Zákon, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna liniového zákona

Čl. I

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 202/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V názvu zákona se slova „dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon)“ nahrazují slovy „strategicky významné infrastruktury“.

• 1. Nadpis části první zní: „POSTUPY PRO URYCHLENÍ PŘÍPRAVY A POVOLOVÁNÍ VYBRANÝCH STAVEB A NÁSLEDNÉHO SOUDNÍHO PŘEZKUMU“.

• 1. V § 1 odst. 1 větě první se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^24) a“, slova „a energetické infrastruktury a“ se nahrazují slovy „ , energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého,“ a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „a strategických investičních staveb“.

Poznámka pod čarou č. 24 zní:

„^24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T).“.

• 1. V § 1 odst. 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:

• „c) infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

• d) terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c),“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f).

• 1. V § 1 odst. 4 větě první se slova „energií a“ nahrazují slovy „energií, stavby pro energetickou bezpečnost nebo“, za slovo „rozvoje“ se vkládají slova „ , dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan“ a slova „s nimi související“ se nahrazují slovy „související s těmito stavbami a zařízeními“.

• 1. V § 1 odst. 4 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

• „g) stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,“.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).

• 1. V § 1 odst. 4 písm. i) se slova „zařízení a“ nahrazují slovem „zařízení,“.

• 1. V § 1 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní:

• „k) stavby pro energetickou bezpečnost.“.

• 1. V § 1 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 25 znějí:

„(5) Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo

• b) další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a), včetně

• 1. stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční, přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií,

• 1. stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného a spolehlivého provozu této soustavy,

• 1. jiné nezbytné stavby technické infrastruktury,

• 1. nezbytné stavby dopravní infrastruktury,

• 1. staveniště, nebo

• 1. stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva.

(6) Dobíjecí stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná dobíjecí stanice

• a) pro lehká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo

• b) pro těžká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě, na bezpečné a chráněné parkovací ploše nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu.

(7) Vodíkovou čerpací stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná vodíková čerpací stanice pro silniční vozidla, která

• a) je umístěna podél transevropské dopravní sítě nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo

• b) rovněž umožňuje čerpání vodíku zpravidla do palivové nádrže hnacích drážních vozidel.

(8) Čerpací stanicí na zkapalněný metan se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná čerpací stanice na zkapalněný metan pro silniční vozidla, která je umístěna podél transevropské dopravní sítě, v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo do 10 km dojezdové vzdálenosti od nejbližšího výjezdu ze silnice, která je součástí sítě TEN-T.

(9) Těžební infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona, jakož i stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad.

(10) Infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur^25) nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.

^25) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 11 a 12.

• 1. V § 1 se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Strategickou investiční stavbou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu a stavby s touto stavbou související.“.

• 1. V § 2 odst. 2 větě první se slova „k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných“ nahrazují slovy „proti rozhodnutím vydaným“.

• 1. V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první. O žalobách podle věty první a opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o nich rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.

(4) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7.

• 1. V § 2 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

„(8) K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.

(9) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá. Neodstranil-li odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.“.

• 1. V nadpisu § 2c se slova „infrastruktury a staveb“ nahrazují slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“.

• 1. V § 2c odst. 1 a v § 2c odst. 2 větě první se slova „infrastruktury a staveb“ nahrazují slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“.

• 1. Za § 2c se vkládají nové § 2d a 2e, které znějí:

㤠2d

(1) Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání.

(2) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru stavby pro energetickou bezpečnost; to neplatí, jde-li o mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

(3) Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti závaznému stanovisku přípustné.

(4) Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

(5) Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání a považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související

• a) rámcové povolení,

• b) povolení dělení nebo scelování pozemků,

• c) povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody,

• d) stanovení ochranného pásma a

• e) povolení odstranění stavby.

§ 2e

(1) Stavba pro energetickou bezpečnost je veřejně prospěšnou stavbou. Tato stavba slouží k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie.

(2) V pochybnostech, zda jde o stavbu pro energetickou bezpečnost, platí stanovisko Dopravního a energetického stavebního úřadu.“.

• 1. V § 2f větě první se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“ a za slova „technické infrastruktury“ se vkládají slova „ , těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“.

• 1. V § 2g se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) U vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. g) se odstavce 1 až 5 nepoužijí.“.

• 1. V § 2h odst. 1 a v § 5 větě první se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“.

