Zákon o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích)

ČÁST PRVNÍ

VEŘEJNÁ KULTURNÍ INSTITUCE

HLAVA I

Základní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

• a) účel a činnost veřejné kulturní instituce,

• b) zřízení a vznik veřejné kulturní instituce,

• c) postavení zřizovatele a působnost orgánů veřejné kulturní instituce,

• d) hospodaření a nakládání s majetkem veřejné kulturní instituce a

• e) další záležitosti týkající se postavení veřejné kulturní instituce.

§ 2

Účel a činnost veřejné kulturní instituce

(1) Veřejná kulturní instituce je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejímž účelem je přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti, k zajištění co nejvyšší kvality veřejných kulturních služeb a k posílení významu české kultury.

(2) Hlavní činností veřejné kulturní instituce je poskytování veřejných kulturních služeb. Veřejná kulturní instituce může vykonávat i vedlejší činnost, pokud jí není ohrožena kvalita, rozsah nebo dostupnost hlavní činnosti.

(3) Název veřejné kulturní instituce obsahuje označení „veřejná kulturní instituce“, které může být nahrazeno zkratkou „v. k. i.“. Jiné osoby nesmějí ve svém jménu toto označení používat.

(4) Financování veřejné kulturní instituce musí být v souladu s předpisy upravujícími veřejnou podporu.

HLAVA II

Zřízení a vznik veřejné kulturní instituce

§ 3

Zřízení veřejné kulturní instituce

(1) Veřejná kulturní instituce může být zřízena pouze Českou republikou, jedním územním samosprávným celkem, nebo společně více územními samosprávnými celky. Česká republika může zřídit veřejnou kulturní instituci jen s předchozím souhlasem vlády. Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné kulturní instituce ministerstvo, které vláda určí. Zřídí-li veřejnou kulturní instituci více územních samosprávných celků, mají práva a povinnosti zřizovatele všichni.

(2) Veřejná kulturní instituce se zřizuje vydáním zřizovací listiny, která obsahuje alespoň

• a) název zřizovatele, popřípadě zřizovatelů,

• b) název a sídlo veřejné kulturní instituce,

• c) účel vymezením předmětu její hlavní činnosti, popřípadě i předmětu vedlejší činnosti,

• d) určení základní organizační struktury veřejné kulturní instituce a případné určení jejích organizačních složek,

• e) vymezení vkládaného majetku nebo svěřovaného majetku,

• f) určení období, na které se schvaluje finanční plán, (dále jen „plánovací období“) a vymezení jeho základních obsahových náležitostí,

• g) zřídí-li veřejnou kulturní instituci více územních samosprávných celků, způsob, jakým se tyto územní samosprávné celky podílejí na financování veřejné kulturní instituce, a výši tohoto podílu nebo způsob jeho určení, kdo za zřizovatele jedná a pravidla přechodu likvidačního zůstatku na jednotlivé zřizovatele,

• h) počet členů správní rady a dozorčí rady, jméno a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, jejich prvních členů; jméno a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, prvního revizora, pokud se zřizuje místo dozorčí rady,

• i) jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště mimo území České republiky, osoby pověřené zřizovatelem vykonáváním funkce ředitele do doby jmenování prvního ředitele,

• j) pravidla pro výběr kandidátů navrhovaných do funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora, a požadavky na výkon funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora,

• k) způsob určení osoby nebo osob, které mají právo navrhovat kandidáty pro jmenování do správní rady, (dále jen „osoba s nominačním právem“),

• l) počet členů správní rady jmenovaných z kandidátů navržených osobou s nominačním právem, popřípadě způsob stanovení pravidel pro tvorbu a předkládání listiny kandidátů,

• m) výši a způsob tvorby rezervního fondu, sociálního fondu a fondu reprodukce majetku, popřípadě i jiných fondů,

• n) způsob financování veřejné kulturní instituce.

