Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

• a) obsah a způsob zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

• b) obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod podle § 23a vodního zákona,

• c) podrobnosti etap zpracování návrhů plánů podle písmene a),

• d) způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik,

• e) způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem,

• f) obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění a

• g) způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) vodohospodářskými službami veškeré činnosti, které pro fyzické nebo právnické osoby zajišťují odběr, vzdouvání a akumulaci povrchových nebo podzemních vod a jejich následnou úpravu a distribuci, nebo odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod,

• b) rizikovým útvarem podzemních vod útvar podzemních vod, kde je riziko, že nebude dosaženo dobrého chemického nebo kvantitativního stavu,

• c) částí povodí související s místy odběru vody k lidské spotřebě ochranné pásmo vodního zdroje podle § 30 odst. 1 vodního zákona nebo část vodního útvaru nebo útvar povrchové nebo podzemní vody anebo útvary povrchové vody, kde dochází k odběrům vod určených pro lidskou spotřebu s vydatností více než 10 m^3/den nebo sloužících pro více jak 50 osob,

• d) uznatelným užíváním způsoby užívání, kvůli kterým může být útvar povrchové vody, na jehož hydromorfologické změny se tyto způsoby užívání váží, určen za silně ovlivněný útvar,

• e) mapováním povodňových rizik zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňového ohrožení a map povodňových rizik,

• f) dokumentací oblasti s významným povodňovým rizikem součást plánů dílčích povodí, jejímž účelem je poskytnout potřebné podklady pro sestavení plánů pro zvládání povodňových rizik,

• g) datovým modelem soubory dat pořizované v rámci přípravy plánů povodí, sloužící pro sdílení informací mezi pořizovateli plánů a tvořící základní podklad pro podávání zpráv Evropské komisi.

§ 3

Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik zahrnují

• a) státní mapová díla určená pro veřejné užití^2) nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě,

• b) informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,

• c) údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 vodního zákona,

• d) demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,

• e) schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací^3) a další krajské strategické a koncepční dokumenty,

• f) územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území,

• g) údaje ze schválených pozemkových úprav^4),

• h) údaje o stavu ochrany před povodněmi,

• i) údaje o vodním režimu krajiny,

• j) akční plány nebo programy přijaté k implementaci předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,

• k) údaje o užívání vod a nakládání s nimi,

• l) výstupy evidence o použití hnojiv^5) a přípravků na ochranu rostlin^6),

• m) dostupné údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních, některých dalších znečišťujících a specifických znečišťujících látek, uvedených v nařízení vlády^7) vydaném podle § 39 odst. 3 vodního zákona, do povrchových vod,

• n) údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,

• o) údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,

• p) ekonomické údaje o užívání vody,

• q) údaje o povodňových škodách,

• r) údaje o realizovaných a připravovaných akcích z dotačních titulů a

• s) plán povodí a plán pro zvládání povodňových rizik, který bude aktualizován a přezkoumán.

§ 4

Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

(1) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik zohlední požadavky mezinárodních komisí^8), které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik v mezinárodních oblastech povodí Labe, Odry a Dunaje.

(2) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí je koordinován se zpracováním příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik a zahrnuje

• a) analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí,

• b) zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,

• c) předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem,

• d) zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňového ohrožení a map povodňových rizik,

• e) ekonomickou analýzu užívání vody,

• f) stanovení cílů pro plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik,

• g) předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami,

• h) určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,

• i) návrh zvláštních cílů podle § 23a odst. 4 vodního zákona,

• j) návrh opatření k dosažení cílů,

• k) zpracování dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem,

• l) návrh plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

• m) zveřejnění a připomínkování výstupů přípravných prací,

• n) zveřejnění a připomínkování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

• o) posouzení vlivu plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik na životní prostředí a

• p) sledování vývoje a stavu navržených opatření.

(3) V časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik se určí období, za které budou shromažďovány podklady používané podle § 3. Období se určí na základě dostupnosti podkladových údajů a dat s přihlédnutím k požadavkům mezinárodních komisí, které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.

ČÁST DRUHÁ

PLÁNY POVODÍ

§ 5

Obsah plánů povodí

(1) Národní plán povodí obsahuje textovou část, tabulkové přílohy a mapové přílohy. Základní obsah národního plánu povodí je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. Základním podkladem pro národní plán povodí a jeho aktualizace jsou plány dílčích povodí. Základní obsah národního plánu povodí se doplní podle výsledků etap zpracování národního plánu povodí a podle požadavků, které vyplývají z mezinárodní koordinace prací v rámci mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.

