Vyhláška o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

• a) náležitosti návrhu pozemkových úprav,

• b) pravidla postupu při provádění pozemkových úprav,

• c) obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6 zákona.

§ 2

Náležitosti návrhu pozemkových úprav

Náležitosti návrhu pozemkových úprav jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 3

Příprava řízení o pozemkových úpravách

(1) Pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci.

(2) V rámci pozemkových úprav nebo jejich přípravných prací se zajišťují zejména

• a) aktualizovaný soubor geodetických informací a aktualizovaný soubor popisných informací katastrálního operátu, popřípadě operáty bývalého pozemkového katastru a navazující operáty přídělového a scelovacího řízení, v potřebném rozsahu a ve formě, v níž jsou vedeny nebo uschovány, a dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací^1),

• b) přídělové listiny nebo rozhodnutí, popřípadě jiné doklady podle jiných právních předpisů^2), které mohou být využity pro upřesnění nebo rekonstrukci přídělů v pozemkových úpravách (§ 13 zákona),

• c) mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek^3), mapy komplexního průzkumu půd a mapy souboru lesních typů,

• d) schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a územní rozhodnutí^4),

• e) dostupné podklady, rozbory a informace o stavu území a záměrech jeho využití včetně provedených terénních průzkumů, například ohledně poměrů v oblasti vod, zejména ochranná pásma vodních zdrojů nebo zranitelné oblasti, nadzemních a podzemních zařízení, ochrany půdy, geologických průzkumů, dopravy, územních systémů ekologické stability, ochrany krajinného rázu, hydrologická data, klimatologická data, lesní hospodářské plány, lesní hospodářské osnovy, dříve zpracované projekty pozemkových úprav a data Českého hydrometeorologického ústavu,

• f) ověřené údaje o poloze rozvodných sítí, liniových staveb a melioračních zařízení,

• g) ortofotomapy, letecké a satelitní snímky, údaje základní báze geografických dat, mapy erozního ohrožení území a registr půdních bloků, který je součástí evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, digitální model území České republiky.

§ 4

Obvod pozemkových úprav

(1) Obvod pozemkových úprav tvoří pozemky

• a) řešené podle § 2 zákona a

• b) neřešené podle § 2 zákona, u nichž je třeba obnovit soubor geodetických informací.

(2) Při určení obvodu pozemkových úprav postupuje pozemkový úřad tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav, s přihlédnutím k požadavkům obce.

(3) Pozemek, jehož součástí je budova s číslem popisným nebo evidenčním a který neslouží zemědělské výrobě, lze v pozemkových úpravách řešit podle § 2 zákona, pokud bezprostředně navazuje na navrhované opatření plánu společných zařízení.

§ 5

Rozbor současného stavu a jeho vyhodnocení

(1) Rozbor současného stavu, jehož obsahem je podrobný průzkum terénu, se provede v celém obvodu pozemkových úprav. Pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod, provede se průzkum i v lokalitách navazujících. Průzkum se provede tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, ochrany přírody a krajiny a všech faktorů, které mohou ovlivnit plán společných zařízení (§ 9 odst. 8 zákona) nové polohové uspořádání pozemků nebo změnu pozemků podle jejich druhů. Pozemkový úřad zajistí vypracování studie odtokových poměrů.

(2) Rozbor současného stavu se zaměří na ty skutečnosti, které jsou nezbytné pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Jsou to zejména

• a) způsob současného užívání pozemků a označení jejich hranic,

• b) dopravní zatížení, technický stav všech komunikací včetně jejich součástí a příslušenství a přístup na pozemky,

• c) degradace půdy, rozmístění a stav všech prvků sloužících k ochraně proti vodní a větrné erozi, zjištění projevů vodní a větrné eroze, kterými jsou smyvy, zamokření, dráhy soustředěného odtoku vody, rýhy, strže, deflace, akumulace; současný stav eroze se dokladuje výpočtem míry erozního ohrožení,

• d) poměry v oblasti vod, technický a funkční stav odvodnění a závlah pozemků, vodních toků, vodních děl, vodních nádrží a funkční stav tůní a mokřadů a dalších opatření k zadržení vody v krajině i k ochraně před povodněmi a záplavami a k řešení dopadů sucha,

• e) oblast přírody a krajiny, rozmístění a stav prvků významných pro ochranu přírody a krajiny a spoluvytvářejících krajinný ráz,

• f) výskyt skládek odpadů, energetických, telekomunikačních, tepelných a jiných vedení včetně sloupů těchto vedení, studní, popřípadě dalších specifických zvláštností území,

• g) potřeba zúrodňovacích nebo asanačních opatření na degradovaných a kontaminovaných půdách.

