Vyhláška o krajských normativech

§ 1

Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy

Jednotkou výkonu je:

• a) 1 žák kurzu pro získání základního vzdělání,

• b) 1 dítě, 1 žák, 1 student, kterému středisko volného času zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti,

• c) 1 žák, který se vzdělává v základní škole, v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém vzdělávacím programu konzervatoře a kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti,

• d) 1 dítě, 1 žák ve školní družině, kteří jsou přijati k pravidelné denní docházce,

• e) 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole, 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož v rámci školního stravování v jednotlivých typech zařízení školního stravování

• 1. je poskytován oběd,

• 1. je poskytován oběd a alespoň 1 předcházející nebo navazující doplňkové jídlo,

• 1. je poskytován alespoň oběd a večeře,

• 1. jsou poskytovány stravovací služby kromě oběda,

• f) 1 ubytovaný v domově mládeže, který se zároveň vzdělává

• 1. v základní škole, střední škole nebo konzervatoři,

• 1. ve vyšší odborné škole,

• g) 1 ubytovaný v internátě, který se zároveň vzdělává

• 1. v základní škole speciální, ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, nebo ve škole samostatně zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti nebo žáky s těžkým zdravotním postižením,

• 1. ve škole samostatně zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti nebo žáky s jiným než těžkým zdravotním postižením,

• h) 1 dítě, žák nebo student, jemuž informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči nebo pomoc při volbě vhodného vzdělávání a přípravě na budoucí povolání v předchozím školním roce zajišťovala

• 1. pedagogicko-psychologická poradna,

• 1. speciálně pedagogické centrum,

• i) 1 dítě v ambulantní formě služeb ve středisku výchovné péče^1),

• j) 1 výchovná skupina ve středisku výchovné péče^1)

• 1. v celodenní formě služeb,

• 1. v internátní formě služeb,

• k) 1 rodinná skupina

• 1. v dětském domově,

• 1. v dětském domově se školou,

• l) 1 výchovná skupina

• 1. ve výchovném ústavu,

• 1. v diagnostickém ústavu,

• m) 1 žák v oboru vzdělání ve střední škole v denní formě vzdělávání, kterému praktické vyučování zajišťuje středisko praktického vyučování.

§ 2

Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů

(1) Pro stanovení krajských normativů na jednotky výkonu podle § 1 písm. a) až c) a písm. f) až m) je rozhodný ukazatel:

• a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np),

• b) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No),

• c) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp),

• d) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po),

• e) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV).

(2) Pro stanovení krajských normativů na jednotky výkonu podle § 1 písm. d) a e) je rozhodný ukazatel:

• a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No),

• b) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po),

• c) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV).

(3) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka se stanoví

• a) z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo, nejsou-li tyto hodnoty vypovídající, z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v kurzu pro získání základního vzdělání nebo v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje,

• b) pokud se jedná o ubytovaného v domově mládeže, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu ubytovaných,

• c) pokud se jedná o dítě, žáka nebo studenta, kterému středisko volného času zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu dětí, žáků nebo studentů,

• d) pokud se jedná o žáka, kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu žáků.

(4) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka se stanoví z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo, nejsou-li tyto hodnoty vypovídající, z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v kurzu pro získání základního vzdělání nebo v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje. Pokud se jedná o stravovaného, stanoví se ukazatel podle věty první jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu jednotek výkonu ve školském zařízení členěný podle počtů stravovaných. Hodnotu ukazatele stanovenou podle tohoto odstavce lze dále snížit, nejvýše však o 5 %.

(5) Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka a ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka je tvořen průměrnou měsíční výší složek platu^2) dosaženou v příslušném druhu školy, která realizuje kurz pro získání základního vzdělání, nebo v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k objemu finančních prostředků přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Součty osobních příplatků a odměn v takto upravených ukazatelích průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka se mezi jednotlivými druhy škol a typy školských zařízení nesmí lišit o více než 50 % z nejvyššího součtu osobních příplatků a odměn. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se nezahrnují platby za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti nad stanovený rozsah^3).

