Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti o řízení při udělování vědeckých hodností

Část první

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Vědecké hodnosti

(1) Vědecká hodnost kandidáta věd se uděluje na základě obhajoby kandidátské disertační práce (dále jen „kandidátská disertace“) před příslušnou komisí.

(2) Podmínkou pro povolení obhajoby kandidátské disertace je úspěšné vykonání kandidátských zkoušek podle této vyhlášky nebo podle vyhlášky předsedy Československé akademie věd a ministra školství a kultury o výchově nových vědeckých pracovníků ze dne 11. listopadu 1964, pokud uchazeč nebyl od kandidátských zkoušek osvobozen.

(3) Vynikajícím pracovníkům, kteří splňují podmínky předepsané v § 5 odst. 3 zákona o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti (dále jen „zákon“) a touto vyhláškou, lze udělit hodnost kandidáta věd bez vykonání zkoušek, jestliže ve veřejné vědecké rozpravě před komisí obhájí společenský význam svých vědeckých prací.

(4) Vědecká hodnost doktora věd se uděluje na základě obhajoby doktorské disertační práce (dále jen „doktorská disertace“) před komisí.

(5) Podmínkou pro povolení obhajoby doktorské disertace je, aby uchazeč měl hodnost kandidáta věd anebo byl členem akademie věd, vysokoškolským profesorem (dále jen „profesor“) nebo vedoucím vědeckým pracovníkem. Nejsou-li splněny tyto podmínky, rozhoduje o povolení obhajoby Státní komise. Doktorskou disertaci mohou též obhajovat ti uchazeči o hodnost kandidáta věd, jejichž disertace má podle posudku všech oponentů úroveň doktorské disertace (§ 23). Obhajobu doktorské disertace může příslušný orgán (§ 18 odst. 3) povolit též docentům.

(6) Podmínkou pro udělení vědecké hodnosti cizímu státnímu příslušníkovi je, aby svou vědeckou tvůrčí činností i odbornou praxí dával záruku další práce pro pokrok vědy a prospěch společnosti.

§ 2

Vědní obory a orgány oprávněné zřizovat komise pro obhajoby a udělovat vědecké hodnosti

(1) Státní komise pro vědecké hodnosti (dále jen „Státní komise“) stanoví po dohodě s Československou akademií věd, ministerstvem školství a kultury a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky:

• a) skupiny věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti a vědy, popřípadě obory, ve kterých lze konat obhajoby,

• b) vědecká kolegia Československé akademie věd a Slovenské akademie věd (dále jen „akademie věd“), vědecké rady vysokých škol a fakult, popřípadě jejich sekce, které jsou oprávněny zřizovat pro určité obory komise pro obhajoby kandidátských disertací, komise pro obhajoby společenského významu vědeckých prací podle § 5 odst. 3 zákona a komise pro obhajoby doktorských disertací (dále jen „orgány oprávněné zřizovat komise pro obhajoby“) a tyto komise rušit.

(2) Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti jsou:

• a) presidium, popřípadě předsednictvo akademie věd, konala-li se obhajoba doktorské disertace před komisí zřízenou jejím vědeckým kolegiem,

• b) vědecké kolegium akademie věd, konala-li se obhajoba kandidátské disertace, popřípadě obhajoba společenského významu vědeckých prací (dále jen „obhajoba veřejnou rozpravou“), před komisí zřízenou tímto kolegiem,

• c) vědecká rada vysoké školy, popřípadě její sekce, konala-li se obhajoba doktorské nebo kandidátské disertace nebo obhajoba veřejnou rozpravou před komisí jimi zřízenou, anebo konala-li se obhajoba doktorské disertace před komisí, kterou zřídila vědecká rada fakulty nebo její sekce,

• d) vědecká rada fakulty, popřípadě její sekce, konala-li se obhajoba kandidátské disertace, popřípadě obhajoba veřejnou rozpravou, před její komisí.

(3) Při zřízení komise pro obhajoby stanoví zřizující orgán vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jiné vědeckovýzkumné pracoviště, při němž komise působí a jež zajišťuje její činnost. Komise při pracovišti, které nepodléhá zřizujícímu orgánu, se zřizují v dohodě s vědeckým orgánem příslušného resortu; není-li v resortu takový orgán, lze komise zřídit v dohodě s vedoucím funkcionářem tohoto pracoviště.

