Vyhláška o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny

§ 1

Způsoby měření elektřiny

(1) Zajišťováním měření elektřiny je instalace, provozování, obsluha, kontrola a údržba měřicích zařízení včetně zařízení hromadného dálkového ovládání, odečítání, zpracovávání, přenos a uchovávání údajů měření.

(2) K měření elektřiny a vyhodnocení údajů se používá v pořadí od nejvyššího typu k nejnižšímu typu, jednotarifové nebo vícetarifové

• a) měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů, a průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení, nebo

• b) měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným než denním přenosem údajů, a průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést jiným způsobem, nebo

• c) měření typu M, kterým je průběhové měření s dálkovým přenosem údajů, a průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést jiným způsobem, nebo

• d) měření typu C, kterým je ostatní měření; měření typu C není průběhové, může být s dálkovým přenosem údajů.

(3) Měření elektřiny se člení na

• a) přímé měření, kdy elektroměrem prochází veškerá měřená elektřina a nejsou použity měřicí transformátory,

• b) nepřímé měření, kdy je elektroměr použit v zapojení s měřicími transformátory proudu, kterými prochází veškerá měřená elektřina, a případně i s měřicími transformátory napětí; podle strany transformátoru, na kterou jsou měřicí transformátory připojeny, je měření rozděleno na primární (na straně vyššího napětí) nebo sekundární (na straně nižšího napětí) měření.

§ 2

Umístění měřicích zařízení

(1) Měřením typu A musí být měřena elektřina v

• a) předávacích místech mezi přenosovou soustavou a zahraničními soustavami,

• b) předávacích místech mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou s napětím vyšším než 1 kV,

• c) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z přenosové soustavy,

• d) předávacích místech mezi jednotlivými distribučními soustavami s napětím vyšším než 1 kV,

• e) předávacích místech výroben elektřiny s napětím vyšším než 1 kV přímo připojených k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

• f) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím vyšším než 52 kV,

• g) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem nad 250 kW.

(2) Alespoň měřením typu B musí být měřena elektřina v

• a) předávacích místech mezi jednotlivými distribučními soustavami s napětím do 1 kV s nepřímým měřením,

• b) předávacích místech výroben elektřiny s napětím do 1 kV přímo připojených k distribuční soustavě s instalovaným výkonem nad 10 kW,

• c) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem do 250 kW včetně,

• d) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV s nepřímým měřením,

• e) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV, prostřednictvím kterých je připojena výrobna elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW,

• f) výrobnách elektřiny nebo u každého výrobního zdroje elektřiny výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny.

(3) Elektřina v předávacích místech a v odběrných místech podle odstavce 2 může být měřena měřením typu A.

(4) Alespoň měřením typu M musí být měřena elektřina v

• a) předávacích místech výroben elektřiny s napětím do 1 kV přímo připojených k distribuční soustavě s instalovaným výkonem do 10 kW včetně,

• b) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím do 1 kV, prostřednictvím kterých je připojena výrobna elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně.

(5) Elektřina v předávacích místech a v odběrných místech podle odstavce 4 může být měřena měřením typu B.

(6) Alespoň měřením typu C, pokud se nejedná o odběr elektřiny podle odstavce 7, musí být měřena elektřina v

• a) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, která nejsou uvedena v odstavcích 1 až 4,

• b) odběrných místech zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, předávacích místech mezi distribučními soustavami a předávacích místech výrobců elektřiny připojených k distribuční soustavě nebo do odběrného místa zákazníka nebo do předávacího místa jiné výrobny elektřiny, kde není technicky a ekonomicky možné instalovat měření podle odstavců 1 až 4.

(7) V případě, že je ve smlouvě o připojení stanoven odběr elektřiny bez měřicího zařízení, může zákazník odebírat elektřinu bez měřicího zařízení, nejvýše však do rezervovaného příkonu 1 kW v jednom odběrném místě; poplachové sirény a zabezpečovací zařízení železniční dopravní cesty mohou mít vyšší rezervovaný příkon.

(8) Pro uplatnění podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo z druhotných energetických zdrojů formou ročního zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny u výrobny elektřiny samostatné měření vyrobené elektřiny alespoň měřením typu C. V případě uplatnění hodinového zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny měření vyrobené elektřiny alespoň měřením typu M.

§ 3

Měření elektřiny

(1) U měření typu A je

• a) základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00,

• b) základní vyhodnocovací interval 1 hodina; u první hodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 01:00:00 kalendářního dne,

• c) základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci měřicího zařízení 1 kalendářní den.

