Zákon o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)

ČÁST PRVNÍ

ZAHRANIČNÍ SLUŽBA

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy a rozsah působnosti

(1) Tento zákon upravuje

• a) zásady a způsob výkonu zahraniční služby,

• b) postavení, zřizování a rušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí (dále jen „zastupitelský úřad“) a jejich činnost,

• c) udělování a odnímání souhlasu se zřízením diplomatických misí a konzulárních úřadů cizích států a úřadoven mezinárodních organizací nebo institucí v České republice (dále jen „cizí zastupitelský úřad“), zastoupení veřejných institucí založených podle práva cizího státu a zastoupení entit, které z hlediska mezinárodního práva nejsou státem,

• d) výkon konzulární služby,

• e) služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby,

• f) přiznávání, propůjčování a odebírání diplomatických a konzulárních hodností.

(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie (dále jen „nezastoupený občan“).

§ 2

Vymezení základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) zahraniční službou činnost zaměřená na navazování, udržování a rozvíjení vztahů s cizími státy a ostatními subjekty mezinárodního práva, jakož i ochrana zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, vykonávaná v Ministerstvu zahraničních věcí (dále jen „ministerstvo“),

• b) službou v zahraničí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým nebo administrativním pracovníkem na služebním působišti v zahraničí,

• c) službou v ústředí zahraniční služba vykonávaná diplomatickým pracovníkem na služebním působišti v České republice,

• d) konzulární službou zahraniční služba, jejímž předmětem jsou činnosti podle hlavy V,

• e) prací v zahraničí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem s pravidelným pracovištěm v zahraničí,

• f) prací v ústředí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem s pravidelným pracovištěm v České republice,

• g) diplomatickým pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo ve výjimečných případech zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu s výjimkou činností podle písmene h), zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako diplomatické místo,

• h) administrativním pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službu v oblasti administrativních činností, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní místo,

• i) konzulárním úředníkem diplomatický nebo administrativní pracovník vykonávající činnosti podle hlavy V,

• j) honorárním konzulárním úředníkem fyzická osoba, která není ve služebním, pracovním ani jiném obdobném poměru k ministerstvu, pověřená výkonem některých konzulárních činností podle hlavy V,

• k) technickým pracovníkem zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající pomocné, servisní nebo manuální práce související se zahraniční službou, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako technické místo,

• l) členem rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun; jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v domácnosti.

§ 3

Zásady výkonu zahraniční služby

(1) Zahraniční služba je vykonávána zejména v souladu se zásadami

• a) věrnosti České republice,

• b) profesionality,

• c) nedělitelnosti,

• d) dodržování závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie.

(2) Při zajišťování výkonu zahraniční služby státní tajemník ministerstva dbá na dodržování kariérního systému zahraniční služby a střídání výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí.

HLAVA II

POSTAVENÍ, ZŘIZOVÁNÍ A RUŠENÍ ZASTUPITELSKÉHO ÚŘADU

§ 4

Zastupitelský úřad

(1) Zastupitelský úřad je organizační útvar ministerstva^2) zřízený za účelem plnění úkolů služby v zahraničí.

(2) Zastupitelskými úřady jsou

• a) velvyslanectví,

• b) stálá mise při mezinárodní organizaci (dále jen „stálá mise“),

• c) konzulární úřad,

• d) zvláštní mise,

• e) styčný úřad nebo kancelář.

(3) Zastupitelské úřady zřizuje a ruší ministr zahraničních věcí České republiky (dále jen „ministr“) po projednání se státním tajemníkem ministerstva. Před zřízením nebo zrušením zastupitelského úřadu podle odstavce 2 písm. a), b) a e) informuje ministr vládu České republiky (dále jen „vláda“).

(4) Ministr stanoví rozsah činnosti zastupitelského úřadu, včetně toho, zda bude tuto činnost vykonávat pro více států, popřípadě též vymezí rozsah výkonu činností podle hlav IV a V.

(5) Ruší-li ministr zastupitelský úřad, stanoví, který zastupitelský úřad nebo úřady budou vykonávat činnost rušeného zastupitelského úřadu, popřípadě v jakém rozsahu bude tento zastupitelský úřad nebo úřady vykonávat činnosti podle hlav IV a V dosud vykonávané rušeným zastupitelským úřadem.

§ 5

Velvyslanectví

Velvyslanectví plní ve vztahu ke státu, ve kterém je zřízeno, případně i ve vztahu k dalším státům (dále jen „přijímající stát“), funkce diplomatické mise podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána^3), zejména

• a) zastupuje Českou republiku v přijímajícím státě,

• b) prosazuje a chrání zájmy České republiky a jejích občanů v přijímajícím státě,

• c) vede jednání s vládou přijímajícího státu,

• d) zjišťuje situaci a podmínky v přijímajícím státě, včetně otázek týkajících se záležitostí Evropské unie, a informuje o nich příslušné státní orgány České republiky,

• e) prosazuje cíle zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky,

• f) podporuje vztahy mezi Českou republikou a přijímajícím státem a rozvoj hospodářských, kulturních, vědeckých a jiných styků,

• g) v případě uvedeném v § 10 odst. 2 plní též funkce stálé mise.

