Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024

§ 1

Vyhlašuje se v souladu s právem Evropské unie^1) závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024, uvedená v příloze k tomuto nařízení.

§ 2

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky.

• 1. Nařízení vlády č. 473/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky.

• 1. Nařízení vlády č. 181/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb.

§ 3

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

Předseda vlády:

Mgr. Sobotka v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 352/2014 Sb.

Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024

• 1 Závazná část

Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.

Závazná část reflektuje strategii a vytyčené priority rozvoje odpadového hospodářství na další období.

Závazná část obsahuje cíle, zásady a opatření, které zohledňují politiku životního prostředí České republiky, evropské závazky České republiky a potřeby současného odpadového hospodářství v České republice. Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, je založena na principu dodržování hierarchie nakládání s odpady.

• 1.1 Strategické cíle odpadového hospodářství České republiky na období 2015 - 2024

• 1. Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.

• 1. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.

• 1. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“.

• 1. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.

• 1.2 Zásady pro nakládání s odpady

V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky České republiky je nutno přijmout zásady pro nakládání s odpady.

Zásady:

• a) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění „Programu předcházení vzniku odpadů“ a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů.

• b) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí.

• c) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny.

• d) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu.

• e) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů.

• f) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů.

• g) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním.

• h) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

• i) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti.

• j) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady.

• k) Jednotlivé způsoby nakládání s odpady v rámci České republiky musí vytvářet komplexní celek zaručující co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí a vysokou ochranu lidského zdraví.

• 1.3 Zásady pro nakládání s vybranými druhy odpadů

• 1.3.1 Prioritní odpadové toky

Dále navržené cíle, zásady a opatření vycházejí z požadavků evropských právních předpisů, především z ustanovení rámcové směrnice o odpadech, směrnice o obalech, směrnic o výrobcích s ukončenou životností (elektrozařízení, baterie a akumulátory, automobily) a směrnice o skládkách a odpovídají platné hierarchii nakládání s odpady.

Při stanovení zásad, cílů a opatření jsou vzaty v úvahu priority odpadového hospodářství České republiky s ohledem na jeho stav a možnosti.

• 1.3.1.1 Komunální odpady

Za účelem splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech plnit tyto stanovené cíle.

Cíle:

• a) Do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů.

• b) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností.

Cíle vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech.

Způsob sledování cíle bude stanoven v souladu s platnými předpisy Evropské unie ^2).

Tabulka 1: Pro cíl b) se navrhuje stanovení postupných hodnot v určených letech.

Rok	Cíl
2016	46 %
2018	48 %
2020	50 %

Zásady:

• a) Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů.

• b) Zachovat a rozvíjet dostupnost odděleného sběru využitelných odpadů v obcích.

• c) V obcích povinně zajistit (zavést) oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů.

• d) Systém sběru komunálních odpadů v obci stanovuje obec s ohledem na požadavky a dostupnost technologického zpracování odpadů. Systém sběru stanoví v samostatné působnosti obec obecně závaznou vyhláškou.

• e) Rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci stanoví obec s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů Plánu odpadového hospodářství pro komunální odpady.

• f) Obec je povinna dodržovat hierarchii nakládání s odpady, tedy především přednostně nabízet odpady k recyklaci, poté k jinému využití a pouze v případě, že odpady není možné využít, předávat je k odstranění. Od hierarchie nakládání s odpady je možné se odchýlit jen v odůvodněných případech v souladu s platnou legislativou a nedojde-li tím k ohrožení nebo poškození životního prostředí nebo lidského zdraví a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství.

• g) Upřednostňovat environmentálně přínosné, ekonomicky a sociálně únosné technologie zpracování komunálních odpadů.

• h) Zachovat a rozvíjet spoluúčast a spolupráci s producenty obalů a dalšími výrobci podle principu „znečišťovatel platí“ a „rozšířené odpovědnosti výrobce“, na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití příslušných složek komunálních odpadů.

• i) Před změnou systému sběru a nakládání s komunálními odpady v celorepublikovém měřítku vždy provést důkladnou analýzu se zahrnutím environmentálních, ekonomických, sociálních hledisek a podrobit ji široké diskusi všech dotčených subjektů.

• j) Úpravu směsného komunálního odpadu tříděním lze podporovat jako doplňkovou technologii úpravy odpadů před jejich dalším materiálovým a energetickým využitím. Tato úprava nenahrazuje oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů.

Opatření:

• a) Legislativně zakotvit povinnost a podmínky tříděného sběru komunálních odpadů v obcích.

• b) Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, minimálně pro papír, plasty, sklo a kovy.

• c) Důsledně kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady.

• d) Průběžně vyhodnocovat obecní systém pro nakládání s komunálními odpady a jeho kapacitní možnosti a navrhovat opatření k jeho zlepšení.

• e) Zařazovat tříděný odpad, získaný v rámci odděleného sběru v obcích, jako komunální odpady (s obsahem obalové složky), to jest skupinu 20 Katalogu odpadů.

• f) Legislativně vymezit podmínky, za kterých může dojít k odchýlení se od hierarchie nakládání s odpady. Tyto podmínky by měly sledovat zejména ochranu životního prostředí a zdraví, zohledňovat celkový životní cyklus odpadu a jeho dopad na životní prostředí, technickou proveditelnost, hospodářskou udržitelnost a možné sociální dopady.

• g) Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání s dalšími odpady v rámci obecního systému. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce.

• h) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s komunálními odpady na obecní a regionální úrovni.

• 1.3.1.1.1 Směsný komunální odpad

Směsný komunální odpad je odpad zařazený dle Katalogu odpadů pod kód 200301 a pro účely stanovení cíle jde o zbytkový odpad po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů, které budou dále přednostně využity.

Plnit:

Cíl:

Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou.

Zásady:

• a) Významně omezit skládkování směsného komunálního odpadu.

• b) Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů.

Opatření:

• a) Legislativně definovat možnosti a podmínky energetického využití směsného komunálního odpadu, především ve vazbě na rámcovou směrnici o odpadech a v ní stanovené energetické účinnosti zařízení a s ohledem na ochranu ovzduší.

• b) Průběžně upravovat poplatek za skládkování využitelných komunálních odpadů tak, aby jeho výše znevýhodňovala skládkování těch druhů odpadů, které bude od roku 2024 zakázáno skládkovat, v souladu s hierarchií nakládání s odpady, včetně směsného komunálního odpadu, a to i s ohledem na přizpůsobení odpadového hospodářství vnějším podmínkám jako jsou legislativa Evropské unie, uplatnění nových technologií, konkurenční prostředí a podobně, při zachování vysoké míry diverzifikace a tržních principů s vyváženou mírou nákladů pro původce odpadů a s ohledem na sociální únosnost pro občany.

• c) Směsný komunální odpad zařadit mezi odpady, u nichž se předpokládá zákaz skládkování od roku 2024.

• d) Podporovat budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění a zvýšení energetického využití odpadů (zejména směsného komunálního odpadu).

• e) V adekvátní míře energeticky využívat směsný komunální odpad v zařízeních pro energetické využití odpadů bez jeho předchozí úpravy, nebo po jeho úpravě následným spalováním/spoluspalováním za dodržování platné legislativy.

• f) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání se směsným komunálním odpadem na obecní a regionální úrovni.

