Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. I

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb. a zákona č. 263/2024 Sb., se mění takto:

• 1. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který zní:

㤠5b

Za bezdlužného se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel nebo osoba, kteří nemají evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

• a) u orgánů Finanční správy České republiky,

• b) u orgánů Celní správy České republiky,

• c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo

• d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.

• 1. V § 6 odst. 2 se za slova „Úřadu práce a“ vkládají slova „Státního úřadu inspekce práce“ a slova „a Úřadem práce“ se nahrazují slovy „ , Úřadem práce a Státním úřadem inspekce práce“.

• 1. § 7a včetně nadpisu zní:

㤠7a

Výkon státní správy držitelem poštovní licence

(1) Držitel poštovní licence vykonává státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo písemnou smlouvu, jejímž obsahem je určení rozsahu státní správy, která se na držitele poštovní licence přenáší.

(2) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona a jejich předávání Úřadu práce.

(3) K uzavření smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory ze smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

(4) Ministerstvo a Úřad práce zveřejní smlouvu na své úřední desce a na svých internetových stránkách.“.

Poznámka pod čarou č. 77 se zrušuje.

• 1. V § 8a odst. 1 písm. i) se slova „zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením“ nahrazují slovy „ , se kterými byla uzavřena dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“ a na konci textu se doplňují slova „na chráněném trhu práce“.

• 1. V § 21 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „a dodržovat povinnosti podle § 127 odst. 3“.

• 1. V § 27 odst. 2 se slova „nebo na kontaktní místo veřejné správy stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce“ zrušují.

• 1. V § 28 odst. 2 větě první se slova „ ; povinnosti podle této věty lze plnit i na kontaktním místě veřejné správy^77) stanoveném krajskou pobočkou Úřadu práce“ zrušují.

• 1. V § 30 odst. 3 větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“, text „písm. a)“ se zrušuje a slova „uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost vyplývající z odstavce 1 písm. b)“ se nahrazují slovy „nastala skutečnost, která je důvodem vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání podle odstavce 2“.

• 1. V § 39a odst. 1 se věta poslední zrušuje.

• 1. V § 42 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno e) se zrušuje.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

• 1. V § 52 se na konci textu věty první doplňují slova „v rozhodném období“.

• 1. V § 53 odst. 1 se slova „ , podpora při rekvalifikaci a kompenzace podle § 44b“ nahrazují slovy „a podpora při rekvalifikaci“.

• 1. V § 60 se odstavec 15 zrušuje.

• 1. V § 61 odstavec 6 zní:

„(6) Osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna doložit skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 při podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. O změnách těchto skutečností je osoba povinna informovat ministerstvo nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy tyto změny nastaly. Při podání žádosti o změnu údajů uvedených v povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 62 odst. 1 písm. a) a b) a podle § 62 odst. 2 písm. a) vydá ministerstvo v novém řízení rozhodnutí, v němž postupuje podle § 60a. V případě změny odpovědného zástupce je žadatel povinen doložit doklady o splnění podmínek podle § 60.“.

• 1. V § 75 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že je zaměstnavatel bezdlužný.“.

• 1. V § 76 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že je zaměstnavatel bezdlužný.“.

• 1. V § 78 odst. 2 písm. b) se za slovo „nebyl“ vkládají slova „tento zaměstnavatel nebo člen jeho statutárního orgánu“ a slova „podle jiného právního předpisu“ se zrušují.

• 1. V § 78 odst. 2 písm. d) bodě 1 se za slovo „vyplácel“ vkládají slova „za jednotlivé kalendářní měsíce“.

• 1. V § 78 odst. 2 písm. d) se na konci bodu 3 čárka nahrazuje tečkou a bod 4 se zrušuje.

• 1. V § 78 se odstavec 3 zrušuje.

Odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 3 až 10.

• 1. V § 78 odst. 6 se písmeno a) zrušuje a současně se zrušuje označení písmene b).

• 1. § 78a včetně skupinového nadpisu zní:

„Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

§ 78a

(1) Zaměstnavateli, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady peněžních prostředků vynaložených na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Pro poskytování příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

(2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené peněžní prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % těchto prostředků na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však v částce podle odstavce 6, jde-li o osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené peněžní prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši

• a) poskytnuté naturální mzdy,

• b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, kterou je povinen zaměstnanec nahradit, nebo příspěvku zaměstnance na stravování podle § 236 zákoníku práce, nebo

• c) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

(3) Zaměstnavateli k příspěvku podle odstavce 2 náleží paušální částka 1 000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání této osoby v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá.

(4) Zaměstnavatel může v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nejvýše však o částku představující rozdíl mezi částkou příspěvku stanovenou nařízením vlády podle odstavce 6 a příspěvkem poskytnutým podle odstavce 2 měsíčně na 1 osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b).

