Nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ AGROENVIRONMENTÁLNĚ-KLIMATICKÝCH OPATŘENÍ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1) podmínky provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření.

§ 2

Agroenvironmentálně-klimatická opatření

Agroenvironmentálně-klimatická opatření jsou tvořena těmito podopatřeními:

• a) integrovaná produkce ovoce,

• b) integrovaná produkce révy vinné, které se člení na tituly

• 1. základní ochrana vinic a

• 1. nadstavbová ochrana vinic,

• c) integrovaná produkce zeleniny a jahodníku, které se člení na tituly

• 1. integrovaná produkce zeleniny a

• 1. integrovaná produkce jahodníku,

• d) ošetřování travních porostů, které se člení na tituly

• 1. obecná péče o extenzivní louky a pastviny,

• 1. mezofilní a vlhkomilné louky hnojené,

• 1. mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené,

• 1. horské a suchomilné louky hnojené,

• 1. horské a suchomilné louky nehnojené,

• 1. trvale podmáčené a rašelinné louky,

• 1. ochrana modrásků,

• 1. ochrana chřástala polního,

• 1. suché stepní trávníky a vřesoviště a

• 1. druhově bohaté pastviny,

• e) zatravňování orné půdy, které se člení na tituly

• 1. zatravňování orné půdy běžnou směsí,

• 1. zatravňování orné půdy druhově bohatou směsí,

• 1. zatravňování orné půdy regionální směsí,

• 1. zatravňování orné půdy podél vodního útvaru běžnou směsí,

• 1. zatravňování orné půdy podél vodního útvaru druhově bohatou směsí a

• 1. zatravňování orné půdy podél vodního útvaru regionální směsí,

• f) biopásy, které se člení na tituly

• 1. krmné biopásy a

• 1. nektarodárné biopásy,

• g) ochrana čejky chocholaté a

• h) zatravňování drah soustředěného odtoku.

§ 3

Žádost o zařazení do podopatření v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření

(1) Žádost o zařazení do některého z podopatření v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření podle § 2 (dále jen „žádost o zařazení“) může podat fyzická nebo právnická osoba (dále jen „žadatel“), jestliže

• a) obhospodařuje zemědělskou půdu vedenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“) na žadatele a

• b) splňuje další podmínky pro zařazení do příslušného podopatření podle § 2 stanovené tímto nařízením.

(2) Žádost o zařazení se podává na

• a) celý díl půdního bloku v případě podopatření uvedených v § 2 písm. a) až e), g) a h), nebo

• b) část dílu půdního bloku v případě podopatření uvedeného v § 2 písm. f).

(3) Žádost o zařazení se podává na období závazku v délce trvání 5 let, které začíná běžet

• a) dnem 1. ledna prvního roku pětiletého období (dále jen „závazek“), na které je podávána žádost o zařazení, jde-li o podopatření podle § 2 písm. a) až e), g) a h), a končí uplynutím dne 31. prosince pátého roku závazku, nebo

• b) dnem 1. dubna prvního roku závazku, na které je podávána žádost o zařazení, jde-li o podopatření podle § 2 písm. f), a končí uplynutím dne 31. března pátého roku závazku.

(4) Žádost o zařazení doručí žadatel Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“) na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok, a to do 15. května prvního roku závazku podle odstavce 3. V jednom kalendářním roce je možné podat pouze jednu žádost o zařazení.

(5) Fond žadatele zařadí do příslušného podopatření, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem o zemědělství a tímto nařízením.

(6) V období ode dne doručení žádosti o zařazení do dne zařazení žadatele do příslušného podopatření nelze

• a) do žádosti o zařazení doplnit další díl půdního bloku,

• b) v žádosti o zařazení zvýšit výměru dílu půdního bloku, nebo

• c) v žádosti o zařazení změnit zvolené podmínky vztahující se k dílu půdního bloku.

(7) Žádost podle odstavců 1 a 2 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2020 a pro období následující, s výjimkou žádosti o zařazení do podopatření zatravňování orné půdy podle § 2 písm. e) a podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku podle § 2 písm. h).

(8) Žádost podle odstavců 1 a 2 o zařazení do podopatření zatravňování orné půdy podle § 2 písm. e) a podopatření zatravňování drah soustředěného odtoku podle § 2 písm. h) nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2021 a pro období následující.

§ 4

Přechod z agroenvironmentálně-klimatických opatření do opatření ekologické zemědělství

(1) Hodlá-li žadatel v průběhu trvání závazku provést přechod z podopatření integrovaná produkce podle § 2 písm. a), b) nebo c) do opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, postupuje podle § 3 nařízení vlády č. 76/2015 Sb.

(2) Zařadí-li Fond žadatele do opatření ekologické zemědělství v souladu s § 3 nařízení vlády č. 76/2015 Sb., nedokončení závazku v podopatření podle § 2 písm. a), b) nebo c) se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením. Pokud Fond žadatele do opatření ekologické zemědělství nezařadí, závazek uzavřený v podopatření integrovaná produkce podle § 2 písm. a), b) nebo c) nadále trvá.

§ 5

Přechod v rámci podopatření integrovaná produkce révy vinné

(1) Hodlá-li žadatel v průběhu trvání závazku provést přechod z titulu základní ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 1 do titulu nadstavbová ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 2, doručí Fondu nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku novou žádost o zařazení podle odstavce 2, čímž zároveň požádá o zařazení do nového závazku.

(2) V žádosti podle odstavce 1 žadatel uvede

• a) všechny díly půdních bloků zařazené do titulu základní ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 1,

• b) všechny díly půdních bloků zařazené do titulu nadstavbová ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 2,

• c) všechny díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury vinice, které žadatel nově požaduje zařadit do titulu základní ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 1,

• d) všechny díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury vinice, které žadatel nově požaduje zařadit do titulu nadstavbová ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 2,

• e) zvýšení zařazené výměry dílu půdního bloku a

• f) snížení zařazené výměry dílu půdního bloku.

(3) Na žádost podle odstavce 1 se uplatní podmínky uvedené v § 3, 7 a 8 obdobně. Splní-li žadatel podmínky pro zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné podle § 2 písm. b), nedokončení původního závazku se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením.

(4) Žádost podle odstavce 1 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2020 a pro období následující.

§ 6

Změna zařazení mezi tituly v rámci podopatření ošetřování travních porostů

(1) Hodlá-li žadatel v průběhu trvání závazku změnit zařazení mezi tituly v rámci podopatření podle § 2 písm. d), může tak učinit pouze

• a) z titulu mezofilní a vlhkomilné louky hnojené podle § 2 písm. d) bodu 2 do titulu mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené podle § 2 písm. d) bodu 3,

• b) z titulu horské a suchomilné louky hnojené podle § 2 písm. d) bodu 4 do titulu horské a suchomilné louky nehnojené podle § 2 písm. d) bodu 5, nebo

• c) z titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny podle § 2 písm. d) bodu 1 do některého z titulů podle § 2 písm. d) bodů 2 až 10, a to v případě, že je na dílu půdního bloku vyhlášeno nové zvláště chráněné území^13), ochranné pásmo národního parku^14) nebo oblast Natura 2000^15);

žadatel v takovém případě doručí Fondu nejpozději do 15. května kalendářního roku žádost o změnu zařazení, popřípadě žádost o zařazení podle § 3; v případě postupu podle písmene c) žadatel uvede v žádosti o změnu zařazení, popřípadě v žádosti o zařazení podle § 3, že se jedná o změnu titulu z důvodu uvedeného v písmeni c).

(2) Na žádost podle odstavce 1 se uplatní podmínky uvedené v § 3, 7 a 8 obdobně.

(3) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze v případě vymezení daného dílu půdního bloku jako hnízdní lokality chřástala polního, podmáčené nebo rašelinné louky, cenného stanoviště lučních společenstev nebo jako stanoviště modráska podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, (dále jen „cenné stanoviště“).

(4) Jsou-li splněny podmínky pro změnu zařazení mezi tituly v rámci podopatření podle § 2 písm. d), Fond žadatele na základě žádosti podle odstavce 1 do nového titulu v rámci tohoto podopatření zařadí.

§ 7

Zvýšení zařazené výměry

(1) Žadatel může v průběhu trvání závazku u podopatření podle § 2 písm. a) až d), f) nebo g) požádat o zvýšení výměry dílu půdního bloku zařazeného do příslušného podopatření podle § 2 nebo o zvýšení výměry zařazením nového dílu půdního bloku. Zvýšit výměru lze nejvýše o 35 % celkové výměry zařazené v příslušném podopatření v prvním roce trvání závazku podle § 3 odst. 5.

(2) Zvýšit výměru zařazením nového dílu půdního bloku podle odstavce 1 lze pouze zařazením celého dílu půdního bloku, s výjimkou podopatření podle § 2 písm. f).

