Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb., vyhlášky č. 317/2011 Sb., vyhlášky č. 288/2012 Sb., vyhlášky č. 26/2014 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb., vyhlášky č. 338/2015 Sb., vyhlášky č. 208/2018 Sb., vyhlášky č. 49/2022 Sb. a vyhlášky č. 268/2022 Sb., se mění takto:

• 1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

㤠1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^20) a upravuje

• a) označení pozemních komunikací,

• b) péči vlastníka o komunikace a jejich evidenci,

• c) technické podmínky pro připojování komunikací a sousední nemovitosti na komunikaci,

• d) stavební úpravy komunikací,

• e) obecné technické požadavky na komunikaci,

• f) uzavírky a objížďky a zvláštní užívání komunikací,

• g) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti,

• h) styk komunikací s vodními toky, dráhami, inženýrskými sítěmi a jinými vedeními,

• i) kontrolní vážení vozidel a

• j) informační formulář.

^20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě.“.

• 1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:

㤠1a

Úvodní ustanovení

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace (dále jen „komunikace“) trvalé nebo dočasné zřízení nové komunikace nebo její změny (stavební úpravy) spojené s přestavbou zemního tělesa; přestavbou zemního tělesa se přitom rozumí rozšíření koruny komunikace, změna nivelety nebo přemístění osy komunikace tak, že nelze zachovat původní vnější půdorysné nebo výškové ohraničení,

• b) opravou komunikace změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu,

• c) údržbou komunikace soubor prací, kterými se komunikace udržuje v provozně a technicky vyhovujícím stavu za všech povětrnostních podmínek a odstraňují se vady a nedostatky uvedením do původního stavu,

• d) silnicí pro motorová vozidla silnice nebo místní komunikace, která je označena dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“ podle zvláštního právního předpisu,

• e) silnicí s neomezeným přístupem každá silnice mimo silnici pro motorová vozidla,

• f) neproměnnými parametry vlastnosti určující dopravně technický stav komunikace neměnící se bez stavebního zásahu (směrové a výškové vedení, šířkové uspořádání, konstrukce vozovky, křížení a objekty),

• g) proměnnými parametry vlastnosti určující stavební stav komunikace, který se mění v čase působením vlivů počasí, dopravního zatížení a stárnutí materiálu (drsnost, podélná a příčná nerovnost, poruchy krytu, únosnost, popřípadě zbytková životnost),

• h) systémy hospodaření s vozovkou poskytující aktuální informace o stavu dálnic a silnic příslušným silničním správním úřadům a správcům těchto komunikací, jejichž účelem je optimalizace stavebních činností na základě získaných údajů a znalostí o dostupných technologiích s cílem dosažení nejlepšího využití vložených prostředků, popřípadě dosažení jiných zvolených priorit,

• i) zranitelnými účastníky silničního provozu chodci, řidiči nemotorových vozidel a řidiči jednostopých motorových vozidel.

(2) Křižovatkou není úrovňové připojení

• a) polní nebo lesní cesty,

• b) účelové komunikace, která není veřejně přístupná,

• c) zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky a podobně,

• d) sousední nemovitosti

na silnici nebo na místní komunikaci.

(3) Samostatný vyřazovací úsek (klín) sloužící pro výjezd vozidel ze silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost není přídatným pruhem a součástí dotčené komunikace.“.

• 1. V nadpise části druhé se za text „§ 9 odst. 6“ vkládají slova „ , § 18m odst. 5 a § 18n odst. 6“.

• 1. V § 6 odst. 1 větě poslední se za slovo „mimořádné“ vkládá slovo „ , podrobné“ a slova „komunikací zařazených do transevropské silniční sítě^16)“ se zrušují.

• 1. V § 7a odst. 1 větě druhé se za slovo „správce“ vkládá slovo „pozemní“ a slova „zařazené do transevropské silniční sítě“ se nahrazují slovy „podléhající posuzování bezpečnosti pozemních komunikací“.

• 1. V § 7a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li předmětem bezpečnostní inspekce úsek pozemní komunikace s tunelem delším než 500 m, pak se provádění bezpečnostní inspekce daného úseku pozemní komunikace účastní též pověřená osoba.“.

• 1. V § 7a odst. 2 se za slovo „provádí“ vkládá slovo „minimálně“.

• 1. Za § 7a se vkládají nové § 7b a 7c, které včetně nadpisů znějí:

㤠7b

Posouzení bezpečnosti pozemních komunikací v provozu

(K § 18m odst. 5 zákona)

(1) Pozemní komunikace se posuzuje podle kritérií uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce se zvláštním důrazem na bezpečnost pohybu zranitelných účastníků silničního provozu. Pozemní komunikace se posuzuje v dělení na úseky vymezené křižovatkami s jinými silnicemi; křižovatka náleží vždy pouze do jednoho z na sebe navazujících úseků.

