Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb

ZÁKON

České národní rady

ze dne 6. května 1992,

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1.

§ 4 odst. 1 zní:

„(1) Uchazečem o zaměstnání je občan, který není v pracovním poměru nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání a který se osobně u úřadu práce uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnáni.^5) Žádost s občanem sepíše úřad práce.“.

2.

Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:

„§ 6a Zaměstnavatelům, kteří zabezpečují absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru odbornou praxi^7a) nebo zabezpečují získání kvalifikace mladistvým pracovníkům,^7b) mohou být na základě písemné dohody s příslušným úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s touto činností.“.

3.

V § 7 věta třetí zní:

„Vyjadřují se zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů, ke zřizování většího počtu společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, k programům strukturálních a organizačních změn, k programům rekvalifikace, k organizaci poradenské činnosti a k problematice zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností.“.

4.

Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

„§ 9a Pro účely výkonu kontrolní činnosti podle § 8 a 9 se zaměstnavatelem rozumí též právnická osoba^8a) nebo fyzická osoba, oprávněná podnikat podle zvláštních předpisů,^8b) i když uvádí, že žádného zaměstnance nezaměstnává.“.

5.

§ 11 písm. k) zní:

„k) uděluje nebo odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu a stanoví výši poplatku za toto zprostředkování; povolení může udělit nebo odejmout i pro zprostředkování zaměstnání v cizině. Zprostředkování zaměstnání v cizině lze povolit jen, bude-li prováděno v souladu s mezinárodními dohodami sjednanými s příslušnými státy, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána,“.

6.

V § 12 odst. 1 písm. j) se za slova „hodnotí stav trhu práce“ vkládají slova „a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti“.

7.

§ 12 odst. 1 se doplňuje písmenem p), který zní:

„p) na základě písemné dohody poskytuje zaměstnavateli z účelově určených prostředků příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.^11a)“.

8.

V § 12 odst. 2 písm. c) se vypouštějí slova „jestliže jim bylo uděleno povolení k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky^13)“.

9.

v § 13 odst. 2 písm. d) se za slova „na zřízení“ vkládají slova „a provoz“.

10.

V § 15 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Přestupkem je též, uvede-li uchazeč o zaměstnání v čestném prohlášení, jímž osvědčuje skutečnost rozhodnou pro poskytování hmotného zabezpečení, nepravdivý údaj o tom, že nevykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo neohlásí změnu této skutečnosti uvedené v čestném prohlášení.“.

11.

§ 15 odst. 2 zní:

„(2) Příslušný úřad práce může uložit za přestupek podle věty první odstavce 1 pokutu do 1000 Kčs a za přestupek podle věty druhé odstavce 1 pokutu do 10 000 Kčs.“.

12.

V § 16 odst. 2 se slova „o přestupku“ nahrazují slovy „o přestupcích“.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.

Burešová v. r. Pithart v. v.