(3) Žádost o zvýšení zařazené výměry podle odstavce 1 doručí žadatel Fondu prostřednictvím žádosti o změnu zařazení na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku.

(4) Žádost podle odstavce 3 nelze podat v pátém roce trvání závazku.

(5) Fond na základě žádosti o změnu zařazení podané podle odstavce 3 rozhodne o zařazení do podopatření podle § 2 s přihlédnutím ke změně výměry zemědělské půdy.

(6) Hodlá-li žadatel v průběhu trvání závazku zvýšit zařazenou výměru v rozsahu překračujícím limit podle odstavce 1, nebo hodlá-li zařazenou výměru zvýšit v pátém roce trvání závazku, podá žádost o zařazení podle § 3, čímž zároveň požádá o zařazení do nového závazku. V této žádosti uvede díly půdních bloků původně zařazené do příslušného podopatření a dodatečnou výměru, kterou požaduje zařadit do tohoto podopatření v novém závazku. U podopatření podle § 2 písm. b), c), d) nebo f) nelze změnit v žádosti o zařazení titul vztahující se k již zařazenému dílu půdního bloku, pokud se nejedná o postup podle § 5 nebo 6. Plnění podmínek příslušného podopatření podle § 2 se posuzuje v rámci nového závazku samostatně bez vztahu k původnímu závazku. Nedokončení původního závazku se v tomto případě nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízení.

(7) Hodlá-li žadatel v průběhu trvání závazku zařadit dodatečnou výměru k výměře, která je již zařazena do podopatření podle § 2 písm. e) nebo h), podá na tuto výměru žádost o zařazení podle § 3. V této žádosti uvede dodatečnou výměru, kterou požaduje zařadit do příslušného podopatření podle § 2 v novém závazku. Plnění podmínek příslušného podopatření podle § 2 se posuzuje v rámci nového závazku samostatně bez vztahu k původnímu závazku.

(8) Za navýšení zařazené výměry v pátém roce závazku se nepovažuje navýšení výměry dílu půdního bloku zařazeného do podopatření podle § 2.

§ 8

Snížení zařazené výměry

(1) Žadatel může v průběhu trvání závazku požádat o snížení výměry dílu půdního bloku nebo o vyřazení dílu půdního bloku zařazeného do příslušného podopatření podle § 2.

(2) Žádost o snížení zařazené výměry podle odstavce 1 doručí žadatel Fondu prostřednictvím žádosti o změnu zařazení na Fondem vydaném formuláři, a to u podopatření podle

• a) § 2 písm. a) až e), g) nebo h) nejpozději do 10. ledna následujícího kalendářního roku, pokud ke snížení výměry došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo

• b) § 2 písm. f) nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku, pokud ke snížení výměry došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. března následujícího kalendářního roku,

pokud ke snížení výměry došlo mimo období uvedená v písmenu a) nebo b), žádost o snížení zařazené výměry podle odstavce 1 doručí žadatel nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku.

(3) Lhůty uvedené v odstavci 2 se nevztahují na oznámení zásahu vyšší moci^2). Žádost doručenou po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 písm. a) nebo b) Fond zamítne.

(4) V žádosti o snížení zařazené výměry žadatel uvede, zda o snížení výměry dílu půdního bloku nebo o vyřazení dílu půdního bloku zařazeného do příslušného podopatření žádá z důvodu

• a) restituce nebo majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi^3),

• b) provedení pozemkové úpravy^4),

• c) zásahu vyšší moci^2),

• d) odnětí nebo omezení vlastnického práva pro stavby nebo opatření ve veřejném zájmu^5),

• e) pozbytí užívání pozemku v evidenci využití půdy, nejvýše však do 25 % celkové výměry zemědělské půdy zařazené do příslušného podopatření v prvním roce trvání závazku podle § 3 odst. 5, nebo

• f) jiného, než je uveden v písmenech a) až e).

(5) Fond na základě žádosti o snížení zařazené výměry rozhodne o jejím zařazení do příslušného podopatření podle § 2 s přihlédnutím ke změně výměry zemědělské půdy.

(6) Zjistí-li Fond, že v evidenci využití půdy došlo ke snížení zařazené výměry, nebo že zařazená výměra již v evidenci využití půdy nesplňuje podmínky závazku, aniž žadatel v příslušném roce závazku podal žádost o změnu zařazení podle odstavce 2, rozhodne Fond o zařazení do příslušného podopatření podle § 2 s přihlédnutím ke změně výměry zemědělské půdy, popřípadě o vyřazení výměry, která již nesplňuje podmínky závazku; povinnost vrátit dotaci nebo její část tím není dotčena.

(7) Zjistí-li Fond, že v evidenci využití půdy došlo ke snížení o veškerou zařazenou výměru, nebo že veškerá zařazená výměra již v evidenci využití půdy nesplňuje podmínky závazku, aniž žadatel v příslušném roce závazku podal žádost o změnu zařazení podle odstavce 2, rozhodne Fond o vyřazení žadatele z příslušného podopatření podle § 2; povinnost vrátit poskytnutou dotaci tím není dotčena.

(8) Došlo-li u podopatření podle § 2 písm. c) v evidenci využití půdy ke změně druhu zemědělské kultury standardní orná půda na druh zemědělské kultury úhor v období od 1. března 2023 do data podání žádosti o změnu zařazení podle odstavců 1 a 2, bude období závazku na příslušném dílu půdního bloku ukončeno, přičemž ukončení závazku na daném dílu půdního bloku se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením.

(9) Došlo-li u podopatření podle § 2 písm. f) v evidenci využití půdy ke změně druhu zemědělské kultury standardní orná půda na druh zemědělské kultury úhor po skončení kalendářního roku 2023, bude období závazku na příslušném dílu půdního bloku ukončeno, přičemž ukončení závazku na daném dílu půdního bloku se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením.

§ 9

Poskytnutí dotace na podopatření v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření

(1) Žádost o poskytnutí dotace na podopatření podle § 2 (dále jen „žádost o poskytnutí dotace“) doručí každoročně žadatel Fondu na Fondem vydaném formuláři pro příslušný kalendářní rok v rámci jednotné žádosti^6), a to do 15. května příslušného kalendářního roku, na který má být dotace poskytnuta.

(2) Dotace se poskytne žadateli v plné výši podle § 23, jestliže

• a) je žadatel zařazen do příslušného podopatření podle § 3 odst. 5 a do tohoto podopatření je zařazen také díl půdního bloku uvedený v žádosti o zařazení, přičemž v případě

• 1. podopatření podle § 2 písm. d) je díl půdního bloku uvedený v žádosti o poskytnutí dotace vymezen podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů a zařazen podle § 16 odst. 5, nebo

• 1. podopatření podle § 2 písm. g) je díl půdního bloku uvedený v žádosti o poskytnutí dotace vymezen podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů a zařazen podle § 22 odst. 3 písm. d),

• b) žadatel hospodaří a zaváže se hospodařit v souladu s

• 1. pravidly podmíněnosti uvedenými v nařízení vlády upravujícím pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům,

• 1. podmínkami minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin uvedenými v nařízení vlády upravujícím pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům a

• 1. dalšími podmínkami stanovenými tímto nařízením,

• c) žadatel v případě použití hnojiv a statkových hnojiv vede evidenci hnojení v souladu se zákonem o hnojivech a uchovává tuto evidenci pro potřeby kontroly prokazující poskytnutí a užití dotace minimálně po dobu 10 let,

• d) žadatel v případě použití přípravků na ochranu rostlin vede záznamy o používání těchto přípravků v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie^7) a zákonem o rostlinolékařské péči a uchovává tuto evidenci pro potřeby kontroly prokazující poskytnutí a užití dotace minimálně po dobu 10 let,

• e) Fond nezjistil u žadatele nesplnění podmínek agroenvironmentálně-klimatických opatření vedoucí ke snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace v příslušném kalendářním roce a

• f) Fond nezjistil u žadatele na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda zařazeného do podopatření podle § 2 písm. c), § 2 písm. f) nebo § 2 písm. g) v příslušném kalendářním roce nesplnění podmínky zemědělského obhospodařování standardní orné půdy stanovené v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(3) Při posuzování užívané výměry a kultury zemědělské půdy podle evidence využití půdy je rozhodným obdobím

• a) v případě podopatření podle § 2 písm. a) až e), g) nebo h) období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo

• b) v případě podopatření podle § 2 písm. f) období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. března následujícího kalendářního roku.

(4) Je-li žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, Fond dotaci za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^8) sníží, popřípadě žádost o poskytnutí dotace zamítne.

(5) Součástí žádosti o dotaci na příslušný kalendářní rok je

• a) geoprostorová informace o dílech půdních bloků nebo jejich částí, které žadatel uvedl v této žádosti; u podopatření podle § 2 písm. a) geoprostorová informace o produkční ploše, a

• b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků nebo jejich částí uvedených v písmenu a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(6) Rozhodne-li se žadatel obnovit trvalý travní porost v souladu se zákonem o zemědělství (dále jen „obnova“) na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, zajistí, aby nejpozději do 31. srpna příslušného kalendářního roku byl na příslušném dílu půdního bloku souvislý travní porost a byla

• a) provedena první seč spolu s odklizením biomasy, nebo

• b) sklizena plodina určená k ochraně vzcházejícího travního porostu, byla-li vyseta.

(7) Stanoví-li se tímto nařízením termín provedení první seče před 31. srpnem příslušného kalendářního roku, považuje se v případě obnovy podle odstavce 6 provedení první seče s odklizením biomasy nebo sklizeň plodiny určené k ochraně vzcházejícího travního porostu do 31. srpna příslušného kalendářního roku za splnění této podmínky.

(8) Případnou změnu žádosti o poskytnutí dotace podle podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^27) doručí žadatel Fondu do 31. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.

§ 10

Poměrná výše dotace

(1) Pokud žadatel prokáže, že v průběhu trvání závazku došlo ke snížení výměry zemědělské půdy zařazené do podopatření podle § 2 z důvodů uvedených v § 8 odst. 4 písm. a) až e) nebo § 16 odst. 5 písm. a), dotace se poskytne na příslušnou výměru zemědělské půdy, která je předmětem změny, v poměrné výši odpovídající délce období, po kterou ji žadatel měl vedenou v evidenci využití půdy, nebo období, které končí dnem, kdy nastala skutečnost podle § 8 odst. 4 písm. c). Poměrná výše dotace se neposkytne na výměru zemědělské půdy, která je předmětem změny, jestliže tato výměra nebyla na žadatele vedena ke dni doručení žádosti o poskytnutí dotace v evidenci využití půdy.

(2) Pokud žadatel neprokáže, že v průběhu trvání závazku došlo ke snížení výměry zemědělské půdy zařazené do podopatření podle § 2 z důvodů uvedených v § 8 odst. 4 písm. a) až e), nebo § 16 odst. 5 písm. a) nebo pokud uvede důvod snížení podle § 8 odst. 4 písm. f), dotace se poskytne snížená o poměrnou část odpovídající snížení výměry zemědělské půdy, a zároveň Fond rozhodne o vrácení poměrné části dotace, která byla poskytnuta od počátku trvání závazku na výměru, o kterou byla původní výměra snížena, a o případném vyřazení této výměry z příslušného podopatření podle § 2 od počátku trvání závazku.

(3) Podá-li žadatel žádost o snížení zařazené výměry, ve které snižuje výměru zemědělské půdy zařazené do příslušného podopatření o veškerou zařazenou výměru, nebo požádá-li žadatel o vyřazení z příslušného podopatření, rozhodne Fond o vyřazení žadatele z příslušného podopatření; povinnost vrátit dotaci nebo její část tím není dotčena.

§ 11

Převod a přechod zařazení do agroenvironmentálně-klimatických opatření

(1) Pokud fyzická osoba, která je žadatelem, ukončí zemědělskou činnost, nebo právnická osoba, která je žadatelem, zanikne bez likvidace, a nový uživatel zemědělské půdy nebo právní nástupce zaniklé právnické osoby (dále jen „nabyvatel“) tuto skutečnost oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převedení dílů půdních bloků dříve obhospodařovaných žadatelem na nabyvatele v evidenci využití půdy a písemně se zaváže v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek příslušného podopatření podle § 2, nepovažuje se to za nesplnění podmínek stanovených pro příslušná podopatření v § 2 a Fond o snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace nerozhodne.

(2) Pokud v důsledku převodu nebo pachtu části nebo celého obchodního závodu dojde v průběhu příslušného závazku u žadatele ke snížení výměry zemědělské půdy, na kterou je v rámci příslušného podopatření poskytována dotace, a nabyvatel části nebo celého obchodního závodu tuto skutečnost oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 30 kalendářních dnů od data převedení dílů půdních bloků dříve obhospodařovaných žadatelem na nabyvatele v evidenci využití půdy a písemně se zaváže pokračovat v plnění podmínek příslušného podopatření na nabyté části tohoto obchodního závodu ve stejném rozsahu, a zaváže-li se písemně žadatel, že jako převodce v případě převodu části tohoto obchodního závodu bude pokračovat v plnění podmínek příslušného podopatření podle § 2 na nepřeváděné části obchodního závodu, Fond o snížení, neposkytnutí nebo vrácení dotace nerozhodne.

(3) Jestliže se nabyvatel, který je zařazen do příslušného podopatření podle § 2, písemně zaváže, že bude pokračovat v plnění podmínek tohoto podopatření na nabyté výměře zemědělské půdy podle odstavce 1 nebo 2, novou žádost o zařazení již nepodává a § 7 se v tomto případě nepoužije; tuto skutečnost však oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři, přičemž

• a) je-li zemědělská půda nabytá podle odstavce 1 nebo 2 zařazena do příslušného podopatření podle § 2 po kratší dobu než zemědělská půda, kterou měl nabyvatel do doby nabytí zemědělské půdy podle odstavce 1 nebo 2 zařazenu do tohoto podopatření, a zároveň podíl takto nabyté zemědělské půdy překročí 35 % výměry zemědělské půdy, kterou měl nabyvatel do doby nabytí zemědělské půdy podle odstavce 1 nebo 2 zařazenu do tohoto podopatření, uvede nabyvatel na Fondem vydaném formuláři souhrnnou výměru zemědělské půdy zařazenou do tohoto podopatření a Fond stanoví v novém rozhodnutí o zařazení datum zahájení závazku odpovídající kalendářnímu roku, kdy byla nově nabytá zemědělská půda zařazena původnímu žadateli do tohoto podopatření,

• b) v ostatních případech uvede nabyvatel na Fondem vydaném formuláři souhrnnou výměru zemědělské půdy zařazené do tohoto podopatření a Fond stanoví v novém rozhodnutí o zařazení datum zahájení závazku odpovídající kalendářnímu roku, kdy byl nabyvatel zařazen do tohoto podopatření.

(4) Jestliže se nabyvatel, který není zařazen do příslušného podopatření, písemně zaváže, že bude pokračovat v plnění podmínek tohoto podopatření na nabyté výměře zemědělské půdy podle odstavce 1 nebo 2, novou žádost o zařazení již nepodává; tuto skutečnost však oznámí Fondu na Fondem vydaném formuláři, v němž uvede výměru zařazenou do tohoto podopatření, a Fond stanoví v novém rozhodnutí o zařazení zbývající část období, po které bude nabyvatel zařazen do tohoto podopatření.

(5) Jestliže dojde k převodu nebo přechodu závazků vyplývajících z podmínek zařazení do příslušného podopatření v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 nebo 2, stanoví se výměra zemědělské půdy, která může být předmětem

• a) zvýšení zařazené výměry podle § 7, v průběhu zbývající části příslušného závazku jako součet nabyvatelem dosud nevyčerpaného limitu zvýšení zařazené výměry podle § 7 a poměrné části převodcem dosud nevyčerpaného limitu zvýšení podle § 7, odpovídající poměrné části zařazené výměry převedené na nabyvatele; limit zvýšení výměry pro převodce se odpovídajícím způsobem snižuje, nebo

• b) snížení zařazené výměry podle § 8 odst. 4 písm. e), v průběhu zbývající části příslušného závazku jako součet nabyvatelem dosud nevyčerpaného limitu snížení zařazené výměry podle § 8 odst. 4 písm. e) a poměrné části převodcem dosud nevyčerpaného limitu snížení podle § 8 odst. 4 písm. e), odpovídající poměrné části zařazené výměry převedené na nabyvatele; limit snížení výměry pro převodce se odpovídajícím způsobem snižuje.

(6) Jestliže se nabyvatel písemně zavázal v plném rozsahu pokračovat v plnění podmínek příslušného podopatření na nabyté výměře zemědělské půdy podle odstavce 1 nebo 2 a došlo-li v průběhu období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen do příslušného podopatření, ke snížení zařazené výměry zemědělské půdy podle § 8, s výjimkou snížení z důvodů podle § 8 odst. 4 písm. a) až e), nebo k nesplnění jiných podmínek tohoto podopatření na zemědělské půdě, na kterou byla dotace poskytnuta, rozhodne Fond o vrácení poměrné části dotace nabyvatelem za období, na které byl původní žadatel nebo nabyvatel zařazen.

