Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin

ČÁST PRVNÍ

Důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků

§ 1

Osobní rozsah

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci a spolupracující členové jejich rodin jsou pojištěni na dávky důchodového pojištění podle této vyhlášky, pokud nejsou pracovníky v trvalém pracovním poměru ani nepožívají starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění); pracovní poměr se považuje za trvalý, jestliže trvá nepřetržitě aspoň šest měsíců po sobě jdoucích, a to v takovém rozsahu, že zakládá nárok na přídavky na děti*).

(2) Jednotlivě hospodařícím rolníkem je rolník, který je v zemědělském závodě osobně výdělečně činný na vlastní vrub a výdělek je jeho jediným nebo převážným zdrojem příjmů. Pokud není prokázán opak, má se za to, že obhospodařování zemědělské půdy nepřesahující 0,40 ha není výdělečnou činností podle předchozí věty. Jestliže zemědělský závod provozují společně členové rodiny, považuje se za jednotlivě hospodařícího rolníka ten z nich, kdo závod spravuje; ostatní členové rodiny jsou pojištěni jako spolupracující členové rodiny. V pochybnosti se má za to, že závod spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (vdova), nejstarší člen rodiny.

(3) Spolupracujícími členy rodiny jsou rodiče, tchán, tchýně, zeť, ovdovělá snacha, družka, sourozenci a děti od skončení povinné školní docházky a od 1. ledna 1969 též manželka jednotlivě hospodařícího rolníka a manželka spolupracujícího člena rodiny, jestliže

• a) žijí s jednotlivě hospodařícím rolníkem ve společné domácnosti,

• b) trvale se účastní jeho výdělečné činnosti a jejich práce je pro závod nezbytná a zabírá v týdnu nejméně polovinu normální týdenní pracovní doby,

• c) nejsou sami jinak důchodově zabezpečeni.

§ 2

Vznik pojištění

(1) Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků vzniká

• a) dnem, od kterého jsou osobně výdělečně činní na vlastní vrub,

• b) jde-li o jednotlivě hospodařícího rolníka, který byl zároveň v trvalém pracovním poměru, prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž jeho pracovní poměr byl rozvázán nebo přestal být trvalý; důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka však nevzniká, jestliže po skončení pracovního poměru vstoupil do jednoho měsíce znovu do trvalého pracovního poměru,

• c) dnem, kterým jednotlivě hospodařícímu rolníku zanikl nárok na invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění).

(2) Pojištění spolupracujících členů rodiny vzniká dnem, k němuž byly splněny všechny podmínky pro jejich pojištění; ustanovení předchozího odstavce písm. b) a c) platí obdobně.

§ 3

Zánik pojištění

Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů rodin zaniká

• a) dnem, kterým přestali natrvalo vykonávat činnost zakládající pojištění,

• b) dnem, kterým jim byl přiznán starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění),

• c) dnem, kterým vzniklo jejich nemocenské pojištění jako pracovníků v trvalém pracovním poměru (§ 1 odst. 1) nebo jejich zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

§ 4

Přihlášky a odhlášky k pojištění

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci jsou povinni podat u okresního národního výboru na předepsaném tiskopise za sebe a spolupracující členy svých rodin do osmi dnů od vzniku pojištění přihlášku k pojištění a do osmi dnů po jeho zániku odhlášku.

(2) Zavinil-li jednotlivě hospodařící rolník nesplněním nebo nesprávným splněním ohlašovací povinnosti, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než v jaké náležela, platí o povinnosti nahradit neprávem vyplacené částky obdobně ustanovení zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků*).

§ 5

Druhy dávek

Z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků se poskytují:

• 1. důchody

• a) starobní,

• b) invalidní,

• c) vdovský,

• d) sirotčí;

• 1. dávky při pracovním úrazu;

• 1. výchovné k důchodům;

• 1. zvýšení důchodu pro bezmocnost;

• 1. zabezpečení důchodců v nemoci.

§ 6

Všeobecná podmínka nároku na dávku

Dávka důchodového pojištění náleží, jsou-li splněny podmínky pro nárok na ni a je-li zaplaceno splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění. Pojistné dlužné za dobu nejvýše půl roku před splněním ostatních podmínek pro nárok na dávku může však být doplaceno do tří měsíců po jejich splnění.

§ 7

Starobní důchod

Starobní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku dosáhl věku 65 let, je pojištěn aspoň 15 roků a nepožívá invalidní důchod.

§ 8

Invalidní důchod

(1) Invalidní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který získal potřebnou dobu pojištění, jestliže se v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku stal plně invalidním.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník je plně invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stal neschopným vykonávat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

§ 9

Výše důchodu

(1) Starobní (invalidní) důchod jednotlivě hospodařícího rolníka činí:

při průměrném ročním vyměřovacím základu Kčs	do 6 roků pojištění měsíčně Kčs	po 6 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 8 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 10 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 15 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 20 rocích pojištění měsíčně Kčs	po 25 a více rocích pojištění měsíčně Kčs
do 2 100	210	230	230	230	245	260	275
od 2 101 do 3 300	225	245	260	270	280	300	320
od 3 301 do 4 500	234	260	276	294	315	340	365
od 4 501 do 5 700	243	269	298	318	350	380	410
od 5 701 do 7 800	252	284	314	340	380	420	460
od 7 801 do 10 200	261	299	336	370	410	460	510
nad 10 200	270	308	350	390	440	500	560

(2) Průměrný roční vyměřovací základ se stanoví průměrem vyměřovacích základů za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro jednotlivě hospodařícího rolníka výhodnější.

(3) Je-li starobní (invalidní) důchod jediným zdrojem příjmu důchodce, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být starobní (invalidní) důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na starobní (invalidní) důchod, který je jediným zdrojem příjmu důchodce, odkázán též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku 850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být starobní (invalidní) důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 850 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou 850 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů obou manželů (druha a družky).

(4) Důchod podle předchozího odstavce lze zvýšit, jen nemůže-li si důchodce (rodinný příslušník) pro stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní úroveň vlastní prací. Při zvýšení důchodu podle uvedeného ustanovení se nehledí k výchovnému, zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost, k příspěvkům z doplňkové sociální péče, k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka z činnosti, která netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka staršího 70 let. Zvýšení důchodu se nezapočítává do výše důchodu rozhodné pro výpočet důchodů pozůstalých.

(5) Nejnižší výměra důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, stanovená v odstavci 3, může být za splnění ostatních podmínek zvýšena z částky 500 Kčs na 550 Kčs a z částky 850 Kčs na 900 Kčs osobám, které při provozu zemědělského závodu nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nezaměstnávaly soustavně cizí pracovní síly.

§ 10

Vyměřovací základ

(1) Vyměřovací základ stanovený pro provozovatele zemědělského závodu ke dni 30. června 1964 podle předpisů platných toho dne platí nadále pro dosavadního i každého pozdějšího provozovatele tohoto zemědělského závodu, a to i v případě, že se změní rozsah započtené zemědělské půdy změnou její výměry nebo změnou druhu pěstovaných zemědělských plodin.

(2) Nebyl-li vyměřovací základ stanoven do 30. června 1964, stanoví jej po tomto dni okresní národní výbor se zřetelem na místní podmínky a na rozsah obhospodařované půdy podle předpisů platných před 1. červencem 1964*).

§ 11

Důchody pozůstalých

(1) Vdovský a sirotčí důchod náležejí pozůstalým po jednotlivě hospodařícím rolníku za podmínek stanovených v § 64, 65 a 68 zákona.

(2) Vdovský důchod se vyměřuje ze starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařicího rolníka, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 12 odst. 1.

(3) Vdovský důchod činí 60 % starobního (invalidního) důchodu; ustanovení § 66 odst. 4 a 5 zákona platí obdobně. Je-li vdovský důchod jediným zdrojem příjmu vdovy, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně. Má-li vdova též jiný příjem (důchod), může být vdovský důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Je-li však tímto jiným příjmem starobní (invalidní) důchod, lze zvýšit jen tento důchod ( § 9 odst. 3). Ustanovení § 9 odst. 4 platí obdobně.

(4) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařícího rolníka, nejméně však 200 Kčs měsíčně. Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí 450 Kčs měsíčně. Je-li však důchod oboustranně osiřelého dítěte jediným zdrojem příjmu dítěte, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně. Má-li dítě též jiný příjem (důchod), může být sirotčí důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Ustanovení § 69 odst. 5 zákona a § 9 odst. 4 této vyhlášky platí obdobně.

(5) Nejnižší výměra důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, stanovená v odstavcích 3 a 4, může být za splnění ostatních podmínek zvýšena z částky 500 Kčs na 550 Kčs pozůstalým po osobách, které při provozu zemědělského závodu nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nezaměstnávaly soustavně cizí pracovní síly.

§ 12

Dávky při pracovním úrazu

(1) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu, může být invalidní důchod zvýšen o 50 Kčs měsíčně.

(2) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal následkem pracovního úrazu částečně invalidním, může být poskytnut částečný invalidní důchod ve výši 50 % invalidního důchodu spolu se zvýšením o 30 Kčs měsíčně.

(3) Jednotlivě hospodařící rolník je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jeho pracovní schopnost podstatně poklesla. Podstatným poklesem pracovní schopnosti se rozumí takový pokles tělesných nebo duševních sil, který způsobuje snížení pracovního výkonu aspoň o třetinu.

(4) Zemřel-li jednotlivě hospodařící rolník následkem pracovního úrazu, může být pozůstalým (§ 17 odst. 1 zákona), kteří vypravili pohřeb, poskytnuto pohřebné ve výši 1 000 Kčs. Vypravil-li pohřeb někdo jiný než pozůstalý, může být pohřebné poskytnuto až do výše prokázaných výloh, nejvýše však částkou 1 000 Kčs.

(5) Pracovním úrazem je úraz utrpěný v souvislosti s provozem vlastního zemědělského závodu. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz utrpěný

• a) při vzájemném vypomáhání v zemědělských pracích,

• b) při melioračních pracích,

• c) při svozu dříví,

• d) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku,

• e) při výkonu veřejné funkce.

Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povolání, jimiž se rozumějí nemoci uvedené v seznamu nemocí z povolání platném pro pracovníky v pracovním poměru, jestliže vznikly za podmínek stanovených v tomto seznamu*).

§ 13

Výchovné

(1) Výchovné náleží na každé dítě poživatele starobního nebo invalidního důchodu, které by mělo při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka nárok na sirotčí důchod (§ 68 zákona).

(2) Výchovné činí měsíčně

	na jedno dítě	na dvě děti	na tři děti	na čtyři děti
k důchodu invalidnímu	140	430	880	1280
jinému	90	430	880	1280

a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.

(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.

(4) Jinak platí o výchovném ustanovení § 73 zákona.

§ 14

Zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost

Důchody jednotlivě hospodařících rolníků mohou být zvýšeny pro bezmocnost důchodce o 100 až 400 Kčs měsíčně za podmínek stanovených v § 74 zákona; obdobně lze zvýšit pro bezmocnost dítěte od sedmého roku jeho věku sirotčí důchod a výchovné.

§ 15

Zhodnocení dob důchodového zabezpečení získaných podle jiných předpisů

(1) Přestoupí-li do důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků člen jednotného zemědělského družstva, pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva, posuzuje se doba jejich dosavadního důchodového zabezpečení (pojištění) jako doba důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků; doba důchodového pojištění družstevních rolníků před 1. dubnem 1962 se však takto posuzuje, jen bylo-li za celou dobu trvání tohoto pojištění zaplaceno pojistné. Průměrný roční vyměřovací základ z období posledních 10 (5) roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, se stanoví z úhrnu

• a) ročních pracovních odměn a ročních vyměřovacích základů, jde-li o člena jednotného zemědělského družstva,

• b) ročních hrubých výdělků a ročních vyměřovacích základů, jde-li o pracovníka nebo o člena výrobního družstva; do období 10 (5) roků se nezahrnují náhradní doby.

(2) Získal-li jednotlivě hospodařící rolník, který byl bezprostředně před započetím samostatně výdělečné činnosti pracovníkem v pracovním poměru anebo členem výrobního družstva, ke dni přestupu dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod nebo starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání**), posuzuje se jeho nárok na invalidní nebo starobní důchod po dobu dvou roků od výstupu ze zaměstnání (z výrobního družstva) podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky.

§ 16

Pojistné

(1) Pojistné za pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka činí 10,8 % jeho vyměřovacího základu a za pojištění spolupracujících členů rodiny 11,4 % jejich vyměřovacího základu.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník platí pojistné za sebe a spolupracujícího člena rodiny okresnímu národnímu výboru bez zvláštního vyměření.

(3) Pojistné za uplynulý měsíc je splatné do 15. dne následujícího měsíce. Nebylo-li splatné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, je plátce pojistného povinen platit od 16. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se platí, penále ve výši 0,01 % dlužné částky za každý den prodlení. Okresní národní výbor může povolit, aby pojistné bylo odváděno v jiných než měsíčních lhůtách.

(4) Manželka (manžel) bydlící s plátcem pojistného ve společné domácnosti ručí za pojistné, které se stalo splatným v době trvání společné domácnosti. Spoluprovozovatelé zemědělského závodu ručí za pojistné navzájem.

§ 17

Důchodové pojištění spolupracujících členů rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka

(1) Předchozí ustanovení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí obdobně též pro spolupracující členy jejich rodin, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3 a v § 18 až 20.

(2) Jde-li o spolupracujícího člena rodiny ve věku

do 18 let činí	- vyměřovací základ 1200 Kčs ročně,
- pojistné 11,40 Kčs měsíčně,
nad 18 let do 21 let činí	- vyměřovací základ 1800 Kčs ročně,
- pojistné 17,10 Kčs měsíčně,
nad 21 let činí	- vyměřovací základ 5040 Kčs ročně,
- pojistné 47,90 Kčs měsíčně.

(3) Jestliže by vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny byl podle předchozího odstavce vyšší než vyměřovací základ jednotlivě hospodařícího rolníka, v jehož závodě spolupracující člen rodiny pracuje, stanoví se vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny částkou rovnající se vyměřovacímu základu jednotlivě hospodařícího rolníka.

Dávky rodinných příslušníků jednotlivě hospodařících rolníků a rodinných příslušníků spolupracujících členů jejich rodin při pracovním úrazu

§ 18

Invalidní (částečný invalidní) důchod

(1) Rodinným příslušníkům jednotlivě hospodařících rolníků a rodinným příslušníkům spolupracujících členů jejich rodin (dále jen „rodinní příslušníci“), kteří se stali plně invalidními nebo částečně invalidními následkem pracovního úrazu (§ 12), může být poskytnut v případech hodných zřetele invalidní (částečný invalidní) důchod.

(2) Za rodinné příslušníky se považují osoby uvedené v § 36 odst. 1 a 2 zákona, jestliže nejsou samy důchodově pojištěny podle této vyhlášky nebo důchodově zabezpečeny podle jiných předpisů.

(3) Invalidita (částečná invalidita) rodinného příslušníka se posuzuje obdobně jako invalidita (částečná invalidita) jednotlivě hospodařícího rolníka (§ 8 odst. 2 a § 12 odst. 3).

§ 19

Výše invalidního (částečného invalidního) důchodu

(1) Invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 210 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 50 Kčs měsíčně.

(2) Částečný invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 105 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 30 Kčs měsíčně.

(3) Rodinným příslušníkům povinným školní docházkou může být poskytnut až do skončení povinné školní docházky invalidní (částečný invalidní) důchod jen ve výši poloviny důchodu podle předchozích odstavců.

(4) Výchovné k důchodům rodinných příslušníků nenáleží.

§ 20

Pohřebné