Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení stanoví

• a) geodetické referenční systémy závazné na celém území České republiky (dále jen „závazný geodetický referenční systém“),

• b) databáze geodetických údajů vytvářené pro celé území České republiky (dále jen „databáze geodetických údajů“),

• c) databáze geografických údajů vytvářené pro celé území České republiky (dále jen „databáze geografických údajů“),

• d) státní mapová díla vytvářená pro celé území České republiky (dále jen „státní mapové dílo“) a

• e) zásady používání závazných geodetických referenčních systémů, databází geodetických údajů, databází geografických údajů a státních mapových děl.

§ 2

Závazné geodetické referenční systémy

(1) Závaznými geodetickými referenčními systémy jsou

• a) prostorové systémy, a to:

• 1. Světový geodetický systém 1984, zkratka názvu je WGS84,

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989, zkratka názvu je ETRS89,

• b) rovinné souřadnicové systémy, a to:

• 1. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální, zkratka názvu je S-JTSK,

• 1. Světový geodetický systém 1984 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení, zkratka názvu je WGS84-LCC,

• 1. Světový geodetický systém 1984 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón, zkratka názvu je WGS84-UTMzn, kde „zn“ je číslo zóny,

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově azimutálním stejnoplochém zobrazení, zkratka názvu je ETRS89-LAEA,

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení, zkratka názvu je ETRS89-LCC,

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón, zkratka názvu je ETRS89-TMzn, kde „zn“ je číslo zóny,

• c) výškové systémy, a to:

• 1. Evropský výškový referenční systém, zkratka názvu je EVRS,

• 1. Výškový systém baltský – po vyrovnání, zkratka názvu je Bpv,

• 1. Světový výškový referenční systém 1996, zkratka názvu je WGS84-EGM96,

• 1. Světový výškový referenční systém 2008, zkratka názvu je WGS84-EGM2008,

• d) Tíhový systém 2010, zkratka názvu je S-Gr10.

(2) Technické parametry závazných geodetických referenčních systémů jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.

§ 3

Databáze geodetických a geografických údajů

(1) Databázemi geodetických údajů jsou

• a) databáze bodových polí a

• b) databáze státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy.

(2) Databázemi geografických údajů jsou

• a) základní báze geografických dat České republiky,

• b) databáze geografického názvosloví,

• c) ortofoto České republiky a

• d) vojenský model území.

§ 4

Státní mapová díla

(1) Základními státními mapovými díly jsou

• a) Základní topografická mapa České republiky v měřítkách 1 : 5 000, 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 250 000 zobrazená v Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

• b) Základní topografická mapa České republiky v měřítkách 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 250 000 zobrazená v Evropském terestrickém referenčním systému 1989 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón,

• c) Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000,

• d) Vojenská topografická mapa České republiky v měřítkách 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 250 000 a

• e) Vojenská mapa České republiky v měřítkách 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000.

(2) Tematická státní mapová díla jsou mapová díla vytvářená zejména na témata v působnosti orgánů veřejné správy.

§ 5

Zásady používání závazných geodetických referenčních systémů

(1) Pro dokumentaci výsledků zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu se používají Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální, Výškový systém baltský – po vyrovnání a Tíhový systém 2010, pokud toto nařízení nebo jiný právní předpis nestanoví jinak^1).

(2) Pro potřeby mezinárodní spolupráce se používají Evropský terestrický referenční systém 1989, Evropský terestrický referenční systém 1989 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón, Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově azimutálním stejnoplochém zobrazení, Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení, Evropský výškový referenční systém a Světový výškový referenční systém 1996, pokud jiný právní předpis^2) nestanoví jinak.

(3) Pro potřeby obrany státu včetně k tomu nezbytné mezinárodní spolupráce se používají Světový geodetický systém 1984, Světový geodetický systém 1984 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení, Světový geodetický systém 1984 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón, Výškový systém baltský – po vyrovnání a Světový výškový referenční systém 2008.

(4) K transformaci a převodu souřadnic mezi závaznými geodetickými referenčními systémy při výkonu veřejné správy se používají transformační služby zveřejněné na internetových stránkách Úřadu nebo Úřadem schválené zpracovatelské programy. Úřad poskytuje transformační a převodní vztahy mezi závaznými geodetickými referenčními systémy a jejich parametry ve formě softwarových modulů určených k implementaci v informačních systémech veřejné správy a ve formě transformačních služeb poskytovaných vzdáleným přístupem.

(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případech, kdy to není možné s ohledem na potřeby obrany státu včetně k tomu nezbytné mezinárodní spolupráce; v takových případech se použije postup určený Ministerstvem obrany ve spolupráci s Úřadem.

§ 6

Zásady používání databází geodetických údajů, databází geografických údajů a státních mapových děl

(1) Databáze bodových polí se používá pro zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu jako zdroj údajů o geometrickém základu zeměměřických činností.

(2) Databáze geografických údajů podle § 3 odst. 2 písm. a) až c) a základní státní mapová díla podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) jsou určena pro veřejné použití.

(3) Vojenský model území a základní státní mapová díla podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) se používají pro potřeby obrany státu včetně k tomu nezbytné mezinárodní spolupráce, další účely uvedené v § 5a odst. 1 zákona o zeměměřictví a pro účely stanovené jinými právními předpisy^3).

§ 7

Přechodné ustanovení

Pro Světový výškový referenční systém 1996 se § 5 odst. 2 a 4 použijí od 1. května 2024.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

• 1. Nařízení vlády č. 81/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

§ 9

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2023.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Nekula v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 159/2023 Sb.

Technické parametry závazných geodetických referenčních systémů

• 1. Světový geodetický systém 1984 je na území České republiky určen

• a) technologiemi kosmické geodézie, které jsou součástí programů monitorovacího a zpracovatelského centra správce systému,

• b) souborem souřadnic bodů, které jsou vztaženy ke Světovému geodetickému systému 1984 v realizaci G873, a

• c) elipsoidem Světového geodetického systému 1984 s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257223563, kde „a" je délka hlavní poloosy a „f" je zploštění.

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989 je na území České republiky určen

• a) technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů mezinárodních zpracovatelských center,

• b) souborem geocentrických souřadnic vybraných bodů geodetických základů, jejichž souřadnice byly vztaženy k epoše 1989.0 a Evropskému terestrickému referenčnímu rámci v realizaci 2000, a

• c) elipsoidem Geodetického referenčního systému 1980 s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257222101, kde „a" je délka hlavní poloosy a „f" je zploštění.

• 1. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální je určen

• a) Besselovým elipsoidem s parametry a = 6377397,15508 m, b = 6356078,96290 m, kde „a" je délka hlavní poloosy a „b" je délka vedlejší poloosy,

• b) Křovákovým dvojitým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze a

• c) souborem souřadnic bodů z vyrovnání trigonometrických sítí.

• 1. Světový geodetický systém 1984 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení je určen

• a) technickými parametry uvedenými v bodě 1,

• b) Lambertovým konformním kuželovým zobrazením elipsoidu WGS84 do roviny,

• c) počátkem zobrazení φ0 = 50°, λ0 = 15°, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá,

• d) nezkreslenými rovnoběžkami φ1 = 49°10′, φ2 = 50°20′ a

• e) posunem počátku rovinných souřadnic N = 0 km, E = 0 km.

• 1. Světový geodetický systém 1984 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón je určen

• a) technickými parametry uvedenými v bodě 1,

• b) příčným Mercatorovým válcovým konformním zobrazením 6stupňových poledníkových pásů elipsoidu WGS84 do roviny,

• c) počátkem zobrazení φ0 = 0°, λ0 = 15° pro WGS84-UTM33, λ0 = 21° pro WGS84-UTM34, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá,

• d) měřítkovým faktorem 0,9996 a

• e) posunem počátku rovinných souřadnic E = 500 km.

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově azimutálním stejnoplochém zobrazení je určen

• a) technickými parametry uvedenými v bodě 2,

• b) Lambertovým azimutálním stejnoplochým zobrazením elipsoidu Geodetického referenčního systému 1980 do roviny,

• c) počátkem zobrazení φ0 = 52°, λ0 = 10°, osa Y je obrazem poledníku λ0, osa X je na ni kolmá a

• d) posunem počátku rovinných souřadnic Y = 3210 km, X = 4321 km.

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení je určen

• a) technickými parametry uvedenými v bodě 2,

• b) Lambertovým konformním kuželovým zobrazením elipsoidu Geodetického referenčního systému 1980 do roviny,

• c) počátkem zobrazení φ0 = 52°, λ0 = 10°, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá a

• d) posunem počátku rovinných souřadnic N = 2800 km, E = 4000 km.

• 1. Evropský terestrický referenční systém 1989 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón je určen

• a) technickými parametry uvedenými v bodě 2,

• b) příčným Mercatorovým válcovým konformním zobrazením 6stupňových poledníkových pásů elipsoidu Geodetického referenčního systému 1980 do roviny,

• c) počátkem zobrazení φ0 = 0°, λ0 = 15° pro ETRS89-TM33, λ0 = 21° pro ETRS89-TM34, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá a

• d) posunem počátku rovinných souřadnic E = 500 km.

• 1. Evropský výškový referenční systém je určen

• a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Amsterodamu, a

• b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání Jednotné evropské nivelační sítě.

• 1. Výškový systém baltský – po vyrovnání je určen

• a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu, a

• b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí.

• 1. Světový výškový referenční systém 1996 je určen

• a) vztažnou plochou geoidu určenou Světovým gravitačním modelem EGM96 (undulací geoidu) vzhledem k elipsoidu WGS84 a

• b) souborem hodnot undulací geoidu definovaných v geografické síti 15′ × 15′ vzhledem k elipsoidu WGS84.

• 1. Světový výškový referenční systém 2008 je určen

• a) vztažnou plochou geoidu určenou Světovým gravitačním modelem EGM2008 (undulací geoidu) vzhledem k elipsoidu WGS84 a

• b) souborem hodnot undulací geoidu definovaných v geografické síti 2,5′ × 2,5′ vzhledem k elipsoidu WGS84.

• 1. Tíhový systém 2010 je určen

• a) hladinou a rozměrem sítě, které jsou odvozeny z absolutních tíhových měření v mezinárodní gravimetrické síti, a

• b) souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sítě.

^1) Například § 96 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

^2) Například vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3) Například § 26a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 51a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.