• 1.3.1.2 Živnostenské odpady

Za účelem ekonomicky vyrovnaného nakládání s komunálními odpady v obcích a za účelem zajištění plnění požadavku zejména evropské rámcové směrnice o odpadech pro tříděný sběr minimálně odpadů z papíru, plastů, skla a kovů a recyklačního cíle směrnice o odpadech, přijmout a dodržovat:

Zásady:

• a) Poskytnout původcům živnostenských odpadů, to jest právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání, produkujícím komunální odpad na území obce (živnostníci, subjekty z neprůmyslové výrobní sféry, administrativy, ze služeb a obchodu) možnost zapojení do systému nakládání s komunálními odpady v obci, pokud má obec zavedený systém nakládání s komunálními odpady se zahrnutím živnostenských odpadů.

• b) V obcích stanovit v rámci systému nakládání s komunálními odpady také systém nakládání s komunálními odpady, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Stanovit způsob sběru jednotlivých druhů odpadů, minimálně však oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelného odpadu a směsného komunálního odpadu, které produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady.

• c) Zpoplatnit zapojení podnikajících právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do obecního systému nakládání s komunálními odpady.

• d) Při nakládání s komunálními odpady od zapojených právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání uplatňovat zásady pro nakládání s komunálními odpady v souladu s hierarchií pro nakládání s odpady.

• e) Umožnit obcím zapojit do svých systémů nakládání s komunálními odpady právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle možností a kapacity daného systému.

Opatření:

• a) Legislativně zakotvit možnost zapojení právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání do obecních systémů nakládání s komunálními odpady.

• b) Průběžně vyhodnocovat systém obce pro nakládání s komunálními odpady v souvislosti s možností zapojit do obecního systému nakládání s komunálními odpady právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání s komunálními odpady, které produkují.

• c) Na úrovni obce umožnit nastavení kritérií například maximální limit produkce komunálních odpadů, při jejichž splnění se budou moci právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zapojit do obecního systému nakládání s komunálními odpady v obci s komunálními odpady, které produkují.

• d) Průběžně vyhodnocovat kritéria uvedená v písmeni c) a upravovat je dle aktuálních podmínek v obci.

• e) Rozšířit kontrolní pravomoci obcí, zejména o sankce vůči právnickým osobám a fyzickým osobám neoprávněně využívajícím obecní systém nakládání s komunálními odpady.

• f) Legislativně umožnit spolupráci obcí s živnostenskými úřady s ohledem na zlepšení možností kontroly právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání podnikajících na území dané obce.

• g) Zjednodušit povinnost vedení evidence odpadů právnickými osobami a fyzickými osobami oprávněnými k podnikání zapojenými do obecního systému nakládání s komunálními odpady.

• h) Na úrovni obce vhodnou formou informovat alespoň jednou ročně právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání a účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru odpadů a o nakládání s nimi.

• 1.3.1.3 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady

Za účelem splnění cílů směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů omezit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky a dosáhnout:

Cíl:

Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995.

Zásady:

• a) V obcích povinně stanovit systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu.

• b) Podporovat a rozvíjet systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

• c) Podporovat maximální využívání biologicky rozložitelných odpadů a produktů z jejich zpracování.

• d) Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů.

Opatření pro nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a ostatními biologicky rozložitelnými odpady:

• a) Legislativně vymezit pojmy v této oblasti.

• b) Pro jednotlivé skupiny biologicky rozložitelných odpadů stanovit jejich vlastnosti a požadavky na sběr a nakládání s nimi.

• c) Legislativně zakotvit povinnost obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, odděleného sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na území obce a to minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, dále povinnost obcí určit místa, kam mohou fyzické osoby a původci napojení na systém obce odděleně odkládat biologicky rozložitelné odpady, minimálně biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu.

• d) Legislativně zakotvit povinnost fyzických osob a původců napojených na systém obce, biologicky rozložitelné odpady odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití podle systému stanoveného obcí, pokud odpady sami nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech.

• e) Legislativně zakotvit povinnost obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování a odděleného sběru papíru, a povinnost obcí určit místa, kam mohou fyzické osoby a původci napojení na systém obce odkládat papír, který produkují jako odpad.

• f) Legislativně stanovit povinnost fyzických osob a původců napojených na systém obce, papír odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití podle systému stanoveného obcí, pokud odpad sami nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech.

• g) Systém bude vycházet z technických možností a způsobů využití biologicky rozložitelných odpadů v obci v návaznosti na nakládání s komunálními odpady v regionu. Přičemž mechanicko-biologická úprava a energetické využití biologicky rozložitelné složky obsažené ve směsném komunálním odpadu nenahrazují povinnost obce zavést systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a jejich následné využití.

• h) Důsledně kontrolovat zajištění odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů.

• i) Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a o nakládání s nimi. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku biologicky rozložitelných odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce.

• j) Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob. Program podpory domácího, komunitního a obecního kompostování a jeho naplňování ve spolupráci s obcemi se doporučuje zapracovat do krajských plánů odpadového hospodářství.

• k) Podporovat výstavbu zařízení pro aerobní rozklad, anaerobní rozklad, energetické využití a přípravu k energetickému využití biologicky rozložitelných odpadů. Vytvořit přiměřenou síť těchto zařízení v regionech pro nakládání s odděleně sebranými biologickými rozložitelnými odpady z obcí a od ostatních původců, včetně kalů z čistíren odpadních vod.

• l) Stanovit minimální požadavky na technologie pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů a na vlastnosti výstupních produktů, za účelem dosažení vysokého využití produktů a splnění všech nároků na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

• m) Podporovat využití kompostů vyrobených z biologicky rozložitelných komunálních odpadů, to jest biologických odpadů získaných z odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů, k aplikaci do půdy. Vytvořit podmínky k odbytu výstupních produktů ze zpracování odděleně sebraných biologicky rozložitelných odpadů, to jest kompostu a digestátu, především pro využití v zemědělské výrobě a také v obcích.

• n) Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství motivovat zemědělce k částečné náhradě průmyslových hnojiv hnojivy vyrobenými z odpadů, která splňují kvalitativní požadavky na běžná hnojiva.

• o) Legislativně umožnit a podporovat energetické využití biologicky rozložitelných odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu, který je obecně s ohledem na heterogenitu materiálu a koncentraci rizikových látek a prvků nevhodný pro přímé kompostování, jejich zpracování v bioplynových stanicích nebo zpracování jinými biologickými metodami.

• p) Podporovat výstavbu zařízení pro energetické využití směsného komunálního odpadu.

• q) Podporovat energetické využívání směsného komunálního odpadu v zařízeních pro energetické využití odpadů bez jeho předchozí úpravy, nebo po jeho úpravě následným spalováním/spoluspalováním za dodržování platné legislativy.

• r) Důsledně kontrolovat provoz zařízení na zpracování a využívání biologicky rozložitelných odpadů provozovaných v areálu skládky odpadů s cílem zamezit skládkování těchto odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky.

• s) Důsledně kontrolovat nakládání s odpadem ze stravovacích zařízení a s odpady vedlejších živočišných produktů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.

• t) Legislativně umožnit využívat v zemědělských bioplynových stanicích biologicky rozložitelné odpady podobné cíleně pěstované biomase (například travní seče a podobně).

• u) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na regionální úrovni.

• v) Průběžně upravovat poplatek za skládkování komunálních odpadů tak, aby jeho výše znevýhodňovala skládkování recyklovatelných a využitelných druhů odpadů v souladu s hierarchií nakládání s odpady, včetně těch, které obsahují biologicky rozložitelnou složku, a to i s ohledem na přizpůsobení odpadového hospodářství vnějším podmínkám jako jsou legislativa Evropské unie, uplatnění nových technologii, konkurenční prostředí a podobně, při zachování vysoké míry diverzifikace a tržních principů s vyváženou mírou nákladů pro původce odpadů a občany.

• w) Legislativně stanovit od roku 2024 zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů.

• x) Zajistit kvalitní datovou základnu o produkci biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, včetně údajů o zařízeních ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

• y) U zemědělských odpadů^3),^4) podporovat jejich zpracování technologiemi jako je anaerobní rozklad (digesce, fermentace), aerobního rozklad (kompostování) nebo jinými biologickými metodami.

• z) Legislativně stanovit parametry pro výstupy ze zařízení zpracovávající bioodpad, které budou využívány do životního prostředí.

• 1.3.1.4 Stavební a demoliční odpady

Za účelem splnění recyklačního cíle evropské rámcové směrnice o odpadech a přiblížení se „recyklační společnosti“ zabezpečit:

Cíl:

Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů^5) pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).

Cíl vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech.

Zásady:

• a) Regulovat vznik stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

• b) Maximálně využívat upravené stavební a demoliční odpady a recykláty ze stavebních a demoličních odpadů.

Opatření:

• a) Legislativně stanovit podmínky pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi a tím minimalizovat nebezpečné složky a vlastnosti, přednostně zabezpečit využívání stavebních a demoličních odpadů a jejich recyklaci a zajišťovat vysokou kvalitu následného recyklátu.

• b) Řídit se legislativou Evropské unie v oblasti „konce odpadu“, a pokud nebude zpracován příslušný legislativní dokument na úrovni Evropské unie, pak vypracovat dokument přesně stanovující přechod recyklovaného stavebního a demoličního odpadu na výrobek.

• c) Legislativně zakotvit normy pro jakost recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů.

• d) Zajistit povinné používání recyklátů splňujících požadované stavební normy, jako náhrady za přírodní zdroje, v rámci stavební činnosti financované z veřejných zdrojů, pokud je to technicky a ekonomicky možné.

• e) Zamezit využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů, s výjimkou výkopových zemin a hlušin bez nebezpečných vlastností.

• f) Zjednodušit pravidla pro využívání upravených stavebních a demoličních odpadů a recyklátů z těchto odpadů na povrchu terénu při zachování vysoké míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí.

• g) Legislativně vymezit rozsah druhů stavebních a demoličních odpadů vhodných k využití na povrchu terénu.

• h) Vypracovat dokument pro nakládání s odpady, které se v budoucnu v komoditě stavební odpady budou vyskytovat - plastová okna, izolační materiály ze zateplení budov a podobně s cílem jejich maximálního využití.

• 1.3.1.5 Nebezpečné odpady

Za účelem minimalizace nepříznivých účinků vzniku nebezpečných odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí zabezpečit:

Cíle:

• a) Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů.

• b) Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů.

• c) Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

• d) Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady.

Zásady:

• a) Podporovat výrobu výrobků tak, aby byl omezen vznik nevyužitelných nebezpečných odpadů a tím snižováno riziko s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

• b) Nakládat s nebezpečnými odpady v souladu s hierarchií nakládání s odpady.

• c) Podporovat technologie na recyklaci a využití nebezpečných odpadů a technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů.

• d) Důsledně kontrolovat, zda odpad, který úpravou pozbyl nebezpečné vlastnosti, skutečně tyto vlastnosti nevykazuje.

• e) Nevyužívat nebezpečné odpady a nebezpečný odpad, který přestal být odpadem, na povrchu terénu.

• f) Zpřísnit podmínky využívání nebezpečných odpadů jako technologického materiálu k technickému zabezpečení skládky.

• g) Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu.

Opatření:

• a) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s nebezpečnými odpady na regionální úrovni.

• b) Motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálních odpadů.

• c) Ve spolupráci s příslušnými orgány provádět účinnou osvětu o vlivu nebezpečných vlastností odpadů na zdraví člověka a životní prostředí včetně vytvoření metodik.

• d) Zvýšit v případě potřeby počet zařízení na využívání nebezpečných odpadů a zařízení na úpravu odpadů ke snižování a odstraňování nebezpečných vlastností.

• e) Zavést systém podpory pro výstavbu nových inovativních technologií a modernizaci stávajících technologií pro využívání a úpravu nebezpečných odpadů.

• f) Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zavést systém podpory inovativních výrobních technologií směřujících ke snížení množství vznikajících nebezpečných odpadů a odpadové náročnosti technologických procesů.

• g) Podporovat bezpečné odstranění starých zátěží.

• h) Revidovat a nastavit poplatek za skládkování nebezpečného odpadu na odpovídající úroveň s ohledem na reálný ekonomický stav odpadového hospodářství.

• i) Důsledně kontrolovat množství nebezpečných odpadů používaných jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládek odpadů.

• j) Legislativně stanovit přísnější podmínky pro udělování pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů - zkouška odborných znalostí.

• k) Legislativně stanovit požadavky na osobu odebírající vzorky nebezpečných odpadů určené ke zkouškám k prokázání vlastností odpadu.

• 1.3.1.6 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru

Vycházet z odpovědnosti výrobce vybraných výrobků v souladu s principem „znečišťovatel platí“ zahrnující finanční odpovědnost za odpad z výrobků s ukončenou životností, zajištění zpětného odběru výrobků a environmentálně šetrného nakládání s odpady z výrobků, a to v souladu s právem Evropské unie.

Pro splnění cílů a požadavků příslušných směrnic o výrobcích s ukončenou životností a pro přiblížení České republiky „recyklační společnosti“, za účelem zlepšení nakládání s dále uvedenými skupinami odpadů a minimalizace jejich nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, přijmout cíle a opatření pro následující skupiny výrobků na konci jejich životnosti.

• 1.3.1.6.1 Obaly a obalové odpady

Za účelem splnění recyklačního cíle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a splnění cílů recyklace a využití stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech zabezpečit a dosáhnout:

Cíle:

• a) Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do roku 2020.

• b) Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku 2020.

• c) Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do roku 2020.

• d) Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do roku 2020.

• e) Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020.

• f) Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020.

Dosáhnout cílů uvedených v tabulce č. 2.

Tabulka 2: Cíle pro recyklaci a využití obalových odpadů.

| Indikátor: Recyklace - Množství materiálově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. Celkové využití - Množství celkově využitých odpadů z obalů, vztažené k součtu množství jednocestných obalů, které byly uvedeny na trh, a množství odpadů vzniklých z opakovaně použitelných obalů. Recyklace se zahrnuje do míry využití jako jedna z jeho forem. Recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství materiálově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. Celkové využití prodejních obalů určených spotřebiteli - Množství celkově využitých odpadů z obalů získaných sběrem od spotřebitelů (domácností), vztaženo k množství jednocestných prodejních obalů, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu, po odečtení průmyslových obalů. | | | | | | | | | | | | | | A: recyklace | B: celkové využití | | | | | | | | | | | | | Odpady z obalů | do 31. 12. 2015 | do 31. 12. 2016 | do 31. 12. 2017 | do 31. 12. 2018 | do 31. 12. 2019 | do 31. 12. 2020 | | | | | | | | A | B | A | B | A | B | A | B | A | B | A | B | | | % | % | % | % | % | % | % | % | % | % | % | % | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Papírových a lepenkových | 75 | | 75 | | 75 | | 75 | | 75 | | 75 | | | Skleněných | 75 | 75 | 75 | 75 | 75 | 75 | | | | | | | | Plastových | 40 | 45 | 45 | 45 | 45 | 50 | | | | | | | | Kovových | 55 | 55 | 55 | 55 | 55 | 55 | | | | | | | | Dřevěných | 15 | 15 | 15 | 15 | 15 | 15 | | | | | | | | Prodejních určených spotřebiteli | 40 | 45 | 40 | 45 | 44 | 49 | 46 | 51 | 48 | 53 | 50 | 55 | | Celkem | 60 | 65 | 60 | 65 | 65 | 70 | 65 | 70 | 65 | 70 | 70 | 80 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

Opatření:

• a) Zachovat a rozvíjet stávající integrovaný systém třídění komunálních odpadů, včetně jejich obalové složky a podporovat další rozvoj tohoto systému.

