Vyhláška ministerstva dopravy o městském přepravním řádu

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Městský přepravní řád (dále jen „přepravní řád“) podrobně upravuje vztahy, které vznikají při provádění hromadné přepravy osob městskými dráhami, (tramvajovými dráhami, trolejbusovými dráhami a městskými rychlodráhami) a na městských autobusových linkách mezi provozovatelem přepravy (dále jen „dopravce“) a jejími účastníky, kromě cenových vztahů, které upravují tarify.

§ 2

Ustanovení přepravního řádu musí být uplatňována tak, aby v souladu se společenskými zájmy byly přepravní služby zajišťovány obyvatelstvu co nejlépe a aby úkoly plánované k uspokojování přepravních potřeb občanů byly plněny s největší možnou úsporou společenské práce.

§ 3

(1) Pracovníci dopravce pověření kontrolou dopravní služby a opatření kontrolním odznakem nebo kontrolním průkazem a pracovníci dopravní služby ve stejnokroji (dále jen „oprávnění pracovníci“) mohou dávat cestujícím a účastníkům objednané jízdy (§ 24 až 26) pokyny nutné v zájmu bezpečnosti a plynulosti dopravy. Jde zejména o pokyny týkající se nastupování a vystupování, umístění cestujících ve vozidle, uvolnění určitého prostoru ve vozidle, připuštění zavazadel k přepravě a jejich uložení a zachování klidu a pořádku ve vozidle.

(2) Oprávnění pracovníci mohou dále provádět úkony, jimiž se zajišťuje a kontroluje plnění přepravních a tarifních podmínek; k těmto úkonům patří i zjišťování totožnosti cestujících a účastníků objednané jízdy.

ČÁST DRUHÁ

PŘEPRAVA OSOB A JEJICH ZAVAZADEL

Oddíl první

Pravidelná přeprava osob na městských tramvajových a trolejbusových drahách a na městských autobusových linkách

§ 4

Provádění pravidelné přepravy

(1) Pravidelná přeprava osob se provádí na linkách městských tramvajových a trolejbusových drah a na městských autobusových linkách, které jsou uvedeny v platných jízdních řádech nebo jinak zveřejněny. Linky musí být vedeny a doprava na nich organizována tak, aby při zachování hospodárnosti dopravy byly přepravní potřeby občanů uspokojeny v největší míře.

(2) Ve vozidlech pravidelné přepravy osob může být zaveden provoz, v němž cestující je povinen některé úkony spojené s placením jízdného (dovozného), popř. s opatřením jízdenky provést sám (dále jen „S - provoz“).

§ 6

Právo na přepravu

(1) Občan, který splní podmínky stanovené přepravním řádem a tarifem, má právo, aby ho dopravce do cílové zastávky přepravil řádně a včas podle jízdního řádu. Nemůže-li dopravce provést jeho přepravu z nástupní zastávky vozidlem, pro které byl tarifně odbaven, nebo je-li pokračování v započaté jízdě znemožněno, má cestující právo na přepravu do cílové zastávky jiným vozidlem téže, popřípadě i jiné linky, a to bez placení dalšího jízdného.

(2) Právo na přepravu určitým spojem linky má občan jen tehdy, není-li vozidlo plně obsazeno.

(3) Přeprava dětí do 6 let bez doprovodu cestujícího staršího 10 let není dovolena. Jsou-li místa k sezení ve vozidle plně obsazena, může cestující s bezplatně přepravovaným dítětem zaujmout jen jedno místo k sezení; kdy má cestující právo na bezplatnou přepravu dětí, stanoví tarif.

§ 7

Vyloučení osob z přepravy

(1) Do vozidla nemají přístup nebo mohou být z přepravy vyloučeny osoby opilé a osoby, které pro nemoc a mimořádné znečištění oděvů nebo z jiných důvodů mohou být spolucestujícím na obtíž. Dopravce je oprávněn vyloučit dále z přepravy

• a) osoby bez platné jízdenky, které nesplní povinnost zaplatit jízdné a dovozné, popřípadě jiné částky stanovené tímto řádem nebo tarifem,

• b) osoby, které ohrožují bezpečnost provozu, svou vlastní nebo ostatních cestujících, a osoby, které přes upozornění oprávněného pracovníka nezachovávají ustanovení přepravního řádu.

