) § 28 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
^7) § 10 odst. 3 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
^8) § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.