(7) Dojde-li v průběhu období, v němž je zjištěno nesplnění podmínky vedoucí k uplatnění postupu uvedeného v hlavě čtvrté tohoto nařízení, k převodu závazku v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 nebo 2, postup podle hlavy čtvrté tohoto nařízení se uplatní v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace nabyvateli jen na část výměry zemědělské půdy získanou od původního žadatele. Nedodržení podmínky uvedené v § 17 převodcem nebo nabyvatelem v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 nebo 2 se za nesplnění podmínky vedoucí k postupu podle hlavy čtvrté tohoto nařízení nepovažuje, pokud nesplnění podmínky trvá nejvýše po dobu 15 dnů přede dnem nebo po dni, ve kterém byla v evidenci využití půdy převedena zemědělská půda z převodce na nabyvatele.

HLAVA II

BLIŽŠÍ PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ AGROENVIRONMENTÁLNĚ-KLIMATICKÝCH OPATŘENÍ

§ 12

Podopatření integrovaná produkce ovoce

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce uvede

• a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury ovocný sad a

• b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti.

(3) Zařadit do podopatření integrovaná produkce ovoce lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

• a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

• b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů,

• c) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb.,

• d) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, nebo

• e) opatření navazující na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury ovocný sad podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření integrovaná produkce ovoce na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury ovocný sad

• a) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

• b) neaplikuje herbicidy v meziřadí ovocného sadu; meziřadím se rozumí plocha sadu sloužící k ošetřování sadu, pohybu techniky a ostatním agrotechnickým operacím,

• c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nejpozději do konce pátého roku trvání příslušného závazku odběr vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření a rozbor těchto vzorků za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v případě přechodu zařazení podle § 4 je žadatel povinen zajistit odběr a rozbor vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření nejpozději do dne ukončení závazku; záznamy o výsledcích rozboru vzorků půdy uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

• d) provede každoročně

• 1. odběr jednoho vzorku ovoce na každých započatých 20 hektarů ovocného sadu způsobilého pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. a),

• 1. v případě pěstování více ovocných druhů odběr jednoho vzorku z převládajícího druhu podle výměry na každých započatých 20 hektarů jeho výměry a zbývající počet vzorků do splnění minimálního počtu vzorků podle bodu 1 lze odebrat z libovolného ovocného druhu pěstovaného v příslušném sadu, přičemž výměra převládajícího druhu ovoce je posuzována ke dni podání žádosti o poskytnutí dotace, pokud není kontrolou na místě zjištěno jinak,

• e) zajistí každoročně rozbor vzorků ovoce odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene d) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a záznamy o výsledcích rozboru vzorků ovoce uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

• f) provede každoročně pravidelný řez za účelem prosvětlení korun ovocných stromů od 1. června do 15. srpna příslušného kalendářního roku, a to v rozsahu odpovídajícím použité pěstební technologii, přičemž ořezanou hmotu nadrtí a rovnoměrně rozprostře po ploše ovocného sadu do 15. srpna příslušného kalendářního roku,

• g) provede každoročně pravidelný řez za účelem prosvětlení ovocných keřů od 1. května do 30. června příslušného kalendářního roku, a to v rozsahu odpovídajícím použité pěstební technologii, přičemž ořezanou hmotu nadrtí a rovnoměrně rozprostře po ploše ovocného sadu do 30. června příslušného kalendářního roku,

• h) provede nejpozději do 15. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou úpravu meziřadí a manipulačního prostoru ovocného sadu,

• i) absolvuje každoročně do 31. srpna příslušného kalendářního roku školení zajišťované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským za účelem rozšíření znalostí o systému integrované produkce ovoce v rozsahu alespoň 6 hodin,

• j) sleduje a zaznamenává každodenně v období od 1. března do 30. září příslušného kalendářního roku

• 1. meteorologické prvky o teplotě, vlhkosti a ovlhčení listů zjištěné pomocí technického zařízení podle části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení, v rozsahu uvedeném v části A přílohy č. 2 k tomuto nařízení a způsobem uvedeným v části D přílohy č. 2 k tomuto nařízení, a

• 1. výskyt škodlivých organismů zjištěný pomocí technického zařízení podle části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení, záznamy údajů z provedeného sledování uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden, a

• k) provádí průběžné vyhodnocení údajů ze sledování podle písmene j) a zaznamenává výsledky vyhodnocení údajů sledování způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení, přitom se má za to, že pokud nedojde k takové změně, která by měla vliv na vyhodnocení údajů, odpovídá vyhodnocení poslednímu provedenému záznamu, a záznamy údajů z provedeného vyhodnocení sledovaných údajů uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden.

(6) Podmínky uvedené v odstavci 5 písm. d) nebo e) se vztahují pouze na díl půdního bloku, na který je podána žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 7.

(7) Žádost o poskytnutí dotace lze podat pouze na produkční plochu dílu půdního bloku vedeného v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství, na které se ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku nachází výsadba

• a) pouze některého z druhů ovocných stromů nebo ovocných keřů uvedených v příloze č. 7 k tomuto nařízení a

• b) o minimální hustotě životaschopných jedinců na hektar produkční plochy

• 1. u jádrovin 500 životaschopných jedinců,

• 1. u peckovin 200 životaschopných jedinců, nebo

• 1. u bobulovin 2 000 životaschopných jedinců;

v případě pěstování více skupin dřevin uvedených v bodech 1 až 3 na 1 dílu půdního bloku plní žadatel hustotu výsadby danou pro každou z těchto skupin dřevin, přičemž žadatel v žádosti o dotaci uvede u každého dílu půdního bloku produkční plochu v členění na jádroviny, peckoviny nebo bobuloviny včetně příslušné výměry, na kterou žádá o dotaci.

(8) Produkční plochou se pro účely tohoto nařízení vlády rozumí dílčí plocha sadu evidovaná v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství, a to v členění na jádroviny, peckoviny nebo bobuloviny nebo ostatní ovocné stromy a ovocné keře, přičemž součet výměry všech dílčích produkčních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídající výměře příslušného dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele.

(9) Součástí žádosti o dotaci je geoprostorová informace o dílech půdních bloků nebo produkčních ploch, které žadatel uvedl v žádosti.

(10) Žadatel může pro účely odstavce 5 písm. j) bodu 2 využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů. V případě dosažení prahové hodnoty výskytu škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 5 písm. j) bodu 2.

(11) Žadatel doloží Fondu kopii záznamu o výsledcích rozboru podle

• a) odstavce 5 písm. c) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, a

• b) odstavce 5 písm. e) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.

§ 13

Podopatření integrovaná produkce révy vinné

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné uvede

• a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury vinice, s rozlišením na díly půdních bloků s kulturou vinice, které žadatel hodlá zařadit do titulu podle § 2 písm. b) bodu 1 nebo 2, a

• b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí, zda se jedná o díl půdního bloku zařazený do titulu základní ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 1, nebo do titulu nadstavbová ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 2.

(3) Zařadit do podopatření integrovaná produkce révy vinné lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

• a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

• b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

• c) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb.,

• d) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

• e) opatření navazující na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury vinice podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice

• a) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části B přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

• b) aplikuje přípravky na ochranu rostlin^9), popřípadě hnojiva^10), upravené kaly^11) a odpadní vody^12) obsahující kationy mědi v celkové roční dávce obsahující v průměru nejvýše 3 kilogramy mědi na 1 hektar vinice zařazené do tohoto podopatření,

• c) na ochranu rostlin proti roztočům

• 1. používá pouze metodu introdukce roztoče Typhlodromus pyri ve formě letorostů révy vinné z dílu půdního bloku, kde je již Typhlodromus pyri usídlen, a rozmístění zaeviduje do záznamů k provedeným aplikacím přípravků na ochranu rostlin na dílu půdního bloku nebo ve formě bioagens povoleného v příslušném kalendářním roce k používání v České republice a

• 1. nepoužívá přípravky na ochranu rostlin^9), přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin povolené k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, s výjimkou uvedenou v bodě 1,

podmínka se nevztahuje na mladé porosty do konce třetího roku po výsadbě,

• d) provede ročně nejvýše 2 aplikace herbicidů povolených v příslušném kalendářním roce k používání v České republice v příkmenném pásu vinice; pro účely tohoto nařízení se příkmenným pásem vinice rozumí plocha zemědělské půdy pod keři révy vinné, která neslouží k pohybu techniky,

• e) neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačním prostoru vinice,

• f) provede každoročně prosvětlení keřů odstraňováním zálistků, nebo části listové plochy v zóně hroznů v období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku,

• g) založí nejpozději ve třetím roce trvání závazku minimálně v každém druhém meziřadí porost směsí osiva podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení v minimálním výsevu 20 kilogramů na 1 hektar vinice; používá k výsevu směs osiva podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby; výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, popřípadě používá uznané osivo nebo u druhů neuvedených v druhovém seznamu podle zákona o oběhu osiva a sadby osivo kontrolované úředně nebo pod úředním dozorem podle zákona o oběhu osiva a sadby, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby,

• h) provede nejpozději do 15. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou úpravu meziřadí a manipulačního prostoru vinice a

• i) absolvuje každoročně do 31. srpna příslušného kalendářního roku školení zajišťované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským za účelem rozšíření znalostí o systému integrované produkce révy vinné v rozsahu alespoň 8 hodin.

