Ústava Československé socialistické republiky

Hlava první

SPOLEČENSKÉ ZŘÍZENÍ

Čl. 1

Česká a Slovenská Federativní Republika je demokratický právní stát složený z České republiky a Slovenské republiky.

Čl. 2

(1) Veškerá moc v Československé socialistické republice patří pracujícímu lidu.

(2) Státní moc vykonává lid zákonodárnými sbory, které jsou jím voleny, a lidovým hlasováním (referendem).

(3) Zákonodárné sbory v České a Slovenské Federativní Republice jsou: Federální shromáždění, Česká národní rada a Slovenská národní rada.

Čl. 3

(1) Volební právo do všech zákonodárných sborů je obecné, rovné a přímé s tajným hlasováním. Volit může každý občan, který dosáhl věku 18 let. Zvolen může být každý občan, který dosáhl věku 21 let.

(2) Členové zákonodárných sborů - poslanci - jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně, podle svého svědomí a nejlepšího přesvědčení; nejsou vázáni příkazy, které se týkají výkonu mandátu.

Čl. 10

Nerostné bohatství, základní zdroje energie, základní lesní půdní fond, přírodní zásoby podzemních vod, vodní toky a přírodní léčivé zdroje jsou ve státním vlastnictví. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.

Čl. 11

Vlastnické právo k půdě a dědické právo k ní zůstávají nedotčena.

Čl. 12

Výkon vlastnického nebo užívacího práva nesmí poškozovat lidské zdraví, životní a přírodní prostředí nad míru nezbytně nutnou.

Čl. 13

Stát vytváří podmínky a stanoví pravidla pro rozvoj a ochranu podnikání a hospodářské soutěže.

Čl. 14

Cizí právnické osoby a cizinci mohou nabývat vlastnictví a jiná majetková práva a podnikat na území Československé federativní republiky za podmínek stanovených zákonem. Stát jim zaručuje rovnocennou ochranu jejich vlastnických a jiných majetkových práv jako československým občanům a československým právnickým osobám.

Čl. 15

(1) Československá federativní republika svou hospodářskou politikou usiluje o rozmnožování národního bohatství, o sociálně spravedlivou společnost a o vytvoření nezbytných podmínek pro svobodný rozvoj osobnosti, rozvoj národů a národností.

(2) Stát dbá o vytváření ekologické rovnováhy ochranou přírody a péčí o tvorbu a ochranu zdravého životního prostředí i o šetrné využívání přírodních zdrojů.

Čl. 16

(1) Veškerá kulturní politika v Československu, rozvoj vzdělání, výchova a vyučování jsou vedeny v duchu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie.

(2) Stát spolu se společenskými organizacemi všemožně podporuje tvůrčí činnost ve vědě a umění, usiluje o stále širší a hlubší vzdělanost pracujících a o jejich aktivní účast na vědecké a umělecké tvorbě a dbá o to, aby výsledky této činnosti sloužily všemu lidu.

Čl. 17

(1) Všichni občané a všechny organizace státní a společenské se ve všem svém počínání řídí právním řádem státu a dbají o plné uplatnění socialistické zákonnosti v životě společnosti.

(2) Společenské organizace, plníce své poslání, vedou občany k zachovávání zákonů, k dodržování pracovní kázně i pravidel socialistického soužití a usilují o to, aby předcházely a zamezovaly jejich porušování.

Hlava sedmá

MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA

Čl. 86

(1) Základem místní samosprávy je obec.

(2) Obec je samosprávným společenstvím občanů. Je právnickou osobou; má vlastní majetek, s nímž samostatně hospodaří. Zákon stanoví, které daně a poplatky jsou příjmem obce.

(3) O věcech místní samosprávy rozhodují občané na obecních shromážděních nebo referendem anebo prostřednictvím zastupitelstva obce.

(4) Právo volit členy zastupitelstva obce je obecné, rovné a přímé; uskutečňuje se tajným hlasováním.

(5) Obec vydává ve věcech místní samosprávy obecně závazné vyhlášky. Vyhlášky může též vydávat ve věcech státní správy, byla-li k tomu zmocněna zákonem.

Čl. 87

(1) Obce se mohou sdružovat k zabezpečování věcí společného zájmu.

(2) Hranice obce lze měnit jen s jejím souhlasem. Podmínky a způsob vzniku, zániku, rozdělení nebo sloučení obcí stanoví zákony národních rad.

(3) Zákony národních rad dále stanoví zejména

• a) postavení, organizaci a působnost obcí,

• b) podmínky výkonu volebního práva a způsob provádění voleb do zastupitelstev obcí a jejich volební období,

• c) prostředky ochrany práva obcí na místní samosprávu,

• d) které věci se považují za věci místní samosprávy,

• e) ve kterých věcech se obce pověřují výkonem státní správy.

Hlava osmá

SOUDY A PROKURATURA

Čl. 97

Soudy a prokuratura chrání stát, jeho ústavní zřízení i práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob.

Soudy

Čl. 98

(1) Soudnictví vykonávají nezávislé soudy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

(2) Soudy České a Slovenské Federativní Republiky jsou: Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.

(3) Sídlo Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky stanoví zákon Federálního shromáždění.

(4) Soudy České republiky a Slovenské republiky jsou: Nejvyšší soud České republiky, Nejvyšší soud Slovenské republiky, krajské soudy a okresní soudy (dále jen „soudy republik“).

