Nařízení vlády o pravidlech pro organizaci služebního úřadu

§ 1

Základní ustanovení

(1) Organizační strukturu služebního úřadu tvoří organizační útvary a služební místa, pracovní místa, popřípadě místa, na kterých je vykonávána práce v rámci jiných právních vztahů, (dále jen „systemizované místo“) zařazená v organizačním útvaru nebo mimo organizační útvar.

(2) Organizačním útvarem je oddělení, odbor a sekce. V Ministerstvu zahraničních věcí je organizačním útvarem také zastupitelský úřad.

(3) Systemizovaným místem zařazeným mimo organizační útvar je zejména místo člena vlády, náměstka člena vlády, vedoucího služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis.

§ 2

Systemizovaná místa

(1) Systemizovaná místa zařazená v organizačním útvaru zpravidla obsahují související správní činnosti nebo práce.

(2) Systemizované místo, které je

• a) služebním místem, obsahuje správní činnosti, jejichž výkon se na něm požaduje, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu správních činností zařazena nejnáročnější správní činnost,

• b) pracovním místem, obsahuje práce, jejichž výkon se na něm požaduje, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce,

• c) služebním místem představeného, se zřizuje v čele organizačního útvaru, ve kterém se vykonává státní služba, nebo v čele služebního úřadu, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu správních činností zařazena nejnáročnější správní činnost vykonávaná v organizačním útvaru nebo ve služebním úřadu, v jehož čele představený stojí,

• d) pracovním místem vedoucího zaměstnance, se zřizuje v čele organizačního útvaru, ve kterém se nevykonává státní služba, nebo v čele služebního úřadu, a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu prací ve veřejných službách a správě zařazena nejnáročnější práce vykonávaná v organizačním útvaru nebo ve služebním úřadu, v jehož čele vedoucí zaměstnanec stojí.

Organizační útvary

§ 3

(1) Oddělení lze zřídit, bude-li tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy.

(2) Nebude-li ve služebním úřadu průměrný počet systemizovaných míst tvořících oddělení po zaokrouhlení na celé číslo nižší než 6, oddělení lze zřídit, bude-li tvořeno alespoň 4 systemizovanými místy. Do výpočtu průměrného počtu systemizovaných míst tvořících oddělení se nezahrnují systemizovaná místa zařazená v oddělení podle § 6 odst. 2 a § 7 odst. 2 a v organizačním útvaru podle § 8, je-li oddělením.

(3) Vedoucí oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády je bezprostředně podřízen řediteli odboru, vedoucímu zastupitelského úřadu, vrchnímu řediteli sekce, státnímu tajemníkovi, nejvyššímu státnímu tajemníkovi nebo členovi vlády. Vedoucí oddělení v jiném služebním úřadu je bezprostředně podřízen řediteli odboru, řediteli sekce, vedoucímu služebního úřadu nebo jeho zástupci, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis.

§ 4

(1) Odbor lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 13 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení.

(2) Nebude-li ve služebním úřadu průměrný počet systemizovaných míst tvořících odbor po zaokrouhlení na celé číslo nižší než 13, odbor lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 9 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení nebo alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení a alespoň 2 systemizovaných míst bezprostředně podřízených řediteli odboru. Do výpočtu průměrného počtu systemizovaných míst tvořících odbor se nezahrnují systemizovaná místa zařazená v odboru podle odstavce 3, § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 a v organizačním útvaru podle § 8, je-li odborem.

(3) Odbor, který je

• a) pracovištěm plnícím úkoly v užším územním rozsahu, než je rozsah územní působnosti služebního úřadu, nebo součástí takového pracoviště,

• b) součástí služebního úřadu s jinou než celostátní působností, nebo

• c) součástí služebního úřadu, jehož organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jeho čele,

lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 9 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení nebo alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení a alespoň 2 systemizovaných míst bezprostředně podřízených řediteli odboru.

(4) Ředitel odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády je bezprostředně podřízen vrchnímu řediteli sekce, státnímu tajemníkovi, nejvyššímu státnímu tajemníkovi nebo členovi vlády. Ředitel odboru v jiném služebním úřadu je bezprostředně podřízen řediteli sekce, vedoucímu služebního úřadu nebo jeho zástupci, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis.

§ 5

(1) Sekci lze zřídit, bude-li tvořena alespoň 40 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů nebo alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce nebo řediteli sekce. Do minimálního počtu systemizovaných míst ředitelů odborů nebo vedoucích oddělení se nezahrnuje systemizované místo toho, kdo stojí v čele kanceláře vrchního ředitele sekce nebo kanceláře ředitele sekce, je-li kancelář vrchního ředitele sekce nebo kancelář ředitele sekce oddělením.

(2) Sekci, v jejímž čele je nejvyšší státní tajemník nebo státní tajemník, lze zřídit i tehdy, bude-li tvořena nižším počtem systemizovaných míst, než jaký je stanoven v odstavci 1.

(3) Vrchní ředitel sekce je bezprostředně podřízen členovi vlády nebo vedoucímu Úřadu vlády. Ředitel sekce je bezprostředně podřízen vedoucímu služebního úřadu nebo jeho zástupci, zřizuje-li toto systemizované místo jiný právní předpis.

§ 6

(1) Zastupitelský úřad má postavení odboru. Ustanovení § 4 o minimálním počtu systemizovaných míst se na zastupitelský úřad nepoužije.

(2) Zastupitelský úřad lze členit na oddělení. Ustanovení § 3 o minimálním počtu systemizovaných míst se na oddělení zastupitelského úřadu nepoužije.

(3) Vedoucí zastupitelského úřadu je bezprostředně podřízen vrchnímu řediteli sekce.

§ 7

(1) Kabinet člena vlády má postavení odboru. Ustanovení § 4 o minimálním počtu systemizovaných míst se na kabinet člena vlády nepoužije.

(2) Kabinet člena vlády lze členit na oddělení. Ustanovení § 3 o minimálním počtu systemizovaných míst se na oddělení kabinetu člena vlády nepoužije.

(3) Ředitel kabinetu člena vlády je v ministerstvu a v Úřadu vlády bezprostředně podřízen členovi vlády.

(4) Součástí kabinetu člena vlády jsou pracovní místa poradců a zaměstnanců, kteří vykonávají další činnosti náležící do působnosti kabinetu člena vlády.

(5) Počet pracovních míst zařazených v kabinetu člena vlády se stanoví proporcionálně ve vztahu k celkovému počtu systemizovaných míst ve služebním úřadu a s přihlédnutím k rozsahu působnosti služebního úřadu.

§ 8

(1) V ministerstvu a v Úřadu vlády se zpravidla zřizuje kancelář člena vlády, která je organizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu člena vlády při výkonu jeho řídící činnosti a při výkonu jeho funkce člena vlády. Ten, kdo je v čele kanceláře člena vlády, je zpravidla bezprostředně podřízen členovi vlády.

(2) Ve služebním úřadu, v jehož čele není člen vlády, se zpravidla zřizuje kancelář vedoucího služebního úřadu, která je organizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu vedoucího služebního úřadu při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře vedoucího služebního úřadu, je zpravidla bezprostředně podřízen vedoucímu služebního úřadu.

(3) V ministerstvu a v Úřadu vlády je možné zřídit kancelář vrchního ředitele sekce, která je organizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu vrchního ředitele sekce při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře vrchního ředitele sekce, je bezprostředně podřízen vrchnímu řediteli sekce.

(4) V sekci pro státní službu je možné zřídit kancelář nejvyššího státního tajemníka, která je organizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu nejvyššího státního tajemníka při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře nejvyššího státního tajemníka, je bezprostředně podřízen nejvyššímu státnímu tajemníkovi.

(5) V ministerstvu a v Úřadu vlády je možné zřídit kancelář státního tajemníka, která je organizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu státního tajemníka při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře státního tajemníka, je bezprostředně podřízen státnímu tajemníkovi.

(6) V jiném služebním úřadu je možné zřídit kancelář ředitele sekce, která je organizačním útvarem zejména zabezpečujícím podporu ředitele sekce při výkonu jeho řídící činnosti. Ten, kdo je v čele kanceláře ředitele sekce, je bezprostředně podřízen řediteli sekce.

§ 10

Název organizačního útvaru obsahuje označení „oddělení“, „odbor“ nebo „sekce“. Není-li možné nebo vhodné toto označení v názvu organizačního útvaru uvést, v organizační struktuře služebního úřadu se u takového organizačního útvaru uvede, jakému organizačnímu útvaru služebního úřadu odpovídá.

§ 11

(1) Státnímu tajemníkovi je podřízen organizační útvar, který zajišťuje organizační věci státní služby, správu služebních, pracovněprávních a jiných právních vztahů, jejichž předmětem je práce, a odměňování.

(2) Státnímu tajemníkovi může být dále podřízen organizační útvar, který plní průřezové úkoly pro všechny oblasti působnosti služebního úřadu nebo úkoly související s organizačním, majetkovým, ekonomickým, technickým nebo jiným obdobným zabezpečením činnosti služebního úřadu.

Charakteristika služebního místa

§ 11a

(1) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu služebního místa obsahuje

• a) identifikační číslo služebního místa podle informačního systému o státní službě nebo identifikační číslo služebního místa podle provozního informačního systému služebního úřadu,

• b) označení služebního úřadu a organizačního útvaru,

• c) údaj o oboru nebo oborech státní služby,

• d) údaj o platové třídě a

• e) kód nejnáročnější správní činnosti a její citaci podle katalogu správních činností nebo označení nejnáročnější správní činnosti neuvedené v katalogu správních činností; kód nejnáročnější správní činnosti včetně citace nejnáročnější správní činnosti nebo označení nejnáročnější správní činnosti se uvede pro každý obor státní služby.

(2) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu služebního místa může dále obsahovat

• a) údaj o době trvání služebního místa,

• b) údaj o pracovišti nebo služebním působišti,

• c) údaj o požadovaném vzdělání, stanovil-li služební orgán, že služební místo lze obsadit státním zaměstnancem nebo osobou, která dosáhla nižšího vzdělání, než je pro uvedené služební místo stanoveno zákonem o státní službě jako předpoklad vzdělání,

• d) údaj o zákazu konkurence, je-li pro služební místo stanoven,

• e) údaj o požadavku státního občanství České republiky, je-li pro služební místo stanoven,

• f) údaj o požadavku oboru nebo odborného zaměření vzdělání, je-li pro služební místo stanoven,

• g) údaj o požadavku úrovně znalosti cizího jazyka, je-li pro služební místo stanoven,

• h) údaj o požadavku způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací, je-li pro služební místo stanoven,

• i) údaj o požadavku délky předchozího výkonu státní služby nebo činností obdobných, je-li pro služební místo stanoven,

• j) údaj o jiném požadavku potřebném pro výkon státní služby, je-li pro služební místo stanoven,

• k) údaj o tom, že je služební místo financováno z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu, a

• l) další údaje podle specifik služebního úřadu.

(3) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, obsahuje ostatní správní i jiné činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, přičemž se označí

• a) činnosti vykonávané v podmínkách spojených s neuropsychickou zátěží a pravděpodobným rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížným výkonem státní služby včetně míry neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví,

• b) činnosti vykonávané ve ztíženém pracovním prostředí,

• c) činnosti vykonávané v noční době a

• d) činnosti zařazené do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví podle právního předpisu upravujícího ochranu veřejného zdraví.

(4) Charakteristika služebního místa v části týkající se popisu činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, může dále obsahovat

• a) údaj o činnostech, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování, a

• b) další údaje podle specifik služebního úřadu.

(5) Charakteristika obsazeného služebního místa může dále zahrnovat část týkající se popisu povinností spojených s výkonem činností, které se na služebním místě požadují. Charakteristika služebního místa může v části uvedené ve větě první obsahovat

• a) údaj o oprávnění k zastupování představeného včetně označení služebního místa představeného a rozsahu činností, v němž zástupce představeného zastupuje,

• b) údaj o rozsahu způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací,

• c) údaj o oprávnění ke zpracovávání osobních údajů a údaj o podmínkách a rozsahu tohoto oprávnění,

• d) údaj o podpisovém oprávnění a údaj o podmínkách a rozsahu tohoto oprávnění a

• e) další údaje podle specifik služebního úřadu.

(6) Správní činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, se stanoví v souladu s působností služebního úřadu a s přihlédnutím k její organizaci a dělbě mezi organizační útvary služebního úřadu.

§ 11b

Služební orgán předloží charakteristiku služebního místa, vyzve-li k tomu Ministerstvo vnitra nebo příslušný ústřední správní úřad v souvislosti s předkládáním návrhu systemizace nebo jejích změn anebo návrhů organizační struktury služebního úřadu nebo jejích změn, nebo vyzve-li k tomu správní orgán při postupu ve věcech služebních vztahů.

§ 12

Přechodné ustanovení

Služební úřad uvede svou organizační strukturu do souladu s tímto nařízením do dne 30. června 2015.

§ 13

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

Mgr. Sobotka v. r.

Ministr vnitra:

v z. Mgr. Herman v. r.

ministr kultury