Vyhláška o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

§ 2

Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek

Bonitovaná půdně ekologická jednotka^1) je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí ke světovým stranám, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž

• a) klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu,

• b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; je vyjádřena druhou a třetí číslicí pětimístného číselného kódu,

• c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku podle přílohy č. 3 k této vyhlášce; jsou vyjádřeny čtvrtou číslicí pětimístného číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, a

• d) skeletovitost, jíž se rozumí kombinace obsahu štěrku a kamene v ornici a obsahu štěrku a kamene v spodině do 0,6 m, a hloubka půdy podle přílohy č. 4 k této vyhlášce jsou vyjádřeny pátou číslicí pětimístného číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace.

§ 3

Vedení bonitovaných půdně ekologických jednotek

(1) Bonitované půdně ekologické jednotky jsou jednotně vedeny v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek^2). Pětimístný kód bonitovaných půdně ekologických jednotek je dostupný v katastru nemovitostí.

(2) K dokumentaci celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek náležejí

• a) mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek v digitální rastrové formě a

• b) záznamy o aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek - bonitační informační systém.

Aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek

§ 4

(1) Při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek se zjišťují a vyhodnocují změny půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou bonitovanou půdně ekologickou jednotku, zejména pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo pokud byly bonitované půdně ekologické jednotky dříve zjevně nesprávně určeny.

(2) Aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek se ověřují a upřesňují, a tím vymezují, hranice rozdílných bonitovaných půdně ekologických jednotek, popřípadě se mění číselný kód bonitovaných půdně ekologických jednotek.

(3) Při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek se provádí

• a) aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek celých katastrálních území, popřípadě na částech katastrálních území,

• b) domapování, při kterém se doplňuje a upřesňuje celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek^3), a stanovení bonitovaných půdně ekologických jednotek na nově vzniklých zemědělských pozemcích, kde nebyly dříve určeny, a

• c) aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek na části katastrálního území.

(4) Při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek se neprovádí změny průběhu hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek ovlivněné nepřesností zákresů a oprava chyb vzniklých při soutisku map.

(5) Výsledkem aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek jsou změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek.

§ 5

(1) Mapovými podklady pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek v digitální, popřípadě analogové formě jsou

• a) mapy podle § 3 odst. 2 písm. a),

• b) katastrální mapy a

• c) kopie map dřívější pozemkové evidence v měřítku katastrální mapy, na kterých jsou zobrazeny parcely evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem^4).

(2) Pozemkový úřad, shledal-li důvody pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek, oznámí zahájení a rozsah aktualizace včetně termínu provádění terénního průzkumu a jeho podmínek a místo, kde budou návrhy změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek vyloženy k veřejnému nahlédnutí.

(3) Pozemkový úřad o zahájené aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejím rozsahu samostatně informuje místně příslušný katastrální úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu obecního úřadu obce s rozšířenou působností a finanční úřad.

(4) Pozemkový úřad zajistí vyložení návrhů změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí.

(5) Pozemkový úřad do 2 měsíců od uplynutí lhůty pro vyložení návrhů změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek vyhodnotí připomínky veřejnosti a případně vyhotoví změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek na mapovém podkladu uvedeném v § 5 odst. 1 písm. b).

(6) Pozemkový úřad poskytne do 3 měsíců od vyhotovení změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek katastrálnímu úřadu údaje o aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ve výměnném formátu informačního systému katastru nemovitostí, včetně žádosti o zapsání do katastru nemovitostí.

§ 6

(1) Katastrální úřad zavede výsledek aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek do katastru nemovitostí.

(2) Pozemkový úřad zavede ke dni platnosti změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek aktualizaci do celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek a tím aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ukončí.

(3) Pozemkový úřad písemně informuje o ukončení aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, včetně data platnosti změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, správní orgány uvedené v § 5 odst. 3.

§ 7

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

• 1. Vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 227/2018 Sb.

Klimatické regiony

Číselný kód regionů	Symbol regionů	Charakteristika regionů	Suma teplot nad 10 °C	Průměrná roční teplota v °C	Průměrný roční úhrn srážek v mm	Pravděpodobnost suchých vegetačních období v %	Vláhová jistota ve vegetačním období
0	VT	velmi teplý, suchý	2800 - 3100	9 - 10	500 - 600	30 - 50	0 - 3
1	T1	teplý, suchý	2600 - 2800	8 - 9	< 500	40 - 60	0 - 2
2	T2	teplý, mírně suchý	2600 - 2800	8 - 9	500 - 600	20 - 30	2 - 4
3	T3	teplý, mírně vlhký	2500 - 2800	(7) 8 - 9	550 - 650 (700)	10 - 20	4 - 7
4	MT1	mírně teplý, suchý	2400 - 2600	7 - 8,5	450 - 550	30 - 40	0 - 4
5	MT2	mírně teplý, mírně vlhký	2200 - 2500	7 - 8	550 - 650 (700)	15 - 30	4 - 10
6	MT3	mírně teplý (až teplý), značně vlhký	2500 - 2700	7,5 - 8,5	700 - 900	0 - 10	> 10
7	MT4	mírně teplý, vlhký	2200 - 2400	6 - 7	650 - 750	5 - 15	> 10
8	MCH	mírně chladný, vlhký	2000 - 2200	5 - 6	700 - 800	0 - 15	> 10
9	CH	chladný, vlhký	pod 2000	< 5	> 800	0	> 10

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 227/2018 Sb.

