Zákon o výrobcích s ukončenou životností

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje

• a) pravidla pro předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků,

• b) práva a povinnosti výrobců při uvedení vybraných výrobků na trh,

• c) práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životností a

• d) působnost správních orgánů v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností.

§ 2

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na vybrané výrobky bez ohledu na to, zda jsou na trh uváděny samostatně nebo jako součást či příslušenství jiných výrobků, od jejich výroby a uvedení na trh až po zpracování odpadu z nich vzniklého.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a na nakládání s výrobky s ukončenou životností zákon o odpadech.

(3) Tento zákon se nevztahuje na

• a) elektrozařízení nezbytná pro ochranu bezpečnostních zájmů České republiky, včetně zbraní, střeliva a munice určených pro potřeby bezpečnostních nebo ozbrojených sborů a dalšího vojenského materiálu určeného výlučně k bezpečnostním nebo vojenským účelům,

• b) elektrozařízení navržená a nainstalovaná jako součást jiného zařízení, které nespadá do působnosti tohoto zákona, jestliže mohou plnit svou funkci pouze jako součást tohoto zařízení a nejde-li o světelné zdroje nebo solární panely,

• c) elektrozařízení určená pro vyslání do vesmíru,

• d) velká stacionární průmyslová soustrojí,

• e) velké pevné instalace, s výjimkou zařízení, které není specificky navrženo a nainstalováno jako součást těchto instalací,

• f) nesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použití,

• g) elektrozařízení specificky určená výhradně pro účely výzkumu a vývoje, která nejsou běžně dostupná pro spotřebitele,

• h) zdravotnické prostředky, pokud se očekává, že budou před ukončením životnosti zdrojem nákazy, a aktivní implantabilní zdravotnické prostředky,

• i) výbušniny,

• j) baterie nebo akumulátory používané v zařízeních

• 1. souvisejících s ochranou bezpečnostních zájmů České republiky, včetně zbraní, střeliva a munice určených pro potřeby bezpečnostních nebo ozbrojených sborů a v dalším vojenském materiálu, s výjimkou výrobků, které nejsou určeny výlučně k bezpečnostním nebo vojenským účelům, nebo

• 1. určených pro vyslání do vesmíru a

• k) vozidla ozbrojených sil.

§ 3

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) vybraným výrobkem elektrozařízení, baterie nebo akumulátor, pneumatika nebo vozidlo,

• b) výrobkem s ukončenou životností vybraný výrobek, který se stal odpadem,

• c) elektrozařízením elektrické nebo elektronické zařízení, jehož správná funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1 000 V pro střídavý proud a 1 500 V pro stejnosměrný proud,

• d) odpadním elektrozařízením elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně všech jeho komponentů, konstrukčních a spotřebních dílů,

• e) odpadním elektrozařízením pocházejícím z domácností odpadní elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jim podobná odpadní elektrozařízení pocházející od právnických osob a podnikajících fyzických osob; o odpadní elektrozařízení pocházející z domácností jde vždy, bylo-li elektrozařízení předtím, než se stalo výrobkem s ukončenou životností, možné použít jak v domácnostech, tak i jinými konečnými uživateli,

• f) baterií nebo akumulátorem zdroj elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, který se skládá z jednoho nebo více primárních článků neschopných opětovného nabití, nebo z jednoho nebo více sekundárních článků schopných opětovného nabití,

• g) odpadní baterií nebo akumulátorem baterie nebo akumulátor, které se staly odpadem,

• h) pneumatikou pružná součást sestavy kola, která je z přírodního nebo syntetického kaučuku a vyztužujících materiálů bez ráfku, s výjimkou kola k použití na zařízeních tažených či tlačených osobou, která jde pěšky, na jízdním kole nebo na osobním zdravotnickém prostředku či na rehabilitační nebo kompenzační pomůcce,

• i) odpadní pneumatikou pneumatika, která se stala odpadem,

• j) vozidlem silniční motorové vozidlo podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,

• k) vozidlem s ukončenou životností vozidlo, které se stalo odpadem,

• l) výrobcem výrobce elektrozařízení, výrobce baterií nebo akumulátorů, výrobce pneumatik nebo výrobce vozidel,

• m) výrobcem elektrozařízení

• 1. podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku^3) pod jménem, ochrannou známkou nebo jiným označením s ním nezaměnitelně spojeným (dále jen „vlastní značka“) vyrábí a uvádí na trh elektrozařízení nebo si elektrozařízení nechává vyrobit či navrhnout a uvádí je pod vlastní značkou na trh,

• 1. podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku^3) pod vlastní značkou uvádí do oběhu elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na nich vlastní značka osoby podle bodu 1; uvedení elektrozařízení výrobcem do oběhu podle tohoto ustanovení se považuje pro účely tohoto zákona za jeho uvedení na trh,

• 1. podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku^3) uvádí elektrozařízení nabytá z jiného státu na trh, nebo

• 1. podnikatel, který uvádí elektrozařízení na trh jejich dodáním prostřednictvím prostředků komunikace na dálku^3) přímo konečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen,

• n) výrobcem baterií nebo akumulátorů podnikatel, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku^3), uvádí na trh v rámci svého podnikání baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených,

• o) výrobcem pneumatik podnikatel, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku^3), uvádí na trh v rámci svého podnikání pneumatiky nebo funkční celky, jejichž součástí nebo příslušenstvím jsou pneumatiky; podnikatel není výrobcem pneumatik ve vztahu k pneumatikám, které předává výlučně za účelem jejich uvedení na jakýkoliv trh, v České republice nebo mimo ni, jako součásti či příslušenství funkčního celku,

• p) výrobcem vozidel osoba vyrábějící vozidla nebo akreditovaný zástupce podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kteří v rámci svého podnikání uvádějí vozidla na trh,

• q) zpětným odběrem odebírání odpadních elektrozařízení, odpadních baterií nebo akumulátorů nebo odpadních pneumatik od konečných uživatelů, popřípadě od jiných osob v místě určeném výrobcem nebo jejich odebírání posledním prodejcem,

• r) místem zpětného odběru místo určené výrobcem, ve kterém jsou zpětně odebírány výrobky s ukončenou životností,

• s) veřejným místem zpětného odběru místo zpětného odběru, které je celoročně bez omezení přístupné každému konečnému uživateli v určenou provozní dobu,

• t) zpracováním jakákoliv činnost prováděná po převzetí výrobku s ukončenou životností za účelem využití, včetně přípravy k opětovnému použití, odstranění nebo úpravy před využitím nebo odstraněním výrobku s ukončenou životností, jeho součástí nebo látek a materiálů v něm obsažených, v zařízení k tomu určeném,

• u) zpracovatelem podnikatel, který je podle tohoto zákona oprávněn ke zpracování výrobků s ukončenou životností,

• v) systémem zpětného odběru síť míst zpětného odběru a zařízení ke zpracování výrobků s ukončenou životností a smluvní vztahy mezi jejich provozovateli a výrobci nebo provozovateli kolektivního systému, jejichž cílem je zajištění zpracování a využití zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností,

• w) individuálním systémem systém zpětného odběru vytvořený a provozovaný samostatně, svým jménem a na vlastní náklady jedním výrobcem,

• x) kolektivním systémem systém zpětného odběru vytvořený výhradně výrobci elektrozařízení, výrobci baterií nebo akumulátorů, výrobci pneumatik nebo provozovateli solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, a provozovaný právnickou osobou odlišnou od výrobce nebo provozovatele solární elektrárny, která je oprávněna k provozování kolektivního systému,

• y) provozovatelem kolektivního systému právnická osoba, která provozuje kolektivní systém na základě oprávnění vydaného podle tohoto zákona.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

• a) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

• b) uvedením na trh první úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného výrobku na území České republiky v rámci podnikání jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiného členského státu, k distribuci, spotřebě nebo použití nebo dovoz výrobku za účelem podnikání; za uvedení na trh se nepovažuje předání podle odstavce 1 písm. o),

• c) uvedením do oběhu každé úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného výrobku na území České republiky k distribuci, spotřebě nebo použití po jeho uvedení na trh,

• d) dovozem propuštění vybraného výrobku ze země mimo Evropskou unii na území České republiky do celního režimu volného oběhu,

• e) distributorem osoba, která v dodavatelském řetězci v rámci svého podnikání uvádí vybraný výrobek do oběhu,

• f) posledním prodejcem osoba, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku^3), dodává v rámci svého podnikání konečnému uživateli na území České republiky

• 1. vybrané výrobky,

• 1. vozidla, elektrozařízení, pneumatiky nebo jiné výrobky, do nichž jsou zabudovány nebo k nimž jsou přiloženy baterie nebo akumulátory, nebo

• 1. vozidla nebo jiné funkční celky, jejichž součástí nebo příslušenstvím jsou pneumatiky,

• g) konečným uživatelem osoba užívající vybraný výrobek, než se stal odpadem a před jeho odevzdáním osobě oprávněné k jeho převzetí podle tohoto zákona,

• h) osobou usazenou v členském státě osoba, která má na území členského státu sídlo, organizační složku, pobočku, stálou provozovnu nebo stálé zastoupení,

• i) fotovoltaickým článkem článek tvořený polovodičovými nebo organickými prvky, které mění energii slunečního záření v energii elektrickou,

• j) solárním panelem elektrozařízení tvořené fotovoltaickými články a určené k přímé výrobě elektřiny ze slunečního záření,

• k) odpadním solárním panelem solární panel, který se stal odpadem,

• l) solární elektrárnou výrobna elektřiny, která využívá k výrobě elektřiny solární panely,

• m) provozovatelem solární elektrárny držitel licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona v solární elektrárně nebo osoba, která v souladu s energetickým zákonem vyrábí elektřinu v solární elektrárně bez takové licence,

• n) velkým stacionárním průmyslovým soustrojím soustava velkých rozměrů složená ze strojů, zařízení nebo součástí, které fungují společně k určitému účelu, jsou trvale instalovány a demontovány odbornými zaměstnanci na určitém místě a jejich použití a údržba jsou vyhrazeny odborným zaměstnancům v prostorách pro průmyslovou výrobu nebo výzkum a vývoj,

• o) velkou pevnou instalací soustava velkých rozměrů složená z několika typů přístrojů a popřípadě dalších zařízení, které jsou montovány, instalovány a demontovány odbornými zaměstnanci, jsou určeny ke stálému použití jako součást budovy nebo konstrukce na předem určeném místě vyhrazeném k tomuto účelu a mohou být nahrazeny pouze zařízením specificky určeným k témuž účelu,

• p) nesilničním pojízdným strojem určeným výlučně k profesionálnímu použití stroj s vlastním zdrojem energie, jehož provoz vyžaduje při práci buď mobilitu, nebo souvislý či částečně souvislý pohyb mezi sledem pevných pracovních míst a který je určen výlučně k profesionálnímu použití,

• q) ekomodulací zohlednění dopadu vybraného výrobku na životní prostředí, zejména jeho trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti, obsahu nebezpečných látek a plnění požadavků stanovených jinými právními předpisy^4), v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku provozovatelem kolektivního systému pro jednotlivý vybraný výrobek nebo soubor podobných vybraných výrobků, hrazeného výrobcem za účelem zajištění kolektivního plnění povinností podle tohoto zákona.

HLAVA II

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI

Díl 1

Všeobecné povinnosti

§ 4

Předání výrobku s ukončenou životností

Každý, kdo se zbavuje výrobku s ukončenou životností, je povinen jej předat pouze osobě oprávněné k jeho převzetí. Jiným osobám smí být výrobek s ukončenou životností předán, pouze jde-li o předání nezbytného množství kusů pro účely vědy a výzkumu, předání k muzejním účelům nebo pro účely umělecké, tvůrčí nebo sběratelské činnosti.

§ 5

Podmínky týkající se ohlašování podle zákona o odpadech

Výrobky s ukončenou životností se nezapočítávají do objemu produkce a nakládání s odpady, který je rozhodný pro plnění ohlašovacích povinností podle zákona o odpadech^5).

Díl 2

Předcházení vzniku odpadu při výrobě a uvedení vybraných výrobků na trh

§ 6

Povinnosti při výrobě vybraných výrobků

(1) Ten, kdo vyrábí vybrané výrobky, je povinen je navrhovat a konstruovat tak, aby

• a) byly snadno demontovatelné,

• b) nebezpečné látky v nich obsažené neunikaly do okolí,

• c) bylo možné z nich nebezpečné látky vyjmout a

• d) bylo usnadněno jejich využití po ukončení jejich životnosti.

(2) Ten, kdo vyrábí vybraný výrobek, jej musí dále při zohlednění jeho celého životního cyklu navrhovat a konstruovat tak, aby

• a) z materiálů, použitých při jeho výrobě, bylo co nejvíce materiálů recyklovatelných,

• b) při jeho výrobě a spotřebě byl minimalizován vznik odpadu, zejména nebezpečného,

• c) po jeho použití byla umožněna jeho oprava, repase nebo renovace a opětovné použití, je-li to s ohledem na povahu výrobku možné, a

• d) po ukončení jeho životnosti byla umožněna jeho recyklace nebo jiné využití, včetně využití jeho součástí a získaných materiálů, v souladu s tímto zákonem, zákonem o odpadech a jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.

§ 7

Povinnosti při uvedení vybraných výrobků na trh

(1) Výrobce smí uvádět na trh pouze takové vybrané výrobky, které splňují požadavky tohoto zákona. Požadavky na vybrané výrobky vyplývající z jiných právních předpisů upravujících technické požadavky na výrobky a jejich bezpečnost^4), právních předpisů upravujících požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie^6) a právních předpisů na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví^7) nejsou tímto zákonem dotčeny.

(2) Výrobce, který uvádí na trh vybrané výrobky, je povinen uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu k použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu zpětného odběru nebo sběru, opětovného použití, využití nebo odstranění výrobku s ukončenou životností.

ČÁST DRUHÁ

ELEKTROZAŘÍZENÍ, BATERIE NEBO AKUMULÁTORY A PNEUMATIKY

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 8

Působnost

(1) Ustanovení této části upravují práva a povinnosti výrobců a dalších osob týkající se zpětného odběru, některá další navazující práva a povinnosti a způsob plnění povinností výrobců stanovených tímto zákonem, pokud jde o odpadní elektrozařízení, odpadní baterie nebo akumulátory a odpadní pneumatiky.

(2) Ustanovení této části se nepoužijí na výrobce vozidel, vozidla s ukončenou životností a elektrozařízení, které jsou dopravními prostředky pro přepravu osob nebo zboží, s výjimkou elektrických dvoukolových vozidel, pro která nebylo uděleno schválení typu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

(3) Zákon o odpadech se nepoužije při nakládání s výrobky s ukončenou životností od okamžiku jejich zpětného odběru do okamžiku jejich předání zpracovateli nebo k přeshraniční přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů^8).

§ 9

Způsoby plnění povinností výrobcem

Výrobce plní povinnosti stanovené tímto zákonem pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životností, informování konečného uživatele o zpětném odběru a další povinnosti s tím související

• a) v individuálním systému, nebo

• b) v kolektivním systému, a to na základě písemně uzavřené smlouvy o zajištění plnění povinností zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností (dále jen „smlouva o kolektivním plnění“) s provozovatelem kolektivního systému; odpovědnost výrobce za plnění těchto povinností nezaniká, pokud provozovatel kolektivního systému jejich plnění nezajistí.

§ 10

Odpovědnost distributora

Nepochází-li vybraný výrobek od výrobce, který je zapsán v Seznamu výrobců, nebo namísto kterého je v Seznamu výrobců zapsán pověřený zástupce, má práva a povinnosti výrobce stanovené tímto zákonem distributor tohoto výrobku.

§ 11

Pověřený zástupce

(1) Není-li výrobce usazen v České republice, je oprávněn si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem určit pověřeného zástupce na základě písemné smlouvy.

(2) Pověřeným zástupcem může být pouze osoba oprávněná k podnikání, která je usazena v České republice.

(3) Pověřeným zástupcem nelze určit provozovatele kolektivního systému. Plnění povinností výrobce pověřeným zástupcem v kolektivním systému tím není dotčeno.

(4) Pověřený zástupce plní všechny povinnosti výrobce stanovené tímto zákonem.

HLAVA II

ZPĚTNÝ ODBĚR

§ 12

Zajištění zpětného odběru výrobků s ukončenou životností

(1) Výrobce je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a jejich následné zpracování a využití nebo odstranění za podmínek stanovených tímto zákonem. V případě, že je zpětný odběr zajišťován ve spolupráci s provozovatelem místa zpětného odběru, musí mezi touto osobou a výrobcem být uzavřena písemná smlouva o zřízení místa zpětného odběru.

(2) Vyžaduje-li tento zákon, aby výrobce nebo poslední prodejce zajistil zpětný odběr výrobků s ukončenou životností bezplatně nebo bez nároku na úplatu, nesmí být konečnému uživateli účtovány jakékoliv náklady či jiné platby, které přímo či nepřímo souvisejí se zpětným odběrem. Tím není dotčena možnost finanční motivace konečného uživatele ve formě úplaty nebo jiné pobídky, aby odevzdal výrobek s ukončenou životností do systému zpětného odběru nebo jej odevzdal jiným způsobem, který tento zákon umožňuje.

(3) Výrobce nesmí vázat zpětný odběr výrobku s ukončenou životností na koupi nového výrobku.

(4) Odevzdává-li konečný uživatel, který je spotřebitelem, ke zpětnému odběru výrobek s ukončenou životností, u kterého je zjevné, že v důsledku demontáže není kompletní, nebo odevzdává-li pouze část, která byla z výrobku s ukončenou životností demontována, nesmí mu být za takový výrobek nebo jeho část nabídnuta nebo poskytnuta úplata nebo jiná pobídka.

§ 13

Informování konečného uživatele a osvětová činnost

(1) Výrobce prostřednictvím distributorů zajistí, aby byl konečný uživatel vhodným a účinným způsobem informován o způsobu provedení zpětného odběru výrobků s ukončenou životností.

(2) Výrobce je povinen provádět osvětovou činnost zaměřenou na změnu spotřebitelského chování za účelem většího zapojení konečných uživatelů do systémů zpětného odběru a dosažení co nejvyšší úrovně zpětného odběru.