(2) Posuzovaný úsek dálnice se hodnotí jako úsek s

• a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,19 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

• b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,19 a nepřevyšuje hodnotu 0,79 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

• c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,79 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(3) Posuzovaný úsek silnice I. třídy se směrově oddělenými jízdními pásy se hodnotí jako úsek s

• a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,34 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

• b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,34 a nepřevyšuje hodnotu 1,83 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

• c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,83 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(4) Posuzovaný úsek silnice I. třídy bez směrově oddělených jízdních pásů se hodnotí jako úsek s

• a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,32 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

• b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,32 a nepřevyšuje hodnotu 1,27 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

• c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,27 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(5) Posuzovaný úsek silnice II. třídy se hodnotí jako úsek s

• a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,44 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

• b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,44 a nepřevyšuje hodnotu 1,75 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

• c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,75 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

(6) Posuzovaný úsek silnice III. třídy se hodnotí jako úsek s

• a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,21 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií,

• b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,21 a nepřevyšuje hodnotu 1,21 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo

• c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,21 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií.

§ 7c

Předmět podrobné prohlídky

(K § 18n odst. 6 zákona)

Předmětem podrobné prohlídky je posouzení úseků pozemních komunikací podle kritérií uvedených v příloze č. 13 k této vyhlášce.“.

• 1. V § 13 odst. 1 a 2 se text „§ 1“ nahrazuje textem „§ 1a“.

• 1. Nadpis § 37 zní:

„Předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací

(K § 18g odst. 10 zákona)“.

• 1. V § 37 se slova „Minimální rozsah“ nahrazují slovem „Předmětem“, slovo „uveden“ se nahrazuje slovy „posouzení návrhu dokumentace nebo stavby alespoň podle kritérií uvedených“ a text „č. 12“ se nahrazuje textem „č. 14“.

• 1. V § 38a odst. 1 písm. b) se za slovo „provozu“ vkládají slova „se zvláštním zřetelem na zranitelné účastníky silničního provozu“.

• 1. Za § 38b se vkládá nový § 38c, který včetně nadpisu zní:

㤠38c

Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů připravovaného záměru na bezpečnost silničního provozu

(K § 18g odst. 10 zákona)

Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů připravovaného záměru na bezpečnost silničního provozu jsou

• a) převažující povaha dopravy, charakter provozu na řešeném úseku, respektive v řešené oblasti stavbou ovlivněné,

• b) celková intenzita dopravy a podíl nákladní dopravy nad 3,5 tuny, skladba účastníků silničního provozu, včetně zranitelných účastníků silničního provozu, na řešeném úseku,

• c) počty a závažnost dopravních nehod na současné infrastruktuře, která má být nahrazena či obnovena, za období nejméně předchozích 3 let,

• d) předpokládané dopady záměru z hlediska zlepšení parametrů skladebních prvků komunikace rizikových z hlediska nehodovosti a porovnání jednotlivých variant řešení, jsou-li uvažovány, s možným vývojem v případě, že záměr nebude realizován,

• e) předpokládané cílové hodnoty nehodovosti v jednotlivých variantách řešení, jsou-li uvažovány, a porovnání s možným vývojem v případě, že záměr nebude realizován,

• f) hustota realizovaných připojení na pozemní komunikaci a typy těchto připojení, relativní porovnání počtu připojení k délce pozemní komunikace,

• g) přizpůsobení jednotlivých variant, jsou-li uvažovány, sezónnosti a klimatickým podmínkám,

• h) možnosti pro odstavení vozidel pro realizaci bezpečnostní přestávky v blízkosti řešeného úseku, ať již existující nebo prokazatelně plánované, a

• i) další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu.“.

• 1. V příloze č. 6 a příloze č. 8 se slova „a spojů“ zrušují.

• 1. Příloha č. 12 včetně nadpisu zní:

„Příloha č. 12 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

Kritéria pro hodnocení bezpečnosti pozemních komunikací z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů

(K § 18m odst. 5 zákona)

• 1. celková intenzita silniční motorové dopravy a podíl nákladní dopravy nad 3,5 tuny na posuzovaném úseku dle posledního realizovaného sčítání dopravy

• 1. intenzita pohybu zranitelných účastníků silničního provozu

• 1. relativní nehodovost R vypočtená dle vzorce

R=N .106365.I.L.t,

kde: N je počet nehod za sledované období, I je roční průměr denních intenzit z posledního provedeného respektive dostupného sčítání dopravy [počet vozidel / 24 hodin], L je délka úseku [km] a t je sledované období [rok]

• 1. posouzení dostatečnosti instalovaného svislého a vodorovného dopravního značení

• 1. posouzení dopravně technického stavu pozemní komunikace

• 1. další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost pozemní komunikace“.