(2) U měření typu B a M je

• a) základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00,

• b) základní vyhodnocovací interval 1 hodina; u první hodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 01:00:00 kalendářního dne,

• c) základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů v rámci měřicího zařízení 1 měsíc.

(3) U měření typu C je zpracování a přenos údajů prováděn nejméně jedenkrát za rok.

Údaje z měření elektřiny

§ 4

(1) Údaje z měření elektřiny účastníci trhu s elektřinou předávají v kWh, kW, kVArh, kVAr nebo v MWh, MW, MVArh, MVAr s rozdělením podle tarifů.

(2) Údaji z měření elektřiny jsou

• a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení,

• b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen „samoodečty“),

• c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy.

(3) Pokud nejsou dostupné údaje zaznamenané měřicím zařízením, výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce elektřiny a o jejím průběhu při prokazatelné závadě měřicího zařízení, při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě měřicího zařízení podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen, nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné na základě kontrolního odečtu v následujícím období.

(4) Náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce elektřiny při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě údajů získaných z měření v předcházejícím srovnatelném období nebo ze samoodečtu nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné v následujícím srovnatelném období na základě kontrolního odečtu.

(5) Pro stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny u měření typu C se použije přiřazeného přepočteného typového diagramu dodávky, počtu vyhodnocovaných kalendářních dní a výše poslední roční spotřeby elektřiny. Maximální počet odhadů pro vyúčtování odběru nebo dodávky elektřiny jsou 2 po sobě jdoucí odhady.

(6) Samoodečty a odhady spotřeby elektřiny pro vyúčtování lze provést nejvýše třikrát po sobě.

(7) Stanovení údajů o spotřebě elektřiny u měření typu C k datu změny regulovaných cen elektřiny provádí

• a) provozovatel distribuční soustavy

• 1. na základě předcházejících známých stavů odečtu měřicího zařízení a průběhu spotřeby elektřiny podle přiřazeného typového diagramu dodávky, nebo

• 1. rovnoměrně na části úměrné délce období od data předchozího fakturačního odečtu do 31. prosince a od 1. ledna do data dalšího fakturačního odečtu, nebo

• b) účastník trhu s elektřinou samoodečtem.

(8) Při změně dodavatele elektřiny, provozovatele distribuční soustavy, subjektu zúčtování, výrobce elektřiny nebo zákazníka, při změně tarifu a při změně provedené na měřicím zařízení musí být vždy provedeno zpracování údajů z měření elektřiny.

§ 5

(1) Směr toku elektřiny do příslušného odběrného nebo předávacího místa hodnoceného účastníka trhu s elektřinou je považován za kladný. Směr toku elektřiny z příslušného odběrného nebo předávacího místa hodnoceného účastníka trhu s elektřinou je považován za záporný.

(2) Jalová energie je označena jako kladná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí 0°< φ < 180°C. Jalová energie je označena jako záporná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí 180° < φ < 360°.

(3) Měření a předávání skutečných a náhradních hodnot se provádí v zimním nebo v letním čase. Posledním dnem při změně zimního času na letní je 23hodinový den, prvním dnem při změně letního času na zimní je 25hodinový den.

(4) Povolená odchylka mezi odečtovou centrálou a reálným časem je maximálně +/– 5 sekund.

(5) Pro měření typu A je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/– 5 sekund.

(6) Pro měření typu B je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/– 1 minuta.

(7) Pro měření typu M je mezi měřicím zařízením a odečtovou centrálou povolena odchylka maximálně +/– 3 minuty.

(8) Pro měření typu C se odchylka nestanovuje.

§ 6

Podmínky měření elektřiny

(1) Část měřicího zařízení, která je instalována v měřicím místě, je umístěna v odběrném místě zákazníka nebo ve výrobně elektřiny nebo u provozovatele distribuční soustavy co nejblíže k předávacímu místu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. U nových nebo rekonstruovaných odběrných míst nebo předávacích míst umístění měřicího zařízení stanoví příslušný provozovatel soustavy. Za rekonstrukci se pro tyto účely považuje výměna elektroměrového rozvaděče nebo výměna přívodního vedení.

