Zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte

ČÁST PRVNÍ

Hlava první

Úvodní ustanovení

Rozsah zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

§ 1

Vznik a zánik zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vzniká družstevníku dnem vzniku členství v družstvu, ne však dříve než dnem skutečného začátku výkonu práce. Toto zabezpečení zaniká dnem, jímž členství v družstvu zaniklo.

Trvání zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

§ 2

(1) Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách má konat práci v družstvu jen po část kalendářního roku, nebo který byl družstvem uvolněn z výkonu práce, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v době, kdy podle uvedené dohody měl práci konat nebo ji konal.

(2) Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách koná práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem.

§ 3

Družstevník je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v době, kdy vykonává v zahraničí práci pro družstvo.

§ 4

Vynětí ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

Družstevník, který podle dohody o pracovních podmínkách má vykonávat práci takového rozsahu, že odměna nedosahuje ani 120 Kčs měsíčně, je ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vyňat.

Hlava druhá

§ 5

Léčebně preventivní péče

Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje léčebně preventivní péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům.

ČÁST DRUHÁ

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

Hlava první

Dávky ze zabezpečení v nemoci, ze zabezpečení matky a dítěte a z důchodového zabezpečení

§ 6

Dávky ze zabezpečení v nemoci, ze zabezpečení matky a dítěte a z důchodového zabezpečení jsou:

A. ze zabezpečení v nemoci:

• 1. peněžité dávky:

• a) nemocenské,

• b) podpora při ošetřování člena rodiny,

• c) pohřebné;

• 1. věcné dávky:

lázeňská péče;

B. ze zabezpečení matky a dítěte:

• a) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

• b) peněžitá pomoc v mateřství,

• c) podpora při narození dítěte,

• d) přídavky na děti;

C. z důchodového zabezpečení:

• 1. důchody

• a) starobní,

• b) invalidní a částečný invalidní,

• c) vdovský,

• d) sirotčí,

• e) manželky,

• f) osobní,

• g) sociální;

• 1. výchovné k důchodům;

• 1. zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost.

Díl první

Zabezpečení v nemoci

Nemocenské

§ 8

(1) Nemocenské náleží místo pracovní odměny, jestliže člen družstva byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu. Za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva přijatý do ústavní péče v zařízení léčebně preventivní péče.

(2) Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen „pracovní neschopnost“) do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity (částečné invalidity). Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).

(3) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou, jestliže

• a) výkon práce v družstvu nebo v předchozím pracovním poměru trval aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc nebo

• b) nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(4) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže lze podle vyjádření příslušného orgánu očekávat, že člen družstva nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

(5) Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.

(6) Nemocenské náleží místo pracovní odměny také po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

§ 9

(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 150 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v období, které stanoví prováděcí předpisy, před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.

(2) Je-li průměrná denní pracovní odměna družstevníka nižší než průměrná denní pracovní odměna zjištěná z minimální mzdy, na niž by vznikl nárok družstevníku v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba použít průměrnou denní pracovní odměnu, zvýší se průměrná denní pracovní odměna na výši odpovídající průměrné denní pracovní odměně zjištěné z minimální mzdy; to platí obdobně při používání pravděpodobného započitatelného příjmu.

(3) Nemocenské náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

§ 10

(1) Výše nemocenského za pracovní den činí 90 % průměrné denní pracovní odměny.

(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského 70 % průměrné denní pracovní odměny. Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši 90 % průměrné denní pracovní odměny.

§ 12

Poživateli starobního, invalidního nebo osobního důchodu, jemuž se při pracovní činnosti v družstvu důchod nadále vyplácí, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nejméně po dobu tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

§ 14

Nemocenské při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu náleží ve výši průměrné denní pracovní odměny, z níž bylo nemocenské stanoveno, nejvýše však v částce 150 Kčs za pracovní den, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc.

§ 15

(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost

• a) v úmyslu vylákat nemocenské nebo

• b) zaviněnou účastí ve rvačce nebo

• c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo

• d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

(2) Má-li člen družstva rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; nemá-li rodinné příslušníky, může být v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

(3) Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

§ 16

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených členu družstva, který nemůže pracovat, poněvadž musí

• 1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo

• 1. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

• a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byla uzavřena z nařízení příslušných orgánů, nebo

• b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

• c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření) anebo porodila, a proto nemůže o dítě pečovat, nebo

• 1. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.

(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s členem družstva ve společné domácnosti a že v této domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; splnění podmínky společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem a není-li v domácnosti, v níž dítě žije, nikdo jiný, kdo by mohl dítě ošetřovat nebo o ně pečovat. Jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních sedmi pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.

(4) Členu družstva, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se podpora při ošetřování člena rodiny poskytuje nejvýše po dobu prvních 13 pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.

(5) O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.

(6) V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

(7) Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny nebo jde-li o družstevníka, který podle dohody o pracovních podmínkách nepracuje na pracovištích družstva, ale vykonává pro družstvo práci doma.

§ 17

Pohřebné

(1) Zemřel-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, prarodiče, sourozenci, tchán, tchýně, zeť a snacha.

(2) Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

(3) Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

§ 18

Lázeňská péče

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta lázeňská péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům.

(2) Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v zařízeních lázeňské péče.

Díl druhý

Zabezpečení matky a dítěte

Oddíl první

§ 19a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) Družstevnici, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek.*)

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.

(3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla v období, stanoveném prováděcími předpisy, před převedením na jinou práci, a pracovním příjmem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 150 Kčs za pracovní den.

(4) Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou družstevnice má po převedení na jinou práci nárok na pracovní odměnu nebo na její náhradu; v těhotenství se poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

Oddíl druhý

Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství

§ 20

(1) Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů. Po jejím uplynutí se družstevnicím k prohloubení mateřské péče o dítě zaručuje právo na další mateřskou dovolenou až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.

(2) Družstevnice jsou v těhotenství a mateřství po dobu mateřské dovolené a v některých případech i po část další mateřské dovolené zabezpečeny peněžitou pomocí v mateřství z prostředků zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků za podmínek a v rozsahu stanovených v tomto zákoně.

(3) Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků. Do této doby se započítávají také dřívější období, v nichž družstevnice v posledních dvou letech před porodem

• a) byla účastna nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky nebo členy výrobních družstev,

• b) byla účastna sociálního zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, a jde-li o dobu před 1. květnem 1990, zabezpečení umělců, občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, anebo zabezpečení jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,

• c) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,

• d) byla poživatelkou důchodu ze sociálního zabezpečení,

• e) pobírala po skončení zabezpečení (pojištění, péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,

• f) byla po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání.

(4) Pokud se doby uvedené v předchozím odstavci navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

(5) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů důchodového zabezpečení (pojištění, péče) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci (§ 37) ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, anebo jestliže až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.

(6) Těhotným ženám a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře.

§ 21

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Vyčerpá-li družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 23 a 24. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o družstevnici uvedenou v § 23 nebo § 24, jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu.

(3) Poskytuje-li se družstevnici, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.

(4) V případech uvedených v § 20 odst. 5 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

§ 22

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 9) za období, stanovené prováděcími předpisy, přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 150 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za stanovené období před touto změnou.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a svátky, za něž se poskytuje družstevníku náhrada pracovní odměny, nebo za něž se měsíční pracovní odměna jinak nekrátí.

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství činí 90 % průměrné denní pracovní odměny.

§ 23

Porodí-li družstevnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 21, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.

§ 24

Družstevnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, nežije-li s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v § 21, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.

§ 25

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje družstevnici ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě stará, nejdéle po dobu

• a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě,

• b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o družstevnici uvedenou v § 24,

ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.

(2) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v případech uvedených v předchozím odstavci splněny ke dni převzetí dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období stanovené prováděcími předpisy před převzetím dítěte.

§ 26