§ 6

Stálá mise

(1) Stálá mise plní ve vztahu k mezinárodní organizaci, při které je zřízena, funkce diplomatické mise, zejména

• a) zastupuje Českou republiku v mezinárodní organizaci,

• b) prosazuje a chrání zájmy České republiky v mezinárodní organizaci,

• c) vede jednání s orgány a představiteli mezinárodní organizace,

• d) vede jednání s představiteli členských států, kteří zastupují jednotlivé členské státy v mezinárodní organizaci,

• e) zjišťuje situaci v mezinárodní organizaci, sleduje její činnost a informuje o nich příslušné státní orgány České republiky,

• f) podporuje vztahy a rozvoj styků mezi Českou republikou a mezinárodní organizací.

(2) Stálá mise zastupuje Českou republiku a prosazuje její zájmy v aktivitách bezprostředně souvisejících s členstvím v mezinárodní organizaci, které se konají mimo rámec mezinárodní organizace, a informuje o těchto aktivitách příslušné státní orgány České republiky.

§ 7

Konzulární úřad

(1) Konzulárními úřady jsou

• a) generální konzulát,

• b) konzulát,

• c) konzulární jednatelství,

• d) konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem.

(2) Konzulární úřad plní ve vztahu k přijímajícímu státu funkce podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána^4).

(3) Konzulární úřad plní i další funkce uvedené v § 5 v rozsahu stanoveném ministrem podle § 4 odst. 4 a 5.

(4) Generální konzulát, konzulát a konzulární jednatelství při výkonu zahraniční služby podle tohoto zákona koordinují činnost s velvyslanectvím zastupujícím Českou republiku v přijímajícím státě.

(5) Ministr určí zastupitelský úřad, který dohlíží na výkon činnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.

(6) Honorárním konzulárním úředníkem může být jmenována osoba, jejíž společenské postavení v přijímajícím státě, znalost poměrů v předpokládaném území, pro které bude konzulární úřad vykonávat svou činnost, úroveň vztahů se zástupci veřejné i soukromé oblasti, jakož i odborné znalosti a zkušenosti zaručují řádný výkon činností podle odstavců 2 a 3. Honorárním konzulárním úředníkem může být jmenován občan České republiky i občan jiného státu.

(7) Za výkon činnosti nenáleží honorárnímu konzulárnímu úředníkovi plat ani mzda.

(8) Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi ministerstvem a honorárním konzulárním úředníkem může stanovit finanční plnění, které získá konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem jako příspěvek na úhradu provozních nákladů, a bližší podmínky jeho poskytování. Příspěvek lze poskytnout maximálně ve výši správních poplatků podle jiného právního předpisu^5) vybraných konzulárním úřadem.

(9) Správní poplatky vybrané konzulárním úřadem vedeným honorárním konzulárním úředníkem jsou do státního rozpočtu odváděny prostřednictvím zastupitelského úřadu, který dohlíží na výkon jeho činnosti, a to ve výši snížené o částku případného příspěvku podle odstavce 8. Při tomto postupu neváže ministerstvo výdaje státního rozpočtu.

§ 8

Zvláštní mise

Zvláštní mise je dočasná mise zastupující Českou republiku, která je vyslána do druhého státu s jeho souhlasem za účelem jednání s ním o určitých otázkách, nebo k provedení určitého úkolu ve vztahu k tomuto druhému státu^6).

§ 9

Styčný úřad nebo kancelář

(1) Styčný úřad nebo kancelář se zřizuje zpravidla za účelem zajištění styků České republiky s orgány a představiteli entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem.

(2) Styčný úřad nebo kancelář plní v rozsahu stanoveném ministrem funkce obdobné jako diplomatická mise.

§ 10

Vedoucí zastupitelského úřadu

(1) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, je nejvýše postaveným stálým představitelem České republiky v přijímajícím státě.

(2) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může být současně pověřen, aby zastupoval Českou republiku při mezinárodní organizaci. Takovým zástupcem může být pověřen i diplomatický pracovník, který není vedoucím zastupitelského úřadu podle § 5.

(3) Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může vykonávat svoji funkci vůči přijímajícímu státu i z velvyslanectví zřízeného v jiném státě nebo z ministerstva. Rozsah činnosti vedoucího zastupitelského úřadu vykonávajícího funkci z ministerstva stanoví ministr.

(4) Vedoucího zastupitelského úřadu podle § 5 a 6 pověřuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Ostatní vedoucí zastupitelského úřadu pověřuje a odvolává ministr.

HLAVA III

Udělování a odnímání souhlasu se zřízením cizích zastupitelských úřadů a dalších subjektů

§ 10a

Ministerstvo uděluje a odnímá souhlas se zřízením cizího zastupitelského úřadu.

§ 10b

(1) Ministerstvo vede seznam cizích zastupitelských úřadů.

(2) Ministerstvo vede seznam členů cizích zastupitelských úřadů a jejich rodinných příslušníků, kterým byl vydán identifikační průkaz podle jiného právního předpisu^28).