• 1. V § 2h odstavec 3 zní:

„(3) K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření odborného lesního hospodáře nebo právnické či fyzické osoby pověřené touto funkcí, vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.“.

• 1. V § 2h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) K dělení či scelení pozemků, které jsou součástí záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), se povolení podle stavebního zákona pro účely převodu práv k takovým pozemkům nevyžaduje.

(5) Každý je povinen strpět provedení změny dokončené stavby podrobného odvodňovacího zařízení podle vodního zákona z důvodu zachování funkčnosti stavby k odvodnění zemědělských pozemků, je-li nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Vlastníku pozemku dotčeného touto změnou náleží náhrada ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vlastník pozemku s touto částkou, stanoví se náhrada podle zákona o oceňování majetku^10), přičemž se použijí obdobně jeho ustanovení upravující oceňování věcných břemen.“.

• 1. Za § 2m se vkládá nový § 2n, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:

㤠2n

(1) Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.

(2) Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby.

(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko^26).

(4) Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné.

^26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“.

• 1. V § 3 odst. 1 se slova „a energetické infrastruktury a“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“.

• 1. V § 3 odst. 6 se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“.

• 1. V § 3 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:

„(7) V řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením nebo rozhodnutím o povolení záměru.

(8) Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení vyvlastňovanému do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve.

(9) Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.“.

• 1. V § 3a větě první se slova „infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“.

• 1. V § 3a se věta druhá zrušuje.

• 1. V § 3b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.“.

• 1. V § 3b odst. 9 se slovo „infrastruktury“ nahrazuje slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“.

• 1. V § 3c větě první se slova „infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“.

• 1. Za § 3d se vkládá nový § 3e, který zní:

㤠3e

(1) Podléhá-li stavba dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání souhlasného závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo po vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku^26), je-li jeho součástí závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

(2) Stanoví-li se v zjišťovacím řízení, že stavba dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání rozhodnutí o této skutečnosti.“.

• 1. V § 4a odstavec 1 zní:

„(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí^15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“), týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby

• a) dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury

• 1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a

• 1. uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

• b) místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, je-li tato stavba

• 1. umisťována v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územně plánovací dokumentaci, a

• 1. celá umístěna v rozvojové oblasti podle stavebního zákona vymezené politikou územního rozvoje a označené jako metropolitní rozvojová oblast.“.

• 1. V § 4a se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.

• 1. V § 4a odst. 7 se slova „5 a 7“ nahrazují slovy „4 a 6“.

• 1. § 4b zní:

㤠4b

Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7 obdobně; pokud se jedná o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.“.

• 1. V § 4c odst. 1 a odst. 3 větě první se slova „uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b)“ zrušují.

• 1. V § 4c odst. 4 větách první, čtvrté a páté a v § 4d odst. 3 větách první a druhé se text „§ 4a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4a odst. 4“.

• 1. V § 4d odst. 1 větě první se slova „podle § 1 odst. 4,“ nahrazují slovy „ , stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“ a slova „takové stavby energetické infrastruktury“ se nahrazují slovy „takové stavby energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“.

• 1. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní:

„ČÁST TŘETÍ

STAVBY VYBRANÉ TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

§ 5e

(1) Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou se rozumí

• a) úseky pozemních komunikací a drah a infrastruktura pro vodní dopravu na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy^27), které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a stavby s nimi související,

• b) dopravní infrastruktura na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy^27), přesahují-li v případě jednotlivého záměru podle stavebního zákona předpokládané celkové investiční náklady stavby 300 000 000 EUR, a

• c) terminály železniční a silniční dopravy uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě^28), jsou-li umístěny na některém z úseků podle písmene a) nebo jsou-li infrastrukturou podle písmene b).

(2) Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou nejsou stavby související výlučně s telematickými aplikacemi, novými technologiemi nebo inovacemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě^28).

(3) Související žádostí se rozumí žádost o vydání rozhodnutí, které je podmínkou uskutečnění stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury podle právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy jiných než stavební zákon. Související žádostí není žádost o vyvlastnění.

§ 5f

(1) Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, která podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která předloží dokumentaci vlivů tohoto záměru na životní prostředí a popřípadě rovněž žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušnému úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud příslušný úřad podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dojde k závěru, že dokumentace vlivů záměru na životní prostředí nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska

• a) obsahují stanovené náležitosti, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo

• b) neobsahují stanovené náležitosti, současně s jejich vrácením oznamovateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, které náležitosti dokumentace nebo žádost neobsahuje; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem příslušného úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(2) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která podá žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud správní orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska dojde k závěru, že žádost

• a) obsahuje všechny náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo

• b) neobsahuje všechny náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k odstranění vad žádosti určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vydání jednotného environmentálního stanoviska.