(2) Vyloučení z přepravy po započetí jízdy je nutno uskutečnit tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osoby z přepravy vylučované.

§ 8

Přeprava zavazadel

(1) Cestující má právo vzít s sebou do vozidla jako zavazadlo

• a) věci, které lze snadno a rychle naložit a umístit ve vozidle,

• b) živá zvířata, pokud jsou splněny zvláštní podmínky stanovené pro jejich přepravu (§ 11).

(2) Cestující smí vzít s sebou do vozidla nejvýše tři zavazadla. Za zavazadla se nepovažují drobné předměty, které je možno podle potřeby držet na klíně nebo v ruce.

(3) Cestujícímu není dovoleno brát s sebou do vozidla

• a) věci, jejichž přeprava je zakázána všeobecně závaznými předpisy nebo opatřeními orgánů státní správy;

• b) s výjimkami stanovenými v § 10 látky a předměty nebezpečné, které mohou svými vlastnostmi způsobit výbuch, oheň, poškození vozidla, jakož i úraz, otravu, popálení a onemocnění lidí a zvířat; zvláštní předpisy stanoví jmenovitě nebezpečné látky a předměty z přepravy vyloučené,

• c) nabité střelné zbraně; toto ustanovení se nevztahuje na střelné zbraně příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, pro jejichž přepravu platí zvláštní předpisy,

• d) věci, které pro nevhodný způsob balení mohou poškodit, popřípadě znečistit cestující nebo vozidlo,

• e) věci, které svým zápachem, odpuzujícím vzhledem apod. by mohly být cestujícím na obtíž,

• f) zavazadlo, jehož váha přesahuje 50 kg, nebo zavazadla, jejichž celková váha přesahuje 50 kg,

• g) předmět, jehož rozměr je větší než 50x60x80 cm nebo předmět delší než 300 cm při průměru větším než 20 cm, a jde-li o předmět ve tvaru desky, je-li větší než 100x150 cm; na čtyřkolečkové dětské kočárky se toto ustanovení nevztahuje.

(4) Zavazadla musí cestující umístit ve vozidle tak, aby neztěžovala výkon služby řidičům a průvodčím, zejména použití brzdového zařízení, a neomezovala nastupování a vystupování cestujících a průchod vozidlem. Vyžaduje-li to bezpečnost nebo pohodlí cestujících, musí být zavazadlo uloženo podle pokynu průvodčího (řidiče).

(5) Má-li cestující zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně; za oddělenou přepravu se považuje přeprava zavazadel uložených na místě určeném dopravcem nebo pokynem oprávněného pracovníka mimo prostor vozidla určený pro přepravu cestujících nebo v tomto prostoru, avšak na takovém místě, že cestující nemá možnost na své zavazadlo dohlížet.

§ 9

Přeprava dětských kočárků

(1) Jako zavazadlo může cestující vzít s sebou do vozidla, pokud to úprava, vybavení a obsazení vozidla dovoluje, čtyřkolečkový dětský kočárek. K přepravě jsou připuštěny jen kočárky s dítětem; v době snížených nároků na přepravu též kočárky prázdné. V některých typech vozidel může být místní úpravou dopravce (§ 23) přeprava dětských kočárků zcela vyloučena.

(2) Cestující s dětským kočárkem může nastoupit a vystoupit jen s vědomím průvodčího a ve vozidlech s S-provozem s vědomím řidiče. Ve vozidle smí být přepravován současně pouze jeden dětský kočárek; průvodčí (řidič) může výjimečně povolit přepravu dalších kočárků, pokud to provozní poměry na lince umožňují.

(3) Cestující je povinen nastoupit nebo vystoupit s kočárkem těmi dveřmi, které určí průvodčí nebo řidič anebo které jsou pro nakládání (vykládání) kočárku určeny místní úpravou dopravce; kočárek je povinen umístit ve vozidle podle pokynu průvodčího (řidiče) nebo v té části vozidla, která je pro přepravu kočárků vyhrazena místní úpravou dopravce.