(3) Při rozboru současného stavu se zjišťuje nesoulad mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí a současně se posuzují možnosti změn druhů pozemků.

(4) Při rozboru současného stavu se kromě map katastru nemovitostí využijí zejména Státní mapy 1 : 5 000, popřípadě další podklady.

(5) Výsledky rozboru současného stavu se zpracovávají graficky a písemně jako jeden z podkladů pro stanovení základních cílů pozemkových úprav.

§ 6

Účastníci

Jestliže výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu, použije se pro identifikaci účastníka, kterým je fyzická osoba, jako identifikátor jeho rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice, použije se identifikátor podle katastrální vyhlášky^5). V ostatních případech se jako identifikátor použije v souladu se správním řádem^6) datum narození.

§ 7

Zahájení řízení

(1) Po zahájení řízení o pozemkových úpravách (§ 6 zákona) pozemkový úřad svolá úvodní jednání (§ 7 zákona). Svolání tohoto úvodního jednání lze z důvodu hospodárnosti řízení provést současně s oznámením o zahájení pozemkových úprav. Úvodnímu jednání může předcházet zjišťování průběhu hranic (§ 9 odst. 5 zákona).

(2) Na úvodním jednání se poskytnou účastníkům přítomným na tomto jednání informace o podstatných skutečnostech zjištěných při přípravě řízení o pozemkových úpravách a informace o cílech a postupu při provádění pozemkových úprav.

(3) Z úvodního jednání pořídí pozemkový úřad zápis, jehož přílohou je prezenční listina, jejíž náležitosti se přiměřeně řídí § 18 odst. 2 správního řádu. Prezenční listina je jedním z dokladů o volbě sboru (§ 5 odst. 5 zákona).

(4) Osoby, které jsou pověřeny pozemkovým úřadem vstupovat a vjíždět na pozemky (§ 6 odst. 9 zákona), jsou povinny na vyžádání předložit písemné pověření a průkaz totožnosti vlastníkovi, na jehož pozemek vstupují.

(5) Po zahájení řízení, ale nejpozději 30 dní před konáním úvodního jednání, vyzve pozemkový úřad jiné obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, aby se vyjádřily, zda přistoupí jako účastníci řízení o pozemkových úpravách. Těmto jiným obcím jsou v průběhu řízení doručovány všechny písemnosti týkající se řízení a rozhodnutí bez příloh.

§ 7a

Sbor zástupců

(1) Členové sboru jsou voleni jednotlivě. Při volbě sboru nepřísluší zástupci pozemkového úřadu a zpracovateli žádný hlas.

(2) Předsedou sboru může být i zástupce pozemkového úřadu nebo zástupce obce.

(3) O každém jednání sboru se pořídí zápis, který podepíše předseda sboru a vedoucí pozemkového úřadu nebo jím pověřený zaměstnanec.

§ 8

Zjišťování průběhu hranic

(1) Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic (§ 9 odst. 5 zákona) nejméně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.

(2) Při zjišťování průběhu hranic se postupuje přiměřeně podle § 42 katastrálního zákona. Výsledkem zjišťování hranic obvodů pozemkových úprav jsou vždy lomové body s kódem kvality 3^5).

§ 9

Vyrovnání a změna hranice katastrálního území

(1) Podle rozsahu navrhované změny hranice se do obvodu pozemkových úprav zahrnou buď pouze změnou hranice dotčené pozemky, nebo tak velká navazující část sousedního katastrálního území, aby bylo možno uspokojivě vyřešit nové uspořádání pozemků i v dotčené části sousedního katastrálního území.

(2) Podklady pro změnu hranice katastrálního území pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí

• a) v úvodu prací na návrhu pozemkových úprav; nelze-li novou hranici katastrálního území ztotožnit s průběhem parcel zobrazených v katastrální mapě, bude součástí dokumentace ke změně hranice katastrálního území geometrický plán, nebo

• b) v termínu stanoveném v dohodě podle § 10 odst. 1, nejpozději 60 dní před nabytím právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona; v tomto případě je geometrický plán nahrazen dokumentací pro obnovu katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav.

§ 10

Zeměměřické činnosti

(1) Pozemkový úřad dohodne s katastrálním úřadem zejména postup a náležitosti při zpracování podkladů pro obnovu souboru geodetických informací pro pozemky v obvodu pozemkových úprav neřešené podle § 2 zákona a intervaly a formu, v jakých budou změny, týkající se pozemků, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, katastrálním úřadem pozemkovému úřadu předávány. Součástí této dohody je stanovení podmínek k ochraně zájmů podle § 6 odst. 6 zákona katastrálním úřadem.

