Nařízení vlády o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh

§ 1

Předmět úpravy

(1) Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1) a upravuje technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, které musí splňovat při uvedení na trh, podmínky a postupy při jejich dodávání na trh nebo uvádění do provozu a způsoby posuzování shody.

(2) Toto nařízení se vztahuje na tyto výrobky určené k posuzování shody podle § 4 zákona (dále jen „výrobky“):

• a) zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,

• b) bezpečnostní, ovládací a regulační přístroje, které jsou určeny k použití mimo prostředí s nebezpečím výbuchu, ale jsou nutné pro bezpečné fungování výrobků nebo k jejich fungování přispívají, a

• c) součásti určené k zabudování do výrobků.

(3) Toto nařízení se nevztahuje na:

• a) zdravotnické prostředky určené k použití v lékařském prostředí,

• b) zařízení a ochranné systémy, u nichž nebezpečí výbuchu vyplývá pouze z přítomnosti výbušnin nebo chemicky nestabilních látek,

• c) zařízení určená k použití v domácnostech a prostředí, které není určené k podnikání, kde se může prostředí s nebezpečím výbuchu vytvořit jen výjimečně pouze jako výsledek náhodného úniku topného plynu,

• d) osobní ochranné prostředky, jejichž shoda se posuzuje podle jiného právního předpisu^2),

• e) námořní plavidla a mobilní pobřežní objekty, včetně zařízení na palubě těchto plavidel nebo objektů,

• f) dopravní prostředky, které jsou určeny výhradně pro přepravu cestujících letecky, po silnici nebo železnici nebo po vodních cestách, jakož i dopravní prostředky určené k přepravě zboží letecky, po veřejné silnici nebo železnici nebo po vodních cestách, s výjimkou vozidel určených k použití v prostředích s nebezpečím výbuchu a

• g) zařízení sloužící k výrobě zbraní, střeliva nebo vojenského materiálu.

§ 2

Vymezení pojmů

V tomto nařízení se rozumí

• a) výrobcem rovněž osoba, která vyrábí výrobek nebo si nechává výrobek navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek používá pro vlastní potřebu,

• b) zařízením stroje, přístroje, pevná nebo mobilní zařízení, ovládací součásti a jejich přístrojové vybavení a detekční nebo preventivní ochranné systémy, které jsou určeny pro výrobu, přenos, akumulaci, měření, regulaci a přeměnu energie nebo zpracovávání materiálu a které jsou schopny způsobit výbuch v důsledku svých vlastních potenciálních zdrojů vznícení,

• c) ochrannými systémy přístroje jiné než součásti zařízení, které jsou určeny k bezprostřednímu potlačení počátečního stadia výbuchu nebo k omezení rozsahu účinků výbuchu a které jsou dodávány na trh samostatně a používány jako nezávislé systémy,

• d) součástmi prvky, které jsou důležité pro bezpečné fungování zařízení a ochranných systémů, avšak nemají nezávislou funkci,

• e) výbušným prostředím směs hořlavých látek v podobě plynů, par, mlhy nebo prachu se vzduchem při atmosférických podmínkách, ve které se po vznícení rozšíří hoření do celé nespálené směsi,

• f) prostředím s nebezpečím výbuchu prostředí, které se může stát výbušným v důsledku místních a provozních podmínek,

• g) skupinou zařízení I zařízení určená k použití v podzemních částech dolů a v těch částech povrchových zařízení těchto dolů, které mohou být ohroženy důlním plynem nebo hořlavým prachem, zahrnující kategorie zařízení M 1 a M 2, stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

• h) skupinou zařízení II zařízení určená k použití v ostatních místech, která mohou být ohrožena výbušným prostředím, zahrnující kategorie zařízení 1, 2 a 3, stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

• i) kategorií zařízení klasifikace zařízení v rámci každé skupiny zařízení stanovená v příloze č. 1 k tomuto nařízení a vymezující požadovanou úroveň ochrany, která musí být zaručena,

• j) určeným použitím použití výrobku předepsané výrobcem začleněním příslušného zařízení do konkrétní skupiny a kategorie zařízení nebo poskytnutím veškerých informací, které jsou nezbytné pro bezpečné fungování ochranného systému, přístroje nebo součásti.

