Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů

ČÁST PRVNÍ

VEŘEJNÉ SLUŽBY V PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie^1) postup státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou^2) a veřejnou linkovou dopravou^3) (dále jen „zajišťování dopravní obslužnosti“).

(2) Na postup při zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících ve vnitrozemské plavbě^4) se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.

§ 2

Dopravní obslužnost

Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.

HLAVA II

ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI

Dopravní obslužnost státu, kraje a obce

§ 3

(1) Kraje a obce ve své samostatné působnosti stanoví rozsah dopravní obslužnosti a zajišťují dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou a jejich propojením.

(2) Kraj zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu a, pokud je to potřeba pro zajišťování dopravní obslužnosti tohoto kraje, se souhlasem jiného kraje rovněž v jeho územním obvodu. Kraj může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou v sousedícím územním obvodu jiného státu po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, pokud je to potřeba pro zajištění dopravní obslužnosti kraje. Kraj může rovněž zajišťovat dopravní obslužnost státu, jiného kraje nebo obce, uzavře-li o tom s nimi veřejnoprávní smlouvu.

(3) Obec zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje. Obec může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou mimo svůj územní obvod, pokud je to potřeba pro zajišťování dopravní obslužnosti této obce a se souhlasem kraje a obcí, které mají uzavřenou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících a jejichž územní obvod je zajišťováním služeb dotčen. Obec může rovněž zajišťovat dopravní obslužnost kraje nebo jiné obce, uzavře-li o tom s nimi veřejnoprávní smlouvu.

§ 4

(1) Stát prostřednictvím své organizační složky zajišťuje dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou vlaky celostátní dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter; v sousedícím územním obvodu jiného státu ji může zajišťovat po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu. Stát může rovněž zajišťovat dopravní obslužnost kraje nebo obce veřejnou drážní osobní dopravou provozovanou na dráze celostátní nebo regionální, uzavře-li o tom s nimi veřejnoprávní smlouvu.

(2) Za stát zajišťuje dopravní obslužnost Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem financí určí maximální výši kompenzace a způsob tohoto určení na dobu účinnosti smluv o veřejných službách v přepravě cestujících. Nedojde-li mezi Ministerstvem dopravy a Ministerstvem financí k dohodě, určí maximální výši kompenzace na návrh Ministerstva dopravy vláda; návrh na rozhodnutí vlády podá Ministerstvo dopravy vládě nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nedošlo k dohodě mezi oběma ministerstvy ani na úrovni ministrů. Do doby rozhodnutí vlády určí rozsah dopravní obslužnosti Ministerstvo dopravy podle rozsahu dopravní obslužnosti určené v předchozím rozpočtovém roce. Na základě určené maximální výše kompenzace Ministerstvo dopravy určí rozsah zajišťování dopravní obslužnosti.

(3) Dopravní obslužnost pro potřeby obrany státu zajišťuje Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem obrany.

Dopravní plánování a integrované veřejné služby

§ 4a

Dopravní plánování se provádí prostřednictvím koncepce veřejné dopravy a plánů dopravní obslužnosti území. Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci státu, krajů a obcí při této činnosti. Plány dopravní obslužnosti území musí být v souladu s koncepcí veřejné dopravy; do souladu s koncepcí veřejné dopravy musí být uvedeny vždy nejpozději do 1 roku ode dne jejího schválení.

§ 4b

(1) Koncepci veřejné dopravy pořizuje na dobu nejméně 5 let Ministerstvo dopravy pro celé území státu a schvaluje ji vláda. Ministerstvo dopravy koncepci veřejné dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Koncepce veřejné dopravy obsahuje

• a) hlavní cíle a priority státu v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících pro zajištění udržitelného rozvoje území, ochrany životního prostředí a životních potřeb obyvatel se zvláštním přihlédnutím k jejich věku, zdravotnímu stavu a sociální situaci,

• b) hlavní páteřní osy poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a rozmístění hlavních přestupních uzlů na celostátní úrovni,

• c) základní rámec pro spolupráci státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti a

• d) nástroje pro její realizaci.

(3) Návrh koncepce veřejné dopravy projedná Ministerstvo dopravy zejména s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), ministerstvy, kraji, sdruženími obcí s celostátní působností a zástupci dopravců.

Dopravní plánování a integrované veřejné služby

§ 5

(1) Plán dopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný plán dopravní obslužnosti území.

(2) Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje zejména

• a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících,

• b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace,

• c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto smluv,

• d) harmonogram a způsob integrace, pokud se objednatelé podílejí na organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících,

• e) maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem,

• f) další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie^13).

(3) Návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s

• a) kraji, je-li pořizovatelem stát,

• b) Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj,

• c) krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obec, a

• d) provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti.

