Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích

Čl. I

Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, se mění takto:

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2015/1480 ze dne 28. srpna 2015, kterou se mění několik příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, kterými se stanoví pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při posuzování kvality vnějšího ovzduší.“.

• 1. V § 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

• „d) obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění.“.

• 1. V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.

• 1. V § 4 odst. 2 větě druhé se za slova „Informace o“ vkládají slova „průměrných čtvrtletních“ a slova „, uváděné jako průměrné hodnoty za posledních 12 měsíců,“ se zrušují.

• 1. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.

Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění

Poznámky a vysvětlivky:

1) Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu.

2) Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky.

3) Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky.

4) Rozloženo během celého roku tak, aby hodnoty byly reprezentativní pro různé klimatické a antropogenní činnosti.

5) Orientační měření jsou měření prováděná s omezenou pravidelností, avšak splňující ostatní cíle týkající se kvality údajů.

6) Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.

7) U modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých měřicích míst za příslušné období ve vztahu k imisnímu limitu, přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí. Nejistota u modelování se považuje za platnou v oblasti příslušného imisního limitu. Stacionární měření, jež je třeba zvolit pro porovnání s výsledky modelování, musí být reprezentativní pro rozsah modelované situace.“.

• 1. V příloze č. 2 části B bodě 1 se věta „Alespoň jedno stacionární měření se umístí do předměstských lokalit v zónách, pokud je zde vyšší expozice populace.“ nahrazuje větou „Alespoň jedna stanice v zóně a aglomeraci se umístí v oblastech, kde může dojít k expozici obyvatelstva nejvyšší koncentraci troposférického ozónu.“.

• 1. V příloze č. 3 bodě 2.1 se za slova „minimálně 270°“ vkládají slova „nebo 180° pro místa odběru v linii obytné zástavby“.

• 1. V příloze č. 3 se na konci textu bodu 2.2 doplňují slova „a jakékoli odchylky jsou řádně zdokumentovány“.

• 1. V příloze č. 3 bodě 2.5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; velkou křižovatkou se pro účely tohoto ustanovení rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají emise odlišné od ostatních částí silnice“.

• 1. V příloze č. 3 bod 3.1 zní:

• „3.1 Dokumentují se postupy výběru míst a umístění všech měřicích míst v síti, a to včetně pořízení fotografie okolí měřicí lokality v hlavních světových stranách, a podrobné mapy. V případě orientačního měření nebo modelování musí dokumentace obsahovat podrobné informace o těchto metodách a o plnění požadavků uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.“.

• 1. V příloze č. 3 bodě 3.2 se za slova „pravidelně přezkoumává“ vkládají slova „nejméně každých 5 let“ a na konci textu bodu se doplňují slova „, koncepce sítě a měřicích míst“.

• 1. V příloze č. 6 část A zní:

„Část A

Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření

• 1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí“.

• 1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí“.

• 1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM10 aerosolových částic“.

• 1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 a PM2,5 se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341:2014 „Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5“.

• 1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzenu“.

• 1.6. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626:2012 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií“.

• 1.7. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií“.

• 1.8. Pro odběr vzorků polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549:2010 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší“.

• 1.9. Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti“. Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti“.

• 1.10. Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980:2011 „Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu“.

• 1.11. Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841:2009 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici“.“.

• 1. Za přílohu č. 6 se doplňuje příloha č. 7, která zní:

„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.

Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění

• 1. Datum provedení měření úrovně znečištění a datum vystavení protokolu

• 1. Identifikace osoby provádějící měření úrovně znečištění, včetně informací umožňujících identifikaci oprávnění k provádění měření jako je autorizace a akreditace, byla-li udělena

• 1. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost a přesnost provedení měření

• 1. Účel měření úrovně znečištění

• 1. Typ a rozsah měření úrovně znečištění a doprovodných meteorologických veličin: metoda měření, odběru a zpracování vzorků a odkazy na normy a standardní operační postupy

• 1. Umístění měřicího místa v terénu včetně zeměpisných souřadnic a nadmořské výšky, popis lokality, typ a reprezentativnost lokality, porovnání s požadavky příslušných předpisů pro umisťování měřicího místa, stávající úroveň znečištění dané lokality dle databáze Informačního systému kvality ovzduší a map klouzavých pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek

• 1. Popis meteorologických podmínek, zejména srážek, vlhkosti vzduchu, mlhy, teploty a rozptylových podmínek, při kterých bylo prováděno měření úrovně znečištění, resp. odběr vzorků pro následné laboratorní zpracování, lokalizace zdrojů znečišťování a dalších vlivů, které mohly přímo významně ovlivnit měření úrovně znečištění, jako jsou stacionární zdroje, pozemní komunikace, frekvence dopravy, otevřený oheň, stavební, zemědělská či jiná činnost s výrazným vlivem na znečištění ovzduší, a popis jejich vlivu

• 1. Kvalita dat, zejména zajištění správnosti a přesnosti odběru, manipulace, logistika a skladování odebraných vzorků a jejich laboratorní zpracování, vyhodnocení dat, zajištění kontroly a verifikace naměřených dat, nejistota měření, časová a prostorová reprezentativnost naměřených dat

• 1. Použitá přístrojová technika, zejména odběrová zařízení, měřidla, analyzátory a jejich rozsahy a přesnost, a popis zajištění metrologické návaznosti a způsob sběru dat

• 1. Oblast spolupráce, zejména identifikace spolupracující autorizované nebo akreditované osoby, předmět spolupráce stanovované znečišťující látky a metody stanovení

• 1. Výsledky měření úrovně znečištění, zejména verifikované hodnoty naměřených hmotnostních koncentrací z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven imisní limit, a vyjádřené v relevantní době průměrování, případně grafy průběhu, odpovídající imisní limit a podmínky, za jakých je stanoven, a nejistota tohoto měření

• 1. Soubory výsledků naměřených a doprovodných veličin

• 1. Seznam dokumentů použitých pro měření úrovně znečištění, zejména právních předpisů, norem, standardních operačních postupů, literatury a seznam zkratek, pokud jsou v protokolu použity“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2017.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.