Hlavní půdní jednotky

• 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, převážně bez skeletu, až středně skeletovité v území terasových štěrků, velmi hluboké, příznivé až výsušné v závislosti na klimatu.

• 02 Černozemě luvické, černozemě luvické slabě oglejené na sprašových pokryvech, středně těžké, převážně bez skeletu, až středně skeletovité v území terasových štěrků, příznivé až výsušné v závislosti na klimatu.

• 03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité nebo jen s příměsí, ojediněle možnost slabého výskytu skeletu, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným.

• 04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 0,3 m) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně převážně lehké až středně těžké lehčí, bezskeletovité až slabě skeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem.

• 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 0,3 - 0,7 m na velmi propustném podloží, středně těžké až lehčí středně těžké, převážně bezskeletovité, ojediněle až slabě skeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období.

• 06 Černozemě pelické, černozemě pelické karbonátové, černozemě černické pelické a černozemě černické pelické karbonátové na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši, tufech, tufitech a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu.

• 07 Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické a černozemě vertické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově těžké až velmi těžké, bezskeletovité (až středně skeletovité), často povrchově periodicky převlhčované.

• 08 Černozemě modální, hnědozemě modální a luvické, luvizemě modální, popřípadě i kambizemě modální a luvické, včetně slabě oglejených variet, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, lehčí středně těžké a středně těžké, převážně bez skeletu až slabě skeletovité ve vyšší sklonitosti.

• 09 Šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, sprašových hlínách, středně těžké, bezskeletovité, ojediněle slabě skeletovité, převážně s příznivými vláhovými poměry.

• 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, ojediněle i na sprašových hlínách, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší.

• 11 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách s převahou sprašového materiálu (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, ojediněle slabě skeletovité, převážně s příznivými vlhkostními poměry.

• 12 Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených variet na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením.

• 13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, včetně slabě oglejených variet na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností od 0,3 do 0,6 m uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období.

• 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry.

• 15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, kambizemě luvické (kambizemě modální) včetně slabě oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké a s těžší spodinou, bez skeletu až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením.

• 16 Luvizemě modální a luvizemě arenické, eventuelně i slabě oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a prachovic v mocnosti 0,3 až 0,6 m, zrnitostně středně těžké lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé.

• 17 Luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech, bez skeletu, ojediněle slabě skeletovité, výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze.

• 18 Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité, méně vododržné.

• 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, ojediněle i kambizemě modální na zahliněném štěrkopísku, včetně slabě oglejených variet, středně těžké až s těžkou spodinou, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené.

• 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, včetně slabě oglejených variet, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech, těžkých zvětralinách bazických hornin a podobně, těžké až velmi těžké, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité.

• 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech, bez skeletu až silně skeletovité.

• 22 Půdy jako předcházející hlavní půdní jednotka (dále jen „HPJ“) 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející.

• 23 Regozemě arenické, i slabě oglejené a glejové, kambizemě arenické, i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše, lehké až lehčí středně těžké do 0,4 - 0,5 m, s těžkou až velmi těžkou spodinou, bezskeletovité, terasy až středně skeletovité, ojediněle i silně skeletovité, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti překryvu.

• 24 Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické, včetně slabě oglejených variet, z přemístěných svahovin karbonáto-silikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností.

• 25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, výjimečně i kambizemě pelické, včetně slabě oglejených variet na opukách a tvrdých slínovcích, vápnitých pískovcích, jílových sedimentech mořského neogénu, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou.

• 26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické, včetně slabě oglejených variet na břidlicích, hadcích, slaběji bazických horninách, popřípadě nerozlišitelném střídání hornin bazických s neutrálními až kyselými (např. jílovské pásmo, některé metamorfované diabasy apod.) převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

• 27 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, včetně slabě oglejených variet na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, až středně skeletovité, půdy výsušné.

• 28 Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní, včetně slabě oglejených variet na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké profily a sklonité polohy většinou sušší.

• 29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, amfibolitech, gabrech, gabrodioritech, nerozlišeném střídání hornin bazických, neutrálních, kyselých, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry.

• 30 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, pararendziny modální a kambické, pararendziny a kambizemě chromické, kambizemě vyluhované, včetně slabě oglejených variet, na svahovinách sedimentárních hornin, pískovci, permokarbonu, flyši, převážně středně těžké lehčí až středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší.

• 31 Kambizemě arenické, eubazické až mezobazické, pararendziny arenické, pararendziny kambické arenické, včetně slabě oglejených variet, na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné.

• 32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, kambizemě arenické, včetně slabě oglejených variet, na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, gabrodioritech, křemenných dioritech, méně ortorulách, lehké s vyšším obsahem grusu, bez skeletu až středně skeletovité, propustné, výsušnější, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu.

• 33 Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální chromické, kambizemě pelické, pararendziny pelické, včetně slabě oglejených variet, na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

• 34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální, kambizemě a kryptopodzoly arenické, včetně slabě oglejených variet, na všech půdotvorných substrátech z pevných hornin lehčího zrnitostního rázu, lehké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, vláhově zásobené, ve vlhkém období až převlhčené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu.

• 35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální, včetně slabě oglejených variet, na všech zpevněných půdotvorných substrátech, středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu.

• 36 Kryptopodzoly modální, podzoly, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, včetně slabě oglejených variet, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.