(4) Státní komise vyhlašuje seznam skupin věd, popřípadě oborů, stanovených podle odst. 1 písm. a), seznam orgánů oprávněných zřizovat komise pro obhajoby a orgánů oprávněných rozhodovat o udělení vědecké hodnosti, jakož i seznam stálých komisí pro obhajoby a pracovišť, při nichž jsou zřízeny.

(5) Státní komise může v jednotlivých případech propůjčit právo zřídit komisi pro určitou obhajobu disertace kandidátské nebo doktorské (odst. 1 písm. b)), popřípadě i právo rozhodnout o udělení vědecké hodnosti též orgánu (odst. 2), který jinak toto právo nemá.

(6) Státní komise může ze závažných důvodů odejmout příslušným orgánům oprávnění zřizovat komise pro obhajoby a udělovat vědecké hodnosti.

(7) Státní komise a presidium, popřípadě předsednictvo akademie věd mohou též samy zřizovat komise pro obhajoby.

Část druhá

KANDIDÁTSKÉ ZKOUŠKY

§ 3

(1) Vykonání kandidátských zkoušek podle této vyhlášky lze povolit pracovníkům, kteří mají ukončené vysokoškolské vzdělání a nejsou zařazeni do žádné organizované formy výchovy nových vědeckých pracovníků.

(2) Se souhlasem Státní komise lze výjimečně povolit vykonání kandidátských zkoušek i uchazečům, kteří neabsolvovali vysokou školu.

§ 4

(1) Kandidátské zkoušky tvoří:

• a) odborná zkouška,

• b) zkouška z marxismu-leninismu,

• c) zkouška z ruského jazyka,

• d) zkouška z druhého světového jazyka.

Jednotlivé zkoušky lze konat v libovolném pořadí.

(2) Zkoušku z marxismu-leninismu nekoná uchazeč, který je promovaný filosof, historik, právník, ekonom nebo absolvent Vysoké stranické školy - Institutu společenských věd při ÚV KSČ. Nekoná ji také uchazeč, u něhož některá ze součástí marxismu-leninismu je předmětem odborné zkoušky.

(3) Zkoušku z ruského i druhého světového jazyka nekoná uchazeč, pro něhož je tento jazyk mateřským jazykem, nebo který absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím, anebo vykonal státní zkoušku z příslušného jazyka. Nekoná ji též uchazeč, pro něhož je příslušný jazyk předmětem odborné zkoušky.

(4) Odborná zkouška platí 5 let. Předseda orgánu, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby, může tuto dobu na odůvodněnou žádost uchazeče prodloužit nejdéle o další 3 roky. Doba platnosti ostatních kandidátských zkoušek je neomezená.

(5) Pro cizí státní příslušníky platí, pokud jde o kandidátské zkoušky z jazyků a z marxismu-leninismu, zvláštní předpis.*)

§ 5

Odborná zkouška

(1) Odbornou zkouškou se zjišťují znalosti ze širšího vědního základu oboru, do něhož patří chystaná kandidátská disertace, popřípadě též z příbuzných částí jiných oborů.

(2) Odborná zkouška je ústní a písemná. Písemná zkouška záleží ve vypracování referátu na téma podle možnosti blízké tématu kandidátské disertace. Téma referátu stanoví předseda komise pro obhajoby, který může v odůvodněných případech písemnou zkoušku prominout, zejména může-li uchazeč předložit původní publikované práce. Referát odevzdá uchazeč předsedovi zkušební komise měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

(3) Ústní zkoušku je možno dělit na dílčí zkoušky. Při zkoušce dostává uchazeč otázky z jednotlivých předmětů stanovených pro odbornou zkoušku se zaměřením k problematice kandidátské disertace. Ústní zkouška trvá nejdéle 2 hodiny; je-li rozdělena na dílčí zkoušky, trvá každá z nich nejdéle hodinu.

(4) Seznam předmětů odborné zkoušky vydá Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury a Státní komisí. Předměty odborné zkoušky stanoví v konkrétních případech předseda komise pro obhajoby.

§ 6

Zkouška z marxismu-leninismu

(1) Zkouškou z marxismu-leninismu má uchazeč prokázat, že ovládá základy marxismu-leninismu ve