Vyhláška o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní nebo štěpné látky

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a upravuje typové schválení některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravu radioaktivní nebo štěpné látky.

§ 2

Pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) hodnotou A1 hodnota aktivity radioaktivní látky zvláštní formy uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo stanovená postupem podle bodů 3 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce a užívaná ke stanovení mezí aktivity pro účely přepravy,

• b) hodnotou A2 hodnota aktivity radioaktivní látky jiné než zvláštní formy uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo stanovená postupem podle bodů 3 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce a užívaná ke stanovení mezí aktivity pro účely přepravy,

• c) omezujícím systémem uspořádání štěpných látek v obalovém souboru nebo uspořádání částí obalového souboru způsobem nezbytným k zajištění podkritického stavu,

• d) zádržným systémem uspořádání částí obalového souboru způsobem nezbytným k zabránění úniku radioaktivní nebo štěpné látky,

• e) kontejnerem zařízení pro přepravu balených nebo nebalených výrobků jedním nebo více způsoby dopravy bez překládání jednotlivých položek jeho obsahu, které je opatřeno stálým uzávěrem, je dostatečně odolné pro opakované použití a je vybaveno zařízením umožňujícím manipulaci, zejména překládání mezi dopravními prostředky z jednoho druhu dopravy na druhý; kontejnery se dělí na

• 1. malý kontejner, který má všechny vnější rozměry menší než 1,5 m nebo jehož vnitřní objem není větší než 3 m^3,

• 1. střední kontejner pro nebalené látky nebo předměty, kterým je mechanicky přenosný obal, jehož odolnost proti namáhání při manipulaci a přepravě je ověřena zkouškami a vnitřní objem není větší než 3 m^3,

• 1. velký kontejner, kterým je kontejner nesplňující definice uvedené v bodech 1 a 2,

• f) přepravním obalovým souborem ochranná schránka používaná jediným přepravcem jako jedna manipulační jednotka k usnadnění dopravy jedné nebo více radioaktivních zásilek,

• g) dodávkou všechny radioaktivní zásilky nebo obalové soubory nebo náklad radioaktivních nebo štěpných látek předávané přepravcem k dopravě,

• h) výlučným použitím použití dopravního prostředku nebo velkého kontejneru jediným přepravcem, jehož instrukcemi se řídí všechny nakládky a vykládky v průběhu celé přepravy,

• i) látkou s nízkou hmotnostní aktivitou radioaktivní látka, jejíž vlastní hmotnostní aktivita je přirozeně omezená, nebo radioaktivní látka, jejíž průměrná hmotnostní aktivita byla úmyslně omezena,

• j) nízce toxickým radionuklidovým zdrojem emitujícím záření alfa (dále jen „alfa zářič s nízkou toxicitou“) přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, ^235U, ^238U, ^232Th, ^228Th a ^230Th obsažené v rudách nebo ve fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo jiné radionuklidové zdroje emitující záření alfa (dále jen „alfa zářič“) s poločasem přeměny kratším než 10 dnů,

• k) maximálním normálním provozním tlakem maximální přetlak, který může vzniknout v zádržném systému za období 1 roku při teplotě a slunečním ozáření, které odpovídá okolním podmínkám při přepravě za předpokladu nevyužití ventilace, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozní kontroly během přepravy,

• l) neozářeným thoriem thorium, které obsahuje nejvýše 1 × 10^-7 g ^233U na gram ^232Th,

• m) neozářeným uranem uran, který obsahuje nejvýše 2 × 10^3 Bq plutonia na gram ^235U, nejvýše 9 × 10^6 Bq štěpných produktů na gram ^235U a nejvýše 5 × 10^-3 g ^236U na gram ^235U,

• n) uranem

• 1. přírodní uran, včetně chemicky separovaného, ve kterém se vyskytují izotopy uranu v množství přibližně 99,28 hmotnostních procent ^238U, přibližně 0,72 hmotnostních procent ^235U a též nepatrný hmotnostní podíl ^234U,

• 1. ochuzený uran s menším hmotnostním podílem ^235U, než má přírodní uran; v ochuzeném uranu se také vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl ^234U,

• 1. obohacený uran s vyšším hmotnostním podílem ^235U než 0,72 hmotnostních procent; v obohaceném uranu se rovněž vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl ^234U,

• o) běžnými podmínkami přepravy podmínky, při nichž nedojde k radiační mimořádné události,

• p) normálními podmínkami přepravy podmínky, při nichž dojde k radiační mimořádné události simulované zkouškami podle bodů 19 až 25 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce,

• q) podmínkami nehody při přepravě podmínky, při nichž dojde k radiační mimořádné události simulované zkouškami podle bodů 26 až 37 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 3

Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky vyžadující povolení, klasifikace radioaktivních nebo štěpných látek a požadavky kladené na radioaktivní nebo štěpné látky

[K § 9 odst. 4 písm. a) a b) atomového zákona]

(1) Přepravou vyžadující povolení podle § 9 odst. 4 písm. a) nebo b) atomového zákona je přeprava

• a) jaderného paliva a

• b) radioaktivní zásilky radioaktivní látky zvláštní formy o aktivitě vyšší než 3 × 10^3 hodnoty A1, radioaktivní látky jiné než zvláštní formy o aktivitě vyšší než 3 × 10^3 hodnoty A2 nebo radioaktivní látky o aktivitě vyšší než 1 000 TBq podle toho, která z uvedených hodnot je nižší, s výjimkou přepravy podle odstavce 2 písm. c).

(2) Přepravou vyžadující povolení podle § 9 odst. 4 písm. a) nebo b) atomového zákona a v případě mezinárodní přepravy také povolení příslušného orgánu státu, kterého se přeprava týká, je přeprava

• a) radioaktivní nebo štěpné látky obsahující radionuklidy, jejichž hodnoty A1 a A2 neuvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce byly stanoveny výpočtem podle bodů 3 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• b) radioaktivní nebo štěpné látky obsažené v nástroji nebo výrobku a obsahující radionuklidy, jejichž hodnoty pro vyjmutí dodávky uvedené ve sloupci 5 tabulky č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce byly nahrazeny hodnotami vypočtenými podle principů a metodik uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce,

• c) radioaktivní zásilky radioaktivní látky zvláštní formy o aktivitě vyšší než 3 × 10^3 hodnoty A1, radioaktivní látky jiné než zvláštní formy o aktivitě vyšší než 3 × 10^3 hodnoty A2 nebo radioaktivní látky o aktivitě vyšší než 1 000 TBq podle toho, která z uvedených hodnot je nižší, v obalovém souboru typu B(M),

• d) radioaktivní nebo štěpné látky v obalovém souboru typu B(M), který není konstruován pro rozsah teplot od minus 40 °C do plus 70 °C nebo který je konstruován tak, aby bylo umožněno občasné kontrolované větrání,

• e) radioaktivní nebo štěpné látky plavidlem k tomu určeným,

• f) štěpné látky podle bodu 17 písm. f) přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• g) štěpných látek, je-li hodnota součtu indexů bezpečné podkritičnosti radioaktivních zásilek v jednom dopravním prostředku nebo přepravním kontejneru vyšší než 50, a

• h) povrchově kontaminovaného předmětu skupiny SCO-III.

(3) Klasifikace radioaktivních nebo štěpných látek a radioaktivních zásilek a požadavky na ně kladené jsou uvedeny v bodech 1 a 8 až 34 přílohy č. 3 k této vyhlášce a v části I přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 3a

Rozhodnutí o povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky

(K § 21 odst. 3 atomového zákona)

(1) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky uvede odkaz na požadavky mezinárodních smluv týkajících se přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, jimiž je Česká republika vázána. V souladu s těmito požadavky uvede

• a) unikátní identifikační číslo přepravy přidělené Úřadem,

• b) poučení, že rozhodnutí nezbavuje přepravce povinnosti dodržovat požadavky státu, do kterého nebo přes jehož území je přeprava radioaktivní nebo štěpné látky realizována,

• c) způsob dopravy a jeho případné omezení, omezení týkající se typu dopravních prostředků a kontejnerů a nezbytné pokyny pro plánovanou cestu,

• d) dodatečné provozní kontroly požadované pro přípravu, nakládku, přepravu, vykládku a manipulaci s radioaktivní zásilkou, které musí provést přepravce nebo jím určený subjekt, včetně zvláštních požadavků na umístění radioaktivní zásilky na dopravním prostředku při přepravě pro bezpečný odvod tepla nebo udržení bezpečné podkritičnosti,

• e) odkaz na informace poskytnuté žadatelem týkající se použití obalového souboru nebo opatření, která je třeba provést před zahájením přepravy,

• f) odkaz na rozhodnutí o schválení typu výrobku nebo jiná relevantní rozhodnutí vztahující se k přepravě vydaná příslušnými orgány jiného státu, byla-li taková rozhodnutí vydána,

• g) podrobný popis radioaktivního obsahu s uvedením jeho fyzikální a chemické formy, celkové aktivity a aktivit různých nuklidů, je-li to důvodné, včetně jakýchkoli omezení, která nemusí být zřejmá z povahy obalového souboru; uvedení, zda se jedná o radioaktivní látku zvláštní formy, radioaktivní látku s malou rozptýlitelností, nebo o štěpnou látku splňující požadavky jednoho z písmen a) až f) bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce (dále jen „vyjmutá štěpná látka“), je-li to důvodné,

• h) odkaz na schválený havarijní řád a

• i) odkaz na program systému řízení.

(2) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky uvede zvláštní podmínky týkající se způsobu provádění jednotlivých druhů přeprav, a to

• a) pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky za zvláštních podmínek

• 1. specifikaci obalového souboru, který má být k přepravě použit, odkazem na výkresy nebo popis konstrukčního typu, včetně reprodukovatelného vyobrazení vzhledu o maximálních rozměrech 21 cm x 30 cm znázorňující složení radioaktivní zásilky, stručný popis částí obalového souboru a materiálů použitých k jeho výrobě, přibližnou hmotnost a vnější rozměry obalového souboru,

• 1. pro obalový soubor obsahující štěpnou látku hodnotu indexu bezpečné podkritičnosti (CSI), odkaz na dokumentaci, která prokazuje bezpečnou podkritičnost radioaktivní zásilky, zvláštní vlastnosti, na jejichž základě se při hodnocení kritičnosti předpokládá nepřítomnost vody v určitých prázdných prostorech, je-li to důvodné, povolenou hodnotu pro změnu výpočtu násobení neutronů předpokládanou v posouzení kritičnosti jako výsledek skutečných měření vlastností ozářené štěpné látky, je-li to důvodné, a rozsah okolních teplot, pro který byla přeprava za zvláštních podmínek povolena,

• 1. zdůvodnění přepravy za zvláštních podmínek včetně uvedení požadavků právních předpisů, které nelze splnit,

• 1. popis zvláštních podmínek pro přepravu nahrazující požadavky právních předpisů, které nelze splnit, a

• 1. ustanovení týkající se teplotních podmínek v okolí obalového souboru při přepravě za zvláštních podmínek, pokud nejsou vlastnosti obalového souboru v souladu s požadavky právních předpisů na jeho tepelnou odolnost,

• b) pro přepravu štěpné látky

• 1. popis zádržného systému,

• 1. hodnotu indexu bezpečné podkritičnosti (CSI),

• 1. odkaz na dokumentaci, která prokazuje bezpečnou podkritičnost radioaktivní zásilky,