(3) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí a nemá-li být jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, osoba, která podá první související žádost,

• a) v této žádosti rovněž uvede, že stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí a jednotné environmentální stanovisko nebude součástí žádosti o povolení tohoto záměru, a

• b) současně oznámí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru, že podala související žádost, a předloží tomuto stavebnímu úřadu dokumentaci pro povolení záměru.

(4) Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost má předepsané náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost. Netrpí-li vadami ani předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi. Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k jejich odstranění určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí. Nemá-li související žádost podle odstavce 3 předepsané náležitosti, trpí-li jinými vadami nebo trpí-li vadami předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vedení řízení o související žádosti nebo svým závěrem.

(5) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí ani rozhodnutí o související žádosti a není-li jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, stavební úřad příslušný k povolení záměru neprodleně po posouzení, zda žádost o povolení záměru netrpí vadami, oznámí žadateli, že

• a) projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nevyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti, nebo

• b) projekt není v dostatečně pokročilé fázi, vyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti.

(6) Stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury sdělí nadřízenému správnímu orgánu, zda v případě projektu, o němž oznámil, že je v dostatečně pokročilé fázi, bylo ve lhůtě 4 let ode dne oznámení podle odstavce 1 věty první, odstavce 2 věty první nebo odstavce 3 písm. b) anebo ode dne podání žádosti podle odstavce 5 vyhověno v prvním stupni všem souvisejícím žádostem a žádosti o povolení záměru.

(7) Do lhůty 4 let podle odstavce 6 se nezapočítává časová prodleva vyvolaná osobou, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.

§ 5g

(1) Ministerstvo dopravy zveřejní na svých internetových stránkách

• a) označení stavebních úřadů příslušných k vedení řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury a jejich působnosti podle této části zákona,

• b) označení dotčených orgánů věcně příslušných k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a správních orgánů věcně příslušných k vedení řízení o souvisejících žádostech,

• c) náležitosti žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury, žádostí o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a souvisejících žádostí a

• d) lhůty pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury, pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a pro vydání rozhodnutí v řízeních o souvisejících žádostech.

(2) Stavební úřad příslušný k povolení záměru poskytne osobě, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, do 45 dnů od požádání předběžnou informaci podle stavebního zákona. Vedle předběžné informace poskytne v rozsahu požadavku této osoby rovněž informaci o

• a) náležitostech žádosti o povolení záměru,

• b) tom, zda je vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem pro povolení záměru,

• c) náležitostech žádosti o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru,

• d) hlediscích, podle nichž bude posuzována žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět,

• e) nezbytnosti podání související žádosti,

• f) náležitostech související žádosti, nebo

• g) hlediscích, podle nichž bude posuzována související žádost, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět.

(3) Stavební úřad příslušný k povolení záměru požádá neprodleně po obdržení požadavku o předběžnou informaci

• a) podle odstavce 2 písm. b) až d) dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, o poskytnutí požadované informace, nebo

• b) podle odstavce 2 písm. e) až g) správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti o poskytnutí požadované informace.

(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. a) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci. Je-li dotčený orgán následně požádán o poskytnutí předběžné informace podle stavebního zákona, tuto informaci neposkytne v rozsahu již poskytnuté informace.

(5) Je-li před podáním žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury podána žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska

• a) sdělí neprodleně po obdržení žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a

• b) zašle neprodleně po vydání vyjádření nebo závazného stanoviska stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis jeho písemného vyhotovení; považuje-li se vyjádření nebo závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek z důvodu, že jej dotčený orgán nevydal ve lhůtě pro jeho vydání, dotčený orgán sdělí neprodleně stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost.

(6) Správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti

• a) poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. b) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci,

• b) sdělí neprodleně po obdržení související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a

• c) zašle neprodleně po vydání rozhodnutí o související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.

(7) Nevydá-li v zákonné lhůtě dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko, která jsou podkladem pro povolení záměru, nebo správní orgán rozhodnutí o související žádosti, dá stavební úřad příslušný k povolení záměru podnět k učinění opatření proti nečinnosti správnímu orgánu nadřízenému orgánu, který měl vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí o související žádosti vydat.