• b) Legislativně zakotvit podmínky tříděného sběru.

• c) Podporovat nakládání s obalovými odpady dle hierarchie nakládání s odpady.

• d) Legislativně zakotvit nové cíle pro recyklaci a využití obalových odpadů do roku 2020 a stanovit samostatné cíle recyklace a využití pro prodejní obaly určené spotřebiteli (viz tabulka č. 2).

• e) Důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru v obcích pro využitelné složky komunálních odpadů, minimálně komodit: papír, plasty, sklo a kovy.

• f) Zachovat spoluúčast výrobců a dovozců obalů podle principu „znečišťovatel platí“ a „rozšířené odpovědnosti výrobce“, na zajištění sběru (zpětného odběru) a využití obalových složek komunálních odpadů.

• g) Důsledně kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady.

• h) Průběžně vyhodnocovat nakládání s obaly v rámci systému obce k nakládání s komunálními odpady, kapacitní možnosti systému a navrhovat opatření k jeho zlepšení.

• i) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s komunálními odpady na regionální úrovni.

S ohledem na rámcovou směrnici o odpadech, která stanovuje pro rok 2020 recyklační cíle pro některé odpady pocházející z domácností, jsou stanoveny recyklační cíle pro spotřebitelské obaly, tzn. obaly, jejichž odpady se ve významné míře stávají součástí komunálních odpadů.

Principy systému zpětného odběru a využití obalových odpadů vycházejí ze zákona o obalech a rozhodnutí o autorizaci autorizované obalové společnosti vydaného ve smyslu tohoto zákona.

• 1.3.1.6.2 Odpadní elektrická a elektronická zařízení

Za účelem splnění cílů nové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních zabezpečit a dosáhnout:

Cíle:

• a) Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení.

Do 31. prosince 2015 dosáhnout úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení na jednoho občana za kalendářní rok v hodnotě uvedené v tabulce č. 3.

V letech 2016 - 2021 dosáhnout minimálních úrovní sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedených v tabulce č. 4.

Tabulka 3: Indikátor a cíl pro tříděný sběr odpadních elektrických a elektronických zařízení (kg/obyv./rok).

| Indikátor: Měrná hmotnost všech odpadních elektrických a elektronických zařízení sebraných tříděným sběrem na jednoho občana za kalendářní rok (kg/obyv./rok). | | | | Tříděný sběr | | --- | --- | | Cíl do 31. prosince 2015 | > 5,5 kg/obyv./rok |

Tabulka 4: Indikátor a cíle pro tříděný sběr odpadních elektrických a elektronických zařízení (%).

| Indikátor: Minimální úroveň tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení stanovená jako procentuální hmotnostní podíl množství odpadních elektrických a elektronických zařízení sebraných tříděným sběrem v daném kalendářním roce k průměrné roční hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v ČR v předchozích třech kalendářních letech (%). | | | | Tříděný sběr | | --- | --- | | Cíl pro rok 2016 (do 14. srpna 2016) | > 40 % | | Cíl pro rok 2017 | > 45 % | | Cíl pro rok 2018 | > 50 % | | Cíl pro rok 2019 | > 55 % | | Cíl pro rok 2020 | > 60 % | | Cíl pro rok 2021 (do 14. srpna 2021) | 65 % (85% produkovaného) |

Dle směrnice 2012/19/EU se do 31. prosince 2015 se uplatňuje úroveň tříděného sběru v průměru nejméně čtyř kilogramů odpadních elektrických a elektronických zařízení z domácností na osobu za rok nebo stejná úroveň hmotnosti odpadních elektrických a elektronických zařízení z domácností, jaká byla sebrána v průměru v předchozích třech letech, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, s tím, že má být zajištěn postupný nárůst zpětného odběru v porovnání s dosaženým stavem.

Podle směrnice se od roku 2016 změní sledovaný indikátor, přičemž hodnotit se bude nejen sebrané množství odpadních elektrických a elektronických zařízení z domácností, ale sběr všech odpadních elektrických a elektronických zařízení. Při stanovení cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky je vycházeno z hodnot, u kterých byla pro Českou republiku uplatněna derogace.

• b) Zajistit vysokou míru využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu.

V letech 2015 - 2018 dosáhnout požadovaných % využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití z celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu na sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízeních viz tabulka č. 5.

Od roku 2018 dosáhnout požadované míry (%) využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití na celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu (sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení) viz tabulka č. 6.

Tabulka 5: Indikátory a cíle pro využití, recyklaci a přípravu k opětovnému použití, vztaženo k celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu a sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení (%).

| Indikátor: a) Procentuální podíl hmotnosti výstupních frakcí ze zpracování elektroodpadu předaných k využití na celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu (všech sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení (%). b) Procentuální podíl hmotnosti výstupních frakcí ze zpracování elektroodpadu předaných k přípravě na opětovné použití a recyklaci na celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu (všech sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení (%). | | | | | | | Cíle do 14. srpna 2015 | Cíle od 15. srpna 2015 do 14. srpna 2018 | | | | Využití | Recyklace a opětovné použití | Využití | Recyklace a příprava k opětovnému použití | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 1. Velké domácí spotřebiče | 80 % | 75 % | 85 % | 80 % | | 2. Malé domácí spotřebiče | 70 % | 50 % | 75 % | 55 % | | 3. Zařízení IT+ telekomunikační zařízení | 75 % | 65 % | 80 % | 70 % | | 4. Spotřebitelská zařízení | 75 % | 65 % | 80 % | 70 % | | 5. Osvětlovací zařízení | 70 % | 50 % | 75 % | 55 % | | 5a. výbojky | | 80 % | | 80 % | | 6. Nástroje | 70 % | 50 % | 75 % | 55 % | | 7. Hračky a sport | 70 % | 50 % | 75 % | 55 % | | 8. Lékařské přístroje | 70 % | 50 % | 75 % | 55 % | | 9. Přístroje pro monitorování a kontrolu | 70 % | 50 % | 75 % | 55 % | | 10. Výdejní automaty | 80 % | 75 % | 85 % | 80 % |

Tabulka 6: Indikátory a cíle pro využití, recyklaci a přípravu k opětovnému použití, vztaženo k celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu a sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení (%).

| | Cíle od 15. srpna 2018* | | | Využití | Recyklace a příprava k opětovnému použití | | | --- | --- | --- | | 1. Zařízení pro tepelnou výměnu | 85 % | 80 % | | 2. Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2 | 80 % | 70 % | | 3. Světelné zdroje | | 80 % | | 4. Velká zařízení | 85 % | 80 % | | 5. Malá zařízení | 75 % | 55 % | | 6. Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení (žádný vnější rozměr není větší než 50 cm) | 75 % | 55 % |

• (v případě výbojek výhradně recyklace)

Nová směrnice stanovuje výpočet indikátorů pro sledování míry využití odpadních elektrozařízení a elektroodpadů. Tento indikátor se vypočítá jako podíl hmotnosti odpadu v každé skupině elektrozařízení, který po řádném selektivním zpracování elektroodpadu vstupuje do zařízení k recyklaci nebo využití, včetně přípravy k opětovnému použití, a celkové hmotnosti zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraného elektroodpadu v každé skupině elektrozařízení, vyjádřený v procentech.

Minimální hodnoty využití, recyklace a opětovného použití do roku 2015 navazují na stávající minimální hodnoty dle směrnice 2002/96/ES a od roku 2015 se minimální hodnoty pro využití a materiálové využití zvýší o 5 % (s výjimkou zářivek a výbojek). Od roku 2018 bude provedena změna v klasifikaci elektrozařízení do skupin, avšak hodnoty pro minimální míru využití budou pro jednotlivé typy elektrozařízení zachovány.

Opatření:

• a) Legislativně nastavit funkční systém zpětného odběru odpadních elektrických a elektronických zařízení v návaznosti zejména na evropské předpisy tak, aby bylo možné splnit cíle požadované směrnicí 2012/19/EU.

• b) Podporovat spolupráci povinných osob v rámci celého systému zpětného odběru, například s ohledem na kvalitu a kontrolu evidovaných dat, dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele nebo realizaci osvětových a informačních kampaní s cílem zvýšení množství odděleně sebraného elektrozařízení.

• c) Legislativně nastavit povinnosti a odpovědnost jednotlivých osob v rámci celého systému zpětného odběru v intencích zvláštního „mírnějšího“ režimu pro nakládání s odpady při sběru a přepravě odpadních elektrických a elektronických zařízení.

• d) Legislativně stanovit kontrolní pravomoci vůči výrobcům a kolektivním systémům, včetně nastavení možností kontroly efektivního vynakládání finančních prostředků vybraných v rámci systému zpětného odběru odpadních elektrických a elektronických zařízení.

• e) Legislativně stanovit kontrolní pravomoci.

• f) Prohlubovat spolupráci povinných osob s komunální sférou a posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy nakládání s komunálními odpady.

• g) Nastavit standardy pro sběr, přepravu a zpracování odpadních elektrozařízení a důsledně je vymáhat jednotlivými orgány státní správy a samosprávy.

• h) Lépe zabezpečit stávající sběrnou infrastrukturu proti krádežím a nelegální demontáži.

• i) Důsledně kontrolovat a vyhodnocovat fungování sběren a výkupen kovového odpadu.

• j) Zvyšovat dostupnost a počet míst sběrné sítě pro elektrozařízení, zejména malá a tyto sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné zprávy v registru míst zpětného odběru.

• k) Zintenzivnit informační kampaně.

• l) Dodržovat hierarchii nakládání s odpady s upřednostněním opětovného použití ze strany státních i soukromých institucí.

• m) Důsledně kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady.

• n) Podporovat výzkum a vývoj nových technologických postupů a recyklačních technologií se zaměřením na využití odpadních elektrických a elektronických zařízení.

• o) Zajistit průkaznou evidenci výrobků uvedených na trh, zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností a dalšího nakládání s nimi.

• 1.3.1.6.3 Odpadní baterie a akumulátory

Za účelem splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech zabezpečit a dosáhnout:

Cíle:

• a) Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů.

V letech 2015 - 2016 dosáhnout požadovaných úrovní tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů viz tabulka č. 7

Tabulka 7: Indikátor a cíle pro tříděný sběr odpadních přenosných baterií a akumulátorů (%).

| Indikátor: Procentuální podíl hmotnosti přenosných baterií a akumulátorů sebraných tříděným sběrem na průměrné hmotnosti přenosných baterií a akumulátorů uvedených na trh v předchozích třech kalendářních letech v České republice (%). | | | | Tříděný sběr | | --- | --- | | Cílový stav v roce 2016 | 45 % |

• b) Dosahovat vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů.

Dlouhodobě dosahovat požadované recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů.

Minimální recyklační účinnost pro recyklaci výstupních frakcí recyklačního procesu na celkové hmotnosti odpadních baterií nebo akumulátorů vstupujících do recyklačního procesu viz tabulka č. 8.

Tabulka 8: Indikátor a cíl pro recyklaci výstupních frakcí na celkové hmotnosti odpadních baterií nebo akumulátorů vstupujících do recyklačního procesu (%).

| Indikátor: Procentuální podíl hmotnosti recyklovaných výstupních frakcí recyklačního procesu na celkové hmotnosti baterií nebo akumulátorů vstupujících do recyklačního procesu*. | | | | Cíl (2015 a dále) | | Minimální recyklační účinnost | | | --- | --- | | Olověné akumulátory | 65 % | | Nikl-kadmiové akumulátory | 75 % | | Ostatní baterie a akumulátory | 50 % |

Cíle jsou stanoveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES (příloha č. 3, část B)

• přesná metodika výpočtu je stanovena nařízením Komise (EU) č. 493/2012

Oba stanovené cíle jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech.

Za vstupní frakci je považováno množství sebraných odpadních baterií a akumulátorů vstupujících do recyklačního procesu, výstupní frakcí je hmotnost materiálů, které jsou vyrobeny ze vstupní frakce jako výsledek procesu recyklace, a které bez dalšího zpracování přestaly být odpadem nebo budou použity ke svému původnímu účelu nebo k dalším účelům, avšak vyjma energetického využití.

Opatření:

• a) Legislativně nastavit povinnosti a odpovědnost jednotlivých osob v rámci celého systému zpětného odběru v intencích zvláštního „mírnějšího“ režimu nakládání s odpady při sběru a přepravě přenosných nebo automobilových baterií a akumulátorů.

• b) Legislativně stanovit kontrolní pravomoci.

• c) Posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy nakládání s komunálními odpady a sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné zprávy v registru míst zpětného odběru.

• d) Dodržovat hierarchii nakládání s odpady.

• d) Zajistit průkaznou evidenci výrobků uvedených na trh, zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností a dalšího nakládání s nimi.

• f) Podporovat výzkum a vývoj recyklačních technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí a nákladově efektivní.

• g) Zintenzivnit informační kampaně.

• 1.3.1.6.4 Vozidla s ukončenou životností (autovraky)

Za účelem splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností zabezpečit a dosáhnout:

Cíl:

Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků).

V roce 2015 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) viz tabulka č. 9.

Tabulka 9: Indikátory a cíle pro využití, materiálové a opětovné použití frakcí, vztaženo k celkové hmotnosti sebraných vozidel s ukončenou životností (autovraků) (%).

| Indikátor: a) Procentuální podíl hmotnosti využitých a opětovně použitých frakcí ze zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) na celkové hmotnosti sebraných vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) (%). b) Procentuální podíl hmotnosti recyklovaných frakcí ze zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) na celkové hmotnosti sebraných vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) (%). | | | | | Cíle pro rok 2015 a dále | | | Využití a opětovné použití | Opětovné použití a recyklace | | | --- | --- | --- | | Vybraná vozidla | 95 % | 85 % |

Všechny cíle jsou navrženy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností. Indikátor je stanoven na základě opětně použitého, recyklovaného a využitého materiálu získaného po odstranění nebezpečných látek, demontáži, drcení a následných operací po drcení. U materiálu, který je dále zpracováván, je nutné vzít v úvahu jeho skutečné využití.

Opatření:

• a) Diferencovat nakládání s vybranými vozidly s ukončenou životností (vybrané autovraky) a s ostatními vozidly s ukončenou životností (ostatní autovraky).

• b) Nastavit standardy pro sběr a zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků), standarty pro opětovné použití dílů z vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) a důsledně je vymáhat jednotlivými orgány státní správy a samosprávy.

• c) Zabezpečit, aby předání vozidla do zpracovatelského zařízení bylo bez jakýchkoliv výdajů pro posledního držitele nebo vlastníka a to i za předpokladu, že kompletní předávané vozidlo má nulovou nebo zápornou hodnotu. V takovém případě zajistit, aby veškeré náklady nebo jejich podstatnou část hradil výrobce nebo, aby vozidla s ukončenou životností (autovraky) přijímal zdarma.

• d) Dodržovat hierarchii nakládání s odpady.

• e) Podporovat výzkum, vývoj, inovaci a implementaci postupů a technologií s pozitivním vlivem na zvýšení úrovně materiálového a energetického využití odpadů vzniklých při zpracování vozidel s ukončenou životností se zaměřením na využití surovin.

• f) Podpora sběru a zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (autovraků) z prostředků vybraných na základě poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vozidel s ukončenou životností.

• g) Zajistit průkaznou evidenci výrobků uvedených na trh, zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností a dalšího nakládání s nimi.

• h) Sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné zprávy v registru míst zpětného odběru.

• 1.3.1.6.5 Odpadní pneumatiky

V zájmu odpadového hospodářství České republiky prohloubit principy odpovědnosti výrobců za tuto komoditu a splnit:

Cíle:

• a) Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik.

Dosáhnout požadované úrovně sběru pneumatik viz tabulka č. 10.

Tabulka 10: Indikátor a cíl pro sběr pneumatik uvedených na trh v České republice (%).

| Indikátor: Procentuální podíl hmotnosti pneumatik sebraných tříděným sběrem na průměrné hmotnosti pneumatik uvedených na trh v předchozím kalendářním roce v České republice (%). (V případě, že v minulém roce nebylo nic uvedeno, počítá se úroveň sběru ze stejného roku.) | | | | Sběr | | --- | --- | | Cílový stav rok 2016 | 35 % | | Cílový stav rok 2020 a dále | 80 % |

• b) Dosahovat vysoké míry využití při zpracování odpadních pneumatik.

Od roku 2018 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování odpadních pneumatik viz tabulka č. 11.

Tabulka 11: Indikátor a cíl pro využití pneumatik ze sebraných odpadních pneumatik (%).

| Indikátor: a) Procentuální podíl hmotnosti využitých odpadních pneumatik na celkové hmotnosti sebraných odpadních pneumatik (%). | | | | Cíle pro rok 2016 a dále | | Využití | | | --- | --- | | Odpadní pneumatiky | 100 % |

Cíl je navržen s ohledem na zájem naplňovat stanovenou hierarchii nakládání s odpady a potřebu zvýšit využití odpadních pneumatik.

Opatření:

• a) Legislativně nastavit povinnosti a odpovědnost jednotlivých osob v rámci celého systému zpětného odběru.

• b) Legislativně stanovit kontrolní pravomoci.

• c) Legislativně zakotvit princip zvláštního „mírnějšího“ režimu pro nakládání s odpady při sběru odpadních pneumatik.

• d) Posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy nakládání s komunálními odpady s tím, že budou stanoveny parametry sběrné sítě za účelem minimalizace nákladů pro obce v oblasti nakládání s odpadními pneumatikami a sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné zprávy v registru míst zpětného odběru.

• e) Zintenzivnit informační kampaně.

• f) Dodržovat hierarchii nakládání s odpady.

• g) Důsledně kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady.

• h) Podporovat výzkum a vývoj nových technologických postupů a recyklačních technologií se zaměřením na využití surovin.

• i) Zajistit průkaznou evidenci výrobků uvedených na trh, zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností a dalšího nakládání s nimi.

• 1.3.1.7 Kaly z čistíren komunálních odpadních vod

Za účelem zlepšení nakládání s uvedenými odpady přijmout:

Cíl:

Podporovat technologie využívání kalů z čistíren komunálních odpadních vod.

Opatření:

• a) Sledovat a hodnotit množství kalů z čistíren komunálních odpadních vod a množství těchto kalů využitých k aplikaci na půdu (kompostování a přímé použití kalů na zemědělské půdě).

• b) Na základě legislativně stanovených mikrobiologických a chemických parametrů důsledně kontrolovat kvalitu upravených kalů určených k aplikaci na půdu.

• c) Podporovat z veřejných zdrojů investice spojené s energetickým využíváním kalů z čistíren komunálních odpadních vod s odpovídající produkcí kalů.

• d) Podporovat výzkum zaměřený na monitorování obsahu reziduí léčiv a přípravků osobní hygieny v odpadních vodách a jejich průniku do kalů z čistíren komunálních odpadních vod. Na základě výsledků výzkumu průběžně navrhovat a realizovat opatření k nakládání s kaly z čistíren komunálních odpadních vod s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

• e) Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podporovat osvětové kampaně zaměřené zejména na obyvatelstvo, k odstraňování léčiv, chemických prostředků a odpadů v souladu s právními předpisy v této oblasti to jest odstraňování mimo kanalizační sítě.

• f) Reflektovat na legislativní změny Evropské unie v oblasti nakládání s kaly z čistíren odpadních vod s důrazem na ochranu zdraví lidí, životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren komunálních odpadních vod v zemědělství.

Cíl vychází z odborných diskusí v rámci Evropské unie spojených s požadavky na revizi směrnice 86/278/EHS.

• 1.3.1.8 Odpadní oleje

Za účelem minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí přijmout:

Cíl:

Zvyšovat materiálové a energetické využití odpadních olejů.

Opatření:

• a) Zabraňovat mísení olejů v místech jejich vzniku, soustřeďování a skladování s ohledem na jejich následné využití.

• b) Odpadní oleje nevhodné k materiálovému využití přednostně energeticky využívat v souladu s platnou legislativou.

• c) Dodržovat hierarchii nakládání s odpady.

• d) Důsledně kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpadními oleji.

• 1.3.1.9 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče

Za účelem minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí přijmout:

Cíl:

Minimalizovat negativní účinky při nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče na lidské zdraví a životní prostředí.

Opatření:

• a) Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví legislativně stanovit pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče se zaměřením na sběr, třídění, shromažďování, úpravu, přepravu a odstraňování odpadů ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, například domácí péče a samoléčení.

• b) S odpady ze zdravotnické a veterinární péče s nebezpečnými vlastnostmi nakládat dle hierarchie nakládání s odpady a dle dostupných technologií s upřednostněním nejlepších dostupných technik.

• c) Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví legislativně stanovit parametry pro účinnost hygienizace dekontaminačních zařízení včetně parametrů kvality s návaznou důslednou kontrolou.

• d) Navázat spolupráci se zainteresovanými stranami v oblasti osvěty nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jím podobných zařízení s cílem zabezpečit nakládání s odpadem z těchto zařízení v souladu s platnou legislativou se zaměřením zejména na důsledné oddělování od odpadu komunálního, zařazování odpadu do kategorie dle jeho skutečných vlastností.

• e) Legislativně stanovit školení pro všechny zaměstnance, kteří nakládají s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení včetně pracovníků podílejících se na jednotlivých krocích nakládání s těmito odpady.

• f) Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vypracovat aktualizované metodiky pro nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče zahrnující současné trendy a principy dané Světovou zdravotnickou organizací a Evropskou unií.

• 1.3.2 Specifické skupiny nebezpečných odpadů

Za účelem zlepšení nakládání s dále uvedenými skupinami odpadů a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí přijmout následující cíle a opatření:

• 1.3.2.1 Odpady a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů

Cíle:

• a) Předat veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do konce roku 2025 oprávněným osobám, nebo zařízení, a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do této doby dekontaminovat.

• b) Odstranit odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů v držení oprávněných osob k nakládání s odpady do konce roku 2028.

Opatření:

• a) Legislativně upravit pravidla pro stávající odpady polychlorovaných bifenylů a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů.

• b) Lehce kontaminovaná zařízení a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů a objemem náplně menším než 5 l předat oprávněným osobám k nakládání s tímto druhem odpadu nebo dekontaminovat nejdéle do konce roku 2025.

• 1.3.2.2 Odpady s obsahem perzistentních organických znečišťujících látek

Za účelem zlepšení nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách přijmout následující cíle:

Cíle:

• a) Zvýšit povědomí o perzistentních organických znečišťujících látkách a jejich účincích na lidské zdraví a životní prostředí.

• b) Kontrolovat výskyt perzistentních organických znečišťujících látek zejména u odpadů uvedených v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách, ve znění nařízení Komise (EU) č. 756/2010.

Opatření:

• a) Realizovat informační kampaně zaměřené na možnost výskytu perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech.

• b) Identifikovat zdroje možných úniků perzistentních organických znečišťujících látek.

• c) Stanovit metodiku pro kontrolu výskytu perzistentních organických znečišťujících látek ve vybraných odpadech (Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“)).

• 1.3.2.3 Odpady s obsahem azbestu

Cíl:

Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí.

Opatření:

• a) Reflektovat na legislativní změny Evropské unie v oblasti nakládání s odpady azbestu s důrazem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

• b) Vypracovat ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem zdravotnictví postup pro stavební úřady, jak v rámci stavebního řízení pro rekonstrukce a demolice staveb ovlivnit žádoucím způsobem manipulaci s odpady z azbestu.

• c) Provádět trvalou osvětu a kontrolu dodržování bezpečného nakládání a hygieny práce při nakládání s azbestem. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví provede informační kampaň pro obyvatele a zajistí provádění kontrol příslušnými kontrolními orgány.

• d) Ekonomicky zvýhodnit odstraňování odpadů s obsahem azbestu.

• 1.3.2.4 Odpady s obsahem přírodních radionuklidů

Cíl:

Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem přírodních radionuklidů na lidské zdraví a životní prostředí.

Opatření:

• a) Kontrolovat nakládání s tímto druhem odpadu (Státní úřad pro jadernou bezpečnost).

• b) Vypracovat ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost metodický postup pro nakládání s tímto druhem odpadu podle zákona o odpadech (ministerstvo).

• 1.3.3 Další skupiny odpadů

• 1.3.3.1 Vedlejší produkty živočišného původu^6) a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven^7)

Za účelem zlepšení nakládání s uvedenými odpady, produkty a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí přijmout následující cíle a opatření:

Cíle:

• a) Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu, které jsou původem z veřejných stravovacích zařízení (restaurace, občerstvení) a centrálních kuchyní (nemocnice, školy a další obdobná zařízení).

• b) Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.

Opatření:

• a) Podporovat vytvoření systému pravidelného sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu do schválených zpracovatelských zařízení, zejména bioplynových stanic a kompostáren.

• b) Zajistit podmínky pro sběr použitých stolních olejů a tuků původem z veřejných stravovacích zařízení, centrálních kuchyní a domácností.

• c) Podporovat rozvoj systému sběru a svozu použitých stolních olejů a tuků od původců a z domácností.

• d) Podporovat rozvoj zařízení pro zpracování odpadních olejů a tuků, zvláště zařízení sloužících k výrobě energie (bioplynové stanice, zpracování na bionaftu nebo jiné produkty pro technické využití).

• e) Důsledně kontrolovat nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a s vedlejšími produkty živočišného původu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.

• f) Sledovat a hodnotit vývoj v nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu, navrhovat a přijímat odpovídající opatření.

• g) Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství podporovat osvětové kampaně k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu v souladu s právními předpisy v této oblasti.

Cíle jsou navrženy s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 o vedlejších produktech živočišného původu.

• 1.3.3.2 Odpady železných a neželezných kovů

V zájmu zajištění konkurenceschopného hospodářství a zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích je stanoven:

Cíl:

Zpracovávat kovové odpady a výrobky s ukončenou životností na materiály za účelem náhrady primárních surovin.

Zásady:

• a) Pohlížet na kovové odpady železných a neželezných kovů a odpady drahých kovů jako na strategické suroviny pro průmysl České republiky v souladu se Surovinovou politikou České republiky.

• b) Nakládat s železnými a hliníkovými šroty mimo odpadový režim výhradně na základě nařízení Rady (EU) č. 333/2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem.

• c) Nakládat s měděným šrotem mimo odpadový režim výhradně na základě nařízení Komise (EU) č. 715/2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem.

Opatření:

• a) Rozšiřovat počet míst zpětného odběru výrobků s ukončenou životností v rámci systémů zpětného odběru a rozšířené odpovědnosti výrobců, za účelem získání většího množství surovin strategických vzácných kovů.

• b) Podporovat rozvoj moderních kvalitních technologií zpracování výrobků s ukončenou životností v České republice.

• c) Analyzovat a upravit podnikatelské prostředí v oblasti sběru a výkupu odpadů.

• d) Zvýšit kontrolní činnost v oblasti výkupu kovových odpadů.

• 1.4 Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady

V zájmu dosažení cíle vytvořit komplexní a přiměřenou síť zařízení k nakládání s odpady na celostátní úrovni, i regionální úrovni v souladu s principy „soběstačnosti a blízkosti“ a zároveň s úmyslem vycházet z hierarchie nakládání s odpady a podporovat moderní technologie s environmentálně přidanou hodnotou, bude vyvážená a efektivně fungující síť zařízení pro nakládání s odpady zahrnovat skupiny zařízení o různých kapacitách a významu, s ohledem na začlenění jednotlivých zařízení do systému hospodaření s odpady na lokální, regionální a nadregionální úrovni. Síť zařízení k nakládání s odpady by měla zahrnovat i moderní inovativní technologie.

Na základě koncepčně stanovených priorit a potřeb odpadového hospodářství České republiky vyplývá nezbytnost stanovit a koordinovat krajským plánem odpadového hospodářství síť zařízení k nakládání s odpady ve větší vazbě na regionální situaci plnění cílů v odpadovém hospodářství.

Síť zařízení k nakládání s odpady má být optimálně nastavena hlavně z regionálního hlediska.

Možnost získání povolení k provozu bude mít každé zařízení, které splní zákonné požadavky pro svůj provoz. Je třeba sledovat reálnou potřebnost, ekonomickou konkurenceschopnost a udržitelnost zařízení pro nakládání s odpady v daném regionu.