• 1. zvláštní vlastnosti, na jejichž základě se při hodnocení kritičnosti předpokládá nepřítomnost vody v určitých prázdných prostorech, je-li to důvodné,

• 1. povolenou hodnotu pro změnu výpočtu násobení neutronů předpokládanou v posouzení kritičnosti jako výsledek skutečných měření vlastností ozářené štěpné látky, je-li to důvodné, a

• 1. rozsah okolních teplot, pro který byla přeprava povolena,

• c) pro přepravu štěpné látky podle bodu 17 písm. f) přílohy č. 3 k této vyhlášce

• 1. popis vyjmuté štěpné látky,

• 1. popis veškerých omezení pro vyjmutou štěpnou látku a

• 1. odkaz na dokumentaci prokazující, že přepravovaná radioaktivní látka splňuje požadavky na vyjmutou štěpnou látku uvedené v bodech 72 písm. a), 82 písm. a), 83 písm. b) a 84 písm. b) části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a bodu 17 písm. f) přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• d) pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky obsahující radionuklidy, jejichž hodnoty A1 a A2 neuvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce byly stanoveny výpočtem podle bodů 3 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• 1. odkaz na výpočet hodnot aktivity radioaktivní látky A1 a A2 ke stanovení mezí aktivity a

• 1. odůvodnění nepoužití hodnot stanovených v tabulce č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• e) pro přepravu radioaktivních látek obsažených v nástrojích nebo výrobcích a obsahujících radionuklidy, jejichž hodnoty pro vyjmutí dodávky uvedené ve sloupci 5 tabulky č. 2 přílohy č. 3 k této vyhlášce byly nahrazeny hodnotami vypočtenými podle principů a metodik uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce,

• 1. identifikaci nástroje nebo výrobku a jeho popis,

• 1. popis konstrukčního typu nástroje nebo výrobku,

• 1. specifikaci radionuklidů obsažených v nástroji nebo výrobku a schválené hodnoty pro vyjmutí dodávky a

• 1. odkaz na výpočet individuálních dávek pracovníka přepravy a reprezentativní osoby a kolektivních dávek za běžných podmínek a normálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravě, založený na realistických scénářích přepravy dodávky v souladu s principy a metodikami uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce,

• f) pro povolení přepravy radioaktivní nebo štěpné látky v obalovém souboru typu B(M), který není konstruován pro rozsah teplot od minus 40 °C do plus 70 °C nebo který je konstruován tak, aby bylo umožněno občasné kontrolované větrání,

• 1. výčet požadavků na obalové soubory typu B(U), které obalový soubor B(M) nesplňuje, a

• 1. rozsah okolních teplot, pro které byla přeprava povolena,

• g) pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky plavidlem k tomu určeným

• 1. popis předem určeného umístění radioaktivní zásilky nebo dodávky radioaktivních zásilek, případně ostatního nákladu, v plavidle a

• 1. seznam kvalifikovaných osob v oblasti přepravy radioaktivních nebo štěpných látek určených k dohledu nad dopravou a veškerými nakládkami, překládkami a vykládkami.

§ 4

Obalový soubor k přepravě, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky

[K § 9 odst. 4 písm. a) a b) atomového zákona]

(1) Požadavky na určení typu obalového souboru k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky v závislosti na radioaktivním obsahu radioaktivní zásilky jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Typy obalových souborů k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky a příslušných radioaktivních zásilek jsou

• a) obalový soubor pro vyjmutou zásilku a vyjmutá zásilka,

• b) obalový soubor typu IP-1 a průmyslová zásilka typu IP-1,

• c) obalový soubor typu IP-2 a průmyslová zásilka typu IP-2,

• d) obalový soubor typu IP-3 a průmyslová zásilka typu IP-3,

• e) obalový soubor typu A a radioaktivní zásilka typu A,

• f) obalový soubor typu B(U) a radioaktivní zásilka typu B(U),

• g) obalový soubor typu B(M) a radioaktivní zásilka typu B(M) a

• h) obalový soubor typu C a radioaktivní zásilka typu C.

(3) Obalový soubor k přepravě radioaktivní látky, která není štěpnou látkou, musí v závislosti na svém typu splňovat požadavky části I přílohy č. 1 k této vyhlášce v tomto rozsahu

• a) každý obalový soubor požadavky bodů 6 až 17 a požadavky bodů 18 až 20, pokud je určen k letecké přepravě,

• b) obalový soubor pro vyjmuté zásilky požadavky bodu 21,

• c) obalový soubor typu IP-1, IP-2 a IP-3 požadavky bodů 22 až 29,

• d) obalový soubor pro přepravu 0,1 kg a více hexafluoridu uranu požadavky bodů 30 až 32 nebo požadavky bodu 33,

• e) obalový soubor typu A požadavky bodů 34 až 50,

• f) obalový soubor typu B(U) požadavky bodů 51 až 65,

• g) obalový soubor typu B(M) požadavky bodů 66 a 67 a

• h) obalový soubor typu C požadavky bodů 68 až 71.

(4) Obalový soubor k přepravě štěpné látky musí v závislosti na svém typu splňovat požadavky odstavce 3 písm. a) až h) a dále požadavky bodů 72 až 85 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce. Požadavky bodů 72 až 85 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce se nevztahují na radioaktivní zásilky v dodávce, která obsahuje pouze vyjmuté štěpné látky.

(5) Obalový soubor typu S ke skladování radioaktivní nebo štěpné látky a obalový soubor typu D k ukládání radioaktivní nebo štěpné látky musí v závislosti na svém typu splňovat požadavky přílohy č. 2 k této vyhlášce.

§ 5

Požadavky na obsah dokumentace pro povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

Dokumentace pro povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky obsažené v nástroji nebo výrobku a obsahující radionuklidy, pro něž byly hodnoty pro vyjmutí dodávky nahrazeny hodnotami vypočtenými podle principů a metodik uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce, musí pro výpočet individuálních dávek pracovníka přepravy a reprezentativní osoby a kolektivních dávek za běžných podmínek přepravy, normálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravě obsahovat údaje o

• a) předpokládaném použití nástroje nebo výrobku a radionuklidech v něm obsažených,

• b) maximální aktivitě radionuklidů obsažených v nástroji nebo výrobku,

• c) maximálním příkonu dávkového ekvivalentu na povrchu a ve vzdálenosti 1 m od nástroje nebo výrobku,

• d) chemické a fyzikální formě radionuklidů obsažených v nástroji nebo výrobku,

• e) konstrukci nástroje nebo výrobku, zejména zádržného systému a stínění záření radionuklidů obsažených v nástroji nebo výrobku,

• f) použitém systému řízení včetně zajištění jakosti a toho, že nástroj nebo výrobek je vyroben podle specifikací konstrukčního typu,

• g) kontrolním postupu k ověření, že meze aktivity radionuklidů a příkony dávkového ekvivalentu deklarované pro nástroj nebo výrobek nejsou překračovány, a

• h) nejvyšším počtu nástrojů nebo výrobků, které mají být přepravovány v jedné dodávce a ročně.

§ 6

Způsob určení a nejvyšší přípustné hodnoty přepravního indexu, indexu bezpečné podkritičnosti, nefixované kontaminace a příkonu dávkového ekvivalentu a způsob určení kategorie radioaktivní zásilky

[K § 141 odst. 3 písm. a) atomového zákona]

(1) Způsob určení

• a) přepravního indexu pro radioaktivní zásilku, přepravní obalový soubor, kontejner, nebalenou látku s nízkou hmotnostní aktivitou skupiny LSA-I nebo nebalený povrchově kontaminovaný předmět skupiny SCO-I je uveden v bodech 23 a 24 přílohy č. 4 k této vyhlášce,

• b) indexu bezpečné podkritičnosti pro

• 1. dodávku, kontejner a přepravní obalový soubor je uveden v bodu 25 přílohy č. 4 k této vyhlášce a

• 1. radioaktivní zásilku je uveden v bodech 83 až 85 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a

• c) kategorie radioaktivní zásilky je uveden v bodu 29 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Nejvyšší přípustné hodnoty přepravního indexu, indexu bezpečné podkritičnosti a příkonu dávkového ekvivalentu na povrchu a v dané vzdálenosti od něj pro radioaktivní zásilku, přepravní obalový soubor a dopravní prostředek jsou uvedeny v bodech 26 až 28, 66 až 69 a 73 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(3) Nejvyšší přípustné hodnoty nefixované kontaminace pro radioaktivní zásilku, přepravní obalový soubor a dopravní prostředek jsou uvedeny v bodech 8, 9, 13 a 14 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 7

Technické a organizační podmínky přepravy a dopravy radioaktivní nebo štěpné látky

[K § 141 odst. 3 písm. b) atomového zákona]

(1) Technické a organizační podmínky, které musí být splněny

• a) před první a před každou další přepravou radioaktivní nebo štěpné látky, jsou uvedeny v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k této vyhlášce,

• b) k zajištění přepravy jednotlivých druhů radioaktivních zásilek, jsou uvedeny v bodech 4 až 22 přílohy č. 4 k této vyhlášce,

• c) k bezpečnému oddělení radioaktivních zásilek, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících radioaktivní nebo štěpné látky a některých nebalených látek od pracovníků přepravy, obyvatelstva, nevyvolaného fotografického filmu a jiných nebezpečných věcí během přepravy a skladování při přepravě, jsou uvedeny v bodech 62 a 63 přílohy č. 4 k této vyhlášce,

• d) k bezpečnému umístění dodávky radioaktivních zásilek na nebo v dopravním prostředku a při skladování při přepravě, jsou uvedeny v bodech 64 až 67 přílohy č. 4 k této vyhlášce a

• e) k bezpečnému vzájemnému oddělení skupin radioaktivních zásilek obsahujících štěpné látky během přepravy a skladování při přepravě, jsou uvedeny v bodech 68 až 70 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Další požadavky k zajištění bezpečné přepravy jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a to pokud se vztahují na

• a) přepravní doklady a značení obecně, v bodech 45 až 61,

• b) přepravu po železnici a silnici, v bodech 71 až 74,

• c) přepravu plavidly, v bodech 75 a 76,

• d) leteckou přepravu, v bodech 77 až 79 a

• e) ostatní náležitosti přepravy, v bodech 80 až 87.

§ 8

Požadavky na obsah, jazykové provedení a dostupnost dokumentace nezbytné k přepravě a dopravě radioaktivní nebo štěpné látky

[K § 141 odst. 3 písm. c) atomového zákona]

(1) Požadavky na

• a) náležitosti popisu dodávky v přepravním dokladu jsou uvedeny v bodu 46 přílohy č. 4 k této vyhlášce,

• b) přepravní dokumentaci jsou uvedeny v bodech 47 až 53 přílohy č. 4 k této vyhlášce a

• c) dokumentaci a provozní předpisy, jejichž dostupnost musí zajistit přepravce dopravci a které musí mít dopravce k dispozici, jsou uvedeny v bodech 54 až 56 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Při přeshraniční přepravě podle § 9 odst. 4 písm. d) atomového zákona musí dokumentace doprovázející přepravu obsahovat také vyplněné příslušné standardní dokumenty uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce, a to při přepravě

• a) radioaktivního odpadu standardní dokumenty A-1 a A-4a a též standardní dokument A-5, jedná-li se o přepravu na základě společného povolení více přeshraničních přeprav, a

• b) vyhořelého jaderného paliva standardní dokumenty B-1 a B-4a a též standardní dokument B-5, jedná-li se o přepravu na základě společného povolení více přeshraničních přeprav.