(3) Výrobce je v rámci osvětové činnosti povinen informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o

• a) předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků,

• b) možnostech přípravy vybraných výrobků s ukončenou životností k opětovnému použití,

• c) požadavku, aby výrobky s ukončenou životností byly odevzdávány na místech k tomu určených v souladu s tímto zákonem, zejména aby nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad, a o negativních dopadech protiprávního zbavování se výrobků s ukončenou životností mimo místa určená k jejich odkládání na životní prostředí,

• d) způsobu zajištění zpětného odběru a

• e) dalších skutečnostech, o nichž informují konečné uživatele výrobci na základě § 63 nebo 82.

(4) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou minimální rozsah a způsob vedení informačních kampaní podle odstavce 3 a jejich zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů.

§ 14

Předání a převzetí výrobku s ukončenou životností

(1) Konečný uživatel smí předat výrobek s ukončenou životností pouze na místo zpětného odběru nebo za podmínek stanovených tímto zákonem poslednímu prodejci, popřípadě jiné osobě určené výrobcem, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností se stává vlastnictvím provozovatele kolektivního systému nebo výrobce, který místo zpětného odběru zřídil, okamžikem jeho předání na místo zpětného odběru. Pokud je provozovatelů kolektivních systémů nebo výrobců, kteří zřídili místo zpětného odběru, více, řídí se nabývání vlastnictví jimi převzatých výrobků s ukončenou životností jejich dohodou.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba smí předat zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností za podmínek stanovených tímto zákonem pouze zpracovateli určenému výrobcem, nestanoví-li tento zákon jinak. Do předání zpracovateli nesmí být výrobek s ukončenou životností předmětem úpravy, využití nebo odstranění.

(4) K převzetí výrobku s ukončenou životností jsou oprávněni za podmínek stanovených tímto zákonem pouze provozovatel místa zpětného odběru, poslední prodejce nebo jiná osoba určená výrobcem, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 15

Místa zpětného odběru

(1) Výrobce zřizuje za účelem splnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností místa zpětného odběru.

(2) Výrobce je povinen informovat vhodným způsobem o jím zřízených místech zpětného odběru konečné uživatele. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud jde o veřejná místa zpětného odběru, o kterých výrobce vložil do Registru míst zpětného odběru (dále jen „Registr“) údaje podle § 19 odst. 4.

(3) Veřejným místem zpětného odběru nemůže být místo dodávky vybraného výrobku u konečného uživatele.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech zpětného odběru a stavebně technické provedení míst zpětného odběru podle odstavce 1, pokud jde o výrobky s ukončenou životností s nebezpečnými vlastnostmi nebo s jejichž nakládáním mohou být spojena zdravotní či bezpečnostní rizika.

§ 16

Spolupráce s obcemi

(1) Výrobce a obec mohou za účelem zřízení místa zpětného odběru uzavřít písemnou smlouvu o využití obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí. Touto smlouvou nesmí být sjednáno výhradní právo na využití obecního systému odpadového hospodářství pouze pro určité výrobce či výrobky s ukončenou životností; tím není dotčena možnost, aby obec s výrobcem, ve spolupráci s nímž zřídila místo zpětného odběru, sjednala nediskriminační podmínky pro umožnění využití obecního systému odpadového hospodářství dalšími výrobci.

(2) S výrobky s ukončenou životností, které byly zpětně odebrány v místě zpětného odběru zřízeném ve spolupráci s obcí, musí být nakládáno v souladu s tímto zákonem a odděleně od ostatního komunálního odpadu.

(3) Výrobce je povinen poskytnout obci, na jejímž území místo zpětného odběru zřídil, informace o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, včetně informací o jejich využití, pokud o to obec požádá.

§ 17

Způsob provedení zpětného odběru a nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností

(1) Způsob provedení zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, jejich přeprava a předání zpracovateli nesmí ztížit opětovné použití těchto výrobků nebo jejich recyklaci, včetně jejich komponentů.

(2) Provozovatel místa zpětného odběru je povinen

• a) předat zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností pouze zpracovateli určenému výrobcem, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce,

• b) nakládat s výrobky s ukončenou životností, které obsahují provozní kapaliny, náplně nebo součásti mající negativní vliv na životní prostředí nebo zdraví osob tak, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození a úniku těchto látek do životního prostředí,

• c) soustřeďovat a přepravovat výrobky s ukončenou životností, včetně jejich dočasného uložení, v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva,

• d) zabezpečit výrobky s ukončenou životností po celou dobu jejich uložení v místě zpětného odběru před nežádoucím znehodnocením,

• e) nakládat s výrobky s ukončenou životností odděleně od ostatních druhů odpadů, dochází-li k soustřeďování ostatních druhů odpadů v tomtéž zařízení, ve kterém se nachází místo zpětného odběru,

• f) vydat na požádání konečnému uživateli doklad o převzetí výrobků s ukončenou životností, který obsahuje identifikační údaje provozovatele, datum a místo převzetí a údaje o druhu, skupině a množství výrobků s ukončenou životností, nejde-li o místo zpětného odběru charakteru sběrné nádoby bez stálé obsluhy,

• g) označit na náklady výrobce veřejné místo zpětného odběru nápisem upozorňujícím na možnost odevzdávání výrobků s ukončenou životností v rámci zpětného odběru, a to viditelně a čitelně na místě veřejně přístupném konečnému uživateli a s upřesněním výrobků s ukončenou životností, které jsou zpětně odebírány, a

• h) vykázat údaje týkající se výrobku s ukončenou životností pouze jednou tak, aby nedocházelo ke zdvojování údajů, a vykazovat pouze výrobky s ukončenou životností, které byly na místě zpětného odběru fyzicky odebrány.

(3) Provozovatel místa zpětného odběru, není-li zároveň zpracovatelem,

• a) nesmí zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností rozebírat nebo do něj jinak zasahovat,

• b) může odmítnout převzít výrobek s ukončenou životností v případě, že z důvodu kontaminace nebo závažného poškození výrobek ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběr provádějí, nebo pokud obsahuje přidaný odpad,

• c) může odmítnout převzít ke zpětnému odběru výrobky s ukončenou životností, jestliže vzhledem k množství a typu výrobků s ukončenou životností či jiným okolnostem lze mít důvodné pochybnosti, že jde o výrobky s ukončenou životností od konečného uživatele, a

• d) může odmítnout převzít ke zpětnému odběru výrobky s ukončenou životností v množství, které přesahuje okamžitou kapacitu místa zpětného odběru.

(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se ustanovení odstavce 1, odstavce 2 písm. a) až e) a odstavce 3 písm. a) obdobně na každou osobu, která se zpětně odebraným výrobkem s ukončenou životností nakládá do okamžiku jeho předání zpracovateli.

(5) Výrobce je povinen zajistit, aby konečný uživatel měl možnost odevzdat výrobek s ukončenou životností, jehož převzetí provozovatel místa zpětného odběru odmítl v souladu s tímto zákonem, a to v jiném místě zpětného odběru nebo jím určenému zpracovateli. O této možnosti, včetně uvedení určeného místa nebo osoby, je provozovatel místa zpětného odběru povinen konečného uživatele bez zbytečného odkladu informovat. Výrobce je povinen poskytnout provozovateli místa zpětného odběru informace o místech zpětného odběru nebo osobách, jimž lze takový výrobek s ukončenou životností odevzdat.

§ 18

Práva a povinnosti posledních prodejců

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, je poslední prodejce oprávněn zpětně odebírat pouze výrobky s ukončenou životností podobného typu a použití jako vybrané výrobky, které dodává konečnému uživateli, ať už samostatně, nebo jako součást či příslušenství jiných výrobků. Zpětný odběr musí poslední prodejce vždy provádět bez nároku na úplatu od konečného uživatele.

(2) Poslední prodejce, který provádí zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a není zároveň provozovatelem místa zpětného odběru,

• a) má práva a povinnosti provozovatele místa zpětného odběru stanovená v § 17 odst. 2 písm. b) až e) a v § 17 odst. 3,

• b) je povinen předat bez zbytečného odkladu zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností do systému zpětného odběru, není-li stanoveno jinak, a

• c) má právo požadovat, aby od něj zpětně odebraný výrobek s ukončenou životností převzal ten výrobce, který ho uvedl na trh.

(3) Poslední prodejce, který jakýmkoliv způsobem, včetně použití prostředků komunikace na dálku^3), prodává vybrané výrobky, je povinen písemně informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto výrobků po ukončení jejich životnosti.

§ 19

Registr

(1) Registr je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o místech zpětného odběru. Správcem Registru je ministerstvo.

(2) Registr je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jde o údaje vedené o veřejných místech zpětného odběru.

(3) V Registru se vedou tyto údaje:

• a) jméno a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele místa zpětného odběru,

• b) adresa, číslo základní územní jednotky podle Číselníku obcí a Číselníku městských částí nebo obvodů a zeměpisné souřadnice místa zpětného odběru,

• c) informace o výrobcích s ukončenou životností, které jsou zpětně odebírány, alespoň druh a skupinu vybraného výrobku, podskupinu podle § 59 odst. 2, jde-li o elektrozařízení, popřípadě maximální velikost nebo množství odebíraných výrobků s ukončenou životností,

• d) indikativní údaj o provozní době místa zpětného odběru a

• e) jméno, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, výrobce nebo provozovatele kolektivního systému, který místo zpětného odběru zřídil.