(2) Výměra území, zahrnujícího pozemky řešené podle § 2 zákona, se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených s kódem 3 charakteristiky kvality souřadnic podrobných bodů.

(3) Výměra území zjištěná podle odstavce 2 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel řešených podle § 2 zákona evidovaných v katastru nemovitostí. Není rozhodující, jaký způsob určení výměry je u parcel v katastru nemovitostí evidován. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou katastrální vyhláškou.

(4) Pokud rozdíl výměr podle odstavce 3 nepřekročí mezní odchylku stanovenou katastrální vyhláškou, opraví se součty výměr pozemků řešených podle § 2 zákona v soupise nároků opravným koeficientem tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 3 byl odstraněn. Opravný koeficient se vypočte s přesností na 6 desetinných míst jako podíl výměry obvodu podle odstavce 2 a výměry vypočtené součtem výměr všech pozemků řešených podle § 2 zákona evidovaných v katastru nemovitostí.

(5) Jestliže rozdíl výměr podle odstavce 3 překročí stanovenou mezní odchylku, zhotovitel ověří, zda není chyba v zaměření území, ve výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel takovou chybu, postupuje pozemkový úřad dále na základě výsledků projednání s katastrálním úřadem.

(6) U pozemků v obvodu pozemkových úprav neřešených podle § 2 zákona se provede zjišťování hranic a jejich zaměření a vyhotovení nového souboru popisných a geodetických informací podle katastrální vyhlášky, aby byla známa jejich skutečná výměra, druh pozemku a způsob využití v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup podle katastrální vyhlášky.

(7) Při podrobném měření polohopisu se zaměřují prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav, kterými jsou zejména drenážní šachty, studny, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, koryta vodních toků, vodní nádrže, další vodní plochy, meze, nadzemní a podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, osa železničních kolejí, polní a lesní cesty, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů, rozhraní druhů pozemků, budovy a drobné stavby. Podle potřeby se provede rovněž podrobné výškopisné zaměření.

(8) V případě potřeby se provádí zjišťování vlastnických hranic pozemků řešených podle § 2 zákona, na nichž se nacházejí porosty, a dále staveb a zahrad zahrnutých mezi pozemky řešené podle § 2 zákona. K tomuto zjišťování zve pozemkový úřad dotčené vlastníky pozemků.

(9) U pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu § 2 zákona, a pozemkový úřad u nich zajišťuje pouze nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, se výsledky těchto činností předávají katastrálnímu úřadu bezprostředně po jejich ukončení.

(10) Ověřování výsledků zeměměřických činností je prováděno v souladu se zákonem o zeměměřictví a vyhláškou provádějící tento zákon^9).

§ 11

Soupis nároků

(1) Na základě zjištěného nesouladu mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí svolá pozemkový úřad před vypracováním soupisu nároků jednání, ke kterému přizve zástupce orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, orgánu ochrany přírody, orgánu územního plánování, státní správy lesů a případně dalších dotčených orgánů. Na tomto jednání se posoudí možnost změny druhů pozemků a způsobu jejich využití. Vyjádření dotčených orgánů ke změnám druhů pozemků a způsobu jejich využití se zaznamená do protokolu, popřípadě se k němu toto vyjádření přiloží. Do soupisu nároků se uvádí skutečnosti podle výsledků tohoto jednání.

(2) K listu vlastnictví, na kterém jsou uvedeny pozemky, na něž se vztahuje § 3 odst. 4 zákona, se vyhotoví pro tyto pozemky samostatný soupis nároků. Obdobně je postupováno i při vyhotovování soupisu nových pozemků.

(3) Soupis nároků, který je součástí dokumentace podle čl. VI bodu 7 přílohy č. 1 k této vyhlášce, se vyhotoví do tabulky podle vzoru v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jednotlivé soupisy nároků musí být opatřeny vlastnoručním podpisem osoby úředně oprávněné k projektování pozemkových úprav a otiskem jejího razítka se státním znakem. Tento soupis nároků pozemkový úřad doručí vlastníkovi do vlastních rukou, určí lhůtu k uplatnění námitek a poučí vlastníka o postupu při udělování souhlasu s řešením pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona.

(4) Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků jsou údaje zaměření a zjištění skutečného stavu v terénu a výsledku jednání podle odstavce 1. V případě pozemků, na které se vztahuje § 3 odst. 3 zákona, platí druh pozemku vedený v katastru nemovitostí. V soupisu nároků se v poznámce uvede „§ 3 odst. 3“ a důvod pro zařazení do této kategorie pozemků.

(5) Jestliže vlastník pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona souhlasí s jejich řešením ve smyslu § 2 zákona, uvede svůj písemný souhlas v soupisu nároků. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem podle odstavce 3 nevyjádří k řešení pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona, je souhlas doložen dokladem o doručení soupisu nároků, který bude ve spisové dokumentaci připojen ke konkrétnímu soupisu nároků.