(6) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu základní ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 1 na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice

• a) provede nejvýše 30 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

• b) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene a),

• c) provede nejvýše 30 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

• d) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene c),

• e) používá na ochranu proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze přípravky na ochranu rostlin obsahující Bacillus thuringiensis, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice, nebo účinné látky spinosad, popřípadě methoxyfenozid, nebo metodu feromonového matení obalečů,

• f) aplikuje každoročně proti plísni révové minimálně 1 přípravek na ochranu rostlin nebo pomocný prostředek na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a

• g) aplikuje každoročně proti padlí révovému minimálně 1 přípravek na ochranu rostlin nebo pomocný prostředek na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství.

(7) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu nadstavbová ochrana vinic podle § 2 písm. b) bodu 2 na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice

• a) provede nejvýše 20 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

• b) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene a),

• c) provede nejvýše 20 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

• d) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene c),

• e) používá na ochranu proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze přípravky na ochranu rostlin, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice obsahující Bacillus thuringiensis nebo metodu feromonového matení obalečů,

• f) provede ročně nejvýše 2 aplikace přípravků na ochranu rostlin proti šedé hnilobě, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

• g) provede ročně proti plísni révové minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství,

• h) provede ročně proti padlí révovému minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a

• i) provede ročně proti šedé hnilobě minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství.

(8) Žádost o poskytnutí dotace lze podat pouze na díl půdního bloku, na kterém se od data doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku nachází výsadba révy vinné o minimální hustotě 1 800 životaschopných jedinců na hektar dílu půdního bloku.

§ 14

Vyklučení v rámci podopatření integrovaná produkce ovoce a podopatření integrovaná produkce révy vinné

(1) Jestliže v průběhu trvání závazku dojde v souvislosti s vyklučením ke snížení výměry dílu půdního bloku nebo jeho části zařazeného do podopatření podle § 2 písm. a) nebo b), žadatel tuto skutečnost oznámí prostřednictvím

• a) žádosti o změnu zařazení, kterou Fondu doručí do 15 dnů ode dne provedení vyklučení, nejpozději však do 10. ledna následujícího kalendářního roku, pokud k vyklučení došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo

• b) žádosti o změnu zařazení nebo žádosti o zařazení, které Fondu doručí nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku, pokud k vyklučení došlo mimo období uvedené v písmeni a),

Fond na základě žádostí podle písmene a) nebo b) rozhodne o zařazení do příslušného podopatření, a to s přihlédnutím ke změně výměry zemědělské půdy.

(2) Na díl půdního bloku nebo jeho část, kde probíhá vyklučení, nelze žádat o poskytnutí dotace.

(3) Žadatel je povinen vyklučenou výměru do konce trvání závazku nahradit na původním dílu půdního bloku nebo jeho části nebo na jiném dílu půdního bloku nebo jeho části. Pokud u žadatele dojde v průběhu trvání závazku k navýšení výměry podle § 7 odst. 6 nebo k přechodu zařazení podle § 5, je žadatel povinen vyklučenou výměru nahradit do konce trvání nového závazku. Žadatel je povinen nahradit vyklučenou výměru zařazenou do podopatření podle § 2 písm. b) podle původního zařazení.

(4) Pokud žadatel vyklučenou výměru v souladu s odstavcem 3 nenahradí, je povinen vrátit dotaci, která byla od počátku trvání závazku na vyklučenou výměru poskytnuta. Pokud u žadatele došlo v průběhu trvání závazku k navýšení výměry podle § 7 odst. 6 nebo k přechodu zařazení podle § 4 nebo 5, je žadatel povinen vrátit i dotaci, která byla poskytnuta na vyklučenou výměru na základě původního závazku.

(5) Žadatel oznámí Fondu zařazení výměry nahrazující vyklučenou výměru s uvedením dílu půdního bloku, kde došlo k nahrazení, a to prostřednictvím

• a) žádosti o změnu zařazení, kterou Fondu doručí do 15 dnů ode dne provedení nahrazení, nejpozději však do 10. ledna následujícího kalendářního roku, pokud k nahrazení došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo

• b) žádosti o změnu zařazení nebo žádosti o zařazení, které Fondu doručí nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku, pokud k nahrazení došlo v období mimo období uvedené v písmeni a).

(6) Zařazení výměry nahrazující vyklučenou výměru se nepovažuje za navýšení zařazené výměry podle § 7, pokud žadatel do žádosti vyplní důvod výsadba. Je-li výměra dílu půdního bloku rozdílná, použije se postup podle § 7.

§ 15

Podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku uvede

• a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo jiná trvalá kultura, které hodlá zařadit do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku, včetně titulů podle § 2 písm. c) bodu 1 nebo 2, a

• b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí titul podle § 2 písm. c) bodu 1 nebo 2.

(3) Zařadit do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

• a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

• b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb.,

• c) opatření ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb.,

• d) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

• e) opatření navazující na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku činí 0,5 hektaru zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku na všech dílech půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda nebo s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura, na kterém v příslušném kalendářním roce pěstuje zeleninu nebo jahodník,

• a) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z účinných látek uvedených v části C přílohy č. 3 k tomuto nařízení,

• b) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, nejpozději do konce pátého roku trvání příslušného závazku odběr vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření a rozbor těchto vzorků za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v případě přechodu zařazení podle § 4 je žadatel povinen zajistit odběr a rozbor vzorků půdy ze všech dílů půdních bloků zařazených do tohoto podopatření nejpozději do data ukončení závazku; záznamy o výsledcích rozborů uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

• c) vede a průběžně aktualizuje k příslušnému dílu půdního bloku evidenční kartu podle části A přílohy č. 10 k tomuto nařízení a evidenční kartu uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let,

• d) sleduje a zaznamenává každodenně v období od 1. března do 30. září příslušného kalendářního roku

• 1. meteorologické prvky o teplotě a množství srážek zjištěné pomocí technického zařízení, podle části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení, v rozsahu uvedeném v části B přílohy č. 2 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části D přílohy č. 2 k tomuto nařízení a

• 1. v případě zařazení podle § 2 písm. c) bodu 1 výskyt škodlivých organismů zjištěný pomocí technického zařízení podle bodů 1 až 6 části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení, anebo v případě zařazení podle § 2 písm. c) bodu 2 výskyt škodlivých organismů zjištěný pomocí technického zařízení podle bodu 5 nebo 7 části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení;

záznamy údajů z provedeného sledování uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden, a

• e) provádí průběžné vyhodnocení údajů ze sledování podle písmene d) a zaznamenává výsledky vyhodnocení údajů sledování způsobem uvedeným v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení, přitom se má za to, že pokud nedojde k takové změně, která by měla vliv na vyhodnocení údajů, odpovídá vyhodnocení poslednímu provedenému záznamu a záznamy údajů z provedeného vyhodnocení sledovaných údajů uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden.

(6) Žadatel na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda zařazeném do titulu integrovaná produkce zeleniny, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace,

• a) pěstuje některý z podporovaného druhu zeleniny uvedený v příloze č. 9 k tomuto nařízení (dále jen „podporovaný druh zeleniny“) v průběhu příslušného kalendářního roku na celé výměře dílu půdního bloku,

• b) používá k výsevu nebo výsadbě pouze osivo nebo sadbu podle zákona o oběhu osiva a sadby, a to v minimálním objemu uvedeném v příloze č. 11 k tomuto nařízení,

• c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, před každým výsevem nebo výsadbou podporovaného druhu zeleniny na dílu půdního bloku odběr vzorku půdy a jeho rozbor za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku,

• d) aplikuje k jednotlivému podporovanému druhu zeleniny hnojiva^10) do výše limitu dusíku na 1 hektar stanoveného v § 7 a v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů,

• e) provede každoročně odběr jednoho vzorku z každého pěstovaného podporovaného druhu zeleniny z každých započatých 20 hektarů dílů půdních bloků způsobilých pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 1; žadatelé, kteří pěstují některý podporovaný druh zeleniny na výměře menší než 0,5 hektaru, přičemž souhrnná výměra dílů půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda zařazených do tohoto titulu nepřesáhne 5 hektarů, odebírají pouze jeden vzorek z převládajícího podporovaného druhu zeleniny podle výměry a

• f) zajistí každoročně rozbor vzorků zeleniny odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene e) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu všech chemických látek uvedených v části A až C přílohy č. 12 k tomuto nařízení a uchovává záznamy o výsledcích rozborů minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden.

(7) Žadatel na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura zařazeném do titulu integrovaná produkce zeleniny, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace,

• a) pěstuje v průběhu příslušného kalendářního roku na celé výměře dílu půdního bloku pouze podporovaný druh zeleniny,

• b) používá k výsadbě podporovaného druhu zeleniny pouze sadbu podle zákona o oběhu osiva a sadby, a to v minimálním objemu uvedeném v příloze č. 11 k tomuto nařízení,

• c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, před každou výsadbou podporovaného druhu zeleniny na dílu půdního bloku odběr vzorku půdy a jeho rozbor za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku,

• d) aplikuje před výsadbou povinně hnůj,

• e) provede každoročně odběr jednoho vzorku pěstovaného podporovaného druhu zeleniny z každých započatých 20 hektarů dílů půdních bloků způsobilých pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 1,

• f) zajistí každoročně rozbor vzorků zeleniny odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene e) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu všech chemických látek uvedených v části A až C přílohy č. 12 k tomuto nařízení a uchovává záznamy o výsledcích rozborů minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

• g) provede ročně nejvýše 2 aplikace herbicidů, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice, a

• h) aplikuje hnojiva^10) do výše limitu dusíku na 1 hektar stanoveného v § 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb.

(8) Žadatel na dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda zařazeném do titulu integrovaná produkce jahodníku, na který v příslušném kalendářním roce podává žádost o poskytnutí dotace,

• a) používá k výsadbě jahodníku pouze sadbu podle zákona o oběhu osiva a sadby, a to v minimálním objemu uvedeném v příloze č. 11 k tomuto nařízení,

• b) provede případnou výsadbu jahodníku pouze na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém byla pěstována předplodina nebo hlavní plodina s meziplodinou, přičemž předplodina nebo meziplodina byla zapravena do půdy jako zelené hnojení,

• c) zajistí prostřednictvím osoby odborně způsobilé, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, před každou výsadbou jahodníku na dílu půdního bloku odběr vzorku půdy a jeho rozbor za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku,

• d) provede odběr alespoň jednoho vzorku jahod z každých započatých 20 hektarů dílů půdních bloků nebo jejich částí způsobilých pro poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 2,

• e) zajistí každoročně rozbor vzorků jahod odebraných v příslušném kalendářním roce podle písmene d) osobou odborně způsobilou, která má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky, za účelem stanovení a zjištění dodržení limitu obsahu všech chemických látek uvedených v části D až F přílohy č. 12 k tomuto nařízení a uchovává záznamy o výsledcích rozborů minimálně po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém byl rozbor proveden,

• f) aplikuje hnojiva^10) do výše limitu dusíku na 1 hektar stanoveného v § 7 nařízení vlády č. 262/2012 Sb.,

• g) zajistí provedení plečkování meziřadí porostu minimálně dvakrát ročně; první plečkování se provádí nejpozději do 31. srpna a druhé plečkování se provádí nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku, podmínka se nevztahuje na díl půdního bloku nebo jeho část, na kterém je použita pěstební technologie s použitím fólií nebo textilií,

• h) zajistí nejpozději do 30. září příslušného kalendářního roku údržbu porostu jahodníku sečením nebo mulčováním,

• i) provede každoročně nejvýše 5 aplikací herbicidů, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice,

• j) provede každoročně nejvýše 4 aplikace insekticidů, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice,

• k) vede a průběžně aktualizuje k příslušnému dílu půdního bloku evidenční kartu provedených agrotechnických operací podle části B přílohy č. 10 k tomuto nařízení a evidenční kartu uchovává minimálně po dobu 10 kalendářních let a

• l) provádí od druhého roku trvání závazku nejpozději do 30. dubna příslušného kalendářního roku odstranění čepelí listů jahodníku; podmínka se nevztahuje na díl půdního bloku nebo jeho část, na kterém byla v období od 1. září do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o poskytnutí dotace podle § 2 písm. c) bodu 2 nebo v příslušném kalendářním roce, provedena výsadba jahodníku.

(9) Na dílu půdního bloku nebo jeho části, na kterém byl porost jahodníku po provedení sklizně, nejdříve však 1. července příslušného kalendářního roku, zlikvidován nebo zapraven do půdy, se splnění podmínky podle odstavce 8 písm. g) a h) nepožaduje.

(10) Žádost o poskytnutí dotace lze podat pouze

• a) na celý díl půdního bloku zařazený do podopatření podle § 2 písm. c) bodu 1, na kterém je v příslušném kalendářním roce pěstován některý z podporovaných druhů zeleniny, nebo

• b) na celý díl půdního bloku nebo jeho část zařazený do podopatření podle § 2 písm. c) bodu 2, na kterém je alespoň v období ode dne podání žádosti o poskytnutí dotace do 30. června příslušného kalendářního roku pěstován jahodník, a to o minimální hustotě 20 000 životaschopných jedinců na 1 hektar.

(11) Žadatel může pro účely odstavce 5 písm. d) bodu 2 využít meteorologickou stanici vybavenou technologií stanovení efektivní sumy teplot a prahových hodnot pro sledování výskytu škodlivých organismů. V případě dosažení prahové hodnoty škodlivého organismu žadatel postupuje podle odstavce 5 písm. d) bodu 2.

(12) Žadatel doloží Fondu kopii

• a) záznamu o výsledcích rozboru podle

• 1. odstavce 5 písm. b) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, a

• 1. odstavce 6 písm. f), odstavce 7 písm. f) nebo odstavce 8 písm. e) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci, a

• b) evidenční karty dílu půdního bloku podle odstavce 5 písm. c) nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci.

§ 16

Zařazení do podopatření ošetřování travních porostů

(1) Žadatel v žádosti o zařazení do podopatření ošetřování travních porostů uvede

• a) seznam jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, které hodlá zařadit do podopatření ošetřování travních porostů, včetně uvedení jednotlivých titulů podle § 2 písm. d) bodů 1 až 10, a

• b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele.

(2) Součástí žádosti o zařazení do podopatření ošetřování travních porostů je geoprostorová informace o dílech půdních bloků, které žadatel uvedl v žádosti. Žadatel u jednotlivých dílů půdních bloků zakreslených v mapě označí titul podle § 2 písm. d) bodů 1 až 10, do kterého na daném dílu půdního bloku žádá o zařazení.

(3) Zařadit do podopatření ošetřování travních porostů lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno

• a) žádné z podopatření uvedených v § 2,

• b) agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., s výjimkou opatření podle § 2 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., nebo

• c) žádné z podopatření uvedených v § 2 nařízení vlády č. 330/2019 Sb.

(4) Minimální výměra pro zařazení do podopatření ošetřování travních porostů činí 2 hektary zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(5) Díl půdního bloku lze zařadit pouze do jednoho titulu

• a) podle § 2 písm. d) bodů 2 až 10, pokud se jedná o díl půdního bloku, který se nachází alespoň z 50 % v oblastech zvláště chráněných území^13), ochranných pásmech národních parků^14), nebo v území náležícím do soustavy Natura 2000^15) a je na něm vymezeno příslušné cenné stanoviště nebo je podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů vymezen jako hnízdní lokalita chřástala polního, podmáčená nebo rašelinná louka, stanoviště modráska, druhově bohatá pastvina nebo suchý stepní trávník a vřesoviště; v případě, že se díl půdního bloku po aktualizaci hranic zvláště chráněných území^13), ochranných pásem národních parků^14) nebo soustavy Natura 2000^15) nadále nenachází ve výše uvedených územích, bude závazek v příslušném titulu podle § 2 písm. d) na příslušném dílu půdního bloku ukončen, přičemž ukončení závazku na daném dílu půdního bloku se nepovažuje za nesplnění podmínek stanovených tímto nařízením,

• b) podle § 2 písm. d) bodů 6 až 9, pokud se jedná o díl půdního bloku, který se nachází mimo území uvedená v písmeni a), a jestliže je daný díl půdního bloku vymezen podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jako hnízdní lokalita chřástala polního, podmáčená nebo rašelinná louka, stanoviště modráska nebo suchý stepní trávník a vřesoviště, nebo

• c) podle § 2 písm. d) bodu 1, pokud se jedná o díl půdního bloku, který se nachází mimo území uvedená v písmeni a), nebo pokud se nachází v území uvedeném v písmeni a) s povolením místně příslušného orgánu ochrany přírody.

§ 17

Intenzita chovu hospodářských zvířat

(1) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření podle § 2 písm. d) musí splňovat každý den kontrolního období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku (dále jen „kontrolní období“) intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 13 k tomuto nařízení nejméně 0,3 velké dobytčí jednotky na 1 hektar trvalého travního porostu obhospodařovaného žadatelem a vedeného v evidenci využití půdy, přičemž do výměry trvalého travního porostu se nezapočítává

• a) výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost zařazeného do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8,

• b) výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost zařazeného do titulu podle § 2 písm. b) bodů 6 až 8 nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, a

• c) výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, který se nachází alespoň z 50 % v oblastech 1. a 2. zóny chráněných krajinných oblastí, v maloplošných zvláště chráněných územích nebo v zónách soustředěné péče o přírodu v národních parcích.

(2) Žadatel po celou dobu zařazení do titulu podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5 a 7 až 10 musí splňovat každý den kontrolního období intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 13 k tomuto nařízení nejvýše 1,15 velké dobytčí jednotky na 1 hektar zařazený v roce podání žádosti o dotaci do titulu podle

• a) § 2 písm. d) bodů 1 až 5 a 7 až 10,

• b) § 2 písm. e) bodů 1 až 6, a to od druhého roku trvání závazku podle § 3 odst. 3, nebo

• c) § 2 písm. b) bodů 1 až 5 a 7 až 12 nařízení vlády č. 80/2023 Sb.

(3) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření podle § 2 písm. d) musí splňovat každý den kontrolního období intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 13 k tomuto nařízení nejvýše 1,5 velké dobytčí jednotky na 1 hektar zemědělské půdy obhospodařované žadatelem a vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura.

(4) Chová-li žadatel v kontrolním období koně, doručí Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku za toto kontrolní období

• a) elektronický opis registru koní v hospodářství vedeného v informačním systému ústřední evidence^16) a

• b) elektronickou deklaraci chovu koní, která je vytvořena na základě údajů z registru koní v hospodářství vedeného v informačním systému ústřední evidence^16); deklarace chovu koní obsahuje údaje o počtu chovaných koní přepočtených na velké dobytčí jednotky podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení a kategorii chovaných koní.

(5) Nedoručí-li žadatel Fondu opis registru koní v hospodářství a deklaraci chovu koní podle odstavce 4 ve stanoveném termínu, koně se při výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat nezohlední, pokud není kontrolou na místě zjištěn stav odůvodňující jejich zohlednění.

(6) Intenzita chovu hospodářských zvířat se za každý den kontrolního období vypočte jako podíl počtu žadatelem chovaných hospodářských zvířat přepočteného na velké dobytčí jednotky podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení k příslušnému dni kontrolního období zjištěného z informačního systému ústřední evidence, popřípadě podle odstavce 4, pokud není kontrolou na místě zjištěno jinak,

• a) a výměry zemědělské půdy vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost k danému dni kontrolního období v případě výpočtu pro účely podmínky uvedené v odstavci 1, přičemž do výměry trvalého travního porostu se nezapočítává výměra dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost

• 1. zařazeného do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8,

• 1. zařazeného do titulu podle § 2 písm. b) bodů 6 až 8 nařízení vlády č. 80/2023 Sb. a

• 1. nacházejícího se alespoň z 50 % v oblastech 1. a 2. zóny chráněných krajinných oblastí, v maloplošných zvláště chráněných územích nebo v zónách soustředěné péče o přírodu v národních parcích

• b) s výjimkou nepasených ustájených zvířat evidovaných na hospodářství nebo stáji evidované na hospodářství žadatele, kterou uvede do žádosti o poskytnutí dotace, a výměry zemědělské půdy vedené v evidenci využití půdy a zařazené v roce podání žádosti o dotaci do titulu podle

• 1. § 2 písm. d) bodů 1 až 5 a 7 až 10,

• 1. § 2 písm. e) bodů 1 až 6, a to od druhého roku trvání závazku podle § 3 odst. 3, nebo

• 1. § 2 písm. b) bodů 1 až 5 a 7 až 12 nařízení vlády č. 80/2023 Sb.,

v případě výpočtu pro účely podmínky uvedené v odstavci 2,

• c) a výměry zemědělské půdy vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura k danému dni kontrolního období v případě výpočtu pro účely podmínky uvedené v odstavci 3.

(7) Podmínka uvedená v odstavci 1 se neuplatní u žadatele, který má zemědělskou kulturu trvalý travní porost zařazenu výlučně do titulu podle § 2 písm. d) bodů 6 až 8.

§ 18

Ponechávání nepokosených ploch

(1) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5 s výměrou nejméně 12 hektarů ponechá každoročně při zemědělském obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům nepokosenou plochu

• a) o rozloze nejméně 3 %, rozlohy dílu půdního bloku způsobilé k poskytnutí dotace,

• b) nejvýše 10 %, rozlohy dílu půdního bloku způsobilé k poskytnutí dotace,

• c) s maximální rozlohou jedné nepokosené plochy, která činí 1 hektar, a

• d) do 15. srpna nebo do 15. září, pokud se jedná o díl půdního bloku podle § 19 odst. 2 písm. a) bodu 1 s termínem seče s odklizením biomasy nebo pastvou do 31. srpna příslušného kalendářního roku, § 19 odst. 3 písm. a) bodu 4 nebo § 19 odst. 4 písm. a) bodu 4, nebo do 15. října, pokud se jedná o díl půdního bloku podle § 19 odst. 5 písm. a) bodu 3 nebo § 19 odst. 6 písm. a) bodu 3, nejpozději však do termínu první seče následujícího kalendářního roku; při posuzování výměry dílu půdního bloku pro účely plnění podmínky uvedené v tomto odstavci se od výměry příslušného dílu půdního bloku uvedené v evidenci využití půdy odečte výměra krajinného prvku podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(2) Podmínka uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na díl půdního bloku zařazený do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodu 1, na kterém

• a) žadatel do 31. července příslušného kalendářního roku provede pastvu, nebo

• b) je v evidenci využití půdy ke dni podání žádosti o poskytnutí dotace evidováno provádění obnovy podle § 9 odst. 6 s datem zahájení obnovy nejpozději ke dni podání žádosti o poskytnutí dotace.

(3) Žadatel může ponechat nepokosenou plochu podle odstavce 1 na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodů 1 až 5 s výměrou nižší než 12 hektarů. V případě dobrovolného ponechání nepokosené plochy se na nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 vztahuje snížení dotace podle § 27 odst. 1 písm. c) bodu 4 nebo § 28 odst. 1 písm. d) bodu 4 obdobně.

(4) Žadatel uvede v žádosti o poskytnutí dotace, zda se jedná o díl půdního bloku podle

• a) odstavce 1, na kterém žadatel ponechá nepokosenou plochu a žádá o poskytnutí dotace za ponechání nepokosené plochy,

• b) odstavce 2, na který nežádá o poskytnutí dotace za ponechání nepokosené plochy, nebo

• c) odstavce 3, na kterém se dobrovolně rozhodl ponechávat nepokosenou plochu, a na který žádá o poskytnutí dotace za ponechání nepokosené plochy.

§ 19

Bližší podmínky provádění podopatření ošetřování travních porostů

(1) Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření ošetřování travních porostů na celé výměře zemědělské půdy s kulturou trvalý travní porost vedené v evidenci využití půdy

• a) aplikuje hnojiva^10) na výměru dílu půdního bloku vedenou v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku nejvýše do limitu uvedeného pro trvalý travní porost v § 7 a v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., přičemž limit aplikovaného množství dusíku se vypočte podle § 7 odst. 5 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., a

• b) nepoužívá ke hnojení upravené kaly^11) a odpadní vody^12).

(2) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny podle § 2 písm. d) bodu 1 každoročně

• a) zajistí

• 1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., za podmínek stanovených v písmenech c) a f), a to sečí s odklizením biomasy nebo pastvou v termínu do 31. července příslušného kalendářního roku nebo v termínu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 61/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření pro oblasti s přírodními omezeními, a

• 1. provedení druhé seče s odklizem biomasy nebo spasení trvalého travního porostu nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku;

seč a pastvu lze kombinovat,

• b) provádí seč v případě údržby trvalého travního porostu sečením od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

• c) provádí v případě údržby trvalého travního porostu pasením likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním do 30 dnů od skončení pastvy, nebo, v případě celoroční pastvy, nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku; tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• d) nepoužívá ke hnojení kejdu^10), s výjimkou kejdy skotu,

• e) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze bodově a

• f) ve zvláště chráněných územích^13), ochranných pásmech národních parků^14) a v oblastech soustavy Natura 2000^15) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu nebo přísev trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody.

(3) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu mezofilní a vlhkomilné louky hnojené podle § 2 písm. d) bodu 2 každoročně

• a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu f), a to tak, že provádí první seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy

• 1. do 30. června příslušného kalendářního roku,

• 1. od 15. června do 31. července příslušného kalendářního roku,

• 1. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

• 1. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku;

stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

• b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

• c) používá ke hnojení pouze hnůj nebo kompost; za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

• d) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

• e) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

• f) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• g) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody, a to pouze bodově a

• h) provádí druhou seč s odklizením biomasy nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.

(4) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené podle § 2 písm. d) bodu 3 každoročně

• a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu f), a to tak, že provádí první seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy

• 1. do 30. června příslušného kalendářního roku,

• 1. od 15. června do 31. července příslušného kalendářního roku,

• 1. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

• 1. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku;

stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

• b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

• c) neaplikuje hnojiva^10); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

• d) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

• e) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

• f) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• g) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově a

• h) provádí druhou seč s odklizením biomasy nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku.

(5) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu horské a suchomilné louky hnojené podle § 2 písm. d) bodu 4 každoročně

• a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu g), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy

• 1. do 31. července příslušného kalendářního roku,

• 1. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku, nebo

• 1. od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

• b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

• c) používá ke hnojení pouze hnůj nebo kompost, za aplikaci hnojiva se nepovažuje vápnění trvalého travního porostu,

• d) aplikuje hnůj nebo kompost^10) povinně jednou za trvání závazku, nejpozději však do čtvrtého roku trvání závazku a zároveň neaplikuje hnůj nebo kompost více než jednou za období trvání závazku; za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat,

• e) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

• f) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

• g) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

• h) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

(6) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu horské a suchomilné louky nehnojené podle § 2 písm. d) bodu 5 každoročně

• a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu f), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy

• 1. do 31. července příslušného kalendářního roku,

• 1. od 15. července do 31. srpna příslušného kalendářního roku, nebo

• 1. od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

• b) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

• c) neaplikuje hnojiva^10); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

• d) provádí případné přepasení nejdříve 15. srpna příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení,

• e) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

• f) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

• g) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

(7) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu trvale podmáčené a rašelinné louky podle § 2 písm. d) bodu 6 každoročně

• a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínky uvedené v písmenu e), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy

• 1. od 15. května do 7. července příslušného kalendářního roku,

• 1. od 15. června do 7. srpna příslušného kalendářního roku,

• 1. od 15. července do 7. září příslušného kalendářního roku, nebo

• 1. od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

• b) provádí seč a odklizení biomasy ručně nesenou nebo ručně vedenou technikou,

• c) neaplikuje hnojiva^10), pomocné půdní látky^17) nebo pomocné rostlinné přípravky^18), za aplikaci hnojiva se nepovažuje vápnění trvalého travního porostu,

• d) neprovádí pastvu zvířat,

• e) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu, odvodnění travního porostu,

• f) neprovádí válení, smykování a vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

• g) neaplikuje herbicidy.

(8) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ochrana modrásků podle § 2 písm. d) bodu 7 každoročně

• a) provádí seč spolu s odklizením biomasy v jednom z následujících termínů, který je pro daný díl půdního bloku stanoven místně příslušným orgánem ochrany přírody v evidenci využití půdy, pouze

• 1. do 10. června příslušného kalendářního roku,

• 1. do 10. června příslušného kalendářního roku a zároveň od 1. září do 30. září příslušného kalendářního roku; v případě vymezení v evidenci využití půdy lze druhou seč nahradit pastvou, nebo

• 1. od 1. září do 30. září příslušného kalendářního roku;

stanovený termín je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

• b) ponechá při seči nepokosenou plochu

• 1. o rozloze nejméně 15 % rozlohy dílu půdního bloku,

• 1. a nejvýše 20 % rozlohy dílu půdního bloku a

• 1. minimálně do termínu následující seče, nejpozději však do termínu první seče následujícího kalendářního roku,

• c) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

• d) neaplikuje hnojiva^10); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

• e) provádí případné přepasení nejdříve 1. října příslušného kalendářního roku, pokud je díl půdního bloku v evidenci využití půdy veden jako vhodný k přepasení, s výjimkou postupu podle písmene a) bodu 2,

• f) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení,

• g) neprovádí mulčování, válení, smykování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody a

• h) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

(9) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ochrana chřástala polního podle § 2 písm. d) bodu 8 každoročně

• a) zajistí zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům za podmínek uvedených v písmenech f) a h), a to tak, že provádí minimálně jednou ročně seč spolu s odklizením biomasy v termínu od 15. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku,

• b) neprovádí seč na jednom dílu půdního bloku více jak jedním žacím strojem najednou,

• c) provádí seč od jednoho okraje dílu půdního bloku ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům,

• d) provádí přepasení travního porostu nejdříve 15. září příslušného kalendářního roku,

• e) může seč nahradit pastvou zvířat, a to v případě, že je tak uvedeno u příslušného dílu půdního bloku v evidenci využití půdy,

• f) provede v případě pastvy zvířat likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním do 30 dnů od skončení pastvy nebo nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku; tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• g) neaplikuje hnojiva^10); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

• h) neprovádí mulčování, válení, smykování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• i) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově a

• j) neprovádí příkrm pasených zvířat, s výjimkou provádění příkrmu na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení.

(10) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu suché stepní trávníky a vřesoviště podle § 2 písm. d) bodu 9 každoročně

• a) zajistí údržbu travního porostu pastvou ovcí nebo koz v jednom z následujících termínů, který je pro příslušný díl půdního bloku stanoven v evidenci využití půdy,

• 1. od 1. dubna do 30. června příslušného kalendářního roku,

• 1. od 1. května do 31. října příslušného kalendářního roku,

• 1. od 15. července do 30. září příslušného kalendářního roku, nebo

• 1. od 1. dubna do 30. června a od 1. srpna do 30. září příslušného kalendářního roku;

stanovený termín pastvy je možno v evidenci využití půdy mezi jednotlivými roky trvání závazku měnit,

• b) může provést pastvu skotem nebo koňmi, a to v případě, že je tak uvedeno u příslušného dílu půdního bloku v evidenci využití půdy, v termínu pastvy podle písmene a) stanoveném pro příslušný díl půdního bloku v evidenci využití půdy,

• c) zajistí přísun dusíku pastvou zvířat podle písmene a) nebo b), a to nejméně ve výši 5 kilogramů dusíku na 1 hektar příslušného dílu půdního bloku zařazeného v tomto titulu, jehož výměra odpovídá stavu v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku,

• d) provádí pastvu zvířat podle písmene a) nebo b) do výše přísunu dusíku nejvýše 50 kilogramů dusíku na 1 hektar příslušného dílu půdního bloku zařazeného v tomto titulu, jehož výměra odpovídá stavu v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku,

• e) může pastvu nahradit sečí, a to v případě, že je tak uvedeno u příslušného dílu půdního bloku v evidenci využití půdy; žadatel v tomto případě není povinen plnit podmínku uvedenou v písmenu c),

• f) zajistí likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním do 30 dnů od skončení pastvy; tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• g) neaplikuje hnojiva^10); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat podle písmene a) nebo b) nebo vápnění trvalého travního porostu,

• h) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu nebo přísev trvalého travního porostu,

• i) neprovádí válení, smykování a vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• j) neprovádí příkrm pasených zvířat; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení a

• k) aplikuje herbicidy povolené v příslušném kalendářním roce k používání v České republice pouze se souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody a pouze bodově.

(11) Žadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu druhově bohaté pastviny podle § 2 písm. d) bodu 10 každoročně

• a) zajistí

• 1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., za podmínek stanovených v písmenech c) a e), a to provedením seče s odklizem biomasy nebo pastvy v termínu do 31. července příslušného kalendářního roku nebo v termínu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 61/2023 Sb., a

• 1. pastvu zvířat do 31. října příslušného kalendářního roku,

• b) zajistí přísun dusíku pastvou zvířat nejméně ve výši 10 kilogramů dusíku na 1 hektar příslušného dílu půdního bloku zařazeného v tomto titulu, jehož výměra odpovídá stavu v evidenci využití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku,

• c) zajistí likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním

• 1. do 30 dnů od skončení pastvy, nebo

• 1. v případě celoroční pastvy nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku;

tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• d) neaplikuje hnojiva^10); za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat nebo vápnění trvalého travního porostu,

• e) neprovádí mulčování, obnovu trvalého travního porostu, přísev trvalého travního porostu nebo vápnění trvalého travního porostu bez souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody,

• f) neprovádí příkrm pasených zvířat, s výjimkou provádění příkrmu na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody, a to pouze v období od 1. dubna do 31. května příslušného kalendářního roku; za příkrm se pro účely tohoto nařízení nepovažuje podávání minerálních lizů a napájení a