• 1. Za přílohu č. 12 se doplňují přílohy č. 13 a 14, které včetně nadpisů znějí:

„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

Kritéria pro posouzení úseku pozemní komunikace v rámci podrobné prohlídky

(K § 18n odst. 6 zákona)

• 1. stavebně-technický stav pozemní komunikace

• 1. posouzení dostatečnosti instalovaného svislého a vodorovného dopravního značení

• 1. způsob zajištění přechodu komunikace do zastavěného území

• 1. způsob zajištění bezpečnosti pohybu zranitelných účastníků silničního provozu ve vztahu k jejich intenzitě

• 1. hustota realizovaných připojení na pozemní komunikaci a typy těchto připojení, relativní porovnání počtu připojení k délce pozemní komunikace

• 1. posouzení stavu zabezpečení železničního přejezdu, úhlu křížení a dostatečnosti rozhledových poměrů, pokud se na dané pozemní komunikaci nachází železniční přejezd

• 1. výskyt mostů a tunelů na posuzovaném úseku a posouzení vlivu stavebně-technického stavu mostu nebo tunelu na bezpečnost pozemní komunikace

• 1. pevné překážky v blízkosti pozemní komunikace a uvedení skutečnosti, zda jsou chráněné svodidly, zábradlím či jinými prvky pasivní bezpečnosti nebo chráněné nejsou

• 1. stav silniční vegetace se zvláštním zaměřením na vegetaci ovlivňující rozhledové poměry

• 1. další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost pozemní komunikace

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 104/1997 Sb.

Předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací

I. Kritéria pro posouzení návrhu dokumentace záměru

• 1. Přehledná a celková situace stavby komunikace, sezónní a klimatické podmínky a povětrnostní podmínky

• 1. Uspořádání křižovatek a úrovňových křížení a jejich vzdálenosti

• 1. Šířkové uspořádání prostoru komunikace

• 1. Vhodnost zvolené návrhové kategorie komunikace s ohledem na navazující úseky a očekávanou skladbu a intenzitu dopravního proudu

• 1. Způsob začlenění předmětné stavby do stávající sítě, včetně hodnocení dopadu na bezpečnost komunikací

• 1. Základní dopravně inženýrské charakteristiky navrhované stavby

• 1. Směrové a výškové vedení trasy a jejich kombinace

• 1. Rozhledové poměry

• 1. Způsob zajištění přechodu komunikace do zastavěného území

• 1. Potřeby účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu

• 1. Možnosti a dopady veřejné dopravy

II. Kritéria pro posouzení návrhu projektové dokumentace

• 1. Parametry návrhových prvků, včetně zemního tělesa a odvodnění

• 1. Správnost, logická návaznost a konzistence svislého a vodorovného dopravního značení, včetně možnosti předjíždění

• 1. Rozhledové poměry

• 1. Bezprostřední okolí komunikace a pevné překážky

• 1. Osvětlení

• 1. Prvky zeleně

• 1. Potřeby účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu

• 1. Parkovací a odstavné plochy

• 1. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti

• 1. Případná místní a přechodná úprava na komunikaci

• 1. Výsledky předchozí fáze auditu bezpečnosti pozemní komunikace

III. Kritéria pro posouzení provedené stavby pro zkušební provoz

• 1. Bezpečnost účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu, a viditelnost za různých podmínek

• 1. Správnost užití a provedení dopravního značení a příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízení sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic

• 1. Stav vozovky

• 1. Odvodnění

• 1. Existující pevné překážky

• 1. Viditelnost a rozhledové poměry

• 1. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti

• 1. Provedení prvků zeleně

• 1. Výsledky předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní komunikace

IV. Kritéria pro posouzení dokončené stavby pro kolaudační souhlas

• 1. Celková bezpečnost silničního provozu

• 1. Situace širších vztahů komunikace

• 1. Potřeby všech účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozu

• 1. Viditelnost a rozhledové poměry

• 1. Bezprostřední okolí komunikace a pevné překážky

• 1. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti

• 1. Správnost, konzistence a logičnost dopravního značení

• 1. Výsledky předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní komunikace“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Kupka v. r.