(6) U pozemku, jehož vlastník není znám (§ 9 odst. 16 zákona), se tato skutečnost uvede v soupisu nároků v poznámce.

(7) Vstupuje-li do pozemkových úprav vlastník s jedním pozemkem a výměra tohoto pozemku se zvýší o část odpovídající spoluvlastnickému podílu po reálném rozdělení spoluvlastnických podílů (§ 9 odst. 16 zákona), jedná se v případě ustoupení od požadavku na uhrazení rozdílu ceny (§ 10 odst. 2 zákona) o jeden pozemek.

(8) K námitkám podaným k pozemkům neřešeným podle § 2 zákona, které pozemkový úřad předává podle § 8 odst. 1 zákona katastrálnímu úřadu k rozhodnutí, zajistí pozemkový úřad předání výsledků zeměměřických činností podle katastrální vyhlášky před podáním těchto námitek.

(9) Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků je stav katastru nemovitostí ke dni uvedenému na soupisu nároků.

§ 12

Ocenění nároků vlastníků

(1) Nachází-li se na pozemku vlastníka dřeviny rostoucí mimo les, pozemkový úřad vyzve prostřednictvím soupisu nároků vlastníka pozemku, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda požaduje jejich ocenění. V případě oceňování dřevin rostoucích mimo les se v soupisu nároků uvede existence těchto dřevin označením jejich druhu.

(2) Na cenu porostu se opravný koeficient podle § 10 odst. 4 nepoužije.

(3) Porost, který je součástí pozemku řešeného podle § 2 zákona, jehož výměra se návrhem pozemkových úprav nezmění nebo se nezmění o více než 10 % a současně u takového pozemku nedojde při novém uspořádání pozemků ke změně jeho umístění ani ke změně vlastníka, se neoceňuje.

(4) U parcely uvedené v soupisu nároků nebo v soupisu nových pozemků může být uvedeno více bonitovaných půdně ekologických jednotek.

§ 13

Aktualizace soupisu nároků

(1) V průběhu zpracování návrhu pozemkových úprav se soupis nároků upřesňuje, a to například z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav a změny okruhu účastníků podle § 9 odst. 6 zákona nebo vypořádání spoluvlastnictví podle § 9 odst. 16 zákona. Poslední podnět k aktualizaci soupisu nároků lze zohlednit nejpozději 30 dní před vystavením návrhu. Aktualizované soupisy nároků se doručí pouze dotčeným vlastníkům. Změny, k nimž dojde později, budou řešeny formou zajištění návaznosti listin při vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona.

(2) Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví až po vyložení soupisu nároků, upraví se u dotčených vlastníků jejich nároky podle uzavřených dohod o vypořádání spoluvlastnictví.

(3) Dojde-li z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav ke změně opravného koeficientu (§ 8 odst. 1 zákona) na prvních třech desetinných místech, provede se aktualizace soupisů nároků.

§ 14

Nároky osob uvedených v § 8 odst. 2 zákona

(1) Osoby uvedené v § 8 odst. 2 zákona prokážou svůj nárok tak, že předloží doklad o přechodu vlastnického práva na jiného vlastníka u nárokovaných pozemků včetně grafické identifikace (soutisk) nárokovaných pozemků v současné platné mapě daného území.

(2) Pozemky uvedené v § 8 odst. 2 zákona se ocení průměrnou cenou zemědělských pozemků v katastrálním území^7) dotčeném katastrálními úpravami. Lesní pozemky, které se po roce 1958 staly součástí území Polské lidové republiky, se ocení ve stavu k roku 1958.

§ 15

Zpracování plánu společných zařízení

(1) Plán společných zařízení se zpracuje tak, aby obsahoval přehled stávajících i navržených společných zařízení včetně celkových výměr změn druhů pozemků. Plán obsahuje rovněž přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, a dále přehled pozemků a jejich výměry, které jsou k dispozici pro společná zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona).

(2) Výsledky rozboru současného stavu podle § 5 odst. 2 se vyhodnotí spolu s podmínkami dotčených orgánů (§ 6 odst. 6 zákona) a promítnou se do návrhu plánu společných zařízení. Návrh se v případě potřeby projedná s těmito orgány na kontrolním dni. Plán společných zařízení pro řešené katastrální území je funkčně provázán s platným územním plánem v sousedním katastrálním území a s územím mimo obvod pozemkových úprav v řešeném katastrálním území.

(3) Pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky, které byly v rámci pozemkových úprav vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu a jsou uvedeny v čl. VII bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.