§ 5h

Osoba, která činí podání podle § 5f odst. 1, 2, 3 nebo 5 nebo § 5g odst. 2, 5 nebo 6, uvede v tomto podání, že jde o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.

§ 5i

(1) Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky, stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě této infrastruktury na území České republiky spolupracuje při vedení řízení o povolení záměru a jiných postupech podle této části zákona s určeným orgánem dotčeného členského státu Evropské unie a s evropským koordinátorem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě^28). Stavební úřad o těchto postupech evropského koordinátora rovněž informuje.

(2) Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu Evropské unie, ve kterém má takto založená nebo zřízená osoba sídlo, nedohodne-li se Česká republika s dotčeným členským státem Evropské unie, že rozhodným právem je právo jiného členského státu Evropské unie.

(3) Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky osoba ovládaná osobou, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo podle odstavce 2.

^27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014.

^28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.“.

• 1. V příloze v bodu 1.1 se text „D43,“ zrušuje.

• 1. V příloze v bodu 1.2 se za text „I/9,“ vkládá text „I/11,“, za text „I/42,“ se vkládá text „I/45, I/46,“, za text „I/50,“ se vkládá text „I/56,“ a za text „I/57,“ se vkládá text „I/58, I/67, I/73,“.

• 1. V příloze v bodu 2 se za slova „Lysá nad Labem“ vkládají slova „ – Milovice – Mladá Boleslav – Turnov – Liberec – Frýdlant – hranice PL“, za slova „Bohumín/Chalupki,“ se vkládají slova „Opava-východ“ a za slova „železniční trať Olomouc – Šumperk,“ se na samostatné řádky vkládají slova

„železniční trať Studénka – Veřovice,

železniční trať Mošnov – Sedlnice,

železniční trať Frýdek-Místek – Valašské Meziříčí,

železniční trať Ústí nad Orlicí – Lichkov – státní hranice,

železniční trať Brno – Břeclav – st. hr. SK/AT,

železniční trať Ostrava – Hranice na Moravě – Přerov – Břeclav – st. hr. SK/AT,

železniční trať Přerov – Česká Třebová,

železniční trať Ostrava – Mosty u Jablunkova – státní hranice,“.

• 1. V příloze v bodu 2 se slova „dráhy speciální,“ zrušují.

• 1. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Vítkov – Přeštice“ a slova „vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do elektrické stanice Mírovka“ zrušují.

• 1. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Výškov – Čechy Střed – Praha Sever“ nahrazují slovy

„vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Výškov – Čechy Střed do elektrické stanice Praha Sever včetně sdruženého vedení 110 kV Sever – Mělník/Třeboradice“.

• 1. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Čechy Střed – Chodov“ nahrazují slovy

„vedení 400 kV Čechy Střed – Chodov včetně sdruženého vedení 110 kV Chodov – Uhříněves“.

• 1. V příloze v bodu 5 se slova „vedení 400 kV Nošovice – Prosenice – Otrokovice – Sokolnice – Slavětice – Dasný a Slavětice – Čebín“ nahrazují slovy

„vedení 400 kV Nošovice – Prosenice – Otrokovice – Sokolnice – Slavětice – Kočín a Slavětice – Čebín a vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Nošovice – Prosenice do elektrické stanice Kletné a vedení 400 kV Nošovice – Lískovec včetně sdruženého vedení 110 kV Nošovice – Lískovec“.

• 1. V příloze v bodu 5 se za slova „vedení 400 kV Nošovice – Vratimov – Dětmarovice“ na samostatné řádky vkládají slova

„vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Přeštice – Vítkov do elektrické stanice Líně

vedení 400 kV Milín – Orlík“.

• 1. V příloze se na konci bodu 6 na samostatné řádky doplňují slova

„VTL Plynovod DN 1000 Bezměrov – Libhošť

VTL Plynovod DN 1000 Libhošť – Hať“.

• 1. V příloze bod 7 zní:

• „7. Stavby pro energetickou bezpečnost

nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín

nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany“.

• 1. V příloze v bodu 9 se slova „– (Jaderná elektrárna Dukovany – hranice Jihomoravského kraje – Brno)“ zrušují.

• 1. V příloze se na konci bodu 9 tečka nahrazuje čárkou a na samostatný řádek se doplňují slova

„horkovod Třinec – Český Těšín.“.

• 1. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňují se přílohy č. 2 a 3, které znějí:

„Příloha č. 2 k zákonu č. 416/2009 Sb.

• 1. Pozemní komunikace

úsek dálnice Brno – státní hranice s Rakouskou republikou na „Baltsko-jaderském koridoru“

úsek dálnice a silnice I. třídy Zlín – státní hranice se Slovenskou republikou na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

• 1. Dráhy

úsek železniční tratě Brno – Ostrava – státní hranice s Polskou republikou na „Baltsko-jaderském“ koridoru

úsek železniční tratě Praha/Kolín – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na koridoru „Východ – východní Středomoří“

úsek železniční tratě Praha – Brno na koridoru „Východ – východní Středomoří“

úsek železniční tratě Praha – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

úsek železniční tratě Plzeň – státní hranice se Spolkovou republikou Německo na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

úsek železniční tratě Hranice – státní hranice se Slovenskou republikou na „Rýnsko-dunajském“ koridoru

• 1. Infrastruktura pro vodní dopravu

infrastruktura pro vodní dopravu na úsecích vodních cest Pardubice – státní hranice se Spolkovou republikou Německo a Praha – Mělník na koridoru „Východ – východní Středomoří“.

Příloha č. 3 k zákonu č. 416/2009 Sb.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Plzeň – Líně sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Cheb sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Komořany, Důl Československé armády sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě, výrobě a zpracování vodíku, přečerpávací vodní elektrárny.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Prunéřov sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Severní lom sloužící zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Lazy sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Bruntál sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě.

• 1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nad Barborou sloužící zejména k výrobě a zpracování druhotných surovin, recyklátů, datového centra, robotické výrobě, výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla, výrobě a zpracování vodíku.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Na stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury podle zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se část třetí zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije, byla-li ve vztahu k těmto stavbám přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

• a) předložena dokumentace vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu,

• b) podána žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska,

• c) podána žádost o vydání rozhodnutí, které je podmínkou uskutečnění takové stavby podle právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy jiných než stavební zákon, nebo

• d) podána žádost o vydání územního rozhodnutí, žádost o stavební povolení, žádost o společné povolení nebo žádost o povolení záměru.

• 1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Čl. III

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/1012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/1017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V § 43 odst. 2 se slova „nebo vydáním regulačního plánu“ nahrazují slovy „ , vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a“ a na konci odstavce se doplňují věty „V případě podmínění rozhodování uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a územní plán stanoví základní obsah této plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.“.

• 1. Za § 43 se vkládají nové § 43a až 43c, které včetně nadpisů znějí:

㤠43a

Plánovací smlouvy

(1) Plánovací smlouvou pro účely podmínění rozhodování v území podle § 43 odst. 2 a § 66 odst. 2 je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného stavebního záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.

(2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.

(3) Příloha č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, se na obsah plánovací smlouvy uzavřené podle tohoto ustanovení nepoužije.

§ 43b

Obsah plánovací smlouvy

(1) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že

• a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění stavebního záměru,

• b) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění stavebního záměru,

• c) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se rozhodnutí nebo jiného úkonu podle tohoto zákona ve věci stavebního záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

(2) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že

• a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci stavebního záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,

• b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění stavebního záměru,

• c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,

• d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.

(3) Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k

• a) účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných stavebním záměrem,

• b) převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných stavebních záměrem,

• c) účasti na asanaci území dotčeného záměrem,

• d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném stavebním záměrem,

• e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.

§ 43c

Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy

(1) Plánovací smlouvu uzavíranou obcí nebo hlavním městem Prahou schvaluje zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Plánovací smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části.

(2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad. K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené městskou částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Magistrát hlavního města Prahy.

(3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo.“.

• 1. V § 66 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením plánovací smlouvy. Pro obsah a uzavírání plánovací smlouvy se § 43a až 43c použijí obdobně.“.

• 1. V § 66 odst. 3 písm. f) se za slova „plánovací smlouvy“ vkládají slova „podle § 43a“.

• 1. V § 66 odst. 4 se za slova „plánovací smlouvy“ vkládají slova „podle § 43a“.

• 1. V § 69 odst. 1 se za slova „plánovací smlouvou“ vkládají slova „podle § 43a“.