(2) Plán dílčího povodí je základním podkladem pro pořízení příslušného národního plánu povodí, obsahuje podrobné údaje o dílčím povodí a návrh programu opatření. Základní obsah plánu dílčího povodí je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Plán dílčího povodí dále obsahuje dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem, jejichž základní obsah je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 6

Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik

(1) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik se zpracovává pro každé dílčí povodí pro úrovně

• a) dílčího povodí,

• b) vodních útvarů a

• c) chráněných oblastí podle § 22 odst. 5 vodního zákona.

(2) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň dílčího povodí obsahuje

• a) informace o geografických charakteristikách,

• b) informace o hydrogeologických podmínkách, zejména o nadložních vrstvách infiltračních oblastí podzemních vod,

• c) informace o říční síti a o podzemních vodách,

• d) informace o vodních útvarech včetně jejich umístění a hranicích,

• e) demografické a socioekonomické informace,

• f) informace o způsobu využívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí, případně též rybářských a lesnických oblastí a oblastí využívaných k rekreaci,

• g) informace o využívání území v infiltračních oblastech nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a změn charakteristik doplňování zásob podzemních vod vlivem lidské činnosti,

• h) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na užívání vody a

• i) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na řešení extrémních hydrologických situací, zejména ochranu před povodněmi a suchem.

(3) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň vodních útvarů obsahuje

• a) identifikaci vazeb mezi útvary podzemních vod, útvary povrchových vod a vodními nebo na vodu vázanými suchozemskými ekosystémy a stanovení vodních útvarů podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy, včetně návrhu úpravy vymezení vodních útvarů, pokud vazby mezi vodními útvary nebo chráněnými územími způsobují riziko nedosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v části vodního útvaru, a

• b) informace o typech a míře vlivů lidských činností, kterým jsou útvary povrchových a podzemních vod vystaveny, a to

• 1. odhady a identifikaci významných zdrojů znečištění, zvláště látkami uvedenými v příloze č. 1 vodního zákona, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení podle požadavků přílohy II části 1.4 směrnice 2000/60/ES,

• 1. odhady a identifikaci významných odběrů z podzemních a povrchových vod, vypouštění do povrchových vod a umělého doplňování podzemních vod, v členění pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich umístění, sezonní proměnlivosti, celkového ročního množství a chemického složení,

• 1. odhady a identifikaci vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci,

• 1. identifikaci významných morfologických úprav vodních útvarů a

• 1. odhady a identifikaci dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod.

(4) Pro rizikové vodní útvary podzemních vod se provádí kromě analýzy podle odstavců 2 a 3 také analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik sloužící k optimalizaci návrhu programů zjišťování a hodnocení stavu vod a k návrhu opatření.

(5) Analýza pro rizikové útvary podzemních vod podle odstavce 4 obsahuje

• a) velikost vodních útvarů,

• b) geologické charakteristiky vodního útvaru, včetně rozsahu a typu geologických jednotek,

• c) hydrogeologické charakteristiky vodního útvaru, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti hladiny podzemních vod,

• d) charakteristiky povrchových sedimentů a půd infiltračního území, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,

• e) stratifikační charakteristiky podzemní vody ve vodním útvaru,

• f) seznam souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a suchozemských ekosystémů, se kterými je vodní útvar hydraulicky spojen, včetně odhadu směrů a podílu výměny vody mezi nimi,

• g) data potřebná pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství odběrů a celkového doplňování podzemní vody, včetně poloh všech míst odběrů a vypouštění,

• h) chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody,

• i) popis chemického složení podzemní vody, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností,

• j) přehled znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění, na jejichž základě byly útvary podzemních vod označeny za rizikové,

• k) normy jakosti podzemní vody^9), se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo možných způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod a vztahů mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy,

• l) v případě přirozeně se vyskytujících látek informaci o úrovni přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod,

• m) informaci o případném překročení prahových hodnot a

• n) další hodnocení trendů znečišťujících látek z kontaminačních mraků s ohledem na jejich šíření a vliv na stav vod, životní prostředí a lidské zdraví.

