Zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje

Čl. I

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 253/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 34/2020 Sb. a zákona č. 113/2020 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a koordinaci využívání fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise“.

• 1. V § 5 se za slovo „regionů,“ vkládají slova „měst a venkova,“.

• 1. V § 11 se na začátek vkládá věta „Ministerstvo koordinuje územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje v souladu se Strategií regionálního rozvoje.“.

• 1. V § 11 větě druhé a v § 13 se slova „finanční prostředky“ nahrazují slovy „peněžní prostředky“.

• 1. V § 12 odstavec 3 zní:

„(3) Strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.“.

Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.

• 1. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17f, které včetně nadpisů znějí:

㤠17a

(1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen „oblast podpory“) a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie.

(2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů.

(3) Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány

• a) navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky,

• b) zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen „Dohoda o partnerství“),

• c) navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie, který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a návazností mezi operačními programy,

• d) koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

• e) identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a navrhuje vládě vhodná opatření.

(4) Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy

• a) sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů a nástrojů,

• b) navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a vyhodnocuje věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány,

• c) poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání fondů, programů a nástrojů.

(5) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány^15) v oblasti podpory vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva.

§ 17b

Rada pro fondy Evropské unie

(1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále jen „Rada“). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

(2) Rada projednává zejména

• a) zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o partnerství a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie,

• b) přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství,

• c) věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v oblasti podpory se zaměřením na zajištění synergických efektů,

• d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky,

• e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy,

• f) opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise podle § 17a odst. 4.

(3) Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě.

§ 17c

Řídicí orgán a zprostředkující subjekt

(1) V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů^17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^15), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená právnická osoba nebo organizační složka státu.

(2) Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství.

(3) V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt^13) závazné.

§ 17d

(1) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy^19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(2) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie^18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy^19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(3) Řídicí orgán^15), s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu, pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii^18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko.

(4) K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy^20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy.

(5) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.

§ 17e

Monitorovací systém

(1) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^16) (dále jen „monitorovací systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s

• a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství,

• b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva.

(2) Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s

• a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů,

• b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci,

• c) podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,

• d) doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci,

• e) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti,

• f) plánováním a řízením kontrol programů a projektů.

(3) Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

(4) Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu.

(5) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení.

(6) Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv.

§ 17f

Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského sociálního fondu předávány do monitorovacího systému.“.

• 1. § 18 včetně nadpisu zní:

㤠18

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

• a) příjmení,

• b) jméno, popřípadě jména,

• c) adresa místa pobytu,

• d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

• e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

• c) datum narození,

• d) pohlaví,

• e) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

• f) rodné číslo,

• g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,

• d) rodné číslo,

• e) pohlaví,

• f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

• g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky.

(4) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

• a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a

• b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

• a) příjmení,

• b) jméno, popřípadě jména,

• c) adresa místa pobytu,

• d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

• e) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.

(6) Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.

• 1. V nadpisu § 18h se slovo „finančními“ nahrazuje slovem „peněžními“.

• 1. V § 18h se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžních“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava a Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko se zrušují uplynutím dne 31. prosince 2021. Jejich právním nástupcem je Česká republika.

• 1. Veškerý majetek a všechna práva a povinnosti Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen „Regionální rada“) uvedených v bodu 1 přecházejí dnem následujícím po dni jejich zrušení na Českou republiku. Dnem následujícím po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 vstupuje Česká republika do všech práv a povinností z právních vztahů Regionálních rad uvedených v bodu 1. Hospodaření s majetkem, který na Českou republiku přešel podle věty první, přísluší Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“). V právních vztazích, do nichž vstoupila Česká republika podle věty druhé, jedná jejím jménem Ministerstvo.

• 1. Jsou-li součástí majetku Regionální rady uvedené v bodu 1 nemovité věci evidované v katastru nemovitostí nebo věcná práva k nim, zapíše se změna těchto práv do katastru nemovitostí na základě prohlášení Ministerstva, které obsahuje označení práv, která na Českou republiku přešla, a označení nemovitých věcí, kterých se tato práva týkají, údaji podle katastrálního zákona. Současně Ministerstvo ohlásí svou příslušnost hospodařit s nemovitými věcmi podle bodu 2 věty třetí nebo oprávnění jednat jménem České republiky v právních vztazích podle bodu 2 věty poslední.

• 1. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v Regionální radě uvedené v bodu 1 přecházejí dnem následujícím po dni jejího zrušení z Regionální rady uvedené v bodu 1 na Českou republiku a výkon těchto práv a povinností přechází na Ministerstvo.

• 1. Pro vznik služebního poměru zaměstnanců Regionální rady uvedené v bodu 1 podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státní službě“) se použijí § 190 až 195, § 196 a 197, § 200 a 201 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 a že bude použita aktuální systemizace pro příslušný kalendářní rok. Ke dni vzniku služebního poměru příslušný služební orgán rozhodne o výši platu podle části deváté zákona o státní službě. Pro účely započítání praxe, s výjimkou odměňování, zaměstnanců Regionální rady uvedené v bodu 1 podle zákona o státní službě se použije § 17 odst. 7 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona.

• 1. Česká republika vstupuje namísto Regionálních rad uvedených v bodu 1 do všech soudních, správních a jiných řízení zahájených přede dnem jejich zrušení. V řízeních, do nichž vstoupila Česká republika podle věty první, jedná jménem České republiky Ministerstvo, nestanoví-li jiný zákon jinak.

• 1. Finanční kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, u příjemců dotace z Regionálního operačního programu v programovém období 2007–2013 vykonává od prvního dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu 1 Ministerstvo.