(4) Plán dopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 6

(1) Integrovanými veřejnými službami se rozumí integrované veřejné služby v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^5). Požadavek na jednotnou informační službu je splněn, pokud je zajištěno poskytování informací o jednotném jízdním řádu a tarifu na jednom místě.

(2) Kraje a obce mohou samostatně nebo společně založit právnickou osobu pro plnění úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen „organizátor“). Organizátor může být pověřen, aby jménem kraje nebo obce pořizoval plán dopravní obslužnosti území nebo uzavíral smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určeném území a u určených druhů dopravy.

(3) Majetkovou účast v organizátorovi může mít pouze kraj nebo obec. Organizátor nesmí provozovat veřejnou drážní osobní dopravu nebo veřejnou linkovou dopravu.

§ 7

Elektronické systémy plateb a odbavení cestujících

(1) Pokud stát, kraj nebo obec při zajišťování dopravní obslužnosti provozuje elektronické systémy plateb a odbavení cestujících sám nebo prostřednictvím třetích osob, musí tyto systémy, jejich zařízení a technologie určené prováděcím právním předpisem (dále jen „určená zařízení a technologie“) zajišťovat propojitelnost mezi elektronickými systémy plateb a odbavení cestujících.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky a postupy pro zajištění technické a provozní propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících a určených zařízení a technologií.

§ 7a

Jednotný jízdní doklad

(1) Dopravce je při provozování veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících povinen umožnit využití jím poskytovaných přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu. Využití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu může dopravce umožnit i při provozování jiné veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nebo při poskytování integrovaných veřejných služeb.

(2) Ceny jízdného pro přepravní služby podle odstavce 1 a ceny dalších souvisejících služeb se sjednávají v souladu s cenovými předpisy^14). Jednotným jízdním dokladem se prokazuje úhrada jízdného a cen souvisejících služeb podle věty první. Přepravní služby podle odstavce 1 poskytují dopravci za podmínek sjednaných s Ministerstvem dopravy.

(3) Prodej jednotného jízdního dokladu zajišťuje každý dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální umožňující využití přepravních služeb podle odstavce 1.

(4) Prodej jednotného jízdního dokladu a zúčtování příjmů z tohoto prodeje se provádí prostřednictvím informačního systému jednotných jízdních dokladů, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy.

(5) V informačním systému jednotných jízdních dokladů jsou vedeny údaje o

• a) dopravcích, kteří umožňují přepravu na základě jednotného jízdního dokladu, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

• b) přepravních službách, které je možné využít na základě jednotného jízdního dokladu,

• c) výši jízdného, cenách dalších souvisejících služeb a podmínkách užití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu,

• d) obchodních místech, ve kterých je zajištěn prodej jednotného jízdního dokladu,

• e) objednateli, organizátorovi nebo jiné osobě zajišťující organizaci integrovaných veřejných služeb, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, a o jí zajišťovaném dopravním systému,

• f) cestujících poskytnuté při zakoupení jednotného jízdního dokladu, jimiž mohou být jméno, popřípadě jména, a příjmení, doručovací adresa, datum narození, fotografie, druh a číslo osobního dokladu a kontaktní údaje,

• g) kupujících jednotného jízdního dokladu poskytnuté při jeho zakoupení, jimiž mohou být obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa sídla, doručovací adresa, bankovní spojení a kontaktní údaje,

• h) jízdném a cenách souvisejících služeb uhrazených na základě jednotného jízdního dokladu,

• i) vydaných jednotných jízdních dokladech a přepravních službách poskytnutých na jejich základě a

• j) právech uplatněných z přepravní smlouvy.

(6) Údaje podle odstavce 5 písm. f) a g) se uchovávají po dobu 12 měsíců od ukončení platnosti jednotného jízdního dokladu, popřípadě po dobu delší, je-li to nezbytné v případě uplatnění práv z přepravní smlouvy. Ministerstvo dopravy zveřejní údaje podle odstavce 5 písm. a) až e) způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přístup k údajům podle odstavce 5 písm. f) až j) má pouze osoba, která jednotný jízdní doklad prodala, a dopravce, který na základě tohoto jízdního dokladu poskytl nebo má poskytnout přepravní služby.

(7) Náležitosti jednotného jízdního dokladu a způsob prodeje jednotného jízdního dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA III

POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB

§ 8

(1) Pro zajištění dopravní obslužnosti může objednatel

• a) uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravcem, který je provozovatelem dopravy podle jiných právních předpisů^2)^,3),

• b) poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obec, nebo

• c) uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jiným objednatelem, který tuto dopravní obslužnost zajistí uzavřením smlouvy podle písmene a); k uzavření veřejnoprávní smlouvy se státem se nevyžaduje souhlas nadřízeného správního orgánu.

(2) Objednatel zajišťuje dopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě cestujících

• a) tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy,

• b) byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a

• c) byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území platným v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich poskytování.