(6) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro útvary podzemních vod dále obsahuje

• a) prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni dílčího povodí nebo národních částí mezinárodních oblastí povodí nebo na úrovni útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod, a určení vztahu mezi prahovými hodnotami a

• 1. úrovněmi pozadí v případě přirozeně se vyskytujících látek,

• 1. souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy,

• 1. normami jakosti podzemní vody^9) a jinými normami pro ochranu vod a

• 1. veškerými dostupnými informacemi o toxikologii, ekotoxikologii, perzistenci a bioakumulačním potenciálu znečišťujících látek a jejich tendenci se rozptylovat,

• b) postup použití metodiky při určení úrovní pozadí podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu podzemních vod^10),

• c) důvody pro nestanovení prahových hodnot pro kterékoli znečišťující látky a ukazatele z minimálního seznamu znečišťujících látek a jejich ukazatelů^10) a

• d) hlavní zásady hodnocení chemického stavu podzemních vod, včetně úrovně, metody a období agregace výsledků monitorování, definice přijatelného rozsahu překročení a způsob jeho výpočtu podle právního předpisu upravujícího způsob hodnocení stavu podzemních vod^11).

(7) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň chráněných oblastí obsahuje

• a) identifikace vazeb mezi chráněnými oblastmi a vodními útvary,

• b) informace o vodních zdrojích, včetně identifikace míst odběrů vody s vydatností více než 10 m^3/den nebo míst k odběru pitné vody sloužících pro více jak 50 osob, a ročních průměrných odběrech z těchto zdrojů,

• c) informace o povrchových vodách využívaných ke koupání osob,

• d) informace o povrchových vodách v chráněných územích vymezených pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vodu,

• e) údaje charakterizující stav jednotlivých chráněných oblastí a

• f) odhady vlivů lidské činnosti podle odstavce 3 písm. b) na stav jednotlivých chráněných oblastí.

§ 7

Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod

(1) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary.

(2) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod zahrnuje

• a) hodnocení významnosti vlivů na vodní útvary,

• b) vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a vodního zákona v jednotlivých vodních útvarech,

• c) zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků prioritních, některých dalších znečišťujících a specifických znečišťujících látek^12) z údajů podle § 3 písm. m),

• d) vyhodnocení předchozích opatření přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod,

• e) určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů podle § 11 a

• f) zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny na

• 1. dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti,

• 1. vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb.

(3) Při aktualizaci plánů povodí je referenčním obdobím rok před dokončením přípravných prací. Pro stanovení hodnot látek, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie^13), do seznamu podle odstavce 2 písm. c), bude použita průměrná hodnota ze tří posledních let před dokončením přípravných prací.

§ 8

Ekonomická analýza užívání vody

Ekonomická analýza užívání vody zahrnuje shromáždění a vyhodnocení ekonomických informací o užívání vody pro

• a) výpočty návratnosti nákladů se zřetelem na dlouhodobou předpověď nabídky a poptávky užívání vody včetně

• 1. odhadu objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými službami a

• 1. odhadu souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic, a

• b) posouzení nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se užívání vody k naplnění cílů plánů povodí na základě odhadu nákladů na tato opatření.

§ 9

Stanovení cílů

(1) Cíle se stanovují pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 vodního zákona, aby jejich plnění bylo možné vyhodnotit při aktualizaci plánu povodí.

(2) Při stanovení cílů se zohlední cíle dohodnuté na mezinárodní úrovni.

(3) Cíle ochrany vod podle § 23a vodního zákona se stanoví pro jednotlivé vodní útvary nebo typy vodních útvarů a pro chráněné oblasti při respektování postupu podle odstavců 4 až 7 a § 18.

(4) Cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů uvedou jmenovitě nebo odkazem na příslušný právní předpis ukazatele a jejich hodnoty, jichž má být v daném vodním útvaru nebo chráněném území dosaženo.

(5) Cíle ke snížení nepříznivých účinků povodní stanoví standardy ochrany před povodněmi pro území, která nejsou vymezena jako oblasti s významnými povodňovými riziky. Stanovené standardy ochrany území jsou podkladem pro návrh opatření do plánů povodí.

(6) Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb stanoví cíle pro ochranu a využívání vodních zdrojů s ohledem na očekávané dopady klimatické změny, včetně požadované míry zabezpečení vodních zdrojů.

(7) Cíle pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny stanoví cíle pro obnovu vodního režimu, zvýšení retence vody v krajině, zásady obnovy a tvorby nových biotopů, zajištění funkčnosti a stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů a zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách.