Vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů o státní službě pro drahé kovy

Část první

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úkolem státní služby pro drahé kovy je řídit a kontrolovat oběh drahých kovů, zajišťovat hospodárné nakládání s nimi, zvyšovat technickou úroveň výroby a chránit zájmy spotřebitelů.

§ 2

Rozsah platnosti

Ustanovení této vyhlášky se vztahují na zlato, stříbro, platinu a kovy skupiny platinové: paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium ve stavu ryzím nebo v materiálech tyto kovy obsahujících (dále jen „drahé kovy“).

Část druhá

ORGÁNY STÁTNÍ SLUŽBY PRO DRAHÉ KOVY

§ 3

(1) Ústředním orgánem státní služby pro drahé kovy je ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů.

(2) Ministerstvu hutního průmyslu a rudných dolů je podřízena státní zkušebna pro drahé kovy v Praze s pobočkami v Jablonci nad Nisou, Brně, Ostravě a Bratislavě (dále jen „státní zkušebna“).

§ 4

Úkoly ústředního orgánu státní služby pro drahé kovy

Ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů plní zejména tyto úkoly:

• a) organizuje a řídí státní službu pro drahé kovy a kontroluje ji,

• b) rozhoduje o opravných prostředcích do rozhodnutí státní zkušebny,

• c) schvaluje a přiděluje výrobní značky a etikety.

§ 5

Úkoly státní zkušebny

Státní zkušebně přísluší zejména:

• a) vykonávat dozor v oboru kontroly a zkoušení drahých kovů tím, že

• 1. prověřuje, zda jsou plněny předpisy o používání drahých kovů, a činí opatření k odstranění zjištěných závad,

• 1. navrhuje příslušným orgánům opatření zajišťující úsporné hospodaření s drahými kovy,

• 1. dozírá na dodržování ryzosti slitin při ražbě zlatých a stříbrných československých mincí a na dodržování ryzosti slitin pro účely zubolékařské,

• 1. provádí rozbory drahých a přídavných kovů metodou chemicko-analytickou nebo fyzikálně chemickou a koná zkušební práce; o výsledcích zkoušení a vyšetřování dává posudky nebo osvědčení (dále jen „osvědčení“),

• b) provádět prubířské rozbory a rozhodčí zkoušky na platinu, platinové kovy, zlato a stříbro a vydávat o nich osvědčení,

• c) provádět úřední zkoušení ryzosti a předepsaného stavu výrobků zlatnických, stříbrnických a klenotnických z platiny, zlata a stříbra (dále jen „zboží z drahých kovů“) a jejich úřední označování,

• d) provádět úřední zkoušení a označování zlatotepeckých výrobků a slitků zlatých, stříbrných, platinových nebo z platinových kovů, byly-li předloženy ke kontrole,

• e) provádět bezprostřední kontrolu v podnicích, které vyrábějí, opravují, nakupují, skladují nebo prodávají zboží z drahých kovů,

• f) nařídit zajištění zboží z drahých kovů, které uniklo povinné kontrole, a odebírat vzorky materiálů, polotovarů a výrobků z drahých kovů za účelem jejich chemického vyzkoušení,

• g) přejímat staré zlato a stříbro, tento materiál tavit a po zjištění množství zlata a stříbra vydávat po dohodě s bilančním místem drahé kovy v ryzím stavu,

Část třetí

ŘÍZENÍ A KONTROLA OBĚHU DRAHÝCH KOVŮ

§ 6

Povinné zkoušení a ověřování

(1) Povinnému přezkoušení a ověření podléhají:

• a) platinové, zlaté a stříbrné zboží,

• 1. vyrobené v tuzemsku a určené pro oběh v tuzemsku,

• 1. vyrobené v tuzemsku a určené k vývozu do ciziny,

• 1. dovezené z ciziny,

• 1. staré, úředně neoznačené, zcizované za úplatu z majetku občanů,

• b) slitiny určené k výrobě polotovarů k účelům zubolékařským.

(2) Za průkaz ověření se považuje trvanlivé označení předmětu úřední značkou nebo znakem úřadu nebo zavěšená úřední plomba nebo vysvědčení svědčící o tom, že státní orgán předměty přezkoušel a zjistil, že vyhovují předpisům.

§ 7

Odborný dozor v závodech

(1) Orgány státní zkušebny pro drahé kovy pověřené výkonem odborného dozoru v podnicích (dále jen „dozorčí orgány“) kontrolují dodržování předpisů o používání drahých kovů

• a) na pracovištích, které provádějí tavení, afinaci nebo výměnu drahých kovů nebo vyrábějí, opravují, nakupují, skladují nebo prodávají materiál, polotovary a výrobky z drahých kovů,

• b) ve všech závodech, ústavech a laboratořích apod., které při svém provozu používají drahých kovů nebo předmětů z nich vyrobených; přitom také zjišťují po technické stránce, zda spotřeba drahých kovů a jejich využití odpovídá požadavkům hospodárnosti a zda je zajištěna bezpečná úschova, evidence a sběr odpadů drahých kovů.

(2) Dozorčí orgány mají při plnění svých úkolů právo vstupovat do závodů, provozoven a skladů podle příslušných směrnic pro vstup do závodů a nahlížet do příslušných záznamů; pracovníci těchto organizací jsou povinni umožnit jim provádění kontroly a sdělit jim potřebné údaje.

(3) Dozorčí orgány jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství. Prokazují se zvláštním průkazem vydaným státní zkušebnou.

§ 8

Vyřizování závad

(1) Dozorčí orgány jsou povinny kontrolovat, zda byla provedena opatření k odstranění závad, a působit k tomu, aby se předcházelo ztrátám na drahých kovech.

(2) Dozorčí orgán sepíše o zjištěných závadách úřední nález, přičemž postupuje podle platných předpisů o kontrolní službě.

(3) Dozorčí orgán může nařídit zajištění závadných předmětů.

(4) Odstraní-li se závady, pro které byly předměty zajištěny, může se provést úřední řízení (označení úřední značkou apod.). Není-li odstranění závad možné, předmět se rozbije a vrátí se tomu, u něhož byl nalezen, pokud tomu nebrání jiné předpisy.

Výzkumné a zkušební práce

§ 9

Při výzkumných a zkušebních pracích státní zkušebna zejména

• a) sleduje nové objevy a zkušební metody v oboru drahých kovů a ověřuje je,

• b) provádí samostatný výzkum v oboru analytiky drahých kovů,

• c) provádí dokumentační činnost v oboru drahých kovů,

• d) spolupracuje při určování nových zkušebních a kontrolních norem a pečuje o zavádění vhodnějších metod,

• e) dbá, aby výsledků zkušební činnosti bylo využito v praxi,

• f) poskytuje odborné rady a znalecké posudky v oboru aplikované chemie drahých kovů a klenotnické výroby,

• g) spolupracuje s jinými zkušebními, kontrolními, vývojovými a výzkumnými ústavy a útvary.

§ 10

Vysvědčení vydaná o výsledcích vyšetřování a zkoušení materiálů, polotovarů a výrobků z drahých kovů jsou veřejnými listinami.

§ 11

Dozor na ražbu zlatých a stříbrných československých mincí

(1) Státní zkušebna zjišťuje, zda váha a ryzost zlatých a stříbrných československých mincí vyhovuje platným předpisům o vydávání mincí.

(2) Dokud neobdrží státní mincovna zprávu o příznivém výsledku zkoušek, nesmí rozeslat mince příslušné ražby.

Část čtvrtá

PŘEDEPSANÉ RYZOSTI

§ 12

(1) Zboží z drahých kovů a výrobky zlatotepecké vyrobené v tuzemsku i dovezené z ciziny lze propustit do volného oběhu v tuzemsku, jen pokud mají předepsanou ryzost a vyhovují ostatním ustanovením této vyhlášky.

(2) Výrobky z drahých kovů uvedené v odstavci 1 o nižší ryzosti, než je nejnižší předepsaná ryzost, nesmějí se pro oběh v tuzemsku vyrábět ani dovážet.

§ 13

(1) Obsah drahých kovů ve slitinách (ryzost) se vyjadřuje v tisícinách (1/1000).