§ 10c

(1) Je-li to v zájmu České republiky, ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu podílející se spolu s cizím zastupitelským úřadem na utváření hospodářských, kulturních nebo vědeckých styků s Českou republikou. Společně s udělením souhlasu ministerstvo stanoví s ohledem na zásadu vzájemnosti rozsah výsad a imunit, které takovému zastoupení a jeho členům náleží. Ustanovení § 10b se použije obdobně. Ministerstvo může souhlas kdykoli odejmout, popřípadě rozsah výsad a imunit upravit, a to zejména při uplatnění zásady vzájemnosti.

(2) Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení územního celku cizího státu, je-li to v zájmu České republiky. Takovému zastoupení nenáleží výsady a imunity. Ustanovení § 10b odst. 1 se použije obdobně.

§ 10d

Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky. Zastoupení entity a jeho členům mohou být poskytnuty výsady a imunity nepřesahující výsady a imunity poskytované diplomatickým misím, nejvýše však v rozsahu, v jakém entita poskytuje výsady a imunity styčnému úřadu nebo kanceláři České republiky podle § 9. Ustanovení § 10b a § 10c odst. 1 věty čtvrté se použijí obdobně.

HLAVA IV

VÝKON ZAHRANIČNÍ SLUŽBY

§ 11

(1) Výkonem služby v ústředí se rozumí zejména

• a) utváření dvoustranných a mnohostranných vztahů s ostatními státy a mezinárodními organizacemi, včetně mezinárodních regionálních uskupení,

• b) sledování vývoje politických vztahů jednotlivých států k ostatním státům, jakož i sledování jejich postoje k důležitým zahraničně politickým tématům,

• c) spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,

• d) sledování, zajištění a koordinace činnosti v oblasti mezinárodní bezpečnosti,

• e) koordinace a zabezpečení přípravy, sjednávání a vnitrostátního projednávání mezinárodních smluv, jakož i jejich vyhlašování a sledování jejich dodržování a provádění,

• f) příprava rozvojových programů a projektů České republiky a poskytování a koordinace humanitární pomoci do zahraničí,

• g) prosazování cílů České republiky v oblasti lidských práv a transformační spolupráce,

• h) podpora činností v oblasti veřejné diplomacie a krajanských vztahů,

• i) řešení mimořádných událostí v zahraničí podle hlavy V týkajících se zájmů České republiky a jejích občanů.

(2) Výkonem služby v zahraničí se rozumí zejména

• a) jednání diplomatických pracovníků se zástupci přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a se zástupci diplomatických misí jiných států,

• b) sledování situace a prosazování a ochrana zájmů České republiky v přijímajícím státě nebo v mezinárodní organizaci,

• c) sledování podmínek pro rozvíjení a naplňování smluvních vztahů České republiky s přijímajícím státem,

• d) spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky do přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,

• e) vytváření podmínek pro všestranný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a přijímajícím státem, včetně hospodářských, kulturních a vědeckých styků a rozvojové spolupráce,

• f) podpora krajanských vztahů a vzdělávání v českém jazyce v zahraničí.

(3) Výkonem zahraniční služby se rozumí též výkon konzulární služby podle hlavy V.

§ 12

Vzájemná součinnost ministerstva, ostatních státních orgánů a právnických osob

Ministerstvo, ostatní státní orgány a právnické osoby, kterým to ukládají jiné právní předpisy^7), si poskytují za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky při výkonu zahraniční služby vzájemnou součinnost. Za tímto účelem může ministerstvo uzavírat s ostatními státními orgány a právnickými osobami dohody vymezující podrobnější podmínky poskytování vzájemné součinnosti při výkonu zahraniční služby.

§ 13

Podpora výkonu zahraniční služby

(1) Zahraniční službu podle § 11 odst. 2 písm. e) mohou vykonávat také zaměstnanci zařazení v organizační složce státu nebo státní příspěvkové organizaci zřizované ústředním správním úřadem nebo tomuto správnímu úřadu podřízené (dále jen „vysílající organizace“), pokud došlo k uzavření dohody podle § 12. Za tímto účelem může vysílající organizace vyslat se souhlasem ministerstva svého zaměstnance na zastupitelský úřad.

(2) Osobu vyslanou podle odstavce 1 řídí vedoucí zastupitelského úřadu v souladu s dohodou uzavřenou podle § 12; taková osoba přijímá pokyny od vysílající organizace podle uvedené dohody.

(3) Osoba vyslaná podle odstavce 1 může za účelem vystupování v přijímajícím státě používat označení vysílající organizace, odpovídá-li to zvyklostem přijímajícího státu.

(4) Vysílající organizace ukončí vyslání svého zaměstnance na zastupitelský úřad, požádá-li o to ministerstvo, i bez uvedení důvodu.

§ 14

(1) Za účelem podpory výkonu zahraniční služby může ministerstvo zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu této státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí dále obsahovat tyto údaje:

• a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

• b) název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace,

• c) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje,

• d) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti státní příspěvkové organizace,

• e) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

• f) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

• g) vymezení doby, na kterou je státní příspěvková organizace zřizována, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou.

(2) Statutární orgán státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1 jmenuje a odvolává ministr.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.

(4) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.