Vyhláška o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností

§ 1

Předmět úpravy

Touto vyhláškou se stanoví

• a) veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a na jejich uvádění na trh,

• b) podmínky vydávání veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení k přemístění zvířete a jejich obsahové náležitosti,

• c) veterinární požadavky na umístění a držení zvířat v karanténě, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umístěním a držením zvířat v karanténě,

• d) způsob a postupy čištění a dezinfekce dopravních prostředků použitých k přepravě zvířat, požadavky na prostory určené k čištění a dezinfekci těchto dopravních prostředků, jakož i další požadavky na předcházení nákazám a jejich šíření při přepravě zvířat,

• e) uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího střediska, veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího střediska, náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska a údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska,

• f) veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených zvířat, náležitosti žádosti o schválení obchodníka, způsob ověřování základních znalostí uvedených v § 9b odst. 1 písm. d) zákona,

• g) podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně odpovědných do sítě sledování, podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství,

• h) organizace, obsah a podmínky odborných kurzů pro odchyt zvířat bez pána, toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky,

• i) náležitosti žádosti o vydání povolení podle § 50 odst. 1 zákona a žádosti o vydání povolení podle § 51 odst. 1 zákona,

• j) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora, úředního veterinárního asistenta a inspektora státního dozoru nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat,

• k) studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, znalosti a dovednosti, které jsou předpokladem k získání diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství a hygieně, diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání, uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) zákona, formy, obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařů, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení,

• l) náležitosti žádosti o registraci podle § 64 odst. 1 zákona, podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky,

• m) podrobnější postup při uplatňování náhrady podle § 67, 67a nebo 67b zákona a náležitosti žádosti o její poskytnutí,

• n) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a průkazu proškolené osoby, vedení seznamu proškolených osob a vzor průkazu proškolené osoby,

• o) limity poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže, při jejichž překročení jsou chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, povinni hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě,

• p) obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly,

• q) obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly,

• r) odborné veterinární úkony prováděné chovatelem hospodářských zvířat, jejich seznam a podrobnosti jejich provádění chovatelem hospodářských zvířat,

• s) podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů spočívajících v injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat chovatelem hospodářských zvířat,

• t) další odborné úkony prováděné chovatelem hospodářských zvířat, jejich seznam a podrobnosti jejich provádění k tomu oprávněnými chovateli hospodářských zvířat,

• u) obsah, rozsah a organizace specializované odborné průpravy se zaměřením na provádění dalších odborných veterinárních úkonů, způsob a organizace ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly,

• v) obsah, rozsah a organizace specializovaného školení se zaměřením na prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla, vydávání osvědčení a průkazu prohlížitele včelstev, vedení seznamu prohlížitelů včelstev a vzor průkazu prohlížitele včelstev a

• x) organizace specializované odborné průpravy zaměstnanců provozovatelů jatek se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, způsob a organizace ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.

Veterinární požadavky na chov zvířat

(K § 5 odst. 4 zákona)

§ 2

(1) Chovatelé v souladu s § 4 zákona vytvářejí příznivé podmínky pro zvířata, jejich zdraví a pohodu z hlediska prostředí, v němž zvířata žijí, jejich ošetřování, výživy, plemenitby, hospodářského a jiného využívání zejména tím, že

• a) chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, jejichž uspořádání, vybavení a kapacita odpovídají veterinárním požadavkům na chov zvířat příslušného druhu a kategorie, a udržují v nich vhodné hygienické a mikroklimatické podmínky^2), zejména odpovídající větrání, teplotu, vlhkost vzduchu, úroveň hluku a osvětlení,

• b) chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž zvířata přicházejí do styku pouze s materiály, které nemohou poškodit jejich zdraví, popřípadě nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost jejich produktů a které je možno v případě potřeby řádně vyčistit a dezinfikovat. Elektrická instalace a zařízení musí být udržovány v takovém stavu, aby zvířata nebyla vystavena účinkům bloudivého napětí,