(2) V případě rozdílného umístění předávacího místa a měřicího místa se za údaje z měření považují naměřené údaje snížené nebo zvýšené o hodnoty uvedené ve smlouvě o připojení nebo ve smlouvě o distribuci elektřiny. Jestliže jsou odběr nebo dodávka elektřiny měřeny na sekundární straně výkonového transformátoru a není smlouvou o připojení nebo smlouvou o distribuci elektřiny stanoveno jinak, jsou za údaje z měření považovány naměřené údaje zvýšené v případě odběru nebo snížené v případě dodávky elektřiny o hodnoty podle příslušného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

(3) U průběhového měření typu A a typu B se měří odebíraná i dodávaná jalová elektřina. U průběhového měření typu A a typu B v předávacích místech mezi distribuční soustavou a výrobcem elektřiny se měří odebíraná i dodávaná jalová elektřina v závislosti na směru toku činné elektřiny. U průběhového měření na hladině zvlášť vysokého, velmi vysokého a vysokého napětí se účiník vyhodnocuje v základním měřicím intervalu.

(4) V případě použití elektroměru s více tarify se pro jejich přepínání používá spínacího prvku nebo vnitřní časové základny elektroměru.

(5) Na základě žádosti výrobce elektřiny, provozovatele distribuční soustavy nebo zákazníka, a pokud to měření umožňuje, poskytne provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy výrobci elektřiny, provozovateli distribuční soustavy nebo zákazníkovi impulsní výstupy z měření nepřetržitě přímo v předávacím místě nebo v odběrném místě nebo zpřístupní naměřené hodnoty pomocí jiného komunikačního rozhraní elektroměru. Využívání impulsních výstupů nebo poskytování naměřených hodnot provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pomocí jiných komunikačních rozhraní elektroměru není bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy umožněno.

(6) V předávacím místě výrobny elektřiny s napětím do 1 kV připojené k distribuční soustavě se u nově instalovaných nebo měněných měřicích zařízení v třífázové soustavě vyhodnocuje směr toku elektřiny v jednotlivých fázích.

§ 7

Instalace měřicího zařízení

(1) Montáž, demontáž nebo výměna části měřicího zařízení v předávacím místě nebo v odběrném místě, kterou nevlastní provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, musí být předem odsouhlasena provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

(2) Demontáž nebo výměna měřicího zařízení se provádí při ukončení odběru elektřiny, přerušení dodávky elektřiny z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce elektřiny, zjištění závady na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení, při změně tarifu, pokud změna tarifu výměnu měřicího zařízení vyžaduje, nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s elektřinou.

(3) O demontáži nebo výměně měřicího zařízení musí být dotčený účastník trhu s elektřinou informován. O výměně měřicího zařízení pro měření typu C nebo měření typu M za účelem pravidelného úředního ověření musí být dotčený účastník trhu s elektřinou informován předem.

(4) U měřicího zařízení pro měření typu C nebo měření typu M demontovaného k ověření správnosti měření nebo při závadě měřicího zařízení musí být proveden prokazatelný záznam konečných stavů tarifů a provedena jednoznačná a prokazatelná identifikace měřicího zařízení, a to do 60 dnů od výměny nebo demontáže měřicího zařízení.

(5) Závada měřicího zařízení se prokazuje záznamem autorizované zkušebny nebo záznamem o závadě měřicího zařízení vyhotoveným provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy provede na základě písemné žádosti provozovatele distribuční soustavy, zákazníka nebo výrobce elektřiny a za jejich účasti kontrolu měřicího zařízení a jeho nastavení v odběrném nebo předávacím místě.

§ 8

Předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání

(1) Naměřené údaje dodávek a odběrů elektřiny u měření typu A, měření typu B a měření typu M jsou v měřicím zařízení v odběrném a předávacím místě uchovávány nejméně 40 dnů od data naměření.

(2) Údaje z měření nezbytné pro zúčtování dodávek a odběrů elektřiny a skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení odchylek uchovává provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, který zajišťuje měření, nejméně 36 měsíců od data naměření. Způsoby a termíny předávání údajů z měření nezbytných pro zúčtování dodávek a odběrů elektřiny a skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení odchylek stanoví jiný právní předpis.

(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy bezplatně poskytuje na vyžádání oprávněnému žadateli jeho údaje podle odstavce 4, a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy takto poskytuje údaje za posledních 12 měsíců.

(4) Poskytované údaje z měření elektřiny

• a) provozovatelem distribuční soustavy jsou

• 1. pro měření typu A, měření typu B hodnoty činného výkonu v kW, jalového induktivního výkonu v kVAr a jalového kapacitního výkonu v kVAr za měřicí interval,

• 1. pro měření typu M hodnoty činného výkonu v kW a činné energie v kWh,

• b) provozovatelem přenosové soustavy jsou pro měření typu A hodnoty činného výkonu v MW za vyhodnocovací interval, rozlišení hodnot je na 3 desetinná místa.

§ 9

Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu a nebo distribuci elektřiny

(1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

(2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

(3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě.

(4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí

• a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo

• b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo

• c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b).