(2) Předepsané ryzosti pro zboží z drahých kovů jsou:

a)	pro zboží platinové	950
b)	pro zboží zlaté:
zlato číslo 1	986
zlato číslo 2	900
zlato číslo 3	750
zlato číslo 4	585
zlato číslo 5	375
c)	pro zboží stříbrné:
stříbro číslo 1	959
stříbro číslo 2	925
stříbro číslo 3	900
stříbro číslo 4	835
stříbro číslo 5	800
stříbro číslo 6	750

(3) Zlatotepecké výrobky (lístkové zlato a stříbro) smějí se vyrábět v ryzostech od 910 do 1000.

§ 14

Množství a druh drahých kovů ve slitinách, ze kterých se vyrábějí přístroje a nástroje nebo jiné předměty k účelům vědeckým, vyučovacím, laboratorním, léčebným nebo technickým a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství, určí ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Část pátá

ZBOŽÍ PLATINOVÉ, ZLATÉ A STŘÍBRNÉ

Oddíl I

Výroba v tuzemsku

A. OBĚH ZBOŽÍ V TUZEMSKU

§ 15

Kontrola zboží

(1) Každé nově vyrobené zboží z drahých kovů, s výjimkou zboží uvedeného v § 30, musí být předloženo státní zkušebně k vyšetření ryzosti a předepsaného stavu a k označení úřední značkou.

(2) Zboží ke kontrole předložené musí být úplné se všemi ozdobami a součástkami a do té míry dohotoveno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby zboží již nemohlo být změněno. Předkládá-li se před konečnou úpravou, musí být řádně očištěno.

(3) Zboží úplně dohotovené se smí předkládat jen tehdy, lze-li je zkoušet na kameni bez poškození a s náležitou přesností.

(4) Výrobní organizace jsou povinny označit zboží z drahých kovů, které dodávají pro oběh v tuzemsku, úředně schválenou výrobní značkou a číslicí vyznačující ryzost.

§ 16

Předepsaný stav zboží

(1) Zboží z drahých kovů nesmí mít nikdy vcelku menší ryzost, než jakou je označeno. Tato ryzost nesmí být menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného.

(2) Nemá-li zboží aspoň nejnižší předepsanou ryzost nebo nelze-li závadu odstranit, rozbije se a vrátí se podateli (§ 8 odst. 4).

§ 17

Odchylky od předepsané ryzosti

Ve zvlášť odůvodněných případech může státní zkušebna povolit odchylku od předepsané ryzosti, a to u předmětů z platiny do 10/1000, ze zlata do 5/1000 a ze stříbra do 10/1000.

§ 18

Použití jiného drahého kovu

(1) Při výrobě zboží z drahých kovů lze použít jiného drahého kovu pro některé součástky za účelem ozdoby, z technických nebo jiných důvodů.

(2) O přípustnosti a rozsahu použití jiného drahého kovu podle odstavce 1 rozhoduje Státní zkušebna.

§ 19

Spojení s obecnými kovy

(1) K získání potřebné pevnosti a pružnosti je dovoleno u zboží platinového, zlatého a stříbrného použít cizích těles z obecného kovu (jako per, vzpruh, vložek, které lze vyjmout apod.), lze-li taková tělesa jako nepravá snadno poznat.

(2) Mechanické spojení součástek z obecných kovů se zbožím platinovým, zlatým nebo stříbrným je dovoleno jen po předchozím písemném povolení státní zkušebny. Nepravé součástky musí být snadno poznatelné a jako nepravé označeny.

(3) Státní zkušebna může výjimečně povolit odchylky od ustanovení odstavců 1 nebo 2.

§ 20

Pájka

Z technických důvodů se povoluje užívat k pájení zboží z drahých kovů následujících pájek:

• a) u zboží platinového - pájky z bílého zlata s obsahem nejméně 585/1000 zlata,

• b) u zboží zlatého - pájky odpovídající předepsané ryzosti,

• c) u zboží stříbrného - pájky s obsahem nejméně 600/1000 stříbra.

Zkoušení zboží

§ 21

(1) Ryzost zboží z drahých kovů se stanoví zpravidla zkouškou na prubířském kameni srovnáním se zkušebními jehlami za použití zkušebních kyselin.

(2) Každá oddělitelná součást (šroubem, nýtem nebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená musí být zvlášť zkoušena.

(3) U zboží z drahých kovů, které je pokoveno jiným drahým kovem, se nezjišťuje ryzost povrchové vrstvy drahých kovů, nýbrž se zkouší jádro.

(4) Je-li nutno ryzost přesněji stanovit, je státní zkušebna oprávněna roztavit předmět nebo jeho část a podrobit jej přesnému chemickému zkoušení; tak nutno postupovat zejména u předmětů spájených.

§ 22

(1) Je-li výsledek chemické zkoušky pro účastníka příznivý, může mu státní zkušebna poskytnout náhradu skutečné škody vzniklé porušením zkoušeného předmětu, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se dozvěděl o výsledku zkoušky. Náhrada se neposkytuje, je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu.

(2) Není-li účastník s úředním nálezem ryzosti spokojen, provede se nová zkouška, požádá-li o to do 3 dnů. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro účastníka nepříznivý, zašle se zkoušený předmět na jeho žádost ke konečnému vyzkoušení ryzosti; zkoušku provede tříčlenná komise jmenovaná ministerstvem hutního průmyslu a rudných dolů.

Označení zboží úřední značkou

§ 23

(1) Zboží z drahých kovů vyhovující platným předpisům označuje se úředními značkami.

(2) Je-li předmět příliš malý nebo je-li vůbec takového rázu, že by úřední značka nemohla být na jeho hlavní části umístěna, zavěsí se na předmět úřední pečeť s vyraženou úřední značkou.

(3) Oddělitelné součásti zboží z drahých kovů nebo součásti pájkou spojené mohou se označit znaménkem státní zkušebny pro drahé kovy v Praze nebo příslušné pobočky.

(4) Úřední značky drahých kovů a úřední znaménka státní zkušebny pro drahé kovy a jejích poboček se vyhlašují v příloze.

§ 24

(1) Zboží z drahých kovů jiných dovolených ryzostí než ryzostí stanovených v § 13 odst. 2 pro příslušný druh zboží označí se stupněm nejblíže nižším.

(2) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené musí být pouhou zkouškou na kameni snadno poznatelné jako stříbrné: označí se úřední značkou pro stříbro.

(3) Použije-li se pro některé součástky zboží z drahých kovů jiného drahého kovu, označí se zboží značkami stanovenými pro použité kovy, a to na příslušných částech; není-li to možné, vyrazí se značky částečně přes sebe a to napřed značka kovu, kterého je méně.

(4) Bylo-li použito jiného drahého kovu méně než 0,5 g, označí se předmět jen značkou drahého kovu, ze kterého je vyroben.

B. ZBOŽÍ URČENÉ K VÝVOZU DO CIZINY

§ 25

(1) Ryzost a stav zboží z drahých kovů lze při dodávkách pro vývoz dohodnout odlišně od ustanovení této vyhlášky.

(2) Každé takové zboží vyvážené do ciziny musí být před dodáním k celnímu řízení předloženo k přezkoušení státní zkušebně, zda ryzost a stav zboží souhlasí s objednávkou zahraničního dovozce.

(3) Dokladem o přezkoušení je úřední tiskopis podepsaný státní zkušebnou, který musí odesilatel při celním řízení předložit.

§ 26

(1) Na zboží z drahých kovů určené k vývozu do ciziny se nevztahuje povinnost označovat výrobky výrobní značkou nebo číslicí vyznačující ryzost.

(2) Požádá-li o to vývozce, může být zboží z drahých kovů vyvážené do ciziny označeno vývozní značkou; zboží označené vývozní značkou se považuje pro oběh v tuzemsku za neoznačené.

(3) Výrobní nebo obchodní podniky jsou povinny chovat zboží určené k vývozu ve zvláštních schránkách, a to odděleně od zboží určeného pro oběh v tuzemsku.

Oddíl II

Zboží dovezené z ciziny

§ 27

(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny je podrobeno téže kontrole jako zboží vyrobené v tuzemsku; přezkoušení a ověřování provádějí státní zkušebna pro drahé kovy v Praze a její pobočky v Brně a Bratislavě.