(4) Výrobce je povinen vkládat dálkovým přístupem do Registru údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d) a stejným způsobem tyto údaje aktualizovat, a to nejpozději do 30 dnů od okamžiku, kdy nastala skutečnost zakládající změnu údaje. V případě údajů podle odstavce 3 písm. a) výrobce vkládá a aktualizuje pouze identifikační číslo osoby.

HLAVA III

SEZNAM VÝROBCŮ

§ 20

Zřízení Seznamu výrobců

(1) Seznam výrobců je informačním systémem veřejné správy, v němž jsou obsaženy údaje o výrobcích a pověřených zástupcích.

(2) Správcem Seznamu výrobců je ministerstvo.

(3) Seznam výrobců zahrnuje

• a) Seznam výrobců elektrozařízení,

• b) Seznam výrobců baterií nebo akumulátorů a

• c) Seznam výrobců pneumatik.

(4) V rámci Seznamu výrobců elektrozařízení jsou vedeny hypertextové odkazy na obdobné informační systémy v jiných členských státech.

§ 21

Návrh na zápis do Seznamu výrobců

(1) Návrh na zápis do Seznamu výrobců je povinen podat ministerstvu každý výrobce nejpozději v den, kdy poprvé uvedl vybrané výrobky na trh, bez ohledu na to, zda samostatně, nebo jako součást či příslušenství jiného výrobku.

(2) Pověřený zástupce podává do 30 dnů od udělení pověření svým jménem návrh na zápis do Seznamu výrobců namísto výrobce, jehož povinnosti podle tohoto zákona plní. Výrobce není povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců, jestliže

• a) je v Seznamu výrobců zapsán pověřený zástupce, nebo

• b) pověřený zástupce podal návrh na zápis do Seznamu výrobců, na základě kterého dosud nebyl do Seznamu výrobců zapsán; to neplatí v případě, že bylo vydáno rozhodnutí podle § 22 odst. 3.

(3) Návrh na zápis do Seznamu výrobců se podává

• a) v listinné podobě a současně na elektronickém nosiči dat, nebo

• b) v elektronické podobě.

(4) Návrh na zápis do Seznamu výrobců obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem

• a) kontaktní údaje, a to telefonní spojení a adresu elektronické pošty, adresu internetových stránek, pokud existují, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li navrhovatelem fyzická osoba,

• b) kontaktní údaje, a to telefonní spojení, adresu elektronické pošty a jméno kontaktní osoby, adresu pracoviště kontaktní osoby, adresu internetových stránek, pokud existují, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li navrhovatelem právnická osoba,

• c) identifikační údaje zahraniční osoby, pokud žádost podává její pověřený zástupce, a písemné pověření, na jehož základě byl pověřený zástupce určen,

• d) druh vybraných výrobků, které výrobce uvádí na trh, a v případě elektrozařízení, baterií nebo akumulátorů nebo pneumatik také jejich skupiny,

• e) jde-li o elektrozařízení, údaj o tom, zda je elektrozařízení určeno k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,

• f) značky vybraných výrobků,

• g) použitý způsob prodeje,

• h) podrobný popis způsobu zajištění zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností a informování konečných uživatelů a doklady o něm, včetně doložení zajištění plnění povinností výrobce stanovených tímto zákonem a

• i) způsob zajištění financování činností podle písmene h) nejméně v rozsahu požadovaném tímto zákonem a doklady o něm.

(5) Povinnost podat návrh na zápis do Seznamu výrobců podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na výrobce nebo pověřeného zástupce, kteří plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky v kolektivním systému. Údaje o těchto výrobcích a pověřených zástupcích v rozsahu odstavce 4 písm. a) až g) vkládá do Seznamu výrobců dálkovým přístupem provozovatel kolektivního systému nejpozději do 30 dnů od uzavření smlouvy o kolektivním plnění.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro podání návrhu na zápis do Seznamu výrobců a způsob zajištění dálkového přístupu pro vkládání údajů do Seznamu výrobců podle odstavce 5.

§ 22

Zápis do Seznamu výrobců

(1) Ministerstvo zapíše výrobce nebo pověřeného zástupce do Seznamu výrobců do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti uvedené v § 21 odst. 4, a nejpozději do 15 dnů od provedení zápisu oznámí tuto skutečnost navrhovateli.

(2) Nesplňuje-li návrh na zápis do Seznamu výrobců náležitosti uvedené v § 21 odst. 4 nebo údaje nebo doklady podle § 21 odst. 4 písm. h) nebo i) nejsou dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, vyzve ministerstvo navrhovatele, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů, návrh doplnil nebo upřesnil. Nedoplní-li nebo neupřesní-li navrhovatel svůj návrh ve stanovené lhůtě, provede ministerstvo zápis do Seznamu výrobců na základě dostupných údajů spolu s touto informací, a vznikne-li pochybnost, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, podá ministerstvo České inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“) podnět ke kontrole. Ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno.

(3) Nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, za nichž je možné pověřeného zástupce určit, nebo jestliže navrhovatel nedoložil písemné pověření, na jehož základě byl jako pověřený zástupce určen, ministerstvo zápis pověřeného zástupce do Seznamu výrobců neprovede a vydá o tom rozhodnutí.

§ 23

Změny zapsaných údajů

(1) Osoba zapsaná v Seznamu výrobců provádí dálkovým přístupem změny údajů uvedených v § 21 odst. 4, s výjimkou údajů, jejichž změny provádí ministerstvo podle odstavce 5. Má-li ministerstvo pochybnost o správnosti, úplnosti nebo pravdivosti změněných údajů, vyzve do 30 pracovních dnů od provedení změny zapsanou osobu, aby správnost, úplnost nebo pravdivost údajů doložila. Vznikne-li v případě změny údajů podle § 21 odst. 4 písm. h) nebo i) pochybnost, zda je zapsanou osobou zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, ministerstvo o tom zapsanou osobu vyrozumí a podá inspekci podnět ke kontrole.

(2) Ministerstvo provádí změny údajů zapsaných v Seznamu výrobců na základě

• a) oznámení zapsané osoby v případě, že tato osoba nevyužila postupu podle odstavce 1,

• b) dokladů předložených zapsanou osobou na výzvu ministerstva podle odstavce 1 věty druhé, nebo

• c) vlastního zjištění.

(3) Změnu údajů je osoba zapsaná v Seznamu výrobců povinna provést podle odstavce 1 nebo oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, která tuto změnu odůvodňuje.

(4) Ministerstvo provede změnu zápisu v Seznamu výrobců podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne doručení oznámení nebo dokladů zapsané osoby nebo zjištění skutečností, které jsou důvodem ke změně zapsaných údajů. Provede-li ministerstvo změny zápisu v Seznamu výrobců na základě vlastního zjištění nebo neprovede-li změny zápisu v Seznamu výrobců na základě oznámení nebo dokladů předložených zapsanou osobou podle odstavce 1, vydá o tom rozhodnutí.

(5) Ministerstvo provádí na základě údajů získaných ze základních registrů^9) změny údajů zapsaných v Seznamu výrobců podle § 21 odst. 4 písm. a) a b), s výjimkou kontaktních údajů.

(6) Změny údajů o výrobcích a pověřených zástupcích, kteří plní své povinnosti v kolektivním systému, nebo jejich výmaz provede provozovatel kolektivního systému dálkovým přístupem do 30 dnů ode dne, kdy mu byla skutečnost, která změnu nebo výmaz odůvodňuje, výrobcem oznámena. Výrobce je povinen změnu údajů provozovateli kolektivního systému oznámit nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Ustanovení odstavce 1, odstavce 2 písm. a) a b) a odstavce 3 se v tomto případě nepoužijí.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zajištění dálkového přístupu do Seznamu výrobců pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů podle odstavců 1 a 6.

§ 24

Vyřazení osoby ze Seznamu výrobců

(1) Osoba zapsaná v Seznamu výrobců je povinna oznámit ministerstvu, že zanikly důvody pro její zápis v Seznamu výrobců, do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. To platí i v případě, že výrobce nebo pověřený zástupce, kteří dosud plnili své povinnosti stanovené tímto zákonem v individuálním systému, uzavřou smlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem kolektivního systému pro všechny vybrané výrobky uváděné na trh.

(2) Zánik důvodů pro zápis v Seznamu výrobců neoznamují ministerstvu výrobci a pověření zástupci, kteří plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které výrobce uvádí na trh nebo za které pověřený zástupce převzal odpovědnost, v kolektivním systému, nejde-li o případ podle odstavce 1 věty druhé.

(3) Ministerstvo na základě oznámení podle odstavce 1 nebo na základě vlastního zjištění osobu, u které zanikly důvody pro její zápis v Seznamu výrobců, ze Seznamu výrobců vyřadí. O vyřazení osoby ze Seznamu výrobců na základě vlastního zjištění vydá ministerstvo rozhodnutí; to neplatí, jde-li o osobu, která zemřela nebo zanikla. Ministerstvo vydá rozhodnutí i v případě, že nevyřadí ze Seznamu výrobců osobu, která učinila oznámení podle odstavce 1.

§ 25

Řízení ve věcech Seznamu výrobců

(1) Vydání rozhodnutí podle § 22 odst. 3, § 23 odst. 4 a § 24 odst. 3 je prvním úkonem v řízení.

(2) Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 22 odst. 3 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 23 odst. 4 nebo § 24 odst. 3 je pouze osoba, které se změna nebo vyřazení ze Seznamu výrobců týká.

§ 26

Zveřejnění Seznamu výrobců

Ministerstvo zveřejňuje aktuální Seznam výrobců způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu

• a) jméno a v případě právnické osoby též právní formu,

• b) adresa sídla,

• c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

• d) druh vybraných výrobků a skupiny elektrozařízení, baterií nebo akumulátorů nebo pneumatik,

• e) údaj o tom, zda je elektrozařízení určeno k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,

• f) značky vybraných výrobků,

• g) použitý způsob prodeje,

• h) způsob plnění povinností výrobce podle § 9, včetně uvedení provozovatele kolektivního systému, jehož prostřednictvím jsou tyto povinnosti plněny,

• i) údaj o tom, zda se jedná o výrobce nebo o pověřeného zástupce,

• j) jméno nebo název zahraniční osoby, je-li v Seznamu výrobců zapsán její pověřený zástupce, a

• k) evidenční číslo výrobce nebo pověřeného zástupce přidělené ministerstvem.

HLAVA IV

EVIDENČNÍ A OHLAŠOVACÍ POVINNOSTI

§ 27

Evidence

(1) Výrobce je povinen vést evidenci

• a) množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, a to v hmotnostních jednotkách a kusech,

• b) osob, které pro výrobce zajišťují zpětný odběr, přepravu, zpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností v obdobném rozsahu údajů, jaký je stanoven v § 26 písm. a) až c); u osob, které pro výrobce zajišťují zpracování, se vede také identifikační číslo a adresa zařízení ke zpracování výrobků s ukončenou životností, a

• c) toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění.

(2) Plní-li výrobce své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které uvádí na trh, v kolektivním systému, vede pouze evidenci podle odstavce 1 písm. a).

(3) Zajišťuje-li osoba podle odstavce 1 písm. b) zpětný odběr, přepravu, zpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností pro výrobce a současně pro jiného výrobce nebo provozovatele kolektivního systému, je povinna vykázat údaje týkající se výrobku s ukončenou životností pouze jednou tak, aby nedocházelo ke zdvojování údajů.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidencí podle odstavce 1.

§ 28

Roční zpráva

(1) Výrobce je povinen zpracovat roční zprávu o plnění povinností stanovených pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životností za uplynulý kalendářní rok (dále jen „roční zpráva o výrobcích s ukončenou životností“) a tuto zprávu do 31. března následujícího kalendářního roku zaslat ministerstvu.

(2) Výrobce nemá povinnost podle odstavce 1, jestliže plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které uvádí na trh, v kolektivním systému.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností.

§ 29

Uchovávání a kontrola údajů

Výrobce je povinen

• a) uchovávat údaje z evidencí a roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností po dobu 7 let a

• b) předložit v rámci kontroly na požádání inspekce dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidencích a v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností.

§ 30

Zveřejňování údajů

Ministerstvo zveřejňuje souhrnné údaje získané z ročních zpráv o výrobcích s ukončenou životností způsobem umožňujícím dálkový přístup. Souhrnné údaje budou zveřejněny nejpozději do 18 měsíců po skončení kalendářního roku, kterého se tyto údaje týkají.

HLAVA V

INDIVIDUÁLNÍ SYSTÉM

§ 31

Kauce

(1) Výrobce, který plní své povinnosti v individuálním systému, je povinen před uvedením vybraného výrobku na trh poskytnout dostatečnou kauci zajišťující nakládání s výrobky s ukončenou životností, nestanoví-li tento zákon jinak. Kauce je dostatečná, pokud dosahuje nejméně 20 % ročních nákladů daného výrobce na zajištění zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností. Jde-li o výrobce solárních panelů uvedených na trh ode dne 1. ledna 2013, musí kauce dosahovat minimálně výše určené způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva.

(2) Výrobce poskytuje kauci složením peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet, který je povinen za tím účelem zřídit v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v členském státě Evropské unie.

§ 32

Použití peněžních prostředků kauce

(1) Peněžní prostředky tvořící kauci mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností, které výrobce uvedl na trh. Peněžní prostředky tvořící kauci nejsou součástí majetkové podstaty výrobce podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.

(2) Ministerstvo udělí na základě žádosti výrobce souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu podle § 31 odst. 2, pokud výrobce prokáže, že kauce bude i po čerpání peněžních prostředků dostačovat k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění všech výrobků s ukončenou životností, které výrobce uvedl na trh a které nebyly dosud zpětně odebrány a využity nebo odstraněny.

(3) Žádost o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu lze podat nejvýše dvakrát za kalendářní rok za podmínky, že výrobce splnil povinnost zpracovat a zaslat ministerstvu roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností za uplynulý kalendářní rok. Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu za uplynulý kalendářní rok uvádí výrobce v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností.

(4) Žádost výrobce o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu obsahuje

• a) jméno, v případě právnické osoby též právní formu,

• b) adresu sídla,

• c) adresu elektronické pošty a telefon žadatele,

• d) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

• e) evidenční číslo výrobce nebo pověřeného zástupce přidělené ministerstvem,

• f) název a sídlo banky a sídlo její pobočky v České republice,

• g) číslo zřízeného zvláštního vázaného účtu,

• h) číslo účtu, na který mají být dané prostředky převedeny,

• i) celkovou výši čerpaných peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu,

• j) doklady o vynaložených nákladech na financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životností, a

• k) výpis stavu peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu, který není starší než 1 měsíc.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro podání žádosti o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu.

§ 33

Ukončení plnění povinností výrobce v individuálním systému

(1) Výrobce je povinen v případě, že zanikly důvody pro jeho zápis v Seznamu výrobců, předložit ministerstvu spolu s oznámením podle § 24 odst. 1 smlouvu o kolektivním plnění uzavřenou s provozovatelem kolektivního systému, na základě které provozovatel kolektivního systému odpovídá za zajištění splnění povinností zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností, které výrobce uvedl na trh a které nebyly dosud zpětně odebrány a využity nebo odstraněny. To neplatí, prokáže-li výrobce, že již zajistil splnění povinností výrobce podle § 65 odst. 1 písm. c), § 85 odst. 1 písm. b) nebo § 97 odst. 1 písm. b).

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro pověřeného zástupce, je-li důvodem k jeho vyřazení ze Seznamu výrobců skutečnost, že výrobce přestal splňovat podmínky, na základě kterých se na něho podle tohoto zákona hledí jako na výrobce, nebo že pověřený zástupce uzavřel smlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem kolektivního systému.

(3) Ministerstvo současně s vyřazením výrobce nebo pověřeného zástupce ze Seznamu výrobců vyzve banku nebo pobočku, která vede zvláštní vázaný účet podle § 31 odst. 2, aby peněžní prostředky z něj převedla. Banka nebo pobočka na základě této výzvy převede peněžní prostředky ze zvláštního vázaného účtu provozovateli kolektivního systému, s nímž výrobce nebo pověřený zástupce uzavřel smlouvu o kolektivním plnění podle odstavce 1, a to ve výši celého zůstatku na účtu, není-li ve smlouvě o kolektivním plnění uvedena částka nižší.

(4) Nesplní-li výrobce nebo pověřený zástupce povinnost podle odstavce 1 ani na výzvu ministerstva ve lhůtě jím stanovené, vyzve ministerstvo banku nebo pobočku, která vede zvláštní vázaný účet podle § 31 odst. 2, aby peněžní prostředky z něj převedla. Banka nebo pobočka na základě této výzvy převede peněžní prostředky ze zvláštního vázaného účtu Státnímu fondu životního prostředí České republiky. Tyto peněžní prostředky se stávají příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a smějí být použity pouze za účelem zlepšení systémů zpětného odběru a zpracování výrobků s ukončenou životností toho druhu, pro který výrobce plnil povinnosti podle tohoto zákona.

(5) Pokud výrobce přestal splňovat podmínky, na základě kterých se na něho podle tohoto zákona hledí jako na výrobce, požádá o převod peněžních prostředků a současně prokáže, že zajistil splnění povinností výrobce podle § 65 odst. 1 písm. c), § 85 odst. 1 písm. b) nebo § 97 odst. 1 písm. b), vyzve ministerstvo banku nebo pobočku, která vede zvláštní vázaný účet podle § 31 odst. 2, aby peněžní prostředky z něj převedla. Banka nebo pobočka na základě této výzvy převede peněžní prostředky ze zvláštního vázaného účtu osobě podle věty první, a to ve výši celého zůstatku na účtu.

(6) Zanikne-li výrobce a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje, banka nebo pobočka odvede nevyčerpanou část peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu Státnímu fondu životního prostředí České republiky, příjmem jehož rozpočtu se tím stávají, a informuje o tom ministerstvo. Ustanovení odstavce 4 věty poslední se použije obdobně.