• c) ošetřují a využívají zvířata způsobem, který odpovídá jejich druhu, kategorii a zdravotnímu stavu a při kterém nedochází k poraněním zvířat a zvířata nejsou vystavována zbytečnému fyzickému nebo psychickému utrpení,

• d) provádějí nejméně jednou denně kontrolu zdravotního stavu zvířat a v případě zjištění poranění nebo poruch zdravotního stavu poskytují zvířatům neprodleně odpovídající ošetření, a je-li to nutné, zajišťují jim oddělené ustájení a veterinární ošetření,

• e) poskytují zvířatům dostatečné množství vody a krmiv odpovídajících jejich fyziologickým potřebám a umožňují jim přiměřený pohyb,

• f) chrání zvířata před nákazami, nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka, jinými onemocněními a škodlivými vlivy a činí opatření k ochraně chovu před zavlečením nákaz zvířaty, lidmi, předměty a materiály, které mohou být nositeli původců nákaz, a

• g) činí opatření k ochraně napájecí vody a krmiv před znečištěním a kontaminací nežádoucími mikroorganizmy a látkami, které mohou vodu a krmiva znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí.

(2) Jde-li o pastevní chov, musí chovatel v případě potřeby zajistit shromáždění zvířat na vhodně vybaveném místě k provedení zdravotních zkoušek anebo odborných veterinárních úkonů k předcházení a zdolávání nákaz (např. ochranné očkování, klinické vyšetření zvířat, odběr krve, utracení zvířat).

§ 2a

Chovatelé prasat zřídí trvalé souvislé oplocení všech

• a) staveb určených k chovu prasat,

• b) pomocných staveb a pozemků sloužících ke skladování krmiva a steliva pro prasata a

• c) pozemků, na které mají chovaná prasata přístup; tyto pozemky chovatelé prasat oplotí nejméně dvojitým plotem.

§ 3

(1) Chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají hospodářská zvířata pro účely podnikání v souladu s § 5 zákona

• a) chrání chovy před nebezpečnými nákazami zvířat

• 1. umístěním vhodných zařízení, která zabraňují průniku volně žijících zvířat (např. zasíťováním otvorů, umístěním sítí, plašičů),

• 1. skladováním statkových hnojiv v souladu s jiným právním předpisem^3),

• 1. vytvářením vhodných podmínek pro nakládání zvířat k přepravě a k jejich vykládání a pro zabezpečení skladů krmiv před zvířaty,

• 1. při výstavbě staveb, určených k chovu zvířat, zřízením oplocení a dobře přístupného hnojného a kejdového hospodářství v souladu s jiným právním předpisem^4),

• 1. při změnách staveb, určených k chovu zvířat, pokud při nich dochází též ke změnám hnojného a kejdového hospodářství, zřízením oplocení a dobře přístupného kejdového a hnojného hospodářství; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o podmínkách povolování staveb,

• 1. při výskytu nebezpečné nákazy anebo při podezření z jejího výskytu vstupními a vjezdovými dezinfekčními prostředky,

• 1. podáváním vody a krmiva drůbeži a ptákům chovaným v zajetí uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky a

• 1. odděleným chovem vodní drůbeže od ostatní drůbeže a ptáků chovaných v zajetí a

• b) dbají o to, aby o zvířata pečovaly osoby, které k tomu mají potřebné znalosti a zkušenosti.

(2) Chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, jsou povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě

• a) pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %,

• b) pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo

• c) úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

(3) Pro provozovatele chovných a dodavatelských zařízení^5), pro chovatele, kteří chovají podnikatelským způsobem zvířata pro prodej do zájmových chovů, a pro provozovatele zoologických zahrad a cirkusů platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně se zřetelem na druh zvířat, na účel a způsob jejich chovu a na nákazovou situaci.

Veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení

§ 4

(K § 6 odst. 8 zákona)

(1) Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete činí alespoň

• a) 2 pracovní dny přede dnem předpokládaného přemístění zvířete, jde-li o zvíře, u kterého byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení. Jejich rozsah určí Státní veterinární správa v souladu se stanovenými povinnými preventivními a diagnostickými úkony [§ 44 odst. 1 písm. d) zákona] k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, prováděných v příslušném kalendářním roce (dále jen „povinné preventivní a diagnostické úkony“), nebo

• b) 14 dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířete v ostatních případech.

(2) Zdravotní potvrzení obsahuje údaje, které se týkají označení (totožnosti) zvířete, jeho zdravotního stavu a nákazové situace v místě původu. Jestliže byly zvířeti podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky, obsahuje zdravotní potvrzení též údaje rozhodné pro posuzování ochranných lhůt.

(3) Veterinární osvědčení k přemístění zvířete, jehož součástí je zdravotní potvrzení, osvědčuje navíc údaje o nákazové situaci v kraji, v němž je místo původu zvířete.

(4) Vztahuje-li se na osvědčované zvíře povinnost označování a evidence podle jiného právního předpisu, uvede se ve veterinárním osvědčení, popřípadě ve zdravotním potvrzení identifikační číslo zvířete a registrační číslo hospodářství místa původu nebo odeslání a místa určení shodné s ústřední evidencí, popřípadě veterinární schvalovací číslo místa původu nebo odeslání a místa určení. Jde-li o přemístění více zvířat, která se označují přidělenými identifikačními prostředky, je seznam jejich identifikačních čísel součástí veterinárního osvědčení nebo se k němu připojí.

(5) Chovatel, popřípadě jiná osoba, která přemísťuje zvíře, předá veterinární osvědčení vystavené k přemístění zvířete novému chovateli, k němuž je zvíře přemísťováno.

(6) Vzor veterinárního osvědčení k přemístění zvířete, s výjimkou včel, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí veterinárního osvědčení, popřípadě zdravotního potvrzení k přemístění koně jsou základní údaje o koni a jeho slovní a grafický popis odpovídající požadavkům jiného právního předpisu^6).

§ 6

Veterinární podmínky a požadavky na přepravu zvířat

(K § 8 odst. 5 zákona)

(1) K nakládání, překládání a vykládání zvířat lze používat jen taková zařízení, při jejichž použití nedochází k poškození zdraví zvířat a není jim způsobována bolest či utrpení.

(2) Při přepravě zvířat je třeba brát zřetel na požadavky plynoucí zejména ze způsobu přepravy a druhu dopravního prostředku, z velikosti, uspořádání a vybavení přepravního prostoru, jakož i z druhu a kategorie přepravovaných zvířat, jejich vlastností, počtu, hmotnosti a aktuálního zdravotního stavu.

(3) K přepravě zvířat mohou být použity dopravní prostředky,

• a) které jsou dobře čistitelné, dezinfikovatelné a větratelné,

• b) které mají nekluzkou podlahu a vnitřní stěny konstruovány z vhodného, zdravotně nezávadného a odolného materiálu a které jsou uspořádány a vybaveny tak, aby nedocházelo k poranění zvířat a aby zvířata různých druhů a kategorií mohla být v případě přepravy jedním dopravním prostředkem držena odděleně, a

• c) ve kterých mají zvířata dostatečný prostor, aby mohla být přepravována ve své přirozené poloze, a ve kterých mohou být podle potřeby vhodně fixována anebo jinak chráněna před otřesy a nárazy způsobenými pohybem dopravního prostředku.

(4) Dopravní prostředky se zvířaty se označují symbolem upozorňujícím na přítomnost zvířat v nich a nesmí být vystavovány nepřiměřeným otřesům a nárazům.

(5) V přepravním prostoru, v němž se přepravují zvířata, nelze ukládat a přepravovat zboží, které by mohlo poškodit zdraví zvířat nebo nepříznivě ovlivňovat zdravotní nezávadnost jejich produktů.