§ 10

Nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena za zvláštních podmínek

(1) Jako zavazadlo je možno vzít s sebou do vozidla, pokud to obsazení vozidla dovoluje, přenosnou ocelovou láhev s kapalným topným plynem pro domácnost (dále jen „láhev“) nebo nádobu obsahující topnou naftu (dále jen „nádoba“). Pro přepravu kapalného topného plynu a topné nafty se stanoví tyto podmínky:

• a) cestující je povinen při nastupování do vozidla ohlásit přepravu láhve nebo nádoby průvodčímu (řidiči),

• b) láhev nebo nádoba nesmí být poškozena ani zevně znečištěna a musí mít těsně uzavřený uzávěr,

• c) v jednom vozidle je dovoleno přepravovat jednu nebo dvě lahve o celkové obsahu nejvýše 10 kg nebo jednu nebo dvě nádoby o celkovém obsahu nejvýše 20 l; současně nesmí být v jednom vozidle přepravovány oba druhy paliv,

• d) cestující během přepravy zajistí láhev nebo nádobu proti převržení, pádu nebo mechanickému poškození,

• e) cestující umístí láhev nebo nádobu ve vozidle na místě, které určí průvodčí (řidič), nebo které je pro přepravu nádob nebo lahví vyhrazeno místní úpravou dopravce; není-li tímto způsobem určeno místo pro umístění lahví nebo nádob, umístí je na zadní, popřípadě střední plošině vozidla.

(2) Osoby oprávněné k nošení střelné zbraně mohou vzít s sebou do vozidla zároveň se zbraní v přiměřeném množství náboje, pokud jsou uloženy v opascích na náboje, v loveckých brašnách a v podobných obalech.

(3) Elektrické akumulátory lze brát s sebou jako zavazadlo jen tehdy, jsou-li odplynovací otvory zajištěny zašroubovanou zátkou tak, aby z nich kapalina nemohla vystříknout; jsou-li nabity, musí být póly zajištěny tak, aby nenastal zkrat. Elektrické akumulátory nesmějí být zevně znečištěny a musí být vždy postaveny na podlahu vozidla.

§ 11

Přeprava živých zvířat

(1) Jako zavazadlo může cestující vzít s sebou do vozidla drobná domácí a jiná malá zvířata, pokud tomu nebrání zvláštní předpisy, jsou-li uzavřena v klecích, koších nebo jiných vhodných schránách s nepropustným dnem, a není-li jejich přeprava na obtíž cestujícím (např. zapáchají-li). Pro přepravu schrán se zvířaty platí ustanovení o přepravě zavazadel.

(2) Bez schrány je možno vzít do vozidla jen psa. Cestující se psem bez schrány může nastoupit jen s vědomím průvodčího (řidiče); mimo dobu zvýšených nároků na přepravu může průvodčí (řidič) dovolit přepravu psa každé velikosti. Pro přepravu psů bez schrán se stanoví tyto podmínky:

• a) pes má bezpečný náhubek a je držen na krátké šňůře,

• b) nejde o nemocného, špinavého nebo zlého psa,

• c) v jednom vozidle se přepravuje nejvýše jeden pes; toto omezení neplatí, jde-li o dva psy, které s sebou do vozidla bere jeden cestující.

(3) Místní úpravou dopravce může být přeprava živých zvířat na některých linkách nebo v některých vozidlech vyloučena; toto oprávnění dopravce se nevztahuje na psy ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a na psy doprovázející slepce.

§ 12

Jízdné (dovozné)

(1) Cestující, pokud nemá podle tarifu nebo zvláštních předpisů právo na bezplatnou přepravu, je povinen za jednotlivou jízdu nebo za právo přepravovat se v určitém časovém období zaplatit jízdné stanovené tarifem. Uplatňuje-li cestující právo na zlevněné jízdné, je povinen své právo bez vyzvání prokázat. Tarif stanoví, za která zavazadla je cestující povinen zaplatit dovozné.

(2) Jízdné (dovozné) za jednotlivou jízdu zaplatí cestující bez vyzvání bez prodlení po nastoupení do vozidla. Platí-li cestující průvodčímu, je třeba, aby přispíval k plynulému odbavení placením jízdného (dovozného) v drobných penězích, tj. v mincích, popřípadě v papírových penězích do hodnoty Kčs 10,-.

(3) Při přepravě vozidlem s S-provozem je cestující povinen platit jízdné a dovozné jen v odpočítaných mincích. Cestující je povinen připravit si odpočítané mince před nástupem do vozidla a vhodit bez prodlení po nástupu a bez vyzvání celou částku do určené pokladny; platí-li za více osob najednou, je povinen předem ohlásit jejich počet a osoby musí nastupovat s ním společně.