(5) Ustanovení týkající se krajských a okresních soudů se vztahují též na soudy se stejnou působností, avšak jinak označené.

Čl. 99

(1) Nejvyšším soudním orgánem v České a Slovenské Federativní Republice je Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, který sleduje pravomocná rozhodnutí nejvyšších soudů republik a vojenských soudů a zajišťuje zákonnost a jednotnost rozhodování mezi republikami a vojenskými soudy tím, že

• a) rozhoduje o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vojenských soudů v případech stanovených zákonem,

• b) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů, proti rozhodnutím senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, pokud tento soud rozhodoval o řádném opravném prostředku, a dále proti rozhodnutím jiných orgánů činných v trestním řízení ve vojenských věcech v případech stanovených zákonem,

• c) zaujímá stanoviska ke sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s federální působností,

• d) rozhoduje v jiných zákonem stanovených případech.

(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky dále

• a) přezkoumává zákonnost rozhodnutí ústředních orgánů státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, nestanoví-li zákon jinak,

• b) rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky a spory o pravomoc mezi soudy a federálními orgány státní správy; rozhoduje spory o příslušnost mezi soudy a mezi soudy a státními notářstvími a určuje jejich příslušnost v případech stanovených zákony o řízení před soudy a státními notářstvími,

• c) rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České a Slovenské Federativní Republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva.

(3) V České republice je nejvyšším soudním orgánem Nejvyšší soud České republiky, ve Slovenské republice je nejvyšším soudním orgánem Nejvyšší soud Slovenské republiky. Nejvyšší soud republiky dbá o sjednocující výklad a sjednocující používání zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů ostatními soudy republiky.

Čl. 100

(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo jediný soudce. Zákony upravující řízení před soudy stanoví, u kterých senátů a v kterých věcech se účastní rozhodování přísedící a v kterých věcech rozhoduje jediný soudce; jako jediný soudce může rozhodovat toliko soudce.

(2) Soudci a přísedící jsou si při rozhodování rovni.

(3) Soudem prvního stupně je zpravidla okresní soud.

Čl. 101

(1) Soudce Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh předsedy Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a s vládou Slovenské republiky zpravidla ve stejném počtu z občanů České republiky a z občanů Slovenské republiky. Jmenování soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky nabývá účinnosti schválením oběma sněmovnami Federálního shromáždění. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze soudců tohoto soudu; jestliže předsedou jmenoval občana České republiky, jmenuje místopředsedou občana Slovenské republiky nebo naopak.

(2) Soudce vojenských soudů jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky.

(3) Soudce nejvyššího soudu republiky a ostatních soudů republik jmenuje předsednictvo příslušné národní rady na návrh vlády příslušné republiky.

(4) Soudci a přísedící mohou být odvoláni, popřípadě zproštěni své funkce jen z důvodů a způsobem stanovenými zákonem. Pro porušení svých povinností mohou být soudci odvoláni jen na základě pravomocného rozhodnutí kárného soudu.

(5) Podmínky pro výkon funkce soudce a přísedícího, včetně znění slibu, jehož složení je předpokladem výkonu funkce, stanoví a volbu přísedících vojenských soudů upraví zákon Federálního shromáždění. Zákon Federálního shromáždění upraví také důvody odvolání a podmínky jiného zániku funkce soudce a funkce přísedícího vojenských soudů. Volbu a odvolání a podmínky jiného zániku funkce přísedících okresních a krajských soudů upraví zákony národních rad.

Čl. 102

(1) Soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině zákonem.

(2) Má-li soud za to, že jiný obecně závazný právní předpis odporuje zákonu, řízení přeruší a podá návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Nález Ústavního soudu je pro něj i pro ostatní obecné soudy závazný.

(3) Soudci a přísedící jsou povinni vykládat právní předpisy podle svého nelepšího vědomí a svědomí, jsou povinni rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.

Prokuratura

Čl. 104

(1) Prokuratura vykonává v rozsahu stanoveném zákonem dozor nad dodržováním zákonů a jiných právních předpisů; při jejich porušení činí opatření stanovená zákonem.

(2) Prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky působí ve věcech obrany a v dalších věcech, které patří do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky; v ostatních věcech působí Prokuratura České republiky a Prokuratura Slovenské republiky.

(3) Organizaci Prokuratury České a Slovenské Federativní Republiky, její úkoly, pravomoc a právní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury upravuje zákon Federálního shromáždění.

(4) Organizaci Prokuratury České republiky a Prokuratury Slovenské republiky, jejich úkoly, pravomoc a právní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury upravují zákony národních rad.

Čl. 105

Generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky jmenuje a odvolává prezident České a Slovenské Federativní Republiky. Generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění, které může prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky navrhnout, aby jej z funkce odvolal.

Čl. 106a

Zprávy o stavu socialistické zákonnosti

Federální shromáždění projednává zprávy generálního prokurátora Československé socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.

Hlava devátá

Ustanovení obecná a závěrečná

Čl. 112

(1) Ústava nabývá účinnosti dnem, kdy byla schválena Národním shromážděním.

(2) Tímto dnem pozbývá platnosti dosavadní ústava i ostatní ústavní zákony, které ji měnily a doplňovaly.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.