§ 9

Způsob, rozsah a lhůty vyrozumění správních orgánů o dopravě

[K § 141 odst. 3 písm. d) atomového zákona]

Způsob, rozsah a lhůty k vyrozumění

• a) Úřadu a příslušného orgánu státu, kterého se mezinárodní doprava týká, jsou uvedeny v bodech 57 až 60 přílohy č. 4 k této vyhlášce a

• b) dopravce přepravcem o nutných opatřeních při dopravě jsou uvedeny v bodech 54 až 56 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 10

Způsob označování, vzhled a způsob užívání bezpečnostních značek k označování radioaktivní zásilky, kontejneru a dopravního prostředku k přepravě

[K § 141 odst. 3 písm. e) atomového zákona]

(1) Způsob označování radioaktivní zásilky a přepravního obalového souboru UN čísly a pojmenováním podle tabulky č. 1 přílohy č. 3 k této vyhlášce je uveden v bodech 30 až 37 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Způsob užívání bezpečnostních značek k označování radioaktivní zásilky, přepravního obalového souboru a kontejneru je uveden v bodech 38 a 39 přílohy č. 4 k této vyhlášce. Způsob vyplnění těchto bezpečnostních značek je uveden v bodech 40 až 42 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(3) Způsob užívání velkých bezpečnostních značek a tabulek k označování kontejneru a dopravního prostředku je uveden v bodech 43 a 44 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(4) Vzhled a rozměry třílistého symbolu radioaktivity, bezpečnostních značek, velkých bezpečnostních značek a tabulek jsou uvedeny na obrázcích č. 1 až 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 11

Výrobky podléhající schválení typu výrobku

(K § 137 odst. 6 atomového zákona)

(1) Schválení typu výrobku podléhá obalový soubor určený pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky, včetně radioaktivního odpadu, a to obalový soubor

• a) typu IP-1, IP-2, IP-3 a A pro přepravu štěpné látky, s výjimkou vyjmuté štěpné látky,

• b) pro přepravu 0,1 kg a více hexafluoridu uranu; v případě mezinárodní přepravy radioaktivní zásilky podle bodu 33 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce je nutné také schválení typu příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká,

• c) typu B(U), B(M) a C pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky; v případě mezinárodní přepravy radioaktivní zásilky typu B(M) podle bodu 66 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce je nutné také schválení typu příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká,

• d) pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky vyžadující vícestranné schválení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

• e) typu D určený k ukládání vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu vzniklého jeho přepracováním a

• f) typu S určený ke skladování radioaktivní nebo štěpné látky, včetně radioaktivního odpadu, a to pro radioaktivní látku zvláštní formy, jejíž aktivita převyšuje hodnotu A1, nebo pro radioaktivní látku jiné než zvláštní formy, jejíž aktivita převyšuje hodnotu A2.

(2) Schválení typu výrobku podléhá

• a) radioaktivní látka zvláštní formy, která má vlastnosti uvedené v bodech 1 až 3 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce, a

• b) radioaktivní látka s malou rozptýlitelností, která má vlastnosti uvedené v bodu 4 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce; v případě mezinárodní přepravy je nutné také schválení typu příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká.

§ 12

Dokumentace k žádosti o schválení typu výrobku, zkoušky nebo výpočty a analýzy a obsah jejich dokumentace

[K § 138 odst. 6 písm. a) a b) atomového zákona]

(1) Rozsah, náplň a způsob provedení zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu radioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky jsou uvedeny v části II přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(2) Dokumentace k žádosti o schválení typu radioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky je dokumentace zkoušek výrobků nebo dokumentace výpočtů, bezpečnostních rozborů a analýz s jejich nezávislým ověřením (dále jen „dokumentace zkoušek“). Dokumentace k žádosti o schválení typu výrobku je tvořena u

• a) obalových souborů dokumentací zkoušek podle bodů 13 až 37 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ obalového souboru s vyhodnocením výsledků v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce; vyhodnocení výsledků dokládá splnění požadavků stanovených pro daný typ obalového souboru v § 4 odst. 3 až 5,

• b) radioaktivní látky zvláštní formy dokumentací zkoušek podle bodů 4 až 11 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce s vyhodnocením výsledků v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce; vyhodnocení výsledků dokládá splnění požadavků bodů 1 až 3 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce a

• c) radioaktivní látky s malou rozptýlitelností dokumentací zkoušek podle bodů 3 a 12 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce s vyhodnocením výsledků v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce; vyhodnocení výsledků dokládá splnění požadavků bodu 4 části I přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 13

Požadavky na oprávněnou právnickou osobu provádějící zkoušky a nezávislé ověření zkoušek nebo výpočtů a analýz k žádosti o schválení typu výrobku

[K § 138 odst. 6 písm. c) atomového zákona]

(1) Právnická osoba, která provádí zkoušky pro schválení typu radioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky, musí

• a) mít pracoviště vybavené pro provádění zkoušek podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ výrobku,

• b) mít zpracovány postupy pro provádění zkoušek podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ výrobku,

• c) mít pracovníky vyškolené pro provádění zkoušek podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce příslušných pro daný typ výrobku,

• d) mít zaveden systém řízení a

• e) být nezávislá na žadateli.

(2) Právnická osoba, která provádí výpočty a analýzy nebo nezávislá ověření těchto výpočtů a analýz místo zkoušek příslušných pro daný typ radioaktivní látky zvláštní formy, radioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo obalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky, musí v souladu s body 1 a 2 části II přílohy č. 1 k této vyhlášce

• a) použít k takovým výpočtům a analýzám nebo nezávislému ověřování těchto výpočtů a analýz výpočtový program zabezpečující dostatečnou přesnost a správnost výsledků,

• b) mít pracovníky vyškolené pro provádění příslušných výpočtů a analýz nebo nezávislých ověřování těchto výpočtů a analýz,

• c) mít zaveden systém řízení a

• d) být při provádění nezávislého ověřování výpočtů a analýz nezávislá na žadateli.

§ 14

Vzory standardních dokumentů v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva

(K § 143 odst. 4 atomového zákona)

Vzory standardních dokumentů používaných v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 15

Oznámení

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

§ 16

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 379/2016 Sb.

POŽADAVKY A ZKUŠEBNÍ POSTUPY KE SCHVALOVÁNÍ TYPU

ČÁST I

I. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ NEBO ŠTĚPNÉ LÁTKY, OBALOVÉ SOUBORY A RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY

I.1. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ NEBO ŠTĚPNÉ LÁTKY

I.1.1. Požadavky na radioaktivní látku zvláštní formy

• 1. Radioaktivní látka zvláštní formy musí mít nejméně jeden rozměr větší než 5 mm.

• 1. Radioaktivní látka zvláštní formy musí být takové povahy nebo musí být tak zkonstruována, aby pro ni platilo, že

• a) nepraskne nebo se nerozdrtí v průběhu zkoušek na náraz nebo tlak podle bodů 5 a 6 nebo podle bodu 9 písm. a) a v průběhu zkoušek na ohyb podle bodu 7 části II,

• b) neroztaví se nebo se nerozptýlí při tepelných zkouškách podle bodu 8 nebo 9 písm. b) části II a

• c) aktivita vody při zkoušce vyluhovatelnosti podle bodů 10 a 11 části II nepřekročí 2 kBq nebo u uzavřených radionuklidových zdrojů rychlost objemového úniku při zkoušce hodnotící objemový únik nepřekročí přípustnou mez podle ISO 9978:2020(E).

• 1. Jestliže je součástí radioaktivní látky zvláštní formy hermetická schránka, musí být vyrobena tak, aby ji bylo možné otevřít pouze destrukcí.

I.1.2. Požadavky na radioaktivní látku s malou rozptýlitelností

• 1. Pro celkové množství radioaktivní látky s malou rozptýlitelností v radioaktivní zásilce musí platit, že

• a) hodnota příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné radioaktivní látky nepřekročí hodnotu 10 mSv/hod,

• b) po provedení zkoušek podle bodů 36 a 37 části II nepřekročí aktivita uvolněných aerosolů, ve formě plynné nebo ve formě pevných částic až do aerodynamického ekvivalentu průměru 100 µm, hodnotu 100 A2; pro každou zkoušku může být použit zvláštní vzorek a

• c) po provedení zkoušky podle bodu 3 části II nepřekročí aktivita vody hodnotu 100 A2; při této zkoušce musí být zohledněno poškození v důsledku zkoušek podle písmene b).

I.1.3. Požadavky na vyjmutou štěpnou látku

• 1. Vyjmutá štěpná látka podle bodu 17 písm. f) přílohy č. 3 k této vyhlášce musí být podkritická bez nutnosti řízení a kontroly nahromadění za podmínek

• a) bodu 72 písm. a),

• b) odpovídajících požadavkům na hodnocení souboru radioaktivních zásilek za normálních podmínek přepravy podle bodu 83 písm. b) a za podmínek nehody při přepravě podle bodu 84 písm. b) a

• c) bodu 82 písm. a) pro radioaktivní zásilky přepravované letecky.

I.2. OBECNÉ POŽADAVKY NA OBALOVÉ SOUBORY A RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby jí bylo možno

• a) snadno a bezpečně přepravovat s ohledem na její hmotnost, objem a tvar a

• b) v průběhu přepravy na nebo v dopravním prostředku zajistit.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby

• a) zdvihací prvky na radioaktivní zásilce byly funkční a v případě jejich poruchy nebylo ohroženo plnění jiných požadavků této vyhlášky a

• b) byly splněny bezpečnostní faktory pro případ zvedání radioaktivní zásilky trhem.

• 1. Zdvihací prvky, příchytky, úchyty a jakákoliv jiná zařízení na vnějším povrchu radioaktivní zásilky použitelná k jejímu zvedání musí být zkonstruovány tak, aby udržely celou její hmotnost v souladu s požadavky bodu 7. Není-li požadavek věty první splněn, musí být odstranitelné nebo musí být jejich použití po dobu přepravy jinak znemožněno.

• 1. Obalový soubor musí být v proveditelné míře zkonstruován bez vystupujících částí a musí mít snadno dekontaminovatelný vnější povrch.

• 1. Vnější povrch radioaktivní zásilky musí být v proveditelné míře zkonstruován tak, aby se na něm nesrážela a neudržovala voda.

• 1. Zařízení přepravované spolu s radioaktivní zásilkou nesmí snižovat její bezpečnost.

• 1. 1. Radioaktivní zásilka musí za běžných podmínek přepravy a při opakovaném použití odolat vlivům zrychlení, vibrací a rezonancí z vibrací tak, aby

• a) nebyla snížena účinnost uzávěrů nádob radioaktivní zásilky,

• b) nedošlo k narušení její celistvosti a

• c) nedošlo k uvolnění nebo ztrátě matic, šroubů nebo jiných upevňovacích prvků.

• 1. Konstrukční typ radioaktivní zásilky musí zohlednit procesy stárnutí.

• 1. Materiál obalového souboru a každá část obalového souboru musí být vůči sobě navzájem i vůči obsahu radioaktivní zásilky fyzikálně a chemicky kompatibilní; zohledněna musí být i změna jejich vlastností ozářením.