(4) Je-li na lince s S-provozem zavedeno odstupňované jízdné, je cestující povinen před vhozením odpočítaného jízdného do pokladny, ohlásit cílovou zastávku. Pokračuje-li týmž spojem za ohlášenou zastávku, je povinen vhodit do pokladny další odpovídající jízdné, a to nejpozději před odjezdem z ohlášené cílové zastávky.

(5) Cestující, který nevyužije svého práva na přepravu, získaného zaplacením jízdného, nemá právo na vrácení zaplacených částek.

§ 13

Jízdenky

(1) V pravidelné přepravě osob se používají jízdenky pro jednotlivou jízdu a jízdenky platící pro jízdy v určitém časovém období - jízdenky časové (předplatní lístky, jízdní průkazy apod.).

(2) Z jízdenky pro jednotlivou jízdu musí být patrné údaje umožňující podle povahy provozu kontrolu její platnosti a správnosti jejího použití.

(3) Z časové jízdenky musí být patrny zejména tyto údaje:

• a) druh časové jízdenky,

• b) doba platnosti,

• c) provozní rozsah platnosti (jednotlivá linka, jízdní úsek, celá síť apod.),

• d) jména (název) vlastníka jízdenky,

• e) jde-li o předplatní časovou jízdenku, výše jízdného,

• f) název organizace, která jízdenku vydala.

(4) Časové jízdenky musí cestující vyplnit podle předtisku. Je-li součástí časové jízdenky podobenka, musí odpovídat podobě vlastníka a hlava na podobence musí mít velikost nejméně 25X25 mm.

(5) Vydává-li se jako doklad o zaplacení jízdného na určité časové období předplatní známka nebo časový kupón, je cestující povinen

• a) předplatní známku přilepit celou plochou na místě určeném předtiskem nebo,

• b) časový kupón vyplnit a umístit tak, jak stanoví tarif.

(6) Je-li cestujícímu znemožněno využít čtvrtletní nebo celoroční jízdenky znějící na jeho jméno, a to nejméně na dobu 1 měsíce před ukončením její časové platnosti, je dopravce povinen provést na žádost cestujícího převod časové jízdenky na druhou osobu; převod je možné provést jen jednou.

§ 14

Výdej jízdenek

(1) Cestující, který vstoupí do vozidla bez platné jízdenky, je povinen si bez vyzvání opatřit jízdenku u průvodčího. Je-li vozidlo s S-provozem opatřeno zařízením pro odběr jízdenek cestujícími, je povinen odebrat jízdenku po předchozím zaplacení jízdného.

(2) Vydává-li dopravce na určité zastávce jízdenky pro jednotlivou jízdu mimo vozidlo, je cestující povinen opatřit si jízdenku před nastoupením do vozidla.

(3) Cestující, který pokračuje týmž vozidlem v jízdě za zastávku, do které má platnou jízdenku, je povinen si bez vyzvání opatřit jízdenku pro další jízdu, a to nejpozději před odjezdem z této zastávky.

(4) Je-li to z tarifních důvodů nutné, je cestující povinen při zakupování jízdenky ohlásit cíl jízdy. V takovém případě musí být cestujícímu vydána jízdenka pro přepravu až do ohlášené cílové zastávky.

(5) Výše jízdného vyznačená na jízdence a na předplatních známkách musí souhlasit s cenou zaplaceného jízdného. Cestující je povinen při přejímání jízdenky nebo předplatní známky se přesvědčit, zda mu byla vydána podle jeho údajů, popřípadě zda výše jízdného na ní vyznačená souhlasí se zaplaceným jízdným; na pozdější reklamace cestujícího nebere dopravce zřetel.

(6) Porušil-li cestující hrubě nebo opětovně ustanovení tohoto řádu nebo tarifu o získání slevy jízdného a o používání zlevněného jízdního průkazu nebo průkazky na slevu jízdného, může dopravce odmítnout vydání dalšího zlevněného jízdního průkazu nebo potvrzení průkazky na slevu jízdného až na dobu jednoho roku.

§ 15

Základní podmínky použití jízdenky

(1) Cestující musí mít u sebe platnou jízdenku po celou dobu přepravy i v okamžiku vystoupení z vozidla.