Karanténa zvířat

[K § 6 odst. 8 písm. b) zákona]

§ 7

(1) Do karantény se v případech uvedených v zákoně umísťují zvířata, která jsou

• a) předmětem obchodování s členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“),

• b) dovážena ze zemí, které nejsou členskými státy (dále jen „třetí země“),

• c) přemísťována ze svodu zvířat, nebo

• d) přemísťována do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v původním stádě.

(2) Zvířata jsou držena v karanténě nejméně po dobu nezbytně nutnou k provedení zdravotních zkoušek v souladu se stanovenými povinnými preventivními a diagnostickými úkony.

§ 8

(1) Zvířata, která jsou předmětem obchodování s členskými státy, a zvířata, která jsou dovážena z třetích zemí, mohou být v hospodářstvích držena v karanténě ve stájích spolu se zvířaty v těchto stájích již chovanými. V takovém případě se za karanténu považuje celé hospodářství.

(2) V ostatních případech jsou zvířata držena v karanténě odděleně za podmínek stanovených krajskou veterinární správou ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, které jsou

• a) dostatečně vzdálené a provozně oddělené od jiných staveb a zařízení sloužících chovu zvířat, jež jsou vnímavá na stejné nákazy jako zvířata v karanténě,

• b) technicky způsobilé pro chov zvířat a technologicky vybavené pro ustájení zvířat příslušného druhu a kategorie,

• c) vybavené účinnými prostředky pro dezinfekci dopravních prostředků a osob, jakož i vhodným zařízením pro ukládání vedlejších živočišných produktů,

• d) chráněné před vniknutím jiných zvířat a zabezpečené před vstupem nepovolaných osob a

• e) vybavené k provádění zdravotních zkoušek a k odběru vzorků pro diagnostické účely.

(3) Karanténa začíná umístěním posledního ze zvířat, která mají být držena v karanténě; umísťování celé skupiny zvířat do karantény se provádí ve lhůtě nepřesahující 5 dnů.

(4) V průběhu karantény

• a) nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou umístěna zvířata v karanténě, umísťována další zvířata,

• b) se provádějí podle pokynů krajské veterinární správy vyšetření zvířat, odběry vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotní zkoušky, ochranná očkování a veterinární léčebné, popřípadě i jiné veterinární odborné úkony.

(5) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, vede deník karantény zvířat (dále jen „deník karantény“), který obsahuje

• a) údaje

• 1. o zahájení a ukončení umísťování zvířat v karanténě a o zahájení karantény,

• 1. o prováděných veterinárních odborných úkonech, týkajících se zvířat v karanténě, a o jejich výsledcích,

• 1. o přemísťování zvířat ze stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou držena v karanténě, na jatky, popřípadě o neškodném odstraňování jejich kadáverů,

• 1. o provedených veterinárních kontrolách v průběhu karantény a o jejich výsledcích,

• 1. o ukončení karantény a přemístění zvířat z karantény do chovu a

• 1. o čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu karantény,

• b) soupis zvířat v karanténě podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle jiného právního předpisu^6), a

• c) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení deníku karantény.

(6) Přílohou deníku karantény jsou veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v karanténě.

§ 9

O ukončení karantény zvířat rozhodne krajská veterinární správa na základě výsledků vyšetření, zdravotních zkoušek a laboratorních vyšetření u všech společně ustájených zvířat.

§ 10

Veterinární požadavky na shromažďovací středisko

(K § 9a odst. 5 zákona)

(1) Shromažďovací středisko musí být

• a) provozně odděleno od jiných staveb a zařízení sloužících chovu zvířat,

• b) vybaveno

• 1. v rozsahu odpovídajícím stanovené kapacitě zvířat pro nakládání, vykládání a vhodné ustájení, napájení, krmení a nezbytné ošetření zvířat. Toto vybavení musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné,

• 1. zařízením pro karanténu zvířat a vhodným prostorem pro skladování krmiva a steliva,