• 1. V § 79 odst. 2 se na konci písmene s) doplňují slova „nebo výměna vedení technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene; v případě, že je předmětem těchto výměn výměna nadzemního vedení o napěťové hladině 110 kV, lze v zastavěném území zachovat jeho umístění nad zemí,“.

• 1. V § 86 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

• „f) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.“.

• 1. V § 94l odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

• „g) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.“.

• 1. V § 94s odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

• „h) plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

• 1. Při pořizování územního plánu nebo jeho změny lze se souhlasem určeného zastupitele vymezit plochu nebo koridor podle § 43 odst. 2, u nichž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a.

• 1. Pokud bylo zahájeno pořizování územního plánu nebo jeho změny před účinností tohoto zákona, vymezení plochy nebo koridoru, v nichž je rozhodování podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a, se nepovažuje za rozpor se zadáním územního plánu nebo jeho změny.

• 1. Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu regulačního plánu na žádost, jehož vydání bylo podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 66 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.

• 1. Plánovací smlouvy uzavřené podle § 66 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů a nejsou tímto zákonem dotčeny.

ČÁST TŘETÍ

Změna stavebního zákona

Čl. V

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V § 46 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , jde-li o pořizovatele podle odstavce 1 písm. d)“.

• 1. V § 122 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a zvláštní zásahy do zemské kůry“.

• 1. V § 156 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Projektantovi se poskytují údaje z neveřejné části digitální technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost.“.

• 1. V § 216 se odstavec 5 zrušuje.

• 1. V § 330 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle dosavadních právních předpisů.“.

• 1. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 32, který zní:

• „32. stavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky, vždy o jednom nadzemním podlaží do 40 m^2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství,“.

• 1. V příloze č. 3 se slova „100 ha“ nahrazují slovy „45 ha“.

• 1. Na konci přílohy č. 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:

• „q) stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.“.

• 1. V příloze č. 8 části I se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Grafická část může být doplněna schématy.“.

• 1. V příloze č. 9 části I se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Grafická část může být doplněna schématy.“.

• 1. V příloze č. 9 části II odst. 1 písm. e) se slova „ , zprávou o uplatňování“ zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 284/2021 Sb.

Čl. VI

V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIX zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se na konci bodu 1 doplňuje věta „Řízení o vyvlastnění zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a vedená krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy však dokončí tento úřad.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

Čl. VII

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 413/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 písm. e) se slova „Česká inspekce životního prostředí“ zrušují.

• 1. V § 9a odst. 4 větě druhé se slova „a to i opakovaně,“ zrušují.

• 1. V § 9a odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Opakované prodloužení platnosti stanoviska je vyloučeno.“.

• 1. V § 21 písmeno c) zní:

• „c) zajišťuje posuzování

• 1. záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Ministerstvo,

• 1. záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn,

• 1. záměrů týkajících se stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrestruktury, o kterých rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad podle stavebního zákona, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, a

• 1. záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko,“.

• 1. V § 23 se doplňuje odstavec 12, který zní:

„(12) Vyloučení opakovaného prodloužení platnosti stanoviska podle § 9a odst. 4 věty třetí se nepoužije pro záměr modulární jaderné elektrárny. Platnost stanoviska vydaného pro takový záměr lze prodloužit opakovaně, maximálně však dvakrát.“.

• 1. V příloze č. 1 bod 7 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:

7	Větrné elektrárny s výškou stožáru od 50 m (a) umístěné v lokalitách soustavy Natura 2000 nebo ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, (b) umístěné v místě, které je k nejbližšímu chráněnému venkovnímu prostoru staveb podle jiného právního předpisu22) blíže než 1 km od stožáru větrné elektrárny, (c) umístěné v místě, které je od jiné stávající nebo připravované větrné elektrárny blíže než 3 km od stožáru větrné elektrárny, nebo (d) umístěné v počtu 4 a vyšším.				x

^22) § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. VIII

Přechodná ustanovení

• 1. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného pro záměr nového jaderného zdroje, dálnice, silnice I. třídy, celostátní dráhy, regionální dráhy nebo vzletové a přistávací dráhy letiště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze prodloužit opakovaně.

• 1. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož platnost již byla před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužena na dobu, která má uplynout dříve než 1. ledna 2027, se považuje za platné do 31. prosince 2026.

