Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje

• a) minimální rozsah a způsob vedení informačních kampaní v rámci osvětové činnosti a jejich zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů,

• b) požadavky na soustřeďování a přepravu výrobků s ukončenou životností, včetně jejich dočasného uložení,

• c) požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech zpětného odběru a stavebně technické provedení míst zpětného odběru, pokud jde o výrobky s ukončenou životností s nebezpečnými vlastnostmi nebo s jejichž nakládáním mohou být spojena zdravotní nebo bezpečnostní rizika,

• d) formulář pro podání návrhu na zápis do Seznamu výrobců a způsob zajištění dálkového přístupu pro vkládání údajů do Seznamu výrobců, provádění změn a výmazu zapsaných údajů,

• e) rozsah a způsob vedení evidencí výrobcem a provozovatelem kolektivního systému,

• f) obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností pro výrobce a provozovatele kolektivního systému,

• g) způsob určení minimální výše kauce pro výrobce solárních panelů uvedených na trh ode dne 1. ledna 2013 a formulář pro podání žádosti o souhlas k čerpání peněžních prostředků tvořících kauci ze zvláštního vázaného účtu,

• h) formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,

• i) minimální rozsah ověření údajů auditorem,

• j) podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení podle přílohy č. 1 k zákonu o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „zákon“),

• k) podrobnosti označování odpadních elektrozařízení,

• l) způsob ověření funkčnosti a bezpečnosti použití zpětně odebraného elektrozařízení,

• m) způsob výpočtu úrovně využití odpadních elektrozařízení pro účely plnění povinnosti využití zpětně odebraných odpadních elektrozařízení minimálně v rozsahu podle přílohy č. 3 k zákonu,

• n) látky a součásti k přednostnímu vyjmutí z odpadního elektrozařízení,

• o) technické požadavky na demontáž, soustřeďování, skladování a zpracování odpadních elektrozařízení a seznam vybraných technických norem,

• p) seznam vybraných technických norem pro akreditaci odborně způsobilé třetí osoby zajišťující ověření shody s technickými normami zpracovatele odpadních elektrozařízení,

• q) rozsah vedení průběžné evidence a způsob ohlašování odpadních elektrozařízení,

• r) obsah provozního řádu zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení,

• s) výčet investičních nástrojů, do kterých lze dočasně investovat peněžní prostředky získané z příspěvků uhrazených provozovatelem solární elektrárny a výnosy z nich,

• t) podmínky přeshraniční přepravy použitých elektrozařízení,

• u) podrobnosti způsobu označování baterií nebo akumulátorů.

(2) Tato vyhláška upravuje podrobnosti nakládání s výrobky s ukončenou životností, pokud jde o odpadní elektrozařízení, odpadní baterie nebo akumulátory a odpadní pneumatiky.

ČÁST DRUHÁ

PODROBNOSTI ZPĚTNÉHO ODBĚRU, SOUSTŘEĎOVÁNÍ, SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVY VÝROBKŮ S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ A SOUVISEJÍCÍCH POVINNOSTÍ

§ 2

Požadavky na informační kampaně v rámci osvětové činnosti

(1) Výrobce je povinen využívat při provádění informačních kampaní každoročně alespoň tyto informační prostředky a způsoby:

• a) rozhlasové nebo televizní vysílání,

• b) elektronickou komunikaci, například komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, internetové prezentace nebo bannery,

• c) osobní sdělení, například formou školních vzdělávacích akcí, výstav nebo veletrhů, a

• d) periodický tisk.

(2) Informační kampaně musí zdůrazňovat důležitost postoje konečných uživatelů k nakládání s výrobky s ukončenou životností. Především musí zdůrazňovat důležitost třídění a osobní odpovědnost konečných uživatelů za dopad výrobku s ukončenou životností na životní prostředí.

(3) Informační kampaně musí být realizovány se zřetelem na populaci ve věku 6 až 15 let; to neplatí pro informační kampaně týkající se

• a) elektrozařízení, která nejsou určena pro použití v domácnostech,

• b) automobilových nebo průmyslových baterií nebo akumulátorů,

• c) pneumatik.

(4) Při provádění informačních kampaní podle odstavce 1 musí být uváděn název výrobce nebo provozovatele kolektivního systému, který je organizuje a zajišťuje jejich financování, nebo značka nebo název informační kampaně.

(5) Rozsah vedení informačních kampaní v daném roce musí odpovídat minimálně 2 % z celkových nákladů vynaložených na plnění povinností stanovených zákonem pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životností, informování konečného uživatele o zpětném odběru a další povinnosti s tím související.

§ 3

Obecné požadavky na soustřeďování a přepravu výrobků s ukončenou životností, včetně jejich dočasného uložení

(1) Zpětně odebrané výrobky s ukončenou životností musí být v místech zpětného odběru soustřeďovány vždy odděleně od jiných odpadů. Odděleně od jiných odpadů musí probíhat i jakékoliv další nakládání s výrobky s ukončenou životností.

(2) Pokud by při společné přepravě výrobků s ukončenou životností s jinými druhy odpadů mohlo dojít k nežádoucímu smísení nebo kontaminaci, musí být odděleny vhodnými prostředky.

(3) Při zpětném odběru výrobků s ukončenou životností musí být zabezpečeno, že zpětně odebrané výrobky budou po celou dobu jejich uložení na místě zpětného odběru nebo ve shromažďovacím prostředku až do okamžiku jejich svozu chráněny před odcizením nebo nežádoucím znehodnocením.

(4) Výrobky s ukončenou životností musí být soustřeďovány tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. S výrobky s ukončenou životností obsahujícími nebezpečné závadné látky, zvláště nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné závadné látky^3) musí být nakládáno v souladu s požadavky na nakládání s těmito látkami stanovenými vodním zákonem^4) a vyhláškou upravující nakládání se závadnými látkami^5).

§ 4

Zvláštní požadavky na místa zpětného odběru odpadních automobilových nebo průmyslových baterií nebo akumulátorů

Místo zpětného odběru odpadních automobilových nebo průmyslových baterií a akumulátorů musí být

• a) zastřešené a musí mít nepropustný povrch, který je odolný proti působení elektrolytu, nebo

• b) vybaveno prostředky na ukládání odpadních automobilových nebo průmyslových baterií nebo akumulátorů, které jsou odolné proti vlivům chemikálií a proti atmosférickým vlivům a jsou zabezpečeny proti převrácení.

Zvláštní požadavky na místa nakládání s odpadními bateriemi nebo akumulátory s obsahem lithia

§ 5

(1) Místa zpětného odběru i všechna ostatní místa, kde je nakládáno s odpadními bateriemi nebo akumulátory a na nichž se vyskytuje více než 30 kg odpadních baterií nebo akumulátorů s obsahem lithia nebo existuje předpoklad, že k této situaci může dojít, musí splňovat požadavky podle odstavců 2 až 5 a podle § 6.

(2) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být soustřeďovány na suchém, chladném, dobře větraném místě odolávajícím působení atmosférických vlivů, jako jsou přímé slunce nebo déšť.

(3) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být soustřeďovány v bezpečné vzdálenosti od zdrojů tepla a skladů technických plynů.

(4) Pokud byly odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia předány na místo zpětného odběru v původním prodejním obalu^6), nesmí být z těchto obalů vyjmuty. Tím není dotčena možnost kontroly stavu odpadní baterie nebo akumulátoru v místě zpětného odběru.

(5) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být skladovány v pevných obalech, jako jsou sudy, bedny nebo kanystry, a musí být při skladování ochráněny proti vzájemnému zkratu a nebezpečnému vývoji tepla jedním z těchto způsobů:

• a) individuální ochranou kovových částí,

• b) vnitřním obalem k zamezení dotyku mezi jednotlivými články nebo bateriemi, nebo

• c) použitím nevodivého, nehořlavého fixačního materiálu, jako je například písek nebo vermikulit, k vyplnění prázdného prostoru mezi články a bateriemi.

§ 6

(1) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia o hmotnosti vyšší než 30 kg musí být soustřeďovány v samostatném nevodivém vnějším obalu.

(2) Při soustřeďování poškozené nebo vadné odpadní baterie nebo akumulátoru s obsahem lithia o hmotnosti nižší než 30 kg musí být každá baterie nebo akumulátor jednotlivě zabaleny do vnitřního obalu a dále uloženy ve vnějším obalu. Vnější obal musí být vyplněn nehořlavým, nevodivým materiálem a musí být těsně uzavíratelný. Vnější obal musí být vybaven ventilačním zařízením, pokud je potřebné. Musí být učiněna vhodná opatření k minimalizaci účinků vibrací a nárazů.