§ 3

Technické požadavky na výrobky

Základními technickými požadavky na výrobky jsou základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Splnění základních technických požadavků se prokazuje posuzováním shody.

§ 4

Dodávání na trh a uvádění do provozu

(1) Výrobky mohou být dodávány na trh a uváděny do provozu pouze tehdy, pokud za předpokladu správné instalace, údržby a užívání k určenému účelu jsou splněny požadavky tohoto nařízení.

(2) Na veletrzích, výstavách a při obdobném předvádění lze předvádět výrobky, které nejsou ve shodě s tímto nařízením, pokud je z viditelného označení jasné, že tyto výrobky nejsou ve shodě s tímto nařízením a že nemohou být dodávány na trh a uváděny do provozu, dokud je výrobce neuvede do shody. Při předvádění musí být přijata bezpečnostní opatření pro zajištění ochrany osob.

§ 5

Výrobce

(1) Při uvádění výrobků na trh nebo jejich využívání pro vlastní potřebu výrobce zajistí, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu se základními technickými požadavky, vypracuje technickou dokumentaci stanovenou v přílohách č. 3 až 9 k tomuto nařízení a provede nebo nechá provést postup posuzování shody podle § 10.

(2) Pokud byl soulad se základními technickými požadavky postupem posuzování shody prokázán, vypracuje výrobce

• a) k výrobku, který není součástí, EU prohlášení o shodě a umístí na výrobek označení CE a

• b) k součásti písemné osvědčení o shodě podle § 10 odst. 3.

(3) Výrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.

(4) Výrobce zajistí, aby bylo na výrobcích, které uvedl na trh, uvedeno číslo typu nebo dávky, sériové číslo anebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku. U výrobků, které výrobce uvedl na trh a které nejsou součástí, výrobce zajistí, aby nesly zvláštní označení ochrany proti výbuchu a případně další označení a údaje stanovené v bodě 1.0.5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(5) Výrobce uvede na výrobku v jazyce srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování. Adresa pro doručování musí být adresou místa, na kterém lze výrobce skutečně zastihnout.

(6) Výrobce zajistí, aby byla ke každému výrobku přiložena kopie EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě. V případech, kdy se jednomu konečnému uživateli dodává větší množství výrobků najednou, může být celá dávka nebo zásilka opatřena jedinou kopií tohoto dokumentu. Výrobce dále zajistí, aby byly k výrobku přiloženy jasné a srozumitelné návody a bezpečnostní informace v českém jazyce.

(7) Výrobce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků výrobků dodávaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která výrobek představuje. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení rizika, které představuje výrobek vzhledem k výrobcem stanovenému účelu použití. Výrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících výrobků a výrobků, které stáhl z oběhu, a průběžně o tom informuje distributory.

§ 6

Zplnomocněný zástupce

Zplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh.

§ 7

Dovozce

(1) Před uvedením výrobku na trh dovozce zajistí, aby výrobce provedl postup posuzování shody uvedený v § 10, vypracoval technickou dokumentaci, aby výrobek případně nesl označení CE, aby k němu bylo přiloženo EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě a požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 4 a 5.

(2) Dovozce zajistí, aby byly k výrobku přiloženy návody a bezpečnostní informace v českém jazyce.

(3) Dovozce po dobu 10 let od uvedení výrobku na trh uchovává kopii EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě pro potřeby orgánu dozoru a zajišťuje, aby orgánu dozoru byla na jeho žádost předložena technická dokumentace.

(4) Dovozce uvede na výrobku v jazyce srozumitelném konečným uživatelům a orgánu dozoru, nebo, není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování.

(5) Dovozce provádí za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů zkoušky vzorků výrobků dodávaných na trh a jiná potřebná šetření, je-li to potřebné vzhledem k rizikům, která výrobek představuje. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení rizika, které představuje výrobek vzhledem k výrobcem stanovenému účelu použití. Dovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících výrobků a výrobků, které stáhl z oběhu, a průběžně o tom informuje distributory.

