Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě

§ 1

Úvodní ustanovení

Jednorázový příspěvek na dítě (dále jen „příspěvek“) poskytne stát dítěti jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady. Náklady na příspěvek včetně nákladů souvisejících s jeho výplatou se hradí ze státního rozpočtu.

§ 2

Podmínky nároku na příspěvek

(1) Nárok na příspěvek má dítě, které ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku, pokud má v měsíci červenci 2022 nárok na výplatu přídavku na dítě^1), který mu náleží za měsíc červen 2022.

(2) Nárok na příspěvek má dále dítě neuvedené v odstavci 1, které má na území České republiky trvalý pobyt^2) a bydliště a ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku nebo se narodilo ode dne 2. srpna 2022 do konce roku 2022, pokud rozhodný příjem posuzovaných osob, s nimiž dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije, v roce 2021 nepřesáhl 1 000 000 Kč.

(3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle odstavce 2 se posuzuje ke dni 1. srpna 2022, a jde-li o příspěvek pro dítě narozené po 1. srpnu 2022, ke dni narození dítěte.

(4) Nárok na příspěvek nenáleží dítěti, které je v ústavním zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytujícím mu plné přímé zaopatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

(5) Splnění podmínky trvalého pobytu podle odstavce 2 se nevyžaduje u

• a) dítěte, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců^3) a které je rodinným příslušníkem cizince,

• 1. kterému byla udělena doplňková ochrana^4),

• 1. který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců^5),

• 1. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zákona upravujícího pobyt cizinců^6),

• 1. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona upravujícího pobyt cizinců^7),

• 1. kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zákona upravujícího pobyt cizinců^8),

• 1. který je zaměstnaný na území České republiky nebo cizincem, který již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání^9), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců^10), nebo

• b) dítěte, které je rodinným příslušníkem osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie^11), nebo které má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie upravujícího volný pohyb osob^12).

(6) Bydlištěm se rozumí bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podmínka bydliště se nevztahuje na osoby uvedené v odstavci 5 písm. b).

§ 3

Výše příspěvku

Výše příspěvku činí 5 000 Kč.

§ 4

Vymezení některých pojmů

(1) Posuzovanou osobou pro účely tohoto zákona je

• a) rodič,

• b) osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů; co se rozumí rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, stanoví zákon o státní sociální podpoře^13),

• c) manžel nebo partner^14) rodiče nebo osoby podle písmene b),

• d) vdovec nebo vdova po rodiči nebo osobě podle písmene b),

• e) druh nebo družka rodiče nebo osoby podle písmene b), pokud s dítětem a rodičem nebo osobou podle písmene b) žijí alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, považuje se pro účely tohoto zákona za rozhodný příjem součet těchto příjmů posuzovaných osob, se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije:

• a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

• 1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

• 1. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

• 1. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,

• 1. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů,

• b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy:

• 1. plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,

• 1. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů,

• 1. příjmy z úplatného prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru,

• 1. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiného právního předpisu,

• 1. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů,

• 1. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,

• 1. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

• 1. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,

• 1. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

• c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

• d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

• e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

• f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,

• g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek,

• h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

• i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) a g), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) a g).

(3) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 2 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo v jiném roce než v roce 2021. Jestliže se z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu posuzované osoby uhrazují přeplatek na dávce podle § 62 zákona o státní sociální podpoře nebo částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady, došlo-li k takové úhradě v roce 2021.

(4) Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy

• a) podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 a podle odstavce 2 písm. b) bodů 5 a 7 až 9, byly-li v roce 2021 zaúčtovány,

• b) podle odstavce 2 písm. a) bodů 3 a 4, podle odstavce 2 písm. b) bodů 1 až 4 a 6 a podle odstavce 2 písm. c) až i), byly-li v roce 2021 vyplaceny,

• c) podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 v rozsahu odpovídajícím dílčímu základu daně z příjmů ze samostatné činnosti posuzované osoby v roce 2021 podle zákona o daních z příjmů.

(5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost^15), započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství; částka průměrné měsíční mzdy se stanoví podle § 5 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře.

(6) Je-li dítě svěřeno do střídavé péče nebo společné péče, posuzují se pro účely stanovení rozhodného příjmu podle odstavce 2 příjmy

• a) posuzované osoby, která žije s dítětem a která v jeho zastoupení podala žádost o přiznání příspěvku, na základě které bylo řízení o přiznání příspěvku zahájeno, a

• b) další posuzované osoby, která s posuzovanou osobou podle písmene a) a s dítětem žije.

§ 5

Vznik a zánik nároku na příspěvek a na jeho výplatu

(1) Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 1 vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek.

(3) Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 2 vzniká podáním žádosti o jeho přiznání, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, nárok na příspěvek zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 6

Přechod nároku na příspěvek

(1) Nárok na příspěvek nepřechází na jiné osoby. Zemřelo-li dítě, které má nárok na příspěvek, před jeho výplatou, nárok na příspěvek zaniká.

(2) Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci a nemůže být předmětem dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.

§ 7

Výplata příspěvku

(1) Příspěvek vyplácí Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), která je příslušná k rozhodování o příspěvku podle § 2 odst. 2 nebo která vyplácí přídavek na dítě v případě příspěvku podle § 2 odst. 1.

(2) Příspěvek se vyplatí, jde-li o příspěvek podle

• a) § 2 odst. 1, do konce měsíce srpna 2022,

• b) § 2 odst. 2, do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se rozhodnutí o jeho přiznání stalo vykonatelné.

(3) Příjemcem příspěvku je

• a) osoba, které byl vyplacen přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 1,

• b) zákonný zástupce dítěte nebo osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud v zastoupení dítěte podali žádost o přiznání příspěvku, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2.

(4) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím ustanoví zvláštního příjemce v případě, kdy by se výplatou příspěvku příjemci příspěvku podle odstavce 3 zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má příspěvek sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce příspěvku povinen vyživovat, anebo nemůže-li příjemce příspěvku výplatu příspěvku přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštním příjemcem jen osobu, která s ustanovením souhlasí.

(5) Příspěvek podle

• a) § 2 odst. 1 se vyplatí stejným způsobem, jakým se vyplatil přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022,

• b) § 2 odst. 2 se vyplatí v české měně, a to převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku nebo poštovním poukazem podle volby příjemce příspěvku.

(6) Je-li ustanoven zvláštní příjemce, vyplatí se příspěvek převodem na platební účet určený zvláštním příjemcem nebo poštovním poukazem podle volby zvláštního příjemce.

(7) Příspěvek se nevyplácí do ciziny, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie^11) jinak.

(8) Kdo tvrdí, že mu nebyl vyplacen příspěvek ve lhůtě podle odstavce 2 písm. a), ač mu vyplacen být měl, je oprávněn vyzvat krajskou pobočku Úřadu práce ke zjednání nápravy; neučiní-li tak do 31. srpna 2025, nárok na příspěvek a jeho výplatu zaniká. Krajská pobočka Úřadu práce zjedná nápravu a příspěvek do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle věty první vyplatí, nebo v téže lhůtě rozhodne, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná. Je-li zjednána náprava, rozhodnutí se nevydává. Rozhodnutí, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná, se vyhotovuje písemně.

§ 8

Zjišťování výše příjmů pro účely jiných právních předpisů

Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmů, k příspěvku se nepřihlíží.

§ 9

Státní správa

Státní správu podle tohoto zákona vykonává

• a) krajská pobočka Úřadu práce,

• b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),

• c) kontaktní místo veřejné správy podle § 8a odst. 2 písm. b) až d) zákona o informačních systémech veřejné správy,

§ 10

Řízení o příspěvku

(1) O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Místní příslušnost se řídí místem, kde má dítě bydliště; nelze-li takto místní příslušnost určit, je místně příslušná kterákoliv krajská pobočka Úřadu práce.

(2) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2, na žádost dítěte zastoupeného zákonným zástupcem nebo osobou, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud s dítětem v době podání žádosti žijí. Řízení je zahájeno okamžikem podání žádosti.

(3) Účastníkem řízení je dítě, o jehož nároku se rozhoduje.

§ 11

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o přiznání příspěvku kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

• a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo dítěte, bylo-li mu přiděleno, a číslo dokladu totožnosti dítěte, byl-li mu vydán,

• b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo posuzované osoby, popřípadě evidenční číslo pojištěnce přidělené orgánem sociálního zabezpečení, nemá-li přiděleno rodné číslo, a číslo dokladu totožnosti,

• c) kontaktní údaje, zejména adresa elektronické pošty a telefonní číslo,

• d) adresu bydliště dítěte a posuzované osoby,

• e) volbu, jakým způsobem má být příspěvek vyplacen,

• f) čestné prohlášení o výši rozhodného příjmu posuzovaných osob v roce 2021,

• g) jde-li o posuzovanou osobu, která vykonávala v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost^15), prohlášení o této skutečnosti,

• h) prohlášení o bydlišti na území České republiky, nejde-li o osobu podle § 2 odst. 5 písm. b).

(2) Žádost o přiznání příspěvku podle § 2 odst. 2 se podává prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva, která je součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory podle § 63 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy podle § 9 písm. c) a od 1. října 2022 rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy uvedeného v § 9 písm. d). Úřad práce České republiky tomu, kdo podal žádost o příspěvek, bezodkladně potvrdí přijetí této žádosti.

(3) Nelze-li skutečnosti rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek zjistit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je žadatel povinen na výzvu krajské pobočky Úřadu práce tyto skutečnosti prokázat.

(4) Údaje o výši příjmu posuzované osoby jsou vyloučeny z nahlížení do spisu.

§ 12

Rozhodnutí

(1) Rozhodnutí se vyhotovuje písemně jen v případě, že příspěvek nebyl přiznán nebo je ustanoven zvláštní příjemce.

(2) Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu; § 67 odst. 2 správního řádu o obsahu záznamu se použije obdobně. Rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu.

(3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se vyhotovuje písemně a oznámí se příjemci příspěvku, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty příspěvku. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty.

(4) Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 13

Odpovědnost příjemce příspěvku

(1) Přijal-li příjemce příspěvku příspěvek, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl přiznán nebo vyplacen neprávem, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl přiznán nebo vyplacen neprávem, je povinen příspěvek vrátit.

(2) Nevydá-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti vrátit příspěvek neprávem přiznaný nebo vyplacený do 3 let ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen, zaniká nárok na vrácení neprávem přiznaného nebo vyplaceného příspěvku.

(3) O povinnosti vrátit příspěvek rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplatila. Příspěvek neprávem vyplacený může být sražen z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi. Vrácené příspěvky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit příspěvek rozhodla.

(4) Vymáhání neoprávněně vyplacených příspěvků provádí příslušný celní úřad.

(5) Vrácené příspěvky podle odstavce 1 nebo příspěvky vymožené podle odstavce 4 jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 14

Povinnost sdělovat údaje

(1) Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od České správy sociálního zabezpečení a orgánů Finanční správy České republiky údaje o výši příjmů podle § 4 odst. 2 rozhodných pro nárok na příspěvek a údaje nezbytné pro výplatu příspěvku a kontrolu nároku na příspěvek, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí v případě příslušníků bezpečnostních sborů podle odstavce 4. Poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

(2) Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od státních orgánů a osob údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu; to neplatí, jde-li o údaje podle odstavce 1.

(3) Státní orgány a osoby jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce ve stanovené lhůtě sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu.

(4) Byla-li posuzovaná osoba v roce 2021 příslušníkem Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, dokládá na výzvu krajské pobočky Úřadu práce příjem v listinné podobě. Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky se na této listině vykazují souhrnným označením „Bezpečnostní sbory ČR“. Při tomto vykazování mohou používat kontaktní údaje Ministerstva vnitra.

§ 15

Kontrolní činnost

(1) Krajská pobočka Úřadu práce ověřuje správnost a úplnost podkladů předložených osobami uvedenými v § 14.

(2) Zaměstnanci zařazení v krajské pobočce Úřadu práce pověření provedením kontroly ověřují plnění povinností uložených v § 14.

§ 16

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 9 písm. d), které nabývá účinnosti dnem 1. října 2022.

Pekarová Adamová v. r.

Zeman v. r.

v z. Jurečka v. r.

^1) § 17 až 19 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 10 až 12a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 42a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^5) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

^12) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

^13) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^14) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.