(3) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být skladovány ve sběrných boxech nebo nádobách označených nápisem „Odpadní lithiové baterie a akumulátory k recyklaci“ nebo „Odpadní lithiové baterie a akumulátory k odstranění“. Poškozené nebo vadné odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být skladovány ve sběrných boxech nebo nádobách označených nápisem „Poškozené/vadné lithium-iontové baterie“ nebo „Poškozené/vadné lithiové kovové baterie“.

§ 7

Zvláštní požadavky na skladování odpadních elektrozařízení zpracovatelem

(1) Místa, kde dochází ke skladování odpadních elektrozařízení, musí být vybavena

• a) zpevněnou podlahou nepropustnou vůči únikům nebezpečných látek se zařízením na jímání úniků nebezpečných látek nebo nepropustnými nádobami, do kterých musí být elektrozařízení bezpečně uložena, pokud jsou v odpadních elektrozařízeních obsaženy nebezpečné látky,

• b) pomůckami pro úklid, látkami pro absorpci uniklých provozních kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin, pokud jsou v odpadních elektrozařízeních obsaženy, a shromažďovacími prostředky pro vznikající odpady.

(2) Skladování a manipulace s odpadními elektrozařízeními s obsahem nebezpečných látek, regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů podle jiných právních předpisů^7) musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození částí obsahujících tyto látky a k jejich úniku. Odpadní elektrozařízení, která obsahují nebezpečné látky, regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, se přepravují tak, aby se zabránilo jejich poškození nebo rozbití a úniku těchto látek^8).

§ 8

Formulář pro podání návrhu na zápis do Seznamu výrobců

(1) Výrobce nebo pověřený zástupce podává návrh na zápis do Seznamu výrobců na formuláři podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(2) Návrh na zápis podle odstavce 1 se podává samostatně pro každý druh vybraných výrobků.

§ 9

Způsob zajištění dálkového přístupu do Seznamu výrobců pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů a pro vkládání údajů do Seznamu výrobců

(1) Po provedení zápisu do Seznamu výrobců obdrží výrobce nebo pověřený zástupce pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů individuální přihlašovací údaje umožňující dálkový přístup do Seznamu výrobců.

(2) Po vydání oprávnění k provozování kolektivního systému obdrží provozovatel kolektivního systému přihlašovací údaje umožňující dálkový přístup do Seznamu výrobců pro účely vložení údajů o výrobcích a pověřených zástupcích do Seznamu výrobců a pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů.

(3) Pokud při provádění změn údajů postupem podle § 23 odst. 1 zákona Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyzve osobu zapsanou v Seznamu výrobců k doložení podkladů prokazujících správnost, pravdivost nebo úplnost měněných údajů, použije osoba zapsaná v Seznamu výrobců pro tento účel formulář, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, v němž vyplní pouze ty údaje, které se změnily.

(4) Přihlašovací údaje podle odstavců 1 a 2 nejsou součástí oznámení o provedení zápisu do Seznamu výrobců nebo součástí vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

Rozsah a způsob vedení evidencí výrobcem a provozovatelem kolektivního systému

§ 10

(1) Výrobce vede evidenci množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, minimálně v tomto rozsahu:

• a) čtvrtletí, ve kterém byl vybraný výrobek uveden na trh,

• b) hmotnost 1 kusu vybraného výrobku uvedeného na trh,

• c) množství vybraných výrobků uvedených na trh v kusech,

• d) skupiny elektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona s tím, že v případě elektrozařízení náležejících do skupiny č. 4 je evidence vedena samostatně za podskupiny 4a a 4b podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, skupiny baterií nebo akumulátorů podle § 76 zákona nebo skupiny pneumatik podle přílohy č. 6 zákona.

(2) V případě přenosných baterií nebo akumulátorů, jejichž hmotnost je nižší než 5 gramů, není nutné vést evidenci v rozsahu podle odstavce 1 písm. b); v takovém případě musí být v evidenci veden údaj, že baterie nebo akumulátor splňuje tuto podmínku.

(3) Provozovatel kolektivního systému vede evidenci množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobci, kteří s ním mají uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, minimálně v rozsahu podle odstavců 1 a 2, s výjimkou odstavce 1 písm. b), kdy provozovatel kolektivního systému vede evidenci hmotnosti výrobků uvedených na trh, které mu byly vykázány jednotlivými výrobci, s nimiž má uzavřenu smlouvu o kolektivním plnění.

(4) Výrobce protektorovaných pneumatik nebo provozovatel kolektivního systému, který zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobců pneumatik, vede evidenci podle odstavce 1 samostatně pro nové pneumatiky uváděné na trh, pokud výrobce takové pneumatiky na trh uvádí, a samostatně pro pneumatiky protektorované, které výrobce uvádí na trh. Součástí této evidence je i množství pneumatik a odpadních pneumatik, které byly dovezeny ze zahraničí za účelem jejich protektorování; rozsah vedení evidence podle odstavce 1 se v tomto případě použije obdobně.

(5) Součástí evidence protektorovaných pneumatik podle odstavce 4 věty první nejsou pneumatiky, které jsou protektorovány na zakázku jejich vlastníka.

§ 11

(1) Výrobce plnící povinnosti podle zákona v individuálním systému nebo provozovatel kolektivního systému vede evidenci toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění v tomto rozsahu:

• a) datum a číslo zápisu do evidence,

• b) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence,

• c) skupiny elektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona u zpětně odebraných elektrozařízení, skupiny baterií nebo akumulátorů podle § 76 zákona u zpětně odebraných baterií nebo akumulátorů nebo skupiny pneumatik podle přílohy č. 6 zákona u zpětně odebraných pneumatik,

• d) adresa místa zpětného odběru nebo adresa provozovny posledního prodejce, pokud byl výrobek s ukončenou životností zpětně odebrán posledním prodejcem, případně název obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, na jejichž území byl výrobek s ukončenou životností zpětně odebrán, nelze-li uvést adresu některého z uvedených míst,

• e) hmotnost jednotlivých skupin výrobků s ukončenou životností zpětně odebraných v místě nebo na území podle písmene d),

• f) hmotnost jednotlivých skupin výrobků s ukončenou životností, které byly připraveny k opětovnému použití,

• g) identifikační údaje osoby, které byly předány zpětně odebrané výrobky s ukončenou životností, v rozsahu podle sloupce 8 tabulky č. 5 přílohy č. 2 k této vyhlášce,

• h) celková hmotnost zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností, které byly předány osobě podle písmene g) za účelem jejich zpracování, využití nebo odstranění, a

• i) celková hmotnost odpadních elektrozařízení zpracovaných jednotlivými zpracovateli v rozsahu podle tabulky č. 5 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(2) Evidenci podle odstavce 1 vedou výrobci plnící povinnosti podle zákona v individuálním systému a provozovatelé kolektivních systémů při převzetí zpětně odebraného výrobku s ukončenou životností z místa zpětného odběru, od posledního prodejce nebo od původce a při předání výrobku s ukončenou životností zpracovateli. Evidenci množství výrobků s ukončenou životností zpracovaných jednotlivými zpracovateli vede výrobce nebo provozovatel kolektivního systému v měsíčních intervalech.

§ 12

Obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností

(1) Vzor a obsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Výrobce elektrozařízení, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadních elektrozařízení, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2A, 3A, 4A, 5, 6A, 7A, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(3) Provozovatel kolektivního systému, který je oprávněn k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektráren podle § 72 zákona, nebo osoba zajišťující výhradně plnění povinností provozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, zasílá roční zprávu v rozsahu podle odstavce 2 a tabulek č. 9 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(4) Výrobce baterií a akumulátorů, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadních baterií nebo akumulátorů, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2B, 3B, 4B, 5, 6B, 7B, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(5) Výrobce pneumatik, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadních pneumatik, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2C I, 2C II, 3C, 4C, 5, 6C, 7C, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(6) V případě, že výrobce uvádí na trh více druhů vybraných výrobků a současně mu pro více druhů vybraných výrobků vzniká povinnost zaslat roční zprávu, podává roční zprávu samostatně pro každý druh vybraných výrobků.

§ 13

Minimální výše kauce pro výrobce solárních panelů plnících povinnosti v individuálním systému

Výrobce solárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013, který plní povinnosti zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění v rámci individuálního systému, poskytuje před uvedením solárních panelů na trh kauci minimálně ve výši 8,50 Kč na kilogram solárních panelů.

§ 14

Formulář pro podání žádosti o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu