Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., a vyhláška č. 390/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

ČÁST PRVNÍ

Změna vyhlášky o používání sedimentů na zemědělské půdě

Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 9 odst. 11 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 61/2017 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 93/2023 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 1 se slova „odebraných před a po jeho vytěžení“ zrušují.

• 1. V § 2 odst. 2 větě první se za slovo „stanoveny“ vkládají slova „v příloze č. 1 vyhlášky o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy^5) s tím, že seznam povinně sledovaných rizikových prvků a rizikových látek je uveden“.

Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„^5) Vyhláška č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky č. 271/2019 Sb.“.

• 1. V § 2 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

• 1. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní:

㤠3

Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě

Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud

• a) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,

• b) koncentrace rizikových prvků a rizikových látek v půdě nepřesahují preventivní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy^5), jejich seznam je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,

• c) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k vyhlášce o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy^5), přičemž limitní hodnoty pro rizikové prvky a látky podle písmene b) se nepoužijí; při hodnocení obsahu prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,

• d) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených překračují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce, ale nedosahují hodnot rizikových prvků v půdě na substrátech s geogenně podmíněnými zvýšenými obsahy některých rizikových prvků; při hodnocení obsahů prvků a látek je nutné od výsledku uvedeného v protokolu o výsledcích odečíst hodnotu odpovídající uvedené nejistotě měření,

• e) nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity, a výše obsahu skeletu v sedimentu splňuje limitní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• f) je dodržena maximální aplikační dávka sedimentu stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce při dodržení podmínky, že sediment je odvodněný a jeho použití nezhorší vodní režim půdy; maximální aplikační dávka nesmí být překročena v průběhu 10 let; maximální aplikační dávku sedimentu lze zvýšit v odůvodněných případech na základě odborného posudku, například při potřebě vylehčení půdy nebo dodání vyššího množství jílnatých částic,

• g) stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v navazujících agrotechnických operacích a v souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 15 cm; v případě menší hloubky orničního horizontu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého sedimentu k ornici 1 : 2; hloubka ornice se hodnotí podle pátého číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek,

• h) jsou zapraveny do půdy do 30 dnů od jejich rozprostření,

• i) doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je minimálně 5 let; v případě použití sedimentu z loviště rybníka, jímž je oblast pravidelného výlovu, nebo sedimentu, který prokazatelně z loviště pochází a je po výlovu nahromaděný například v rybniční stoce pod spodní výpustí rybníka, v záchytných lagunách nebo geotextilních vacích, je možné jej aplikovat na schválené pozemky opakovaně po dobu 5 let od vydání souhlasu k použití sedimentů tak, aby v průběhu 10 let nebyla překročena maximální povolená aplikační dávka stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce, přičemž

• 1. dodržení limitních hodnot je prokázáno jedním výsledkovým protokolem a jedním průvodním listem odběru vzorků,

• 1. na toto období může být vydán jeden souhlas vlastníka nebo oprávněného uživatele pozemku a současně jedno stanovisko úřadu, a

• 1. v tomto období nesmí dojít k žádné havarijní události nebo takové změně v příslušném povodí, která by mohla mít vliv na kvalitu sedimentu,

• j) doba od posledního použití upraveného kalu^8) na daný pozemek je delší než 1 rok,

• k) ekotoxikologické testy uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu^2) neprokáží kontaminaci sedimentu, pokud byly tyto testy uloženy, v rozsahu přílohy č. 4 k této vyhlášce, a

• l) sledování indikátorových mikroorganismů neprokáže kontaminaci sedimentu patogenními činiteli, pokud bylo toto sledování provedeno.

^8) § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.

• 1. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

„(2) Odběry vzorků sedimentu se provádějí ze dna napuštěných vodních nádrží, zejména rybníků, koryt vodních toků, koryt ostatních vodních linií, zejména náhonů a přivaděčů, melioračních kanálů a staveb k vodohospodářským melioracím pozemků. Odběry vzorků z loviště rybníku se mohou provést ze sedimentů nahromaděných přímo v lovišti, v korytě vodního toku nebo na pozemku ostatní vodní linie pod vodní nádrží, v rybniční stoce, záchytných lagunách nebo geotextilních vacích. V odůvodněných případech je možné odebrat vzorky z mezideponií sedimentů. Odběry vzorků sedimentů provádějí osoby způsobilé ke vzorkování odpadu podle zákona o odpadech^6) nebo akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří, odběry vzorků sedimentů se provádí podle určených norem nebo jiných ověřených a validovaných postupů.

^6) § 28 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.

• 1. V § 4 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Odběry provádějí osoby pověřené k odběru vzorků půd podle zákona o hnojivech^7), osoby způsobilé ke vzorkování odpadu podle zákona o odpadech^6) nebo akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří.“.

Poznámka pod čarou č. 7 zní:

„^7) § 10 odst. 3 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Přílohy č. 1 až 7 znějí:

„Příloha č. 1

Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg na 1 kg sušiny

Pořad. číslo	Ukazatel	Limitní hodnoty
1	As	30
2	Be	5
3	Cd	1
4	Co	30
5	Cr	200
6	Cu	100
7	Hg1)	0,8
8	Ni	80
9	Pb	100
10	V	180
11	Zn	300
12	PAU2)	6
13	uhlovodíky C10-C40	300
14	PCB3)	0,2

Vysvětlivky:

^1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.

^2) PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].

^3) PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).

Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu

Ukazatel	Limitní hodnoty
Obsah skeletu 2 – 4 mm	max. 30 %
Obsah skeletu nad 4 mm	max. 3 %

Příloha č. 2

[image omitted]

Příloha č. 3

Seznam povinně sledovaných rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit

As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn, PCB^1), PAU^2), DDT.

Vysvětlivky:

^1) PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 153, 180).

^2) PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].

Příloha č. 4

Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1

Tabulka č. 1

Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů

Zkušební organismus	Doba působení	Limitní hodnoty
Bakterie Aliivibrio fischeri	15 minut a 30 minut	neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 50 % při expozici 15 minut ani při expozici 30 minut
Perloočka Daphnia magna Straus	48 hodin	procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 50 %
Řasa Desmodesmus subspicatus	72 hodin	neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 50 % ve srovnání s kontrolou
Salát Lactuca sativa	120 hodin	neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou

Tabulka č. 2

Sledování indikátorových mikroorganismů

Indikátorový organismus	Jednotky	Počet zkoušených vzorků	Limitní hodnota (nález / KTJ1))
Salmonella	Nález v 50 g	5	Negativní
Escherischia coli nebo Enterokoky2)	KTJ v 1 g	5	4	< 103
1	< 5.103

Vysvětlivky:

^1) KTJ – kolonie tvořící jednotku.

^2) Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům.

Příloha č. 5

Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny

| | Textura sedimentu1) a dávka (t/ha) | | | | | | písčitohlinitý | hlinitý | jílovitohlinitý | jílovitý | | --- | --- | --- | --- | --- | | těžké půdy2) | 600 | 900 | 1100 | 1100 | | středně těžké půdy3) | 1100 | 1100 | 900 | 600 | | lehké půdy4) | 1100 | 900 | 900 | 450 |

Vysvětlivky:

^1) Textura sedimentu se stanoví formou stanovení zrnitostního složení podle normy ISO 11277 Kvalita půdy.

^2) Těžké půdy: půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.

^3) Středně těžké půdy: půdy písčitohlinité a hlinité s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 20 % a maximálně 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.

^4) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou sorpční kapacitou.

Příloha č. 6

[image omitted]

Příloha č. 7

[image omitted]“.

ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky č. 390/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích

Čl. II

V čl. II vyhlášky č. 390/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, se číslo „2026“ nahrazuje číslem „2028“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení čl. II, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2025.

Ministr zemědělství:

Mgr. Výborný v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Hladík v. r.