(3) Zřizovací listina může určit, že působnost dozorčí rady nebo revizora vykonává správní rada. V takovém případě se ustanovení odstavce 2 písm. h) a j) o dozorčí radě a revizorovi nepoužijí. Zřídí-li veřejná kulturní instituce orgány neuvedené v tomto zákoně, vymezí zřizovací listina jejich působnost, počet členů a způsob ustavování.

(4) Po vzniku veřejné kulturní instituce může zřizovatel měnit zřizovací listinu po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. Při každé změně zřizovací listiny vyhotoví zřizovatel úplné znění zřizovací listiny a uloží je do sbírky listin podle § 45.

§ 4

Vznik veřejné kulturní instituce

Veřejná kulturní instituce vzniká dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí. V návrhu na zápis do rejstříku veřejných kulturních institucí určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden.

HLAVA III

Přeměna a zrušení veřejné kulturní instituce

Zvláštní ustanovení o přeměně veřejné kulturní instituce

§ 5

(1) K přeměně veřejné kulturní instituce může dojít fúzí nebo rozdělením rozštěpením se vznikem nových veřejných kulturních institucí. Osobami zúčastněnými na přeměně a nástupnickými osobami mohou být pouze veřejné kulturní instituce. Dochází-li k přeměně, jíž se účastní veřejná kulturní instituce, jejímž zřizovatelem je Česká republika, mohou být zúčastněnými osobami na přeměně pouze veřejné kulturní instituce, jejichž zřizovatelem je Česká republika.

(2) O fúzi veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel každé zúčastněné veřejné kulturní instituce po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. O rozdělení veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou.

(3) Je-li veřejná kulturní instituce zanikající osobou při rozdělení po dni, kdy podala žádost o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, státního fondu nebo z prostředků územního samosprávného celku, do dne následujícího po dni skončení doby udržitelnosti financovaného projektu, rozhodne zřizovatel o tom, na kterou z nástupnických veřejných kulturních institucí přecházejí práva a povinnosti související s prostředky, které byly nebo mají být poskytnuty.

§ 6

(1) Přílohou rozhodnutí o přeměně, při níž dochází ke zřízení a vzniku veřejné kulturní instituce, je i zřizovací listina vznikající veřejné kulturní instituce. Přílohou rozhodnutí o sloučení může být i změna zřizovací listiny jiné nástupnické veřejné kulturní instituce.

(2) Věřitelé veřejných kulturních institucí zúčastněných na přeměně, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do rejstříku veřejných kulturních institucí stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím této lhůty toto právo zaniká.

(3) Nástupnické veřejné kulturní instituce při přeměně rozdělením ručí za dluhy, jež na ně přešly v důsledku rozdělení, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši dluhů, které na ně v důsledku rozdělení přešly. Částku, do níž nástupnická veřejná kulturní instituce ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány a oprávněny společně a nerozdílně.

(4) Rozhodnutí o přeměně může určit, který majetek, práva a povinnosti zanikající veřejné kulturní instituce přechází ke dni účinnosti přeměny na zřizovatele zanikající veřejné kulturní instituce; zřizovatel pak ručí za dluhy zanikající veřejné kulturní instituce vzniklé do účinnosti přeměny, a to do výše hodnoty majetku snížené o výši dluhů, který na něj přešel podle tohoto odstavce. Částku, do níž zřizovatel ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení.

(5) Účinnost přeměny veřejné kulturní instituce nastává dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí.

§ 7

Zvláštní ustanovení o zrušení veřejné kulturní instituce s likvidací

(1) Po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou může zřizovatel rozhodnout o zrušení veřejné kulturní instituce s likvidací.

(2) Likvidátora veřejné kulturní instituce povolá zřizovatel.

(3) Likvidátor zpeněží likvidační podstatu veřejné kulturní instituce v rozsahu nutném pro vyrovnání dluhů veřejné kulturní instituce. Nevysloví-li s tím ten, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil, souhlas, není chráněný majetek podle § 36 součástí likvidační podstaty. Zrušením veřejné kulturní instituce zaniká právo hospodaření se svěřeným majetkem; ustanovení občanského zákoníku o skončení správy cizího majetku se použijí přiměřeně.

(4) Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných kulturních institucí na jinou veřejnou kulturní instituci zřízenou týmž zřizovatelem, kterou zřizovatel určí. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce likvidační zůstatek převzít, přejde tímto dnem na zřizovatele. Je-li součástí likvidačního zůstatku věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k takové věci přešlo.

(5) Chráněný majetek podle § 36 přejde dnem vstupu do likvidace na jinou veřejnou kulturní instituci zřízenou týmž zřizovatelem, kterou určí zřizovatel. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce chráněný majetek převzít, přejde tímto dnem na zřizovatele. Stojí-li na straně zřizovatele více osob, přejde chráněný majetek na toho, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil. Je-li chráněným majetkem věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k chráněnému majetku přešlo.

(6) Soud zruší veřejnou kulturní instituci s likvidací na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, a to také v případě, že přes výzvu soudu

• a) nebyly ustaveny nebo obsazeny všechny orgány veřejné kulturní instituce nebo nejsou schopny se usnášet po dobu delší než 6 měsíců,

• b) v posledních 12 měsících existence veřejné kulturní instituce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady nebo dozorčí rady,

• c) veřejná kulturní instituce neprovádí hlavní činnost uvedenou ve zřizovací listině po dobu delší než 12 měsíců, nebo

• d) veřejná kulturní instituce používá příjmy ze své činnosti nebo ze svého majetku v rozporu s tímto zákonem.

HLAVA IV

Práva a povinnosti zřizovatele

§ 8

Postavení zřizovatele

(1) Zřizovatel rozhoduje o věcech stanovených zákonem nebo zřizovací listinou.

(2) Zanikne-li zřizovatel, přecházejí zřizovatelská práva a povinnosti na jeho právního nástupce.

§ 9

Financování veřejné kulturní instituce

(1) Zřizovatel zajišťuje financování činnosti veřejné kulturní instituce ve výši a za dalších podmínek stanovených finančním plánem. Finanční plán schvaluje zřizovatel na základě návrhu veřejné kulturní instituce, který zřizovateli předloží ředitel po projednání se správní radou. Finanční plán obsahuje alespoň výdaje a příjmy související s hlavní a vedlejší činností v členění na hlavní činnost a vedlejší činnost.

(2) Zřizovatel uzavírá s veřejnou kulturní institucí, kterou zřídil, smlouvu o poskytnutí prostředků na výkon činnosti v souladu se schváleným finančním plánem a rozpočtem veřejné kulturní instituce. Je-li zřizovatelů více, uzavírají takovou smlouvu všichni zřizovatelé. Tato smlouva obsahuje alespoň

• a) označení zřizovatele nebo zřizovatelů a označení veřejné kulturní instituce,

• b) vymezení činnosti veřejné kulturní instituce, na kterou jsou prostředky poskytovány,

• c) výši prostředků a jejich rozdělení v jednotlivých letech plánovacího období včetně termínů a způsobu jejich poskytování,

• d) způsob vyúčtování prostředků,

• e) způsob kontroly ze strany zřizovatele,

• f) případné podrobnější podmínky finančního zajištění činnosti veřejné kulturní instituce včetně možnosti zřizovatele odchýlit se od schváleného finančního plánu.

(3) Ředitel předloží návrh finančního plánu zřizovateli alespoň 9 měsíců před uplynutím plánovacího období, na které byl schválen předchozí finanční plán. Plánovací období je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina plánovací období kratší. Zřizovatel schválí finanční plán na další plánovací období nejpozději 3 měsíce před koncem stávajícího plánovacího období.

(4) Neschválí-li zřizovatel finanční plán podle odstavce 3, finančně zajistí činnost veřejné kulturní instituce v dalším plánovacím období podle naposledy schváleného finančního plánu nebo postupuje podle § 7.

(5) Finanční plán pro první plánovací období po zřízení veřejné kulturní instituce nebo po změně právní formy z příspěvkové organizace na veřejnou kulturní instituci vyhotoví a schválí zřizovatel před zápisem veřejné kulturní instituce do rejstříku veřejných kulturních institucí.

§ 10

Spolupráce při financování veřejné kulturní instituce

(1) Česká republika může uzavřít s veřejnou kulturní institucí zřízenou společně alespoň 2 územními samosprávnými celky veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na hlavní činnost veřejné kulturní instituce. Tato smlouva musí být uzavřena písemně na dobu nejvýše 3 let a musí obsahovat alespoň

• a) označení zřizovatelů a označení veřejné kulturní instituce,

• b) vymezení hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na kterou je dotace poskytována,

• c) výši dotace a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

• d) způsob vyúčtování dotace,

• e) způsob kontroly ze strany České republiky, včetně případné účasti zástupců České republiky ve správní radě a dozorčí radě veřejné kulturní instituce.

(2) Územní samosprávný celek může podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků uzavřít s veřejnou kulturní institucí zřízenou Českou republikou veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na hlavní činnost veřejné kulturní instituce. Tato veřejnoprávní smlouva musí obsahovat kromě náležitostí podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků alespoň způsob kontroly ze strany územního samosprávného celku, včetně případné účasti jeho zástupců ve správní radě a dozorčí radě veřejné kulturní instituce.

(3) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 1 přihlíží Česká republika zejména k významu poskytování veřejných kulturních služeb v regionu a k jejich kvalitě a k rozvoji kulturního života v regionu. Při uzavírání smlouvy podle odstavce 2 postupuje územní samosprávný celek obdobně.

(4) Při uzavírání smlouvy podle odstavců 1 a 2 dále poskytovatel vždy hodnotí alespoň

• a) kvalitu poskytovaných veřejných kulturních služeb, jejich společenskou potřebnost a předpokládaný přínos,

• b) územní, časovou, ekonomickou a fyzickou dostupnost veřejných kulturních služeb,

• c) přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti,

• d) vybavenost veřejné kulturní instituce,

• e) poskytování veřejných kulturních služeb v předchozích letech.

HLAVA V

Orgány veřejné kulturní instituce

Ředitel

§ 11

(1) Ředitel je statutárním orgánem veřejné kulturní instituce.

(2) Ředitel vykonává zejména činnosti určené tímto zákonem nebo zřizovací listinou a dále rozhoduje o všech záležitostech veřejné kulturní instituce, pokud nejsou tímto zákonem nebo zřizovací listinou vyhrazeny do působnosti jiného orgánu nebo zřizovatele. Svou funkci vykonává vždy s péčí řádného hospodáře.

(3) Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady v téže veřejné kulturní instituci.

(4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která je

• a) plně svéprávná a

• b) bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(5) Občan České republiky dokládá splnění podmínky bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b) výpisem z rejstříku trestů a výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který není občanem České republiky, dokládá splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který je nebo byl občanem jiného členského státu Evropské unie, cizinec, který je občanem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo cizinec, který má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné rejstříku trestů doložit splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu. Výpisy dokládající splnění podmínky bezúhonnosti nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát takové výpisy, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením.

(6) Výkon funkce ředitele zaniká

• a) uplynutím funkčního období,

• b) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného,

• c) odstoupením,

• d) odvoláním,

• e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého ředitel přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b), nebo

• f) omezením svéprávnosti.

§ 12

(1) Funkční období ředitele je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina funkční období delší.

(2) Ředitel je oprávněn účastnit se zasedání správní rady a dozorčí rady.

(3) Veřejná kulturní instituce uzavírá s ředitelem smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a ředitelem se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce včetně odměny za výkon této funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá pověřený člen správní rady. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje.

Správní rada

§ 13

(1) Správní rada při výkonu své činnosti dbá na naplňování hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na zachování účelu, k němuž byla veřejná kulturní instituce zřízena, a na řádné hospodaření s majetkem, který veřejná kulturní instituce vlastní nebo který jí byl svěřen.

(2) Do působnosti správní rady patří

• a) jmenování a odvolání ředitele,

• b) schvalování pravidel odměňování ředitele a smlouvy o výkonu funkce ředitele,