• 1. Uzávěr, kterým by mohl unikat radioaktivní obsah, musí být chráněn před neoprávněnou manipulací.

• 1. Konstrukční typ radioaktivní zásilky musí zohlednit teplotu a tlak vnějšího prostředí za běžných podmínek přepravy.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby za běžných podmínek přepravy a při maximální projektované aktivitě jejího radioaktivního obsahu bylo zajištěno stínění, při kterém příkon dávkového ekvivalentu na libovolném místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilky nepřekročí hodnoty uvedené v bodech 16, 27 a 28 přílohy č. 4 k této vyhlášce, při zohlednění bodů 66 písm. b) a 73 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

• 1. Konstrukční typ radioaktivní zásilky musí zohlednit i další nebezpečné vlastnosti radioaktivní nebo štěpné látky podle bodu 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

I.3. DODATEČNÉ POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY PŘEPRAVOVANÉ LETECKY

• 1. Teplota přístupného povrchu radioaktivní zásilky určené k letecké přepravě nesmí překročit 50 °C při okolní teplotě 38 °C; přitom se nepřihlíží ke slunečnímu ozáření.

• 1. Radioaktivní zásilka určená k letecké přepravě musí být zkonstruována tak, aby při vystavení teplotám od mínus 40 °C do plus 55 °C nebyla narušena celistvost zádržného systému.

• 1. Radioaktivní zásilka určená k letecké přepravě musí vydržet vnitřní tlak odpovídající nejméně tlakovému rozdílu způsobenému maximálním normálním provozním tlakem zvýšeným o 95 kPa, aniž by došlo k úniku nebo rozptýlení radioaktivního obsahu.

I.4. POŽADAVKY NA VYJMUTÉ ZÁSILKY

• 1. Vyjmutá zásilka musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 6 až 17, požadavky bodu 35, pokud obsahuje vyjmutou štěpnou látku, a požadavky bodů 18 až 20, pokud je určena k letecké přepravě.

I.5. POŽADAVKY NA PRŮMYSLOVÉ ZÁSILKY

I.5.1. Požadavky na typ IP-1

• 1. Radioaktivní zásilka typu IP-1 musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 6 až 17 a 35 a požadavky bodů 18 až 20, pokud je určena k letecké přepravě.

I.5.2. Požadavky na typ IP-2

• 1. Radioaktivní zásilka typu IP-2 musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky na typ IP-1 podle bodu 22 a aby provedením zkoušek podle bodů 22 a 23 části II nedošlo k

• a) ztrátě nebo rozptýlení radioaktivního obsahu a

• b) nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu.

I.5.3. Požadavky na typ IP-3

• 1. Radioaktivní zásilka typu IP-3 musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky na typ IP-1 podle bodu 22 a požadavky bodů 36 až 48.

I.5.4. Alternativní požadavky na typ IP-2 a typ IP-3

• 1. Radioaktivní zásilka může být používána jako typ IP-2, pokud

• a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 22,

• b) je zkonstruována tak, aby splňovala požadavky pro skupinu obalů I nebo II podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí - Vzorové předpisy, a

• c) provedením zkoušek stanovených pro skupinu obalů I a II nedošlo k

• 1. ztrátě nebo rozptýlení radioaktivního obsahu a

• 1. nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu.

• 1. Přemístitelná cisterna může být používána jako typ IP-2 a typ IP-3, pokud

• a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 22,

• b) je zkonstruována tak, aby

• 1. splňovala požadavky Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí - Vzorové předpisy nebo jiné požadavky zaručující stejnou nebo vyšší úroveň ochrany a

• 1. odolala zkušebnímu tlaku 265 kPa, a

• c) je zkonstruována tak, že dodatečné stínění, kterým je opatřena,

• 1. odolá statickému a dynamickému napětí z manipulací za běžných podmínek přepravy a

• 1. zabrání nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu.

• 1. Jiná než přemístitelná cisterna může být používána jako typ IP-2 a typ IP-3 pro přepravu látek skupiny LSA-I a LSA-II, jak je uvedeno v tabulce č. 1 přílohy č. 4 k této vyhlášce, pokud

• a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 22,

• b) je zkonstruována tak, aby

• 1. splňovala relevantní požadavky Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)^2) nebo jiné požadavky zaručující stejnou nebo vyšší úroveň ochrany a

• 1. odolala zkušebnímu tlaku 265 kPa, a

• c) je zkonstruována tak, že dodatečné stínění

• 1. odolá statickému a dynamickému napětí z manipulací za běžných podmínek přepravy a

• 1. zabrání nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě jejího vnějšího povrchu.

• 1. Trvale uzavíratelný kontejner může být používán jako typ IP-2 a typ IP-3 pokud

• a) je jeho radioaktivní obsah omezen na pevné látky,

• b) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 22 a

• c) je zkonstruován tak, aby splňoval požadavky podle ISO 1496-1:2013(E) s výjimkou rozměrů a nosnosti. Provedením zkoušek podle věty první a při zrychlení za běžných podmínek přepravy nesmí dojít

• 1. ke ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahu a

• 1. k nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě vnějšího povrchu kontejneru.

• 1. Kovový kontejner střední velikosti pro volně ložený náklad může být používán jako typ IP-2 a typ IP-3, pokud

• a) splňuje požadavky na typ IP-1 podle bodu 22 a

• b) je zkonstruován tak, aby splňoval požadavky pro skupinu obalů I a II podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí - Vzorové předpisy. Provedením zkoušek podle věty první, ale pádovou zkouškou provedenou nejvíce poškozující orientací zkoušeného kontejneru, nesmí dojít

• 1. ke ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahu a

• 1. k nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě vnějšího povrchu kontejneru.

I.6. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY OBSAHUJÍCÍ HEXAFLUORID URANU

• 1. Radioaktivní zásilka určená k přepravě hexafluoridu uranu musí splňovat požadavky této vyhlášky týkající se radioaktivních a štěpných vlastností přepravované látky. S výjimkou případů podle bodu 33 musí být hexafluorid uranu v množství větším než 0,1 kg balen a přepravován v souladu s požadavky ISO 7195:2020(E) a požadavky bodů 31 a 32.

• 1. Radioaktivní zásilka určená pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu musí být zkonstruována tak, aby

• a) odolala tlakové zkoušce podle bodu 18 části II bez úniku a bez nepřípustného napětí, jak je uvedeno v ISO 7195:2020(E), s výjimkou případů podle bodu 33,

• b) odolala zkoušce volným pádem podle bodu 22 části II bez ztráty či rozptýlení hexafluoridu uranu a

• c) odolala tepelné zkoušce podle bodu 28 části II bez roztržení zádržného systému, s výjimkou případů podle bodu 33.

• 1. Radioaktivní zásilka určená pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu nesmí být opatřena zařízením ke snižování tlaku.

• 1. Radioaktivní zásilka určená pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu, která

• a) je zkonstruována podle požadavků jiných norem než ISO 7195:2020(E) zaručujících stejnou nebo vyšší úroveň jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

• b) odolá bez úniku a bez nepřípustného napětí tlakové zkoušce podle bodu 18 části II jen při zkušebním tlaku menším než 2,76 MPa, nebo

• c) je zkonstruována na obsah 9000 kg nebo více hexafluoridu uranu a nesplňuje požadavky bodu 31 písm. c),

může být použita k přepravě, pouze pokud byl její typ schválen Úřadem a v případě mezinárodní přepravy také příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká; ostatní požadavky bodů 30 až 32 musí být splněny.

I.7. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU A

• 1. Radioaktivní zásilka typu A musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 6 až 17, 35 až 50 a požadavky bodů 18 až 20, pokud je určena k letecké přepravě.

• 1. Nejmenší vnější celkový rozměr radioaktivní zásilky nesmí být menší než 10 cm.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být na vnějším povrchu vybavena prvkem umožňujícím umístění obtížně porušitelné plomby nebo pečeti, jejíž nedotčenost dokazuje, že radioaktivní zásilka nebyla neoprávněně otevřena.

• 1. Připevňovací prvek nebo prvky radioaktivní zásilky musí být projektovány tak, aby síly v nich vznikající za normálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravě neohrozily plnění jiných požadavků této vyhlášky.

• 1. Konstrukční typ radioaktivní zásilky musí zohlednit možnost vystavení částí obalového souboru teplotám od mínus 40 °C do plus 70 °C. Zvláštní pozornost musí být v případě kapalných obsahů věnována teplotám pod bodem mrazu a potenciálnímu znehodnocení materiálu obalového souboru v teplotním rozsahu od mínus 40 °C do plus 70 °C.

• 1. Pro konstrukční typ a technologie zpracování materiálu a výroby obalového souboru mohou být použity národní, zahraniční nebo mezinárodní normy nebo právní předpisy, pokud při použití obalového souboru k přepravě zajišťují stejnou nebo vyšší úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné události jako stanoví atomový zákon a jeho prováděcí právní předpisy.

• 1. Konstrukční typ radioaktivní zásilky musí obsahovat zádržný systém bezpečně uzavíratelný spolehlivým uzávěrem, který nemůže být otevřen náhodně nebo v důsledku tlaku vzniklého v radioaktivní zásilce.

• 1. Radioaktivní látka zvláštní formy může být považována za část zádržného systému.

• 1. Tvoří-li zádržný systém samostatnou jednotku radioaktivní zásilky, musí být bezpečně uzavíratelný spolehlivým uzávěrem nezávislým na jiné části radioaktivní zásilky.

• 1. Jakákoliv část zádržného systému musí být zkonstruována tak, aby odolala případnému radiolytickému rozkladu kapalin a jiných nestálých látek a vzniku plynu chemickou reakcí a radiolýzou.

• 1. Zádržný systém musí udržet radioaktivní obsah při snížení okolního tlaku až do 60 kPa.

• 1. Ventily, s výjimkou pojistných, musí být vybaveny uzávěrem k zadržení úniku.

• 1. Radiační stínění obklopující část radioaktivní zásilky, která je součástí zádržného systému, musí být zkonstruováno tak, aby zabránilo neúmyslnému úniku této součásti ze stíněného prostoru. Tvoří-li radiační stínění podle věty první samostatnou jednotku, musí být bezpečně uzavíratelné spolehlivým uzávěrem nezávislým na jiné části obalového souboru.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby provedením zkoušek podle bodů 19 až 24 části II nedošlo k

• a) ztrátě či rozptýlení radioaktivního obsahu a

• b) nárůstu maximálního příkonu dávkového ekvivalentu o více než 20 % na libovolném místě vnějšího povrchu radioaktivní zásilky.

• 1. Radioaktivní zásilka určená pro kapalné radioaktivní nebo štěpné látky musí být zkonstruována s expanzním prostorem respektujícím teplotní změny objemu kapalného radioaktivního obsahu, dynamické jevy a dynamiku plnění.

• 1. Radioaktivní zásilka typu A určená pro kapalné radioaktivní nebo štěpné látky musí po provedení zkoušek podle bodu 25 části II splnit požadavek bodu 47 písm. a) a

• a) obsahovat dostatek absorpčního materiálu, který

• 1. vstřebá nejméně dvojnásobný objem kapalného obsahu a

• 1. je vhodně umístěn tak, aby v případě úniku kapaliny byl s uniklou kapalinou v kontaktu, nebo

• b) mít instalován zádržný systém složený z primární vnitřní a sekundární vnější části zkonstruovaný tak, aby byl kapalný obsah zcela uzavřen a aby v případě úniku z primární vnitřní části bylo zajištěno jeho zadržení uvnitř sekundární vnější části.

• 1. Radioaktivní zásilka typu A určená pro plyny musí zabránit ztrátě nebo rozptylu radioaktivního obsahu při zkoušce prováděné podle bodu 25 části II s výjimkou radioaktivní zásilky typu A určené pro plynné tritium nebo pro vzácné plyny.

I.8. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU B(U)

• 1. Radioaktivní zásilka typu B(U) musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 6 až 17, 35 až 46, 47 písm. b), 48, 52 až 65 a požadavky bodů 18 až 20, pokud je určena k letecké přepravě.

• 1. 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby teplo vyprodukované uvnitř radioaktivní zásilky jejím obsahem neovlivnilo negativně splnění požadavků na zádržný systém a stínění, a to

• a) při vnějších podmínkách podle bodů 55 a 56,

• b) za normálních podmínek přepravy podle bodu 19 až 24 části II a

• c) při zanechání bez dozoru po dobu 7 dnů.

• 1. Zvláštní pozornost musí být věnována účinkům tepla, které mohou

• a) změnit uspořádání, geometrický tvar nebo fyzikální stav radioaktivního obsahu,

• b) způsobit deformaci radioaktivního obsahu, nádoby nebo obalu, ve kterých je radioaktivní obsah uzavřen, nebo tyto roztavit,

• c) snížit účinnost obalového souboru rozdílnou tepelnou roztažností, popraskáním nebo roztavením stínícího materiálu a

• d) v kombinaci s vlhkostí urychlit korozi.

• 1. S výjimkou radioaktivní zásilky přepravované za výlučného použití musí být radioaktivní zásilka zkonstruována tak, aby maximální teplota na libovolné části snadno přístupného povrchu nepřekročila 50 °C, a to

• a) při vnějších podmínkách podle bodu 55 a

• b) pokud není vystavena slunečnímu záření.

• 1. 1. S výjimkou radioaktivní zásilky přepravované letecky podle bodu 18 nesmí maximální teplota na libovolné části snadno přístupného povrchu radioaktivní zásilky přesáhnout 85 °C a to

• a) za podmínek výlučného použití při vnějších podmínkách podle bodu 55,

• b) pokud není vystavena slunečnímu záření a

• c) při zanechání bez dozoru po dobu 7 dnů.

• 1. Zohledněny mohou být bariéry nebo zástěny určené k ochraně pracovníků přepravy, aniž by tyto musely být zkoušeny jako radioaktivní zásilky.

• 1. Vnější okolní teplotou se rozumí 38 °C.

• 1. Podmínky vystavení slunečnímu záření a jeho hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 1.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby tepelná ochrana, která je její součástí za účelem splnění požadavků tepelné zkoušky podle bodu 28 části II, byla účinná po provedení zkoušek podle bodů 18 až 23 a dále, v závislosti na hmotnosti, průměrné specifické hmotnosti a aktivitě radioaktivní zásilky v souladu s pravidly uvedenými v bodu 58 odst. 1 písm. b), po provedení zkoušek podle bodů 27 písm. a) a 27 písm. b) nebo podle bodů 27 písm. b) a 27 písm. c) části II. Tepelná ochrana vnějšího povrchu radioaktivní zásilky musí být zkonstruována tak, aby nebyla vyřazena z činnosti propíchnutím, proříznutím, smýknutím, otěrem nebo hrubým zacházením.

Případ	Tvar a umístění povrchů	Ozáření sluncem po dobu 12 hodin za den (W/m2)
1	Ploché vodorovně přepravované povrchy otočené dolů	0
2	Ploché vodorovně přepravované povrchy otočené nahoru	800
3	Povrchy přepravované svisle	200a)
4	Ostatní povrchy otočené dolů (ne vodorovné)	200a)
5	Všechny ostatní povrchy	400a)
Případ	Tvar a umístění povrchů	Ozáření sluncem po dobu 12 hodin za den (W/m2)
---	---	---
1	Ploché vodorovně přepravované povrchy otočené dolů	0
2	Ploché vodorovně přepravované povrchy otočené nahoru	800
3	Povrchy přepravované svisle	200a)
4	Ostatní povrchy otočené dolů (ne vodorovné)	200a)
5	Všechny ostatní povrchy	400a)

Vysvětlivka:

^a) Alternativně může být k výpočtu použita funkce sinus spolu s přijatým absorpčním koeficientem a mohou být zanedbány možné účinky odrazu od povrchů sousedních objektů.

• 1. 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby

• a) omezila ztrátu radioaktivního obsahu nejvýše na 1 × 10^-6 A2 za hodinu po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II,

• b) si zachovala stínění, při kterém příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu obalového souboru nepřekročí 10 mSv/h při maximálním projektovaném radioaktivním obsahu po provedení zkoušek podle

• 1. bodu 27 písm. c) části II, jestliže hmotnost radioaktivní zásilky činí nejvýše 500 kg, průměrná specifická hmotnost stanovená na základě vnějších rozměrů činí nejvýše 1000 kg/m^3 a aktivita radioaktivního obsahu radioaktivní látky jiné než zvláštní formy je větší než 1000 A2, nebo

• 1. bodu 27 písm. a) části II pro ostatní radioaktivní zásilky a

• c) celková ztráta radioaktivního obsahu za dobu 7 dnů nepřekročila hodnotu 10 A2 pro ^85Kr a A2 pro ostatní radionuklidy po provedení zkoušek podle písmene a) nebo b).

• 1. Pro směsi radionuklidů se k výpočtu A2 použijí body 5 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce s výjimkou ^85Kr, pro který je možno použít efektivní hodnoty A2(i) rovné 10 A2. Při stanovení ztráty radioaktivního obsahu podle odstavce 1 písm. a) se zohlední meze nefixované kontaminace vnějších povrchů uvedené v bodu 8 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

• 1. Radioaktivní zásilka určená pro přepravu radioaktivního obsahu s aktivitou větší než 1 × 10^5 A2 musí být zkonstruována tak, aby provedením rozšířené zkoušky ponořením do vody podle bodu 30 části II nedošlo k roztržení zádržného systému.

• 1. Soulad s povolenými mezemi úniku aktivity nesmí být závislý na filtrech nebo na mechanickém chladicím systému.

• 1. Radioaktivní zásilka nesmí v zádržném systému obsahovat pojistný tlakový systém umožňující únik radionuklidů do okolí za podmínek zkoušek podle bodů 19 až 24 a 26 až 29 části II.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby za podmínek maximálního normálního provozního tlaku a při provádění zkoušek podle bodů 19 až 24 a 26 až 29 části II nebylo dosaženo takového pnutí v zádržném systému, které by nepříznivě ovlivnilo plnění jiných požadavků této vyhlášky.

• 1. Radioaktivní zásilka nesmí mít maximální normální provozní tlak větší než 700 kPa.

• 1. Radioaktivní zásilka obsahující radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být zkonstruována tak, aby zařízení přidané k radioaktivní látce s malou rozptýlitelností nebo vnitřní část obalového souboru neovlivnily nepříznivě vlastnosti radioaktivní látky s malou rozptýlitelností.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována pro okolní teploty od mínus 40 °C do plus 38 °C.

I.9. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU B(M)

• 1. 1. Radioaktivní zásilka typu B(M) musí splňovat požadavky na radioaktivní zásilku typu B(U) uvedené v bodu 51.

• 1. Požadavky odstavce 1 nemusí být splněny při přepravě v rámci České republiky nebo při výhradní přepravě mezi Českou republikou a některými státy, pokud Úřad nebo Úřad a příslušný orgán těchto států schválí typ obalového souboru podle požadavků jiných než uvedených v bodech 36, 54 až 56 a 59 až 65. Požadavky na radioaktivní zásilku typu B(U) uvedené v bodech 54 a 59 až 65 však musí být splněny v proveditelné míře.

• 1. Občasná ventilace radioaktivní zásilky typu B(M) je možná, pokud tak stanoví Úřad v rozhodnutí o schválení typu nebo v případě mezinárodní přepravy Úřad a příslušný orgán státu, kterého se přeprava týká.

I.10. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY TYPU C

• 1. Radioaktivní zásilka typu C musí být zkonstruována tak, aby splňovala požadavky bodů 6 až 20, 35 až 46, 47 písm. b), 48, 52 až 56, 60 až 65 a 69 až 71.

• 1. Radioaktivní zásilka musí splnit hodnotící kritéria předepsaná pro zkoušky v bodech 58 odst. 1 písm. b) a 62 po umístění do prostředí s definovanou tepelnou vodivostí 0,33 W/(m.K) a teplotou 38 °C v ustáleném stavu. Výchozím předpokladem pro hodnocení radioaktivní zásilky je, že jakákoliv tepelná izolace radioaktivní zásilky zůstává nedotčena, radioaktivní zásilka je na maximálním normálním provozním tlaku a okolní teplota je 38 °C.

• 1. 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby

• a) při maximálním normálním provozním tlaku a po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II omezila ztrátu radioaktivního obsahu na méně než 1 × 10^-6 A2 za hodinu a

• b) po provedení série zkoušek podle bodu 34 části II

• 1. bylo zachováno stínění, při kterém příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu obalového souboru nepřekročí 10 mSv/h při maximálním projektovaném radioaktivním obsahu, a

• 1. nepřekročila celková ztráta radioaktivního obsahu za dobu 7 dnů hodnotu 10 A2 pro ^85Kr a A2 pro ostatní radionuklidy.

• 1. Pro směsi radionuklidů se k výpočtu A2 použijí body 5 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce s výjimkou ^85Kr, pro který je možné použít efektivní hodnoty A2(i) rovné 10 A2. Při stanovení ztráty radioaktivního obsahu podle odstavce 1 se zohlední meze nefixované kontaminace vnějších povrchů uvedené v bodu 8 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována tak, aby provedením rozšířené zkoušky ponořením do vody podle bodu 30 části II nedošlo k roztržení zádržného systému.

I.11. POŽADAVKY NA RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY OBSAHUJÍCÍ ŠTĚPNÉ LÁTKY

• 1. Štěpná látka musí být přepravována tak, aby

• a) byl udržen podkritický stav za běžných podmínek přepravy, normálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravě; uvažovány musí být zejména:

• 1. voda vnikající do radioaktivní zásilky nebo z ní unikající,

• 1. ztráta účinnosti vestavěných neutronových absorbátorů či moderátorů,

• 1. změna geometrického uspořádání obsahu uvnitř radioaktivní zásilky nebo v důsledku ztráty obsahu radioaktivní zásilky,

• 1. zmenšení prostorů uvnitř radioaktivní zásilky nebo mezi radioaktivními zásilkami,

• 1. ponoření radioaktivní zásilky do vody nebo její zasypání sněhem a

• 1. změna teploty a

• b) byly splněny požadavky

• 1. bodu 35 s výjimkou nebaleného materiálu podle bodu 17 písm. e) přílohy č. 3 k této vyhlášce,

• 1. na radioaktivní vlastnosti štěpné látky stanovené touto vyhláškou,

• 1. bodu 36, není-li štěpná látka vyjmuta podle bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce, a

• 1. bodů 75 až 85, není-li štěpná látka vyjmuta podle bodu 17 přílohy č. 3 k této vyhlášce, a bodu 73 nebo bodu 74.

• 1. Radioaktivní zásilka obsahující štěpné látky splňující požadavky písmene d) a požadavky jednoho z písmen a) až c) je vyjmuta z požadavků bodů 75 až 85.

• a) Radioaktivní zásilka obsahující štěpné látky v libovolné formě za předpokladu, že

• 1. nejmenší celkový vnější rozměr radioaktivní zásilky není menší než 10 cm a

• 1. index bezpečné podkritičnosti radioaktivní zásilky nepřekročí hodnotu 10, přičemž pro výpočet indexu bezpečné podkritičnosti se použije vzorec:

CSI=50×5×m235UZ+most280

kde m235U je hmotnost ^235U v radioaktivní zásilce v gramech,

most je hmotnost ostatních štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilce v gramech a

Z jsou hodnoty uvedené v tabulce č. 2.

• b) Radioaktivní zásilka obsahující štěpné látky v libovolné formě za předpokladu, že

• 1. nejmenší celkový vnější rozměr radioaktivní zásilky není menší než 30 cm,

• 1. radioaktivní zásilka si po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II zachová svůj obsah štěpných látek, nejmenší celkový vnější rozměr nejméně 30 cm a zabrání vložení krychle o hraně 10 cm a

• 1. index bezpečné podkritičnosti radioaktivní zásilky nepřekročí hodnotu 10, přičemž pro výpočet indexu bezpečné podkritičnosti se použije vzorec:

CSI=50×2×m235UZ+most280

kde m235U je hmotnost ^235U v radioaktivní zásilce v gramech,

most je hmotnost ostatních štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilce v gramech a

Z jsou hodnoty uvedené v tabulce č. 2.

• c) Radioaktivní zásilka obsahující štěpné látky v libovolné formě za předpokladu, že

• 1. nejmenší celkový vnější rozměr radioaktivní zásilky není menší než 10 cm,

• 1. radioaktivní zásilka si po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II zachová svůj obsah štěpných látek, nejmenší celkový vnější rozměr nejméně 10 cm a zabrání vložení krychle o hraně 10 cm,

• 1. index bezpečné podkritičnosti se vypočte podle vzorce:

CSI=50×2×m235U450+most280

kde m235U je hmotnost ^235U v radioaktivní zásilce v gramech,

most je hmotnost ostatních štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilce v gramech a

• 1. maximální hmotnost štěpných nuklidů v každé radioaktivní zásilce nepřekročí 15 g.

• d) Celková hmotnost berylia, látek obsahujících vodík obohacený deuteriem a grafitu či ostatních alotropických forem uhlíku nesmí být větší než hmotnost štěpných radionuklidů v radioaktivní zásilce s výjimkou případu, kdy jejich celkový podíl nepřekročí 1 g v libovolných 1000 g látky. K beryliu jako součásti měděných slitin do obsahu 4 % váhových slitiny se nemusí přihlížet.

Tabulka č. 2 Hodnoty Z pro výpočet indexu bezpečné podkritičnosti podle bodu 73

Obohacenía)	Z
Uran obohacený do 1,5 %	2200
Uran obohacený do 5 %	850
Uran obohacený do 10 %	660
Uran obohacený do 20 %	580
Uran obohacený do 100 %	450

Vysvětlivka:

^a) Je-li obsahem radioaktivní zásilky uran s různým obohacením izotopem ^235U, použije se hodnota Z pro uran s nejvyšším obohacením v radioaktivní zásilce.

• 1. Radioaktivní zásilka neobsahující více než 1000 g plutonia je vyjmuta z požadavků bodů 75 až 85 za předpokladu, že

• a) štěpné radionuklidy netvoří více než 20 % hmotnosti plutonia,

• b) index bezpečné podkritičnosti se vypočte podle vzorce:

CSI=50×2×mPu1000

kde mPu je hmotnost plutonia v radioaktivní zásilce v gramech a

• c) množství uranu obsaženého vedle plutonia v radioaktivní zásilce nepřekročí 1 % hmotnosti plutonia.

I.11.1. Popis obsahu pro hodnocení konstrukčních typů radioaktivních zásilek obsahujících štěpné látky

• 1. Pokud nejsou známy chemická forma, fyzikální forma, izotopové složení, hmotnost, koncentrace, moderační poměr, hustota nebo geometrická konfigurace, musí se provést hodnocení podle bodů 79 až 84 s předpokladem, že každý neznámý parametr má hodnotu vedoucí k maximální multiplikaci neutronů, v souladu se známými podmínkami a parametry těchto hodnocení.

• 1. Hodnocení ozářeného jaderného paliva podle bodů 79 až 84 musí být založeno na základě

• a) izotopového složení prokazatelně poskytujícího maximální multiplikaci neutronů v průběhu historie ozáření, nebo

• b) konzervativního odhadu multiplikace neutronů pro hodnocení radioaktivní zásilky. Po ozáření, ale před přepravou, musí být provedena měření k potvrzení konzervativnosti odhadu izotopového složení.

I.11.2. Požadavky na geometrické uspořádání a teplotu

• 1. Radioaktivní zásilka po vystavení zkouškám podle bodů 19 až 24 části II

• a) si musí zachovat minimální celkový vnější rozměr nejméně 10 cm a

• b) musí zabránit vložení krychle o hraně 10 cm.

• 1. Radioaktivní zásilka musí být zkonstruována pro teploty od mínus 40 °C do plus 38 °C, pokud Úřad nestanoví v rozhodnutí o schválení typu jinak.

I.11.3. Hodnocení individuální izolované radioaktivní zásilky

• 1. Při hodnocení izolované radioaktivní zásilky je výchozím předpokladem, že voda může vnikat do volných prostorů a unikat z volných prostorů radioaktivní zásilky, včetně prostorů uvnitř zádržného systému. Pokud konstrukční typ zahrnuje zvláštní prvky zabraňující vnikání do volných prostorů a unikání vody z volných prostorů, a to i v důsledku chyby obsluhy, může být předpokládáno, že do uvedených prostorů voda nevniká ani z nich neuniká. Zvláštními prvky jsou

• a) vícenásobné vysoce účinné zábrany proti vodě, přičemž alespoň dvě zůstanou vodotěsné i po provedení zkoušek radioaktivní zásilky podle bodu 84 písm. b), a vysoká úroveň kontroly kvality při výrobě, údržbě a opravách obalového souboru a provedení zkoušky prokazující uzavření radioaktivní zásilky před každou přepravou, nebo

• b) pro radioaktivní zásilky obsahující hexafluorid uranu s maximálním obohacením na 5 % hmotnostních izotopem ^235U

• 1. neexistence kontaktu mezi ventilem, zátkou a jinou částí obalového souboru

• 1. mimo původní bod připojení po provedení zkoušky podle bodu 84 písm. b) a dokonale těsné ventily a zátky po provedení zkoušek podle bodu 28 části II a

• 1. vysoká úroveň kontroly kvality při výrobě, údržbě a opravách obalového souboru a provedení zkoušky prokazující uzavřenost radioaktivní zásilky před každou přepravou.

• 1. Při hodnocení izolované radioaktivní zásilky je výchozím předpokladem, že na omezující systém působí odraz neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm, nebo větší odraz neutronů, jaký by způsobil obklopující materiál obalového souboru. Předpoklad odrazu neutronů vrstvou vody silnou nejméně 20 cm může být použit pro účely bodu 81 písm. c), je-li prokázáno, že omezující systém zůstane uvnitř obalového souboru po provedení zkoušek podle bodu 84 písm. b).

• 1. Radioaktivní zásilka musí zůstat podkritická za předpokladů uvedených v bodech 79 a 80 a za podmínek způsobujících maximální multiplikaci neutronů odpovídajících

• a) běžným podmínkám přepravy,

• b) zkouškám uvedeným v bodu 83 písm. b) a

• c) zkouškám uvedeným v bodu 84 písm. b).

• 1. Pro radioaktivní zásilku přepravovanou letecky platí, že

• a) musí být podkritická za podmínek odpovídajících zkoušce pro radioaktivní zásilku typu C podle bodu 34 části II, za předpokladu odrazu způsobeného vrstvou vody silnou nejméně 20 cm, ale bez vniknutí vody do radioaktivní zásilky, a

• b) v hodnocení podle bodu 81 nejsou povoleny zvláštní prvky podle bodu 79, ledaže je zabráněno vniknutí vody do volných prostorů a úniku vody z volných prostorů po provedení série zkoušek pro radioaktivní zásilku typu C podle bodu 34 části II a zkoušky vniknutí vody do radioaktivní zásilky podle bodu 33 části II.

I.11.4. Hodnocení souboru radioaktivních zásilek za normálních podmínek přepravy

• 1. Číslo N, které se používá k vyhodnocení podkritického stavu souboru radioaktivních zásilek, musí být odvozeno tak, aby byl soubor pětkrát N radioaktivních zásilek podkritický pro uspořádání a stav radioaktivních zásilek vedoucí k maximální multiplikaci neutronů, přičemž

• a) mezi radioaktivními zásilkami není žádná látka a soubor radioaktivních zásilek je po všech stranách vystaven odrazu neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm, a

• b) stav každé radioaktivní zásilky odpovídá stavu po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II.

I.11.5. Hodnocení souboru radioaktivních zásilek za podmínek nehody při přepravě

• 1. Číslo N musí být odvozeno tak, aby byl soubor dvakrát N radioaktivních zásilek podkritický pro uspořádání a stav radioaktivních zásilek vedoucí k maximální multiplikaci neutronů, přičemž

• a) mezi radioaktivními zásilkami je vodíkový moderátor a soubor radioaktivních zásilek je po všech stranách vystaven odrazu neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm,

• b) stav radioaktivní zásilky odpovídá stavu po provedení zkoušek podle bodů 19 až 24 části II a po provedení více limitující ze zkoušek

• 1. pro radioaktivní zásilky s hmotností menší nebo rovnou 500 kg a s celkovou hustotou menší nebo rovnou 1000 kg/m^3 při uvážení vnějších rozměrů podle bodů 27 písm. b), 27 písm. c), 28 a podle bodu 29 nebo podle bodů 31 až 33 části II, nebo

• 1. pro ostatní radioaktivní zásilky podle bodů 27 písm. a), 27 písm. b), 28 a podle bodu 29 nebo podle bodů 31 až 33 části II, a

• c) při úniku části štěpné látky ze zádržného systému po provedení zkoušky podle bodu 84 písm. b) musí být předpokládáno, že štěpná látka unikla z každé radioaktivní zásilky v souboru. Veškerá štěpná látka musí být prostorově uspořádána a moderována tak, že dochází k maximální multiplikaci neutronů a k odrazu neutronů, jaký by způsobila vrstva vody silná nejméně 20 cm.

I.11.6. Stanovení indexu bezpečné podkritičnosti

• 1. Index bezpečné podkritičnosti pro radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky se vypočte podle vzorce:

CSI=50N

kde N je menší ze dvou hodnot čísla N podle bodů 83 a 84.

Hodnota indexu bezpečné podkritičnosti může být 0 za předpokladu, že neomezený počet radioaktivních zásilek je podkritický (tj., že N se prakticky rovná nekonečnu v obou případech).