(6) Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu se stanoví ve výši alespoň 65 % průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo, nejsou-li tyto hodnoty vypovídající, z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v kurzu pro získání základního vzdělání nebo v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje.

(7) Ukazatele podle odstavců 3 a 4 musí krajský úřad případně dále upravit tak, aby zajistily poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši nezbytné pro dosažení alespoň minimálního personálního zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními uvedeného v příloze k této vyhlášce. To platí i v případě, že krajský úřad zvyšuje ukazatele podle § 5.

Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu

§ 3

Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ.

§ 4

(1) Krajský normativ se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 a 2 stanoví vztahem

• a) u kurzu pro získání základního vzdělání a u školských zařízení, s výjimkou školských zařízení uvedených v písmenu b):

1/Np x Pp x 12 x 1,Proc + 1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,

• b) u školských zařízení školního stravování a u školních družin:

1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,

kde Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníkem je zaměstnavatel podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti^4), procent sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění^5), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky upravující fond kulturních a sociálních potřeb^6).

(2) Ke krajskému normativu stanovenému pro jednotku výkonu podle § 1 písm. h) bodu 2 lze stanovit opravné koeficienty zohledňující náročnost poradenských služeb poskytovaných speciálně pedagogickým centrem podle druhu znevýhodnění.

(3) Ke krajskému normativu stanovenému podle odstavce 1 písm. a) lze stanovit opravné koeficienty, kterými se krajský normativ vynásobí v případě škol a školských zařízení, kde je průměrný platový stupeň pedagogických pracovníků vyšší nebo nižší než krajský průměr promítnutý v ukazateli průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka. Takto stanovené koeficienty nesmí být nižší než 0,9 ani vyšší než 1,1.

(4) Krajský normativ pro jednotku výkonu podle § 1 písm. e) lze vynásobit opravným koeficientem stanoveným jako podíl průměrného počtu uvařených jídel za jeden pracovní den v měsíci říjnu probíhajícího školního roku a celkového počtu zapsaných ke stravování v probíhajícím školním roce.

§ 5

Úprava ukazatelů pro výpočet minimální úrovně krajských normativů

Krajský úřad může zvýšit ukazatele Np a No stanovené podle § 2 odst. 3 a 4 až o 10 %.

§ 6

Zásady pro zvýšení krajských normativů

Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec vyplývající z hodnot ukazatelů uvedených v § 2, pokud je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji prostřednictvím republikových normativů.

§ 7

Zásady pro zveřejnění krajských normativů

(1) Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení a koeficienty podle § 4 odst. 2 a 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

(2) V případě školní jídelny - vývařovny a školní jídelny - výdejny lze v souladu s odstavcem 1 zveřejnit krajský normativ v podobě násobku krajského normativu stanoveného pro odpovídající jednotku výkonu ve školní jídelně.

(3) Při zveřejnění krajského normativu se zvlášť uvede výše mzdových prostředků připadající na jednotku výkonu v členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky.

§ 8

Společná ustanovení

(1) Školami a školskými zařízeními v rámci kraje se pro účely této vyhlášky rozumí školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku zřizované obcemi nebo svazky obcí na území příslušného kraje nebo příslušným krajem.

(2) Pro účely této vyhlášky se nepedagogickými pracovníky rozumí zaměstnanci právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, kteří nejsou pedagogickými pracovníky^7).

(3) Na financování zařízení školního stravování se neuplatní jednotka výkonu podle § 1 písm. e) v případě dětí umístěných v diagnostickém ústavu, výchovném ústavu, dětském domově se školou nebo dětském domově, jehož činnost vykonává právnická osoba, která zároveň vykonává činnost tohoto zařízení školního stravování.

(4) V případě diagnostického ústavu, výchovného ústavu, dětského domova se školou nebo dětského domova podle odstavce 3 se při stanovení krajského normativu pro jednotku výkonu stanoví ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka, ukazatel průměrné výše platu nepedagogického pracovníka a ukazatel průměrné výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu z příslušných průměrných hodnot dosažených v průběhu příslušného kalendářního roku ve školských zařízeních uvedených v odstavci 3, jejichž činnost vykonává táž právnická osoba.

§ 9

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech.

• 1. Vyhláška č. 47/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech.

• 1. Vyhláška č. 33/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění vyhlášky č. 47/2008 Sb.

• 1. Vyhláška č. 8/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Vyhláška č. 11/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Vyhláška č. 110/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Část osmá vyhlášky č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky.

• 1. Část druhá vyhlášky č. 280/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky.

• 1. Část druhá vyhlášky č. 243/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky.

§ 10

Přechodné ustanovení

Do dne, do kterého jsou školy a školská zařízení financovány ze státního rozpočtu podle ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 101/2017 Sb., se krajské normativy řídí vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 11

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:

Ing. Plaga, Ph.D., v. r.

Příloha k vyhlášce č. 310/2018 Sb.

Minimální personální zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními zřizovanými krajem, obcí nebo svazkem obcí

• 1. Pro účely stanovení minimálního personálního zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb představuje 1 přepočtený úvazek pedagogického pracovníka 1 pracovní poměr pedagogického pracovníka vyjádřený počtem hodin přímé pedagogické činnosti podle jiného právního předpisu upravujícího rozsah přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků a 1 přepočtený úvazek nepedagogického pracovníka 1 pracovní poměr nepedagogického pracovníka vyjádřený 40 hodinami pracovní doby týdně. Minimální personální zabezpečení lze naplňovat pracovním poměrem nebo jiným základním pracovněprávním vztahem.

• 1. Pro určení výše krajských normativů činí minimální personální zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb ve středisku volného času, pokud daná právnická osoba nevykonává činnost školy ani jiného školského zařízení, 3 pedagogičtí pracovníci, z toho 1 ředitel školského zařízení a 2 pedagogové volného času, s minimálním rozsahem v součtu 2,5 přepočteného úvazku pedagogického pracovníka a 1 přepočtený úvazek nepedagogického pracovníka.

• 1. Pro určení výše krajských normativů činí minimální personální zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb ve školním klubu 1 pedagogický pracovník s minimálním rozsahem 0,5 přepočteného úvazku pedagogického pracovníka.

• 1. Pro určení výše krajských normativů činí minimální personální zabezpečení k zajištění školských služeb v zařízení školního stravování 1 nepedagogický pracovník s minimálním rozsahem

• a) pro školní jídelnu mateřské školy 0,8 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• b) pro školní jídelnu - výdejnu mateřské školy 0,264 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• c) pro školní jídelnu - vývařovnu mateřské školy 0,536 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• d) pro školní jídelnu základní školy 0,6 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• e) pro školní jídelnu - výdejnu základní školy 0,15 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• f) pro školní jídelnu - vývařovnu základní školy 0,45 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• g) pro školní jídelnu střední školy nebo konzervatoře 0,6 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• h) pro školní jídelnu - výdejnu střední školy nebo konzervatoře 0,15 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• i) pro školní jídelnu - vývařovnu střední školy nebo konzervatoře 0,45 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• j) pro školní jídelnu poskytující celodenní stravování dětem a žákům ubytovaným ve školském ubytovacím zařízení 0,9 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka,

• k) pro školní jídelnu poskytující celodenní stravování s výjimkou oběda dětem a žákům ubytovaným ve školském ubytovacím zařízení 0,675 přepočteného úvazku nepedagogického pracovníka.

Pokud daná právnická osoba vykonává souběžně více činností uvedených v písmenech a) až k), minimální personální zabezpečení se stanoví pouze podle toho písmene, které stanovuje nejvyšší rozsah tohoto zabezpečení.

^1) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.