§ 28

(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší předepsanou ryzost (§ 13 odst. 2).

(2) Vyhovuje-li takové zboží i jinak ustanovením této vyhlášky, zkušebna na něm označí jeho cizozemský původ úřední značkou; jinak není dovoleno v tuzemsku s ním obchodovat.

Oddíl III

Staré platinové, zlaté a stříbrné zboží

§ 29

(1) Úředně neoznačené zboží platinové, zlaté nebo stříbrné z majetku občanů, které přichází do obchodu anebo se prodává ve veřejné dražbě nebo jinak za úplatu zcizuje, je rovněž podrobeno přezkoušení ryzosti a předepsaného stavu a označení úřední značkou. Nevyhovuje-li ustanovením této vyhlášky, může se zcizovat jen jako zlomky.

(2) Vlastníci platinového, zlatého nebo stříbrného zboží, které slouží jejich osobní potřebě, mohou žádat státní zkušebnu o ověření ryzosti, a vyhovuje-li zboží ustanovením této vyhlášky, o jeho označení úřední značkou; ustanovení § 16 odst. 4 se neužije.

Oddíl IV

Platinové, zlaté a stříbrné zboží osvobozené od povinné kontroly

§ 30

(1) Od povinného přezkoušení a označování jsou osvobozeny

• a) veškeré státní mince a československé pamětní peníze, i když jsou součástí předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;

• b) předměty staršího původu, které mají vědeckou, uměleckou nebo kulturně-historickou cenu;

• c) předměty smaltem úplně potažené;

• d) pouhé obruby kamenů, perel, smaltů nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřadný význam;

• e) zboží z drahých kovů přijaté k opravě; bylo-li však zboží opravou podstatně změněno nebo byla-li některá jeho část nově nahrazena, je podrobeno přezkoušení, i když bylo úředně označeno;

• f) zboží z drahých kovů dovezené z ciziny, pokud bylo osvobozeno od dovozního cla nebo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku; takové předměty však musí být předloženy k úřednímu přezkoušení a označení, jestliže mají být zcizeny.

(2) Státní zkušebna rozhoduje v pochybnostech o tom, zda zboží je podrobeno kontrole.

Část šestá

POVINNÉ ZKOUŠENÍ ZUBOLÉKAŘSKÝCH SLITIN

§ 31

(1) Výrobní organizace, která vyrábí zubotechnické polotovary, musí předložit v zapečetěné obálce státní zkušebně vzorek slitiny z každé tavby k chemickému přezkoušení.

(2) Státní zkušebna zjistí zkouškou, zda ryzost slitiny odpovídá stanovené normě.

(3) Nevyhovuje-li slitina co do ryzosti, provede státní zkušebna z téhož vzorku zkoušku novou. Nevyhoví-li slitina ani v tomto případě, může podnik žádat o konečné vyzkoušení ryzosti (§ 22 odst. 2).

(4) Dokud podnik neobdrží zprávu o příznivém výsledku zkoušky, nesmí slitinu zpracovat na zubotechnické polotovary.

Část sedmá

ZLATOTEPECKÉ VÝROBKY

§ 32

(1) Zlatotepecký podnik je povinen opatřit knížky tepaného zlata nebo stříbra schválenou etiketou se jménem a sídlem podniku, na které vyznačí druh drahého kovu, jeho ryzost a hrubou váhu; může požádat o úřední označení zlatotepeckých výrobků.

(2) Předloží-li podnik zlatotepecké výrobky k úřednímu označení, je povinen zároveň připojit vzorek materiálu, z něhož byly výrobky zhotoveny. Má-li tepané zlato nebo stříbro předepsanou ryzost (§ 13 odst. 3), státní zkušebna přezkouší, zda zjištěná ryzost tepaného zlata nebo stříbra se shoduje s ryzostí uvedenou na etiketě a v kladném případě ověří knížku úředním razítkem na etiketě.

(3) Nemají-li předložené zlatotepecké výrobky předepsanou ryzost, zničí se a vrátí výrobci. Ustanovení § 22 odst. 2 platí tu obdobně.

Část osmá

JINÉ VÝROBKY Z DRAHÝCH KOVŮ

§ 33