(2) Jízdenku pro jednotlivou jízdu nelze postoupit jiné osobě, jestliže byla jízda již nastoupena; časovou jízdenku, zní-li na jméno. Na jízdenku pro jednotlivou jízdu zakoupenou mimo vozidlo musí cestující nastoupit do lhůty stanovené místní úpravou dopravce. Dobu platnosti časových jízdenek stanoví tarif.

(3) Jízdenka pro jednotlivou jízdu a časová jízdenka, na níž se její použití k jednotlivé jízdě vyznačuje, platí pro přepravu přímou linkou do cílové stanice; nemůže-li cestující jet do cílové zastávky přímo linkou nebo dosáhne-li použitím další linky (linek) podstatného zkrácení cestovní doby, je oprávněn, nestanoví-li tarif nebo místní úprava dopravce něco jiného, přestoupit na jinou linku. Přestupovat lze jen v těch zastávkách, kde se linky naposled křižují nebo rozcházejí anebo kde to místní úprava dopravce připouští, popřípadě ukládá.

(4) Při přestupu je cestující povinen nastoupit do nejbližšího plně neobsazeného vozidla druhé linky; jestliže nepoužije tohoto vozidla, jde o přerušení jízdy a je povinen při nástupu do dalšího vozidla zaplatit nové jízdné. Je-li to z tarifních důvodů nutné, je cestující povinen při přestupu ohlásit, a to jak ve vozidle s průvodčím, tak i ve vozidle s S-provozem, cílovou zastávku. S jízdenkou pro jednotlivou jízdu je možno přestoupit do vozidla s S-provozem jen tehdy, jestliže to připouští místní úprava dopravce.

(5) Má-li již cestující při nastoupení do vozidla platnou jízdenku, je povinen ji ihned a bez vyzvání předložit k nahlédnutí, popřípadě k vyznačení jejího použití průvodčím. Ve vozidle s S-provozem se cestující jízdenkou jen vykazuje. Jízdenky nesmějí být předkládány k nahlédnutí nebo použity k vykazování složené nebo vložené do neprůhledných obalů nebo jinak nečitelné.

(6) Zlevněná jízdenka se považuje za platnou jen ve spojení s platnou průkazkou na slevu jízdného.

§ 16

Neplatnost jízdenek

(1) Časová jízdenka je neplatná

• a) byla-li vydána na základě nesprávných údajů,

• b) není-li v době použití opatřena časově odpovídající předplatní známkou, která je celou plochou přilepena,

• c) není-li opatřena předepsanou podobenkou nebo byla-li podobenka neoprávněně vyměněna,

• d) neodpovídají-li její údaje již skutečnosti,

• e) nebyla-li řádně vyplněna a potvrzena nebo byly-li její údaje neoprávněně změněny,

• f) nelze-li z ní s určitostí zjistit potřebné údaje, zejména pro její poškození nebo pošpinění,

• g) uplynula-li doba její platnosti,

• h) bylo-li jí použito neoprávněnou osobou.

(2) Jízdenka pro jednotlivou jízdu je neplatná

• a) je-li tak poškozená nebo pošpiněná, že z ní nejsou patrny potřebné údaje, nebo

• b) nedodržel-li cestující podmínky stanovené pro její použití.

§ 17

Průkazky na slevu jízdného

(1) Právo na slevu jízdného prokazuje cestující, pokud tarif nestanoví něco jiného, zvláštní průkazkou. Má-li dopravce pochybnosti o splnění podmínek pro poskytnutí slevy jízdného, je oprávněn požadovat další doklady; dokud není nárok na slevu prokázán, může dopravce poskytnutí slevy jízdného odepřít.

(2) Pro průkazky na slevu jízdného platí přiměřeně ustanovení § 13 odst. 3 a 4 a § 16 odst. 1.

§ 18

Kontrola jízdenek, průkazek na slevu jízdného a placení jízdného

(1) Cestující je povinen na vyzvání oprávněného pracovníka, kdykoliv během přepravy nebo v okamžiku vystoupení z vozidla předložit k nahlédnutí jízdenku, popřípadě průkazku na slevu jízdného. Dopravce může místní úpravou (§ 23) rozšířit povinnost cestujících předložit jízdenky i na uzavřený prostor zastávky. Ve vozidle s S-provozem je cestující povinen na vyzvání předložit k nahlédnutí odpočítané mince připravené ke vhození do pokladny.