Krajským plánem odpadového hospodářství nastavená síť zařízení k nakládání s odpady bude mít zásadní význam pro směřování podpory těmto zařízením z veřejných zdrojů.

Optimalizace sítě zařízení bude umožněna rovněž díky finanční podpoře z Operačního programu Životní prostředí 2014 - 2020 v rámci realizace strukturální podpory Evropské unie pro Českou republiku. Operační program Životní prostředí 2014-2020 bude nastaven za účelem plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.

U zařízení nadregionálního významu, kterými mohou být například zařízení pro energetické využití odpadů, je nutné zohlednit mezikrajovou spolupráci.

Kraj si systémově stanoví primární potřeby a kapacity zařízení pro nakládání s odpady a jejich využívání na svém území ve vazbě na odpadové hospodářství a aktuální stav plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a plánu odpadového hospodářství kraje.

Kraje při analýze zařízení na svém území mohou postupovat ve spolupráci s ministerstvem.

Tyto skutečnosti jsou předpokladem pro efektivní směřování veřejné podpory na rozvoj zařízení pro nakládání s odpady, či jiných aktivit odpadového hospodářství.

Na základě aktuálního stavu plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a plánů odpadového hospodářství krajů bude síť zařízení k nakládání s odpady optimálně nastavena jak z celostátního, tak z regionálního hlediska, ve vztahu k plnění cílů plánů odpadového hospodářství.

Cíl:

Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady na území České republiky.

Síť zařízení k nakládání s odpady

Základní dělení zařízení

Základem pro stanovení zásad a specifikace zařízení je vymezení zařízení a jejich role v systémech nakládání s odpady. Z tohoto pohledu lze zařízení rozdělit následujícím způsobem:

Zařízení s možným nadregionálním významem:

• a) Zařízení pro energetické využití.

• b) Zařízení pro využití nebo odstranění ostatních odpadů (například skládky).

• c) Zařízení pro využití nebo odstranění nebezpečných odpadů.

• d) Zařízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadů z obcí (například kompostárny, bioplynové stanice).

• e) Systémy svozu a přepravy odpadů včetně překládacích stanic.

• f) Zařízení pro dotřídění a úpravu odpadů.

• g) Systémy sběru využitelných, objemných, nebezpečných, směsných a dalších odpadů, včetně zpětného odběru výrobků.

• h) Zařízení a technologie pro zpracování a materiálové využití vytříděných a upravených odpadů.

Zařízení nutná pro zajištění funkčnosti sítě zařízení k nakládání s odpady:

• a) Zařízení pro využití „druhotných surovin“.

• b) Demontážní linky na vybrané výrobky s ukončenou životností (včetně vozidel s ukončenou životností).

Doplňková zařízení:

• a) Zařízení ke sběru a výkupu.

• b) Dotřiďovací zařízení pro směsný komunální odpad.

• c) Dotřiďovací zařízení pro objemný odpad.

• d) Zařízení pro spoluspalování odpadů.

Podrobnější popis jednotlivých zařízení a procesů

Systémy sběru, shromažďování a výkupu odpadů:

• a) Oddělený sběr využitelných složek do barevně rozlišených sběrných nádob, velkokapacitních kontejnerů, případně pytlový sběr.

• b) Oddělený sběr bioodpadů do speciálních sběrných nádob, případně pytlový sběr.

• c) Sběrné dvory pro sběr objemných odpadů, nebezpečných odpadů, biologicky rozložitelných odpadů, stavebních odpadů, kovů a dalších.

• d) Místa zpětného odběru elektrozařízení, baterií, pneumatik, doplňkový sběr využitelných složek.

• e) Sběr směsného komunálního odpadu do nádob a velkokapacitních kontejnerů.

• f) Sběr dalších odpadů (čištění ulic a podobně).

• g) Výkupny odpadů - (kovy atd.).

Systémy svozu a přepravy odpadů:

• a) Soubor speciálně vybavených automobilů ke svozu odpadu ze sběrných nádob všech druhů (včetně pytlového sběru).

• b) Kontejnerové nosiče s velkokapacitními kontejnery.

• c) Překládací stanice (slouží k zefektivnění přepravy odpadu na delší vzdálenosti).

Zařízení na úpravu a využití odpadů:

• a) Dotřiďovací zařízení na papír, plast (roztřídění, lisování a podobně za účelem výroby „druhotné suroviny“).

• b) Dotřidovací zařízení a následná úprava skla (dotřídění, drcení, sušení a podobně za účelem výroby materiálu pro konečné zpracovatele).

• c) Dotřídění a lisování kovových odpadů v kovošrotech.

• d) Dotřídění a úprava ostatních druhů využitelných odpadů.

• e) Zařízení na energetické využití odpadu.

Zařízení na zpracování a využití bioodpadů:

Zařízení vhodná pro zpracování a využití bioodpadů vycházející z vlastností a původu bioodpadů. Jsou to především:

• a) Zařízení založená na aerobním rozkladu biologicky rozložitelného odpadu, jedná se o různé typy kompostáren. Tato zařízení jsou vhodná pro odpad rostlinného původu (odpad z veřejné zeleně, ze zahrad, z domácností).

• b) Zařízení založená na anaerobním rozkladu biologicky rozložitelného odpadu, jedná se zejména o zařízení s anaerobním rozkladem (digescí), (například bioplynové stanice). Tato zařízení jsou po instalaci stupně hygienizace vhodná pro bioodpad živočišného původu a odpad ze stravovacích zařízení a podobně.

• c) Větší zařízení pro aerobní rozklad (kompostování) nebo anaerobní rozklad (digesci) odpadu, koncipovaná na zpracování zemědělských, potravinářských a dřevních odpadů (případně kalů), ke kterým jsou komunální odpady přidávány.

• d) Zařízení pro materiálové využití biologicky rozložitelného odpadu především dřevní hmoty, jedná se o technologie výroby dřevovláknitých desek z drcené dřevní hmoty.

• e) Zařízení k energetickému využití biologicky rozložitelného odpadu.

• f) Ostatní zařízení na úpravu a využití odpadů.

Zařízení na odstraňování odpadů:

• a) Skládky skupiny S-inertní odpad (S-IO) - určené pro inertní odpady.

• b) Skládky skupiny S-ostatní odpad (S-OO) - určené pro odpady kategorie ostatní, které dále se dělí na podskupiny:

• S-OO1 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadu kategorie ostatní, odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadu z azbestu za podmínek stanovených v prováděcím právním předpise^8).

• S-OO3 - skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadu kategorie ostatní, odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v prováděcím právním předpise. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry.

• c) Skládky skupiny S-nebezpečný odpad (S-NO) - určené pro nebezpečné odpady.

• d) Spalovny nebezpečných odpadů.

Zásady pro vytváření sítě zařízení pro nakládání s odpady

Zásady:

• a) Podporovat výstavbu zařízení v souladu s hierarchií pro nakládání s odpady.

• b) Vytvořit podmínky pro dobudování celostátní sítě zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady.

• c) Navrhovat nová zařízení v souladu s legislativními, technickými požadavky a nejlepšími dostupnými technikami.

• d) Využívat stávající zařízení, která vyhovují požadované technické úrovni podle bodu c).

• e) Z veřejných zdrojů podporovat výstavbu zařízení, u kterých bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jejich provozování na regionální i celostátní úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení a v souladu s plány odpadového hospodářství krajů a Plánem odpadového hospodářství České republiky.