HLAVA VI

KOLEKTIVNÍ SYSTÉM

§ 34

Provozování kolektivního systému

(1) Provozovat kolektivní systém lze pouze na základě oprávnění vydaného ministerstvem.

(2) Provozovatel kolektivního systému může provozovat pouze jeden kolektivní systém, a to pro plnění povinností výrobců jednoho druhu vybraných výrobků.

§ 35

Podmínky vydání oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby, která prokáže splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Oprávnění k provozování kolektivního systému lze vydat pouze za předpokladu, že

• a) žadatel je společností s ručením omezeným nebo akciovou společností,

• b) společníky nebo akcionáři (dále jen „společník“) žadatele jsou výhradně výrobci toho druhu vybraných výrobků, pro který žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona, s výjimkou elektrozařízení, v jejichž případě může být společníkem žadatele též osoba uvedená v § 61 odst. 2 větě první, a s výjimkou kolektivního systému pro solární panely podle § 57,

• c) podíl žádného společníka žadatele nebo společníků žadatele jednajících ve shodě na základním kapitálu žadatele nebo na hlasovacích právech žadatele nepřesahuje 34 %,

• d) žadatel nepodniká v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností toho druhu, pro který hodlá žadatel zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců podle tohoto zákona, s výjimkou jejich soustřeďování, třídění a přepravy před jejich předáním zpracovateli,

• e) výše základního kapitálu žadatele je v případě společnosti s ručením omezeným alespoň 2 000 000 Kč, nebo v případě akciové společnosti alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR,

• f) zakladatelské právní jednání žadatele, který je společností s ručením omezeným, vyžaduje zřízení dozorčí rady s kontrolní působností obdobnou kontrolní působnosti dozorčí rady akciové společnosti podle zákona o obchodních korporacích,

• g) podíly společníků žadatele nesmí být představovány kmenovými listy, je-li žadatel společností s ručením omezeným,

• h) ke dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému každý ze společníků žadatele uváděl na trh na území České republiky nebo jiného členského státu nejméně po dobu 3 předcházejících kalendářních let vybrané výrobky toho druhu, pro který žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona, přičemž za předcházející 3 kalendářní roky uvedl na trh na území České republiky nebo jiného členského státu tyto vybrané výrobky v množství celkem nejméně

• 1. 500 tun, pokud jde o elektrozařízení; to neplatí, jsou-li splněny podmínky podle bodu 2,

• 1. 200 tun, pokud jde o elektrozařízení a žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností pouze pro skupiny elektrozařízení 3, 4 nebo 5 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

• 1. 5 tun, pokud jde o přenosné baterie nebo akumulátory,

• 1. 500 tun, pokud jde o automobilové nebo průmyslové baterie nebo akumulátory,

• 1. 1 000 tun, pokud jde o pneumatiky,

• i) projekt zajišťování kolektivního plnění poskytuje dostatečné záruky, že kolektivní plnění bude provozováno řádně a dostatečně dlouhodobě,

• j) žadatel doloží, že má dostatečné finanční zdroje na zajištění řádného a dlouhodobého financování projektu zajišťování kolektivního plnění podle odstavce 4, a

• k) stanovy žadatele, který je akciovou společností s monistickým systémem vnitřní struktury, vyžadují, aby správní rada měla alespoň tři členy a aby mezi jednotlivé členy správní rady byla rozdělena její řídící a kontrolní působnost.

(3) Oprávnění k provozování kolektivního systému nelze vydat, jestliže žadatel

• a) je společníkem nebo členem jiné právnické osoby nebo členem orgánu jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby, jejímiž společníky nebo členy jsou výlučně nebo převážně osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má žadatel, nebo

• b) se podílí na podnikání jiné osoby.

(4) Výše finančních zdrojů v zájmu řádného a dlouhodobého financování projektu zajišťování kolektivního plnění se považuje za dostatečnou, jestliže odráží rozsah zamýšlené činnosti provozovatele kolektivního systému s ohledem na druh a skupiny vybraných výrobků, pro které žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona. Výše finančních zdrojů musí vždy umožňovat žadateli pokrýt okamžitě alespoň 25 % předpokládaných ročních nákladů na provozování kolektivního systému v plánovaném rozsahu, zejména s ohledem na předpokládané množství vybraných výrobků uvedených výrobci na trh a předpokládané množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životností.

§ 36

Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému podává žadatel ministerstvu v elektronické podobě.

(2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému musí obsahovat kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem kontaktní údaje, a to telefonní spojení, adresu elektronické pošty a jméno kontaktní osoby, a daňové identifikační číslo osoby žadatele, pokud bylo přiděleno.

(3) Součástí žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému jsou

• a) aktuální znění zakladatelského právního jednání, není-li uloženo ve sbírce listin veřejného rejstříku,

• b) seznam společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech žadatele s uvedením společníků jednajících ve shodě, je-li žadatel společností s ručením omezeným a tento seznam s uvedením podílů nevyplývá ze zakladatelského právního jednání,

• c) výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií žadatele, ne starší než 60 dní, nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, ne starší než 60 dní, s uvedením akcionářů jednajících ve shodě, je-li žadatel akciovou společností,

• d) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,

• e) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 3, čestné prohlášení společníků žadatele o splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 2 písm. b) a c) a podklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 2 písm. h),

• f) vzory smluv

• 1. o kolektivním plnění včetně sazeb pro výpočet jakýchkoliv peněžitých plnění na základě smlouvy,

• 1. o zřízení místa zpětného odběru,

• 1. o využití systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí v případě, že k zajišťování kolektivního plnění povinností výrobců bude využívána spolupráce s obcemi,

• 1. o spolupráci při zajištění plnění povinností výrobců elektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátory podle § 84 odst. 3, je-li předmětem žádosti vydání oprávnění k provozování kolektivního systému výrobců baterií nebo akumulátorů, a

• 1. uzavíraných za účelem zpracování zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností,

• g) seznam osob, se kterými žadatel již uzavřel některou ze smluv uvedených v písmenu f), s uvedením, o jakou smlouvu jde,

• h) dokumenty prokazující zřízení sítě veřejných míst zpětného odběru v rozsahu požadovaném tímto zákonem,

• i) projekt zajišťování kolektivního plnění, který zahrnuje alespoň

• 1. označení druhu a skupin vybraných výrobků, pro které žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců, a v případě elektrozařízení dále údaj o tom, zda jde o elektrozařízení určená k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,

• 1. předpokládaný počet uzavřených smluv o kolektivním plnění a předpokládaná množství vybraných výrobků, pro něž bude zajištěno kolektivní plnění povinností výrobců v prvních 5 letech platnosti oprávnění,

• 1. předpokládané množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, pro které bude zajištěno zpracování, využití, nebo odstranění v prvních 5 letech platnosti oprávnění,

• 1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí kolektivní plnění povinností výrobců,

• 1. podrobný popis předpokládaných finančních zdrojů k zajištění kolektivního plnění povinností výrobců v jednotlivých letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému a dokumenty prokazující jeho pravdivost, zejména poslední účetní závěrku a smlouvy o úvěru, pokud se jeho použití předpokládá, alespoň pro období prvního roku platnosti oprávnění,

• 1. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele, osvětové činnosti a vedení informačních kampaní,

• 1. popis způsobu vedení evidencí podle § 50 odst. 1 a

• 1. smlouvu s auditorem o provádění ověřování údajů podle § 53 odst. 2 a 3.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

§ 37

Rozhodnutí o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému do 60 dnů od zahájení řízení. Ministerstvo žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému zamítne, pokud žadatel neprokáže splnění podmínek podle § 35 odst. 2 a 3.

(2) Ministerstvo zašle podanou žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému Ministerstvu průmyslu a obchodu, které zašle své vyjádření ministerstvu do 20 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu nezašle své vyjádření ve stanovené lhůtě, může ministerstvo vydat rozhodnutí bez jeho vyjádření.

(3) Rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému obsahuje

• a) označení druhu a skupin vybraných výrobků, pro které bude zajišťováno kolektivní plnění povinností výrobců, a v případě elektrozařízení dále údaj o tom, zda jde o elektrozařízení určená k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,

• b) podmínky zajišťování kolektivního plnění stanovené podle projektu zajišťování kolektivního plnění žadatele včetně hustoty sběrné sítě a

• c) údaj o tom, zda je oprávnění k provozování kolektivního systému výrobců elektrozařízení vydáno též pro zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, podle § 72 odst. 1.

§ 38

Změny oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Ministerstvo může změnit rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému

• a) na žádost provozovatele kolektivního systému,

• b) z důvodu změny v právním předpise, která má vliv na kolektivní plnění povinností výrobců, nebo

• c) z důvodu změn v závazcích týkajících se plnění cílů v oblasti zpětného odběru a využití výrobků s ukončenou životností vyplývajících pro Českou republiku z předpisů Evropské unie.

(2) Ministerstvo požádá v souvislosti se změnou rozhodnutí podle odstavce 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjádření. Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle své vyjádření do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu je podkladem pro rozhodnutí ministerstva. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu nezašle své vyjádření ve stanovené lhůtě, může ministerstvo vydat rozhodnutí bez jeho vyjádření.

§ 39

Společná ustanovení o oprávnění k provozování kolektivního systému

(1) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí, s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze žadatel. Účastníkem řízení o změně nebo zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze osoba, jíž bylo oprávnění vydáno.

(3) Přestane-li provozovatel kolektivního systému nebo společník provozovatele kolektivního systému splňovat některou z podmínek podle § 35 odst. 2 a 3 nutných pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, s výjimkou podmínek podle § 35 odst. 2 písm. h) až j), je provozovatel kolektivního systému povinen oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost ministerstvu a současně mu sdělit, jakým způsobem bude zjednána náprava.

§ 40

Předmět činnosti provozovatele kolektivního systému

(1) Předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému smí být pouze

• a) zajišťování kolektivního plnění povinností výrobců na území České republiky v rozsahu jeho oprávnění k provozování kolektivního systému,

• b) informování konečného uživatele a osvětová činnost,

• c) poradenská, výzkumná a publikační činnost v oblasti zpětného odběru, opětovného použití a recyklace výrobků s ukončenou životností toho druhu, pro který zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobců, a

• d) správa vlastního majetku.

(2) Předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému smí být dále zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, podle § 72 odst. 1, bylo-li oprávnění k provozování kolektivního systému výrobců elektrozařízení vydáno též pro tuto činnost, nebo jde-li o provozovatele kolektivního systému pro solární panely podle § 57. V těchto případech se pro účely § 36 až 39 kolektivním plněním povinností výrobců či kolektivním plněním rozumí též zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, a smlouvou o kolektivním plnění se rozumí též smlouva podle § 72 odst. 1.

§ 41

Některá omezení provozovatele kolektivního systému

(1) Provozovatel kolektivního systému nesmí sám nakládat se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností, s výjimkou jejich soustřeďování, třídění a přepravy před jejich předáním zpracovateli.

(2) Základní kapitál provozovatele kolektivního systému lze zvýšit pouze převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, upsáním nových akcií nebo z vlastních zdrojů provozovatele kolektivního systému. Plnit vkladovou povinnost nepeněžitým vkladem se zakazuje. Provozovatel kolektivního systému nesmí, s výjimkou případu uvolněného podílu, snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.

(3) Provozovatel kolektivního systému nesmí sdělovat třetím osobám, včetně společníků provozovatele kolektivního systému, informace o množství vybraných výrobků uvedených na trh jednotlivými výrobci, s nimiž uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, nebo o jejich podílu na trhu, a informace o příspěvcích, které provozovateli kolektivního systému hradí jednotliví výrobci; za sdělení třetí osobě není považováno poskytnutí informací příslušnému správnímu orgánu a pro účely ověřování údajů podle § 53.

(4) Provozovatel kolektivního systému nesmí uzavřít s osobou, která k němu má zvláštní vztah podle § 43, smlouvu, která by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře, nesmí zajišťovat dluhy této osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.

(5) Provozovatel kolektivního systému nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr či jimi zajistit svůj dluh. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.

(6) Provozovatel kolektivního systému nesmí být neomezeně ručícím společníkem. Dále se nesmí podílet na založení nebo činnosti jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má provozovatel kolektivního systému, nebo na podnikání jiné osoby. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.

(7) Podíl v provozovateli kolektivního systému je omezeně převoditelný. Lze jej převést pouze na osobu, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem. V případě smrti nebo zániku společníka společnosti s ručením omezeným může podíl přejít pouze na osobu, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem.

(8) Rozhodnutí příslušného orgánu provozovatele kolektivního systému o jeho zrušení nebo přeměně, o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závodu nebo o změně předmětu jeho podnikání nebo smlouva o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závodu provozovatele kolektivního systému nenabudou účinnosti, nebyl-li k tomu udělen souhlas ministerstva po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rozhodnutí příslušného orgánu se ruší, není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne jeho přijetí.

§ 42

Povinnosti a omezení společníků provozovatele kolektivního systému

(1) Společník provozovatele kolektivního systému je povinen uzavřít s provozovatelem kolektivního systému, jehož je společníkem, smlouvu o kolektivním plnění, a to pro všechny vybrané výrobky, které tento společník uvádí na trh a pro které zároveň bylo tomuto provozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému.

(2) Se společníkem provozovatele kolektivního systému, s obchodní korporací jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele kolektivního systému je oprávněn provozovatel kolektivního systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu o kolektivním plnění nebo smlouvu, jejímž předmětem je plnění povinností podle § 13, pouze za podmínek upravených v § 41 odst. 4.

§ 43

Zvláštní vztah k provozovateli kolektivního systému nebo k jeho společníkovi

Osobami, které mají k provozovateli kolektivního systému nebo ke společníkovi provozovatele kolektivního systému zvláštní vztah, jsou

• a) členové statutárního orgánu provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému, členové dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena,

• b) fyzické osoby zastupující právnické osoby, které jsou členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady provozovatele kolektivního systému,

• c) osoby blízké^10) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),

• d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, a

• e) společníci provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému a jimi ovládané obchodní korporace.

§ 44

Povinnosti provozovatele kolektivního systému

(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

(2) Podmínky smluv o kolektivním plnění včetně výše příspěvků musí provozovatel kolektivního systému stanovit pro všechny výrobce jednotně a tak, aby žádní výrobci nebo skupiny výrobců určitého typu nebo značky vybraných výrobků nebyli neodůvodněně zvýhodněni či znevýhodněni v hospodářské soutěži. Ekomodulace přitom nepředstavuje neodůvodněné zvýhodnění či znevýhodnění v hospodářské soutěži.

(3) Provozovatel kolektivního systému je povinen uzavřít smlouvu o kolektivním plnění pro všechny vybrané výrobky uváděné výrobcem na trh v rozsahu svého oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud o uzavření této smlouvy výrobce projeví zájem a nemá vůči provozovateli kolektivního systému nesplněné splatné dluhy. Projeví-li zájem o uzavření smlouvy o kolektivním plnění výrobce, proti němuž bylo zahájeno insolvenční řízení, je provozovatel kolektivního systému oprávněn tuto skutečnost zohlednit v podmínkách smlouvy o kolektivním plnění.

(4) Vzor smlouvy o kolektivním plnění včetně sazeb pro výpočet jakýchkoliv peněžitých plnění na základě této smlouvy je provozovatel kolektivního systému povinen zveřejnit na svých internetových stránkách nejpozději v den, kdy takový vzor smlouvy poprvé použije.

(5) Provozovatel kolektivního systému je povinen do 30 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady nebo přijetí rozhodnutí per rollam předložit ministerstvu

• a) opis aktuálního znění seznamu společníků provozovatele kolektivního systému s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech, ke dni tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systému společností s ručením omezeným,

• b) výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií provozovatele kolektivního systému, k rozhodnému dni k učinění tohoto rozhodnutí valné hromady^11), nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, k rozhodnému dni pro učinění tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systému akciovou společností,

• c) zápis z jednání valné hromady, a to minimálně v rozsahu, v němž se jednání valné hromady týkalo skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku a rozhodování o schválení účetní závěrky, o úhradě ztráty nebo o schválení převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závodu, nebo text rozhodnutí přijatého per rollam.

(6) Provozovatel kolektivního systému je dále povinen

• a) provádět ekomodulaci u vybraných výrobků, u kterých je to možné, přičemž se přihlíží k jejich životnímu cyklu, a

• b) zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o vlastnické struktuře s uvedením podílů společníků na základním kapitálu nebo poměru vkladu k základnímu kapitálu v procentech, jména a příjmení členů orgánů provozovatele kolektivního systému, sazebníky peněžních příspěvků spojených se zajišťováním kolektivního plnění povinností výrobců podle tohoto zákona, hrazených výrobci za jednotlivý vybraný výrobek nebo hmotnostní jednotku vybraných výrobků uvedených na trh a informace o postupu výběru osob poskytujících služby v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životností; provozovatel kolektivního systému je povinen zveřejňované údaje aktualizovat nejpozději do 45 dnů od jejich změny.

§ 45

Povinnosti výrobců při kolektivním plnění

(1) Výrobce, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v kolektivním systému, je povinen

• a) vykazovat provozovateli kolektivního systému pravdivé a úplné údaje o množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, a to v hmotnostních jednotkách a kusech,

• b) umožnit provozovateli kolektivního systému provedení ověření údajů podle § 53 odst. 2 písm. a), zejména tím, že mu za tím účelem poskytne nezbytnou součinnost, a

• c) poskytnout provozovateli kolektivního systému součinnost v souvislosti s plněním povinností provozovatele kolektivního systému v oblasti ekomodulace.

(2) Výrobce smí uzavřít smlouvu o kolektivním plnění pro vybrané výrobky, které uvádí na trh, pouze s jedním provozovatelem kolektivního systému, pokud jde o

• a) elektrozařízení náležející do jedné skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu; to neplatí, jde-li o solární panely,

• b) baterie nebo akumulátory náležející do jedné skupiny podle § 76, nebo

• c) pneumatiky.

(3) Výrobce, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v kolektivním systému pro určitý druh vybraných výrobků, může podat výpověď ze smlouvy o kolektivním plnění uzavřené s provozovatelem kolektivního systému pouze jednou ročně. Výrobce je povinen doručit výpověď smlouvy o kolektivním plnění provozovateli kolektivního systému nejpozději do 30. září kalendářního roku, ve kterém má být smluvní vztah ukončen.

§ 46

Hospodaření provozovatele kolektivního systému

(1) Provozovatel kolektivního systému zajišťuje provoz a financování kolektivního systému na základě příspěvků výrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem kolektivního systému v závislosti na typu, hmotnosti, objemu a ekomodulaci vybraných výrobků, které výrobce uvádí na trh.

(2) Provozovatel kolektivního systému nesmí rozdělovat zisk nebo jiné vlastní zdroje. Rozhodnutí učiněné s tím v rozporu nevyvolává právní účinky.

(3) Peněžní prostředky získané z příspěvků výrobců podle odstavce 1 a výnosy z nich smí provozovatel kolektivního systému použít výhradně k financování zajišťování činností podle § 40 odst. 1 písm. a) až c) a na tvorbu rezervy podle § 48.

(4) Provozovatel kolektivního systému je povinen hospodařit s peněžními prostředky získanými z příspěvků výrobců a s výnosy z nich odděleně od jakýchkoliv jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi.

(5) Provozovatel kolektivního systému je povinen zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných výrobcům za účelem zajištění kolektivního plnění nepřesahovala náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s výrobky s ukončenou životností hospodárným způsobem, přičemž hospodárnost provozovatel kolektivního systému realizuje způsobem umožňujícím kontrolu ze strany ministerstva. Provozovatel kolektivního systému zašle ministerstvu zprávu o plnění této povinnosti za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jeho kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku.

§ 47

Vrácení příspěvku na zajištění nakládání s výrobkem s ukončenou životností

(1) Provozovatel kolektivního systému v případě, že se vybraný výrobek nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek výrobce na zajištění nakládání s tímto výrobkem po ukončení jeho životnosti osobě, která prokáže, že vybraný výrobek po uvedení na trh v České republice dodala do jiného členského státu nebo vyvezla do jiného než členského státu. Není-li touto osobou výrobce, může provozovatel kolektivního systému vyžadovat doložení souhlasu výrobce s vrácením příspěvku.

(2) Požádat o vrácení příspěvku lze nejpozději do konce února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byl příspěvek uhrazen, jinak právo na vrácení příspěvku zaniká.

(3) Osoba, která žádá o vrácení příspěvku, je povinna poskytnout provozovateli kolektivního systému součinnost nezbytnou k ověření podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku a umožnit mu, aby provedl ověření splnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku, a to přímo nebo prostřednictvím auditora. Účelně vynaložené náklady na toto ověření je osoba, která žádá o vrácení příspěvku, povinna uhradit provozovateli kolektivního systému pouze v případě, že ověření prokázalo nesplnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku.

§ 48

Rezerva

(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na kolektivní plnění povinností výrobců, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany provozovatele kolektivního systému (dále jen „rezerva“).

(2) Provozovatel kolektivního systému vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet vedený v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.

(3) Provozovatel kolektivního systému rezervu vytváří a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené účetní závěrky za předcházející účetní období. Do nákladů provozovatele kolektivního systému se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.

(4) Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že

• a) v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a

• b) provozovatel kolektivního systému zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním období.

(5) Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem zajištění kolektivního plnění povinností výrobců, s nimiž provozovatel kolektivního systému uzavřel smlouvu o kolektivním plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty provozovatele kolektivního systému podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.

(6) Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu uvádí provozovatel kolektivního systému v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností.

§ 49

Vzájemná spolupráce mezi provozovateli kolektivních systémů

(1) Provozovatel kolektivního systému může uzavřít s jedním nebo více provozovateli kolektivních systémů pro tentýž druh vybraných výrobků písemnou smlouvu o

• a) sdílení míst zpětného odběru,

• b) sdílení nákladů na zajišťování zpětného odběru a dalších způsobů nakládání s výrobky s ukončenou životností,

• c) sdílení nákladů nebo jiné spolupráci v oblasti informační a osvětové činnosti, nebo

• d) převodu určitého množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností.

(2) Smlouvu podle odstavce 1 písm. d) lze uzavřít pouze, pokud provozovatel kolektivního systému na straně nabyvatele je oprávněn k zajišťování kolektivního plnění povinností výrobců pro vybrané výrobky dané skupiny.

(3) Smluvní strany smlouvy podle odstavce 1 jsou povinny předložit stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy ministerstvu do 30 dnů ode dne jejího uzavření; postačí, splní-li tuto povinnost jedna ze smluvních stran.

(4) Ve smlouvě podle odstavce 1 písm. d) musí být uvedeno,

• a) zda převáděné množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností bude předáno provozovateli kolektivního systému na straně nabyvatele, který v takovém případě odpovídá za zajištění jejich zpracování a využití nebo odstranění, nebo zda zpracování a využití nebo odstranění převáděného množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností již dříve zajistil převodce, a

• b) výše úplaty za převod určitého převáděného množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností.

(5) V případě uzavření smlouvy podle odstavce 1 písm. d) mají obě smluvní strany povinnost převedené množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností uvést v evidenci podle § 50 odst. 1 písm. e) a v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností.

§ 50

Evidence

(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen vést evidenci

• a) výrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, v rozsahu údajů podle § 26 písm. a) až g),

• b) množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobci, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, a to v hmotnostních jednotkách a kusech,

• c) osob, které pro provozovatele kolektivního systému zajišťují zpětný odběr, přepravu, zpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností v obdobném rozsahu údajů, jaký je stanoven v § 26 písm. a) až c); u osob, které pro provozovatele kolektivního systému zajišťují zpracování, se vede také identifikační číslo a adresa zařízení ke zpracování výrobků s ukončenou životností,

• d) míst zpětného odběru vykazovaných v Registru podle § 19 a příslušných smluv uzavřených mezi provozovatelem kolektivního systému a provozovateli míst zpětného odběru a

• e) toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění.

(2) Jde-li o kolektivní systém výrobců baterií nebo akumulátorů, zahrnuje evidence podle odstavce 1 písm. a) rovněž ty výrobce, pro které zajišťuje plnění povinností na základě smluv podle § 84 odst. 3 s provozovateli kolektivních systémů výrobců elektrozařízení.

(3) Zajišťuje-li provozovatel kolektivního systému výrobců elektrozařízení kolektivní plnění povinností zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění odpadních elektrozařízení pocházejících z domácností, která byla uvedena na trh do dne 13. srpna 2005, vede v rámci evidence podle odstavce 1 písm. d) údaje o množství těchto elektrozařízení zjištěné na základě rozboru reprezentativního vzorku zpětně odebraných elektrozařízení.

(4) Zajišťuje-li osoba podle odstavce 1 písm. c) zpětný odběr, přepravu, zpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností pro provozovatele kolektivního systému a současně pro jiného výrobce nebo provozovatele kolektivního systému, je povinna vykázat údaje týkající se výrobku s ukončenou životností pouze jednou tak, aby nedocházelo ke zdvojování údajů.

(5) Provozovatel kolektivního systému je povinen poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje z evidencí podle odstavce 1.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidencí.

§ 51

Roční zpráva

(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen zpracovat roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností za všechny výrobce, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, a tuto zprávu do 30. června následujícího roku zaslat ministerstvu.

(2) Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností je přehled hospodaření provozovatele kolektivního systému v uplynulém kalendářním roce.

(3) Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností jsou informace o hmotnosti vybraných výrobků uvedených na trh v uplynulém kalendářním roce každým jednotlivým výrobcem, který má s provozovatelem kolektivního systému uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění. U elektrozařízení jsou tyto údaje dále rozděleny podle jednotlivých skupin elektrozařízení a u pneumatik podle jednotlivých skupin pneumatik; u baterií nebo akumulátorů jsou rozděleny podle toho, zda se jedná o přenosné, průmyslové nebo automobilové baterie nebo akumulátory.

(4) Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností je seznam provozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, pokud provozovatel kolektivního systému zajišťuje plnění povinností těchto provozovatelů solárních elektráren podle § 72 odst. 1.

(5) Pro zveřejnění souhrnných údajů získaných z ročních zpráv o výrobcích s ukončenou životností se § 30 použije obdobně.

(6) Informace zaslané podle odstavců 2 a 3 tvoří obchodní tajemství provozovatele kolektivního systému.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností.

§ 52

Uchovávání a kontrola údajů

Provozovatel kolektivního systému je povinen

• a) uchovávat údaje z evidencí a roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností po dobu 7 let a

• b) předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo ministerstva dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidencích a v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností.

§ 53

Ověřování údajů

(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem.

(2) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření

• a) správnosti a úplnosti údajů o množství vybraných výrobků uvedených na trh, které výrobci vykázali provozovateli kolektivního systému podle § 45 odst. 1 písm. a),

• b) správnosti a úplnosti vedení evidencí podle § 50 odst. 1 písm. a) až c) a

• c) správnosti a úplnosti údajů o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností podle § 50 odst. 1 písm. e).