ČÁST II

II. ZKUŠEBNÍ POSTUPY

II.1. PROKAZOVÁNÍ SHODY

• 1. K prokázání shody s požadavky uvedenými v části I musí být použita jedna nebo více z metod uvedených v písmenech a) až d). Metody jsou:

• a) zkouška s reprezentativními vzorky radioaktivní látky zvláštní formy nebo radioaktivní látky s malou rozptýlitelností nebo s prototypy nebo vzorky obalových souborů. Obsah vzorku nebo obalového souboru pro zkoušku musí co nejvěrněji simulovat předpokládaný rozsah radioaktivního obsahu. Vzorky nebo obalové soubory musí být připraveny tak, jak budou předávány k přepravě,

• b) předložení podkladů z předchozího úspěšného prokázání shody podle písmen a), c) a d) dostatečně podobné povahy,

• c) zkouška s modely přiměřeného měřítka, které mají prvky podstatné pro zkoušené vlastnosti, pokud inženýrská praxe prokázala vhodnost výsledků takových zkoušek pro účely zkoušek konstrukčního typu; je-li použit zmenšený model, je nutné zvážit přizpůsobení zkušebních parametrů, a

• d) výpočet nebo podložený argument, pokud jsou výpočetní postupy a parametry obecně považovány za spolehlivé a konzervativní.

• 1. K vyhodnocení zkoušek provedených na vzorku, prototypu nebo modelu musí být použity odpovídající metody hodnocení. Vyhodnocení zkoušek musí prokázat soulad s požadavky uvedenými v části I a soulad postupu provedení zkoušek s požadavky v části II.

II.2. ZKOUŠKY VYLUHOVATELNOSTI PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍ

• 1. Vzorek pevné látky představující úplný obsah radioaktivní zásilky musí být po dobu 7 dnů ponořen do vody při pokojové teplotě. Musí být použit takový objem vody, aby na konci sedmidenního zkušebního období dosahoval volný objem neabsorbované a nezreagované vody nejméně 10 % objemu vzorku pevné látky. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenního ponoření zkoušeného vzorku.

II.3. ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKU ZVLÁŠTNÍ FORMY

II.3.1. Obecné požadavky

• 1. Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku zvláštní formy, musí být vystaveny pádové zkoušce, zkoušce nárazem, zkoušce ohybem a tepelné zkoušce podle bodů 5 až 9. Pro každou z nich může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí následovat zkouška vyluhovatelnosti nebo zkouška rychlosti objemového úniku pro daný vzorek pomocí metody, která nesmí být méně citlivá než metody uvedené v bodu 10 pro nerozptýlitelnou pevnou látku nebo v bodu 11 pro zapouzdřenou látku.

II.3.2. Zkušební metody

• 1. Pádová zkouška: vzorek musí padnout na terč z výšky 9 m. Terč musí splňovat požadavky bodu 17.

• 1. Zkouška nárazem: vzorek musí být umístěn na plát olova podepřený hladkou pevnou plochou a tyč z měkké oceli do něj musí udeřit plochou přední stranou tak, aby způsobila náraz odpovídající nárazu předmětu o hmotnosti 1,4 kg padajícího volným pádem z výšky 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr 3,0 ± 0,3 mm. Plát z olova o tvrdosti 3,5 až 4,5 podle Vickersovy stupnice a o tloušťce maximálně 25 mm musí překrývat plochu větší než je plocha vzorku. Pro každý úder musí být použit neporušený olověný povrch. Úder tyčí musí být proveden tak, aby způsobil co největší poškození vzorku.

• 1. Zkouška ohybem: pro dlouhý a tenký zdroj, který má délku nejméně 10 cm a u kterého je poměr délky k minimální šířce nejméně 10, musí být provedena zkouška ohybem. Vzorek musí být pevně uchycen ve vodorovné poloze tak, aby jedna jeho polovina vyčnívala z okraje uchycení. Orientace vzorku musí být taková, aby úder přední plochou ocelové tyče způsobil na volném konci vzorku co největší poškození. Ocelová tyč musí na vzorek narazit tak, aby způsobila náraz odpovídající nárazu předmětu o hmotnosti 1,4 kg padajícího volným pádem z výšky 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr 3,0 ± 0,3 mm.

• 1. Tepelná zkouška: vzorek musí být ohříván na vzduchu na teplotu 800 °C, na této teplotě musí být 10 minut udržován a poté musí být ponechán, aby samovolně vychladl.

• 1. Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní nebo štěpnou látku uzavřenou v hermetické schránce, mohou být vyjmuty ze

• a) zkoušek podle bodů 5 a 6 za předpokladu, že jsou vystaveny pádové zkoušce příslušné třídy podle ISO 2919:2012(E), a to

• 1. 1. třídy, je-li hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy menší nebo rovna 200 g, nebo

• 1. 1. třídy, je-li hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy větší než 200 g, ale menší než 500 g, a

• b) zkoušky podle bodu 8 za předpokladu, že jsou vystaveny teplotní zkoušce 6. třídy podle ISO 2919:2012(E).

II.3.3. Postupy zkoušek vyluhovatelnosti a rychlosti objemového úniku

• 1. Pro vzorky, které obsahují nebo simulují nerozptýlitelnou pevnou látku, musí být zkouška vyluhovatelnosti provedena následujícím způsobem:

• a) vzorek musí být po dobu 7 dnů ponořen do vody při pokojové teplotě. Musí být použit takový objem vody, aby na konci sedmidenního zkušebního období dosahoval volný objem neabsorbované a nezreagované vody nejméně 10 % objemu samotného vzorku pevné látky. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m,

• b) poté musí být voda se vzorkem ohřáta na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin,

• c) poté musí být stanovena aktivita vody,

• d) poté musí být vzorek ponechán v nehybném vzduchu po dobu 7 dnů při teplotě nejméně 30 °C a relativní vlhkosti nejméně 90 %,

• e) poté musí být vzorek ponořen do vody s vlastnostmi podle písmene a), voda se vzorkem musí být ohřáta na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin,

• f) nakonec musí být stanovena aktivita této vody.

• 1. Pro vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní nebo štěpnou látku uzavřenou v hermetické schránce, musí být zkouška vyluhovatelnosti nebo zkouška rychlosti objemového úniku provedena následujícím způsobem:

• a) zkouška vyluhovatelnosti:

• 1. vzorek musí být ponořen do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m,

• 1. poté musí být voda se vzorkem ohřáta na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin,

• 1. poté musí být stanovena aktivita vody,

• 1. poté musí být vzorek ponechán v nehybném vzduchu po dobu 7 dnů při teplotě nejméně 30 °C a relativní vlhkosti nejméně 90 %,

• 1. postup podle bodů 1, 2 a 3 musí být jedenkrát opakován,

• b) stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat libovolnou z příslušných zkoušek podle ISO 9978:2020(E).

II.4. ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKU S MALOU ROZPTÝLITELNOSTÍ

• 1. Vzorek, který obsahuje nebo simuluje radioaktivní látku s malou rozptýlitelností, musí být vystaven rozšířené tepelné zkoušce podle bodu 36 a nárazové zkoušce podle bodu 37. Pro každou ze zkoušek může být použit jiný vzorek. Po provedení zkoušky podle věty první musí být vzorek vystaven zkoušce vyluhovatelnosti podle bodu 3. Po každé zkoušce musí být vyhodnoceno, zda jsou naplněny příslušné požadavky uvedené v bodu 4 části I.

II.5. ZKOUŠKY PRO RADIOAKTIVNÍ ZÁSILKY

II.5.1. Příprava vzorku pro zkoušení

• 1. Vzorek musí být před provedením zkoušky kontrolován za účelem identifikace a zaznamenání vady nebo poškození včetně

• a) odchylek od konstrukčního typu,

• b) výrobních vad,

• c) koroze nebo jiného poškození a

• d) deformace.

• 1. Zádržný systém radioaktivní zásilky musí být jasně popsán.

• 1. Vnější prvky vzorku musí být jasně popsány, aby bylo možno provést jednoduchý a jasný odkaz na každou část vzorku.

II.5.2. Zkoušení integrity zádržného systému a stínění a vyhodnocování podkritičnosti

• 1. Po provedení zkoušky uvedené v bodech 18 až 37 musí být

• a) identifikovány a zaznamenány vady a poškození,

• b) vyhodnoceno, zda je zachována integrita zádržného systému radioaktivní zásilky a zda je zachováno její stínění v rozsahu vyžadovaném pro zkoušenou radioaktivní zásilku v části I, a

• c) pro radioaktivní zásilku obsahující štěpné látky vyhodnoceno, zda jsou předpoklady a podmínky použité při hodnocení podle bodů 72 až 85 části I platné i pro zkoušenou radioaktivní zásilku.

II.5.3. Terč pro pádové zkoušky

• 1. Terč pro pádové zkoušky podle bodů 5, 22, 25 písm. a), 27 a 35 musí mít plochý vodorovný povrch takové povahy, aby poškození vzorku po nárazu na terč nebylo významně zvýšeno odporem terče k posunutí nebo deformaci.

II.5.4. Zkouška pro radioaktivní zásilku určenou pro obsah hexafluoridu uranu

• 1. Vzorek, který obsahuje nebo simuluje radioaktivní zásilku určenou pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu, musí být zkoušen hydraulicky na vnitřní tlak nejméně 1,38 MPa. Pro stanovené periodické revize obalového souboru může být použita rovnocenná nedestruktivní zkouška uvedená v dokumentaci, na jejímž podkladu bylo vydáno rozhodnutí o schválení typu obalového souboru Úřadem a v případě mezinárodní přepravy také příslušným orgánem státu, kterého se přeprava týká.

II.5.5. Zkoušky prokazující schopnost přestát normální podmínky přepravy

• 1. Zkouškami prokazující schopnost přestát normální podmínky přepravy jsou zkoušky postřikem vodou, volným pádem, stohováním a průrazem. Vzorek radioaktivní zásilky musí být vystaven zkoušce volným pádem, stohováním a průrazem; zkouška postřikem vodou musí předcházet každé z těchto zkoušek. Pokud jsou splněny požadavky bodu 20, může být pro všechny zkoušky podle věty první použit jeden vzorek.

• 1. Mezi koncem zkoušky postřikem vodou a následující zkouškou musí být takový časový interval, aby se voda v maximální míře vsákla bez znatelného osychání vnějšího povrchu vzorku. Není-li prokázán opak, je v případě současného postřiku vodou ze čtyř stran délka intervalu podle věty první 2 hodiny. V případě postupného postřiku vzorku vodou ze čtyř stran musí být následná zkouška provedena ihned po konci zkoušky postřikem vodou.

• 1. Zkouška postřikem vodou: vzorek musí být po dobu nejméně 1 hodiny vystaven postřiku simulující déšť o srážkové intenzitě přibližně 5 cm za hodinu.

• 1. Zkouška volným pádem: vzorek musí padat na terč tak, aby poškození zkoušených bezpečnostních prvků bylo co největší, při tom

• a) výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu terče nesmí být menší než vzdálenost uvedená pro příslušnou hmotnost radioaktivní zásilky v tabulce č. 3. Terč musí splňovat požadavky bodu 17 a

• b) pro volný pád na každý roh radioaktivní zásilky pravoúhlých tvarů z vláknité lepenky nebo ze dřeva o hmotnosti nejvýše 50 kg z výšky 0,3 m musí být použit samostatný vzorek nebo

• c) pro volný pád na každou čtvrtinu hrany základen radioaktivní zásilky válcového tvaru z vláknité lepenky o hmotnosti nejvýše 100 kg z výšky 0,3 m musí být použit samostatný vzorek.

• 1. Zkouška stohováním: pokud tvar obalového souboru nezabraňuje stlačení, musí být vzorek vystaven po dobu 24 hodin tlakovému namáhání silou větší z následujících:

• a) síla odpovídající zatížení pětinásobkem maximální hmotnosti radioaktivní zásilky, nebo

• b) síla odpovídající součinu plochy svisle promítnutého průřezu radioaktivní zásilky a tlaku 13 kPa.

Hmotnost obalového souboru s projektovaným obsahem (kg)	Výška volného pádu (m)
méně než 5 000	1,2
více nebo rovno 5 000 a méně než 10 000	0,9
více nebo rovno 10 000 a méně než 15 000	0,6
více nebo rovno 15 000	0,3
Hmotnost obalového souboru s projektovaným obsahem (kg)	Výška volného pádu (m)
---	---
méně než 5 000	1,2
více nebo rovno 5 000 a méně než 10 000	0,9
více nebo rovno 10 000 a méně než 15 000	0,6
více nebo rovno 15 000	0,3

• 1. Zkouška průrazem: vzorek musí být umístěn na neúhybný plochý vodorovný povrch, který se během zkoušky významně nepohne, a

• a) tyč o průměru 3,2 cm s polokulovým koncem a o hmotnosti 6 kg musí padat ve směru svislé osy na střed nejslabší části vzorku tak, že při dostatečně hlubokém proniknutí narazí na zádržný systém. Tyč se nesmí zkouškou podstatně zdeformovat a

• b) výška pádu tyče měřená od jejího nejspodnějšího konce k zamýšlenému bodu nárazu na horním okraji vzorku musí být 1 m.

II.5.6. Dodatečné zkoušky pro radioaktivní zásilku typu A určenou pro kapaliny a plyny

• 1. Vzorek nebo více samostatných vzorků musí být vystaveny zkouškám podle písmen a) a b). Je-li prokázáno, že jedna ze zkoušek je pro vzorek náročnější, musí být vzorek vystaven náročnější ze zkoušek:

• a) zkouška volným pádem: vzorek musí na terč padat způsobem nejvíce poškozujícím zádržný systém. Výška volného pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k horní ploše terče musí být 9 m. Terč musí splňovat požadavky bodu 17 a

• b) zkouška průrazem: vzorek je vystaven zkoušce podle bodu 24 s výškou pádu 1,7 m.

II.5.7. Zkoušky prokazující schopnost přestát podmínky nehody při přepravě

• 1. Vzorek musí být vystaven v uvedeném pořadí zkouškám podle bodů 27 a 28. Následně musí být vzorek podle věty první nebo jiný samostatný vzorek vystaven zkoušce ponořením do vody podle bodu 29 a v případě radioaktivní zásilky typu B(U), B(M) obsahující více než 1 × 10^5 A2 a C také zkoušce podle bodu 30.

• 1. Mechanická zkouška: skládá se ze tří různých pádových zkoušek:

• a) pádová zkouška I: vzorek musí padat na terč tak, aby utrpěl co největší poškození, výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu terče musí být 9 m. Terč musí splňovat požadavky bodu 17,

• b) pádová zkouška II: vzorek musí padat na terč tak, aby utrpěl co největší poškození nárazem na tyč pevně připevněnou kolmo k terči. Výška pádu měřená od očekávaného místa nárazu na vzorek k hornímu povrchu tyče musí být 1 m. Tyč musí být z pevné měkké oceli kruhového průřezu o průměru 15,0 cm ± 0,5 cm a 20 cm dlouhá, pokud by delší tyč nezpůsobila větší poškození. Jinak musí být použita tyč takové délky, aby způsobila co největší poškození. Horní konec tyče musí být plochý a vodorovný se zaoblenými hranami o poloměru nejvýše 6 mm. Terč musí splňovat požadavky bodu 17 a

• c) pádová zkouška III: vzorek musí být vystaven zkoušce dynamickým drcením. Na terči musí být vzorek umístěn tak, aby došlo k jeho největšímu poškození pádem tělesa o hmotnosti 500 kg z výšky 9 m. Padajícím tělesem musí být plotna o rozměrech 1 m × 1 m z pevné měkké oceli padající ve vodorovné poloze. Spodní část ocelové plotny musí mít zaoblené hrany a rohy s poloměrem zaoblení nejvýše 6 mm. Výška pádu musí být měřena od spodní strany plotny k nejvyššímu bodu vzorku. Terč musí splňovat požadavky bodu 17.

Každý vzorek je zkoušen podle relevantních požadavků bodu 58 až 84 části I. Pořadí pádových zkoušek musí být takové, aby po ukončení mechanické zkoušky bylo poškození vzorku při následné tepelné zkoušce co největší.

• 1. Tepelná zkouška: před tepelnou zkouškou musí být vzorek v tepelné rovnováze při okolní teplotě 38 °C, za podmínek ozáření sluncem podle tabulky č. 1 a při vystavení maximálnímu vnitřnímu tepelnému výkonu podle specifikací konstrukčního typu pro radioaktivní obsah radioaktivní zásilky. Jakýkoliv z parametrů podle věty první může mít před a během zkoušky jinou hodnotu, pokud se tato skutečnost zohlední při následném vyhodnocení odezvy radioaktivní zásilky. Vzorek musí být v uvedeném pořadí vystaven:

• a) po dobu 30 minut tepelnému prostředí, které přinejmenším odpovídá tepelnému toku odpovídajícímu ohni ze směsi uhlovodíkového paliva a vzduchu za dostatečně stabilních okolních podmínek pro dosažení průměrného koeficientu emise nejméně 0,9 při průměrné teplotě plamene nejméně 800 °C. Oheň musí plně obklopovat vzorek s koeficientem povrchové absorpce hodnoty 0,8 nebo takové hodnoty, jakou má prokazatelně radioaktivní zásilka při vystavení popsanému ohni, a

• b) okolní teplotě 38 °C za podmínek ozáření sluncem podle tabulky č. 1 a maximálnímu možnému vnitřnímu tepelnému výkonu podle specifikací konstrukčního typu pro radioaktivní obsah radioaktivní zásilky na dostatečně dlouhou dobu tak, aby se teploty kdekoliv ve vzorku snižovaly nebo blížily počátečním rovnovážným podmínkám. Jakýkoliv z parametrů podle první věty může mít jinou hodnotu, pokud se tato skutečnost zohlední při následném vyhodnocení odezvy radioaktivní zásilky. Během zkoušky a po zkoušce nesmí být vzorek uměle chlazen a jakékoliv hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu.

• 1. Zkouška ponořením do vody: vzorek musí být ponořen minimálně 15 m pod hladinou vody po dobu nejméně 8 hodin v poloze způsobující jeho největší poškození. Pro názorné porovnání se vezme v úvahu, že podmínkám podle věty první odpovídá vnější přetlak nejméně 150 kPa.

II.5.8. Rozšířená zkouška ponořením do vody pro radioaktivní zásilku typu B(U), B(M) obsahující více než 1 × 10^5 A2 a C

• 1. Rozšířená zkouška ponořením do vody: vzorek musí být ponořen minimálně 200 m pod hladinou vody po dobu nejméně 1 hodiny. Pro názorné porovnání se vezme v úvahu, že podmínkám podle věty první odpovídá vnější přetlak nejméně 2 MPa.

II.5.9. Zkouška ponořením do vody pro radioaktivní zásilku obsahující štěpné látky

• 1. Radioaktivní zásilka je ze zkoušky podle bodu 33 vyjmuta, pokud pro účely hodnocení podle bodů 79 až 84 části I bylo předpokládáno, že do ní vniká a z ní uniká voda způsobem, který vede k nejvyšší reaktivitě.

• 1. Vzorek musí být před vystavením zkoušce ponořením do vody podle bodu 33, vystaven zkouškám podle bodů 27 písm. b) a 27 písm. a) nebo 27 písm. c) a 28.

• 1. Vzorek musí být ponořen minimálně 0,9 m pod hladinou vody po dobu nejméně 8 hodin v poloze předpokládající maximální průsak.

II.5.10. Zkoušky pro radioaktivní zásilku typu C

• 1. Vzorky musí být vystaveny sérii zkoušek:

• a) podle bodů 27 písm. a), 27 písm. c), 35 a 36 v uvedeném pořadí a

• b) podle bodu 37.

Pro sérii zkoušek podle písmene a) a pro zkoušku podle písmene b) mohou být použity samostatné vzorky.

• 1. Zkouška průrazem - protržením: vzorek musí být vystaven ničivému účinku vertikální pevné sondy z měkké oceli. Orientace vzorku radioaktivní zásilky a bodu dopadu na povrchu vzorku musí být taková, aby účinky série zkoušek uvedených v bodu 34 písm. a) způsobily maximální poškození vzorku.

• a) Vzorek reprezentující radioaktivní zásilku o hmotnosti menší než 250 kg musí být umístěn na terč a vystaven pádu sondy o hmotnosti 250 kg padající z výše 3 m nad zamýšleným bodem dopadu. Sondou pro tuto zkoušku musí být válcová tyč o průměru 20 cm se špičkou ve tvaru komolého kužele s rozměry: výška kužele 30 cm, průměr koncové části 2,5 cm a zaoblení hran koncové části o poloměru nejvýše 6 mm. Terč, na kterém je vzorek umístěn, musí splňovat požadavky bodu 17.

• b) Pro radioaktivní zásilku o hmotnosti 250 kg a více musí být sonda umístěna na terč a vzorek musí padat na sondu. Výška pádu, měřená od zamýšleného bodu dopadu k hornímu povrchu sondy, musí být 3 m. Pro tuto zkoušku musí mít sonda tvar a rozměry podle písmene a), s výjimkou případu, kdy by jiná délka a hmotnost sondy mohly přivodit větší poškození vzorku. Terč, na kterém je základna sondy umístěna, musí splňovat požadavky bodu 17.

• 1. Rozšířená tepelná zkouška: podmínky při této zkoušce musí být stejné jako podmínky uvedené v bodu 28, vystavení tepelnému prostředí však musí trvat 1 hodinu.

• 1. Nárazová zkouška: vzorek musí být vystaven nárazu na terč rychlostí nejméně 90 m/s a být orientován tak, aby utrpěl maximální poškození. Terč musí splňovat požadavky bodu 17; povrch však může být orientován libovolně, pokud je kolmo k dráze vzorku.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 379/2016 Sb.

POŽADAVKY NA OBALOVÉ SOUBORY TYPU D A S

• 1. Obalový soubor typu D a S musí být

• a) dostatečně mechanicky odolný vzhledem k projektovanému způsobu manipulace a

• b) vyroben z materiálů, jejichž životnost odpovídá projektované době životnosti obalového souboru. Materiály s kratší životností lze použít pouze pro části obalového souboru, které lze v průběhu provozu skladu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva nebo úložiště radioaktivního odpadu snadno vyměnit.

• 1. Obsah obalového souboru typu D a S musí být dostatečně vysušen a obklopen definovaným médiem. O kritériích vysušení a parametrech tohoto média rozhodne Úřad na návrh žadatele v rozhodnutí o schválení typu.

• 1. Obalový soubor typu D a S pro radioaktivní odpady musí být zkonstruován tak, aby byl v souladu s limity a podmínkami pro nakládání s radioaktivním odpadem, včetně příslušných podmínek přijatelnosti, schválených Úřadem.

• 1. Obalový soubor typu S musí být zkonstruován tak, aby