(3) Dopravce nebo objednatel, pokud poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících sám, musí nejpozději ke dni zahájení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících

• a) mít přidělenou kapacitu dopravní cesty, osvědčení dopravce a uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy, jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu,

• b) mít licenci a schválený jízdní řád, jedná-li se o dopravce ve veřejné linkové dopravě,

• c) mít zajištěna vozidla, personál a technické zázemí nezbytné pro provozování veřejných služeb v přepravě cestujících podle přidělené kapacity dopravní cesty nebo schváleného jízdního řádu,

• d) být způsobilý zajistit poskytování souhrnu činností uložených zákonem o silniční dopravě a zákonem o dráhách a

• e) splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „standardy kvality a bezpečnosti“).

(4) Standardy kvality a bezpečnosti jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Minimální hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti a způsob jejich prokazování stanoví prováděcí právní předpis. Objednatel může stanovit přísnější hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti nebo požadovat splnění dalších standardů.

(5) Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících není veřejnoprávní smlouvou.

§ 9

Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících

(1) Objednatel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie^1) může uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravcem vybraným na základě nabídkového řízení. Jsou-li splněny podmínky § 18, může objednatel uzavřít smlouvu s dopravcem přímým zadáním.

(2) Objednatel předá Ministerstvu financí do 31. března souhrnný přehled smluv o veřejných službách uzavřených v předchozím kalendářním roce.

Nabídkové řízení

§ 10

(1) Nabídkové řízení se zahajuje uveřejněním oznámení o zahájení nabídkového řízení. Oznámení je výzvou neomezenému počtu dopravců k podání nabídek a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Oznámení musí obsahovat

• a) identifikační údaje o objednateli,

• b) popis předmětu nabídkového řízení, který zahrnuje rovněž předpokládanou hodnotu a předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících,

• c) kritéria pro výběr dopravce,

• d) informaci o dostupnosti dokumentace nabídkového řízení,

• e) lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 52 dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení,

• f) místo podání nabídky a

• g) informaci o tom, v jakém jazyce má být nabídka podána.

(2) Oznámení o zahájení nabídkového řízení uveřejní objednatel ve Věstníku veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Pokud předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících, které jsou předmětem nabídkového řízení, překročí 50 000 km za rok, uveřejní objednatel oznámení rovněž v Úředním věstníku Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky. Pro uveřejňování se dále použije § 212 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.

(3) Pro zadávací podmínky nabídkového řízení se použijí obdobně § 36 a 37 zákona o zadávání veřejných zakázek a pro zadávací dokumentaci se použijí obdobně § 98 až 102 zákona o zadávání veřejných zakázek s tím, že při použití § 98 odst. 3 a 4 činí lhůta pro včasné doručení žádosti o vysvětlení alespoň 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty podle § 98 odst. 1 a lhůta pro uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení činí 6 pracovních dnů.

(4) Objednatel použije obdobně pro

• a) zadávací lhůtu § 40 zákona o zadávání veřejných zakázek,

• b) předložení dokladů a objasnění nebo doplnění údajů nebo dokladů § 45 a 46 zákona o zadávání veřejných zakázek,

• c) kvalifikaci, její rozsah, prokazování splnění kvalifikace a posouzení kvalifikace § 73 až 75, § 77 až 79 zákona o zadávání veřejných zakázek,

• d) technické podmínky § 89 až 91 a § 93 až 95 zákona o zadávání veřejných zakázek,

• e) účastníky nabídkového řízení a jejich vyloučení z účasti v tomto řízení § 47 a 48 zákona o zadávání veřejných zakázek,

• f) vyloučení účastníka z účasti v nabídkovém řízení z důvodu provádění mezinárodní sankce § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek,

• g) jistotu § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek,

• h) podání nabídek a jejich obsah § 103 a 107 zákona o zadávání veřejných zakázek a

• i) elektronické nástroje § 213 a 214 zákona o zadávání veřejných zakázek.

§ 11

(1) Objednatel může o podaných nabídkách dále jednat. V takovém případě musí oznámení o zahájení nabídkového řízení vedle údajů podle § 10 odst. 1 obsahovat

• a) způsob jednání o nabídkách, zejména zda bude jednání probíhat se všemi dopravci současně anebo odděleně, a

• b) způsob výběru dopravců pro další jednání, pokud se objednatel rozhodne postupně omezovat jejich počet.

(2) Před jednáním o nabídkách objednatel vyzve písemně všechny dopravce, kteří nebyli vyloučeni z účasti v nabídkovém řízení, k jednání o nabídkách. Pro průběh jednání se použije § 61 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.

§ 12

(1) Pro otevírání obálek s nabídkami se použije § 108 až 110 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.

(2) Pro posouzení nabídek se použije § 39 odst. 4 a 5 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro hodnocení nabídek se použije § 114 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny se použije § 113 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.

§ 13