(5) Součet všech zvýšení příspěvků podle odstavce 4 nesmí u zaměstnavatele v kalendářním čtvrtletí přesáhnout 0,8násobek součtu příspěvků podle odstavce 2, které za toto kalendářní čtvrtletí náleží. Zvýšení příspěvku podle odstavce 4 nelze uplatnit na osobu pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

(6) Nejvyšší částku příspěvku stanoví vláda nařízením s přihlédnutím k výši minimální mzdy, mzdové úrovni a úhrnu spotřebitelských výdajů domácností a jednotlivců.

• 1. Za § 78a se vkládají nové § 78b až 78e, které znějí:

㤠78b

(1) Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek podle § 78a odst. 4, se považují

• a) náklady na zaměstnance za dobu jeho přímé pomoci zaměstnancům, na které zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc žádá o příspěvek podle § 78a odst. 2 (dále jen „provozní asistent“), kterými jsou

• 1. mzda nebo plat, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, maximálně však do výše 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícímu roku, za který je o příspěvek žádáno, navýšené o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

• 1. náklady na zajištění provozního asistenta v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele a dodavatelem není spojená osoba podle zákona o daních z příjmů; přímou pomocí je pomoc s úkony, které osoba se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) při výkonu práce nemůže vzhledem ke svému zdravotnímu postižení vykonávat,

• b) náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, na které zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc žádá o příspěvek podle § 78a odst. 2, kterými jsou náklady na dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště nebo náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků; zajišťuje-li zaměstnavatel dopravu za pomoci vlastního vozidla nebo vozidla, jehož je provozovatelem, pouze v rozsahu nákladů na pohonné hmoty, jinak v rozsahu nákladů uhrazených poskytovateli dopravy, pouze však v případě, že dodavatelem není spojená osoba podle zákona o daních z příjmů,

• c) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na

• 1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

• 1. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,

• 1. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,

• 1. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením,

• 1. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.

(2) Náklady podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou náklady za kalendářní měsíc, ve kterém vznikly, a to v rámci příslušného kalendářního čtvrtletí, za které zaměstnavatel žádá o příspěvek, jestliže byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o poskytnutí příspěvku.

(3) Náklady podle odstavce 1 písm. c) jsou pouze náklady vynaložené vedle nákladů, které zaměstnavateli vznikají v případě zaměstnávání osob bez zdravotního postižení, pokud byly zaměstnavatelem uplatněny na přizpůsobení provozovny zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel může takové náklady uplatnit pro účely zvýšení příspěvku podle § 78a odst. 4 v kalendářním měsíci, ve kterém byly v rámci příslušného kalendářního čtvrtletí, za které žádá o příspěvek, vynaloženy, a dále v následujících 5 kalendářních měsících.

(4) Příspěvek na náklady podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uplatnit pouze na osoby se zdravotním postižením, na které je čerpán příspěvek podle § 78a odst. 2 a jichž konkrétně se činnost provozního asistenta, dopravní služba nebo přizpůsobení provozovny týká.

(5) Pro účely odstavce 1 písm. a) se za provozního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle § 78a odst. 1, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny v rámci poskytnuté úhrady nákladů podle tohoto zákona.

(6) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za další náklad, o který lze zvýšit příspěvek podle § 78a odst. 4.

§ 78c

(1) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel je poslední den příslušného kalendářního čtvrtletí bezdlužný. Za bezdlužného se považuje také zaměstnavatel, který prokáže, že nedoplatky, s výjimkou nedoplatků podle § 5b, zanikly do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nebo zanikly do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl, jestliže si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil Úřad práce sám; zánik nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit.

(2) Ministr práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout nedodržení lhůty pro zánik nedoplatků zaměstnavatele podle odstavce 1 věty třetí.

(3) Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3.

(4) Příspěvek se neposkytne na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením za celé kalendářní čtvrtletí, ve kterém

• a) je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených peněžních prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program podle § 117,

• b) byl tento zaměstnanec, byť i jen po jeho část, poživatelem starobního důchodu,

• c) byl na tohoto zaměstnance zaměstnavateli poskytován příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením podle § 76,

• d) zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce podle § 126 odst. 3, nebo

• e) byl zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením, dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli.

(5) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na téhož zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, více zaměstnavatelů, poskytne se příspěvek tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl tomuto zaměstnanci pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o poskytnutí příspěvku požádal; v případě, že o poskytnutí příspěvku požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o poskytnutí příspěvku žádají, nelze příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnout žádnému z nich.

(6) Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v § 78a odst. 2 až 4. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené peněžní prostředky na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance u tohoto zaměstnavatele sčítají.

§ 78d

Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku je

• a) seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení, popřípadě rodného příjmení, rodného čísla a čísla a druhu průkazu totožnosti zaměstnance, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených peněžních prostředků na jejich mzdy nebo platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, a