• 1. Přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podané a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosud nevyřízené žádosti o prodloužení platnosti stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž platnost již byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona alespoň jednou prodloužena a má uplynout do 31. března 2024, se vyřídí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou určení příslušného úřadu podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., které se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podání žádosti o další prodloužení platnosti těchto stanovisek je vyloučeno.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o jednotném environmentálním stanovisku

Čl. IX

Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se mění takto:

• 1. V § 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

• „c) vydává jednotné environmentální stanovisko v případě stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, je-li příslušným orgánem pro vydání povolení takové stavby podle stavebního zákona Dopravní a energetický stavební úřad,“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

• 1. V § 13 odst. 1 a 2 se za slova „ministerstvem podle § 12 písm. b)“ vkládají slova „a c)“.

• 1. V § 16 se slova „§ 12 písm. b) až d)“ nahrazují slovy „§ 12 písm. b) až e)“.

• 1. V § 17 odst. 3 se slova „podle § 12 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 12 písm. e)“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku

Čl. X

V části dvanácté čl. XIV bodu 6 zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku, se slova „až 3, 22, 23“ nahrazují slovy „2, 21 až 23“ a slova „30, 31 až 51“ se nahrazují slovy „30 až 38, 44 až 51“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o hospodaření energií

Čl. XI

V § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Součástí státní energetické koncepce je vymezení strategických oblastí celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury; přitom se přihlíží zejména k předpokládané poptávce po energiích, dostupnosti příslušné síťové infrastruktury a potřebnému instalovanému výkonu jednotlivých druhů výroben do těchto oblastí umisťovaných, který je nezbytný ke splnění cílů České republiky v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a výroby energie z nízkouhlíkových zdrojů.“.

Čl. XII

Přechodné ustanovení

Strategické oblasti celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury se vymezí v první aktualizaci státní energetické koncepce schvalované po nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna energetického zákona

Čl. XIII

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která včetně poznámky pod čarou č. 57 znějí:

• „f) energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví energetika^57) v oblasti elektřiny, zemního plynu nebo centrálního zásobování teplem,

• g) účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

• 1. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky strategickému celku,

• 1. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila,

• 1. možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo

• 1. jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

• h) účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

• 1. možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě,

• 1. členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

• 1. jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

• i) vlivem nad energeticky strategickým celkem

• 1. účinná míra kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

• 1. účinná míra kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem.

^57) Bod I písm. A, B a D přílohy k nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.“.

• 1. V § 3 odst. 2 větě první se za slovo „více,“ vkládají slova „výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury“.

• 1. V § 3 odst. 2 větě poslední se za slova „elektrizační soustavy“ vkládají slova „ , stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury“.

• 1. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3e, které včetně nadpisů znějí:

㤠3a

Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) rozhoduje o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem a změna subjektu s vlivem nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva jsou zakázány.

(2) Žádost se podává ministerstvu elektronicky prostřednictvím datové schránky.

(3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení.

(4) Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem udělilo. To neplatí, pokud ministerstvo rozhoduje o žádosti podle § 3d.

§ 3b

Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

(1) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

• a) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno,

• b) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

• c) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech,

• d) zdroje financování žadatele.

(2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

• a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena,

• b) jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby,

• c) údaje týkající se odpovědného zástupce,

• d) informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku, pokud výpis výčet informací obsahuje,

• e) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

• f) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

• g) zdroje financování žadatele.

(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede

• a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem založena,

• b) údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem,

• c) informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu,

• d) seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

• e) přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.

(4) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3.

§ 3c

Posouzení žádosti

(1) Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí kontroly nad energeticky strategickým celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky, a to zejména tím, že by ohrozilo

• a) bezpečnost dodávek elektřiny, plynu nebo tepla v České republice,

• b) bezpečnost energeticky strategického celku,

• c) přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti energeticky strategického celku,

• d) bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky.

(2) V případě, že je žádost neúplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o žádosti zastaví.

(3) Ministerstvo odmítne žádost o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace.

(4) Pokud ministerstvo zamítne žádost podle odstavce 1, má převodce, od kterého měl žadatel podle žádosti nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinnost nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem podle žádosti postupem podle ustanovení § 3e.

(5) Ministerstvo rozhodne o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, udělení souhlasu není v rozporu s odstavcem 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace.

§ 3d

Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva

(1) Kdo nabude účinnou míru vlivu nad energeticky strategickým celkem, má povinnost požádat ministerstvo o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí § 3a až 3c.

(2) Pokud ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle odstavce 1, má nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout ministerstvu postupem podle ustanovení § 3e převod vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(3) Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1.