§ 8

Distributor

Distributor před dodáním výrobku na trh ověří, zda

• a) výrobek nese označení CE, je-li požadováno,

• b) je k výrobku přiloženo EU prohlášení o shodě nebo osvědčení o shodě a požadované doklady a návody a bezpečnostní informace v českém jazyce a

• c) výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v § 5 odst. 4 a 5 a v § 7 odst. 4.

§ 9

Doba pro identifikaci hospodářského subjektu

Hospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání výrobku na trh uchovává údaje, pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekt, který mu výrobek dodal nebo kterému výrobek dodal.

§ 10

Postupy posuzování shody

(1) K posouzení shody zařízení a, je-li to nezbytné, přístrojů uvedených v § 1 odst. 2 písm. b), se použijí tyto postupy:

• a) pro skupiny zařízení I a II, kategorie zařízení M 1 a 1, postup EU přezkoušení typu (modul B) stanovený v příloze č. 3 k tomuto nařízení ve spojení s některým z těchto postupů:

• 1. shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu (modul D) stanovená v příloze č. 4 k tomuto nařízení, nebo

• 1. shoda s typem založená na ověřování výrobků (modul F) stanovená v příloze č. 5 k tomuto nařízení,

• b) pro skupiny zařízení I a II, kategorie zařízení M 2 a 2:

• 1. u spalovacích motorů a elektrických zařízení těchto skupin a kategorií postup EU přezkoušení typu (modul B) stanovená v příloze č. 3 k tomuto nařízení ve spojení s některým z těchto postupů:

• 1.1. shoda s typem založená na interním řízení výroby a zkoušení výrobků pod dohledem (modul C1) stanovená v příloze č. 6 k tomuto nařízení, nebo

• 1.2. shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobků (modul E) stanovená v příloze č. 7 k tomuto nařízení,

• 1. u ostatních zařízení těchto skupin a kategorií interní řízení výroby (modul A) stanovené v příloze č. 8 k tomuto nařízení a předání technické dokumentace stanovené v bodě 2 přílohy č. 8 k tomuto nařízení oznámenému subjektu, který bez zbytečného odkladu potvrdí její příjem a dokumentaci si ponechá,

• c) pro skupinu zařízení II, kategorii zařízení 3, interní řízení výroby (modul A) stanovené v příloze č. 8 k tomuto nařízení,

• d) pro skupiny zařízení I a II lze kromě postupů podle písmen a), b) nebo c) rovněž použít shodu založenou na ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G) stanovenou v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(2) U ochranných systémů se pro posuzování shody použije postup podle odstavce 1 písm. a) nebo d).

(3) Postupy podle odstavce 1 se použijí i pro součásti, s výjimkou umístění označení CE a vypracování EU prohlášení o shodě. Výrobce vydá písemné osvědčení o shodě, které prohlašuje shodu součástí s požadavky stanovenými tímto nařízením a které udává jejich charakteristiky a způsob, jak musí být zabudovány do zařízení nebo ochranných systémů, aby byly splněny základní technické požadavky, které platí pro dokončená zařízení nebo ochranné systémy.

(4) Pokud jde o bezpečnostní hlediska stanovená v bodě 1.2.7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, je vedle postupů posuzování shody uvedených v odstavcích 1 a 2 možné použít také postup stanovený v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

(5) Dokumenty a korespondence vztahující se k postupům posuzování shody uvedeným v odstavcích 1 až 4 se vypracují v českém jazyce.

§ 11

Předpoklad shody

(1) Pokud je výrobek ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, které se výrobku týkají a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že je ve shodě se základními technickými požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

(2) Pokud neexistují harmonizované normy, zveřejní Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ve Věstníku Úřadu informaci o existujících českých technických normách a jiných dokumentech, které předepisují technické požadavky, které má výrobek splňovat (dále jen „technická specifikace“), které jsou pokládány za vhodné pro správné provedení základních technických požadavků.

§ 12

EU prohlášení o shodě

(1) EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění základních technických požadavků.

(2) EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru stanoveného v příloze č. 10 k tomuto nařízení, obsahuje prvky stanovené v postupech posuzování shody stanovených v přílohách č. 3 až 9 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení o shodě se přeloží do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské unie, v němž se výrobek uvádí nebo dodává na trh.

(3) Pokud se na výrobek vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie stanovících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, včetně odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.

§ 13

Umisťování označení CE, identifikačních čísel oznámených subjektů a jiných označení

(1) Označení CE, které se umísťuje před uvedením výrobku na trh, se umístí na výrobek nebo jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, označení CE se umístí na obal a průvodní dokumenty.

(2) Identifikační číslo oznámeného subjektu, který se účastnil posuzování shody s typem založené na zabezpečování kvality výrobního procesu stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení (modul D), posuzování shody s typem založené na ověřování výrobků stanovené v příloze č. 5 k tomuto nařízení (modul F), posuzování shody s typem založené na zabezpečování kvality výrobků stanovené v příloze č. 7 k tomuto nařízení (modul E) nebo posuzování shody založené na ověřování každého jednotlivého výrobku stanovené v příloze č. 9 k tomuto nařízení (modul G), připojuje za označení CE oznámený subjekt nebo podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce.

(3) Za označením CE a případně identifikačním číslem oznámeného subjektu následují zvláštní označení ochrany proti výbuchu [image omitted], značky skupiny a kategorie zařízení a případně i další označení a údaje stanovené v bodě 1.0.5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(4) Za označením CE a označeními, značkami a údaji uvedenými v odstavci 3, případně za identifikačním číslem oznámeného subjektu, může být umístěna jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko nebo použití.

(5) Výrobky, které jsou navrženy pro určité výbušné prostředí, musí být označeny tomu odpovídajícím způsobem.

§ 14

Formální nedostatky

Za formální nedostatek se považuje, pokud

• a) označení CE bylo umístěno v rozporu s čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, s § 15 zákona nebo s § 13 odst. 1,

• b) označení CE, je-li požadováno, nebylo umístěno,

• c) zvláštní označení ochrany proti výbuchu [image omitted], značky skupiny a kategorie zařízení a další označení a údaje byly umístěny v rozporu s bodem 1.0.5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení nebo nebyly umístěny,

• d) identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s § 13 nebo nebylo umístěno,

• e) výrobek není provázen EU prohlášením o shodě nebo případně osvědčením o shodě,

• f) EU prohlášení o shodě nebo případně osvědčení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,

• g) technická dokumentace chybí nebo je neúplná,

• h) informace uvedené v § 5 odst. 5 nebo v § 7 odst. 4 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné, nebo

• i) nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 6 zákona nebo v § 8 zákona nebo v § 5 nebo v § 7.

§ 15

Přechodná ustanovení

(1) Výrobky splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, mohou být nadále dodávány na trh a uváděny do provozu, pokud byly uvedeny na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

(2) Platné certifikáty a jiné dokumenty, které osvědčují zjištěné skutečnosti a které byly vydané notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 23/2003 Sb., zůstávají v platnosti a považují se za certifikáty a jiné dokumenty podle tohoto nařízení.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, se zrušuje.

§ 17

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2016.

Předseda vlády:

Mgr. Sobotka v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

Ing. Mládek, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 116/2016 Sb.

KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ SKUPIN ZAŘÍZENÍ DO KATEGORIÍ

• 1. Skupina zařízení I

• a) Kategorie zařízení M 1 zahrnuje zařízení, která jsou navržena a v případě potřeby doplňkově vybavena zvláštními prostředky ochrany tak, aby byla schopna provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovala velmi vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie jsou určena k použití v podzemních částech dolů a v těch částech povrchových instalací těchto dolů, které jsou ohroženy důlním plynem nebo hořlavým prachem.

Zařízení této kategorie musí zůstat funkční ve výbušném prostředí i v případě výjimečných událostí týkajících se zařízení, zejména musí být vybaveno takovými prostředky ochrany, aby

• 1. v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajistil požadovanou úroveň ochrany nejméně 1 další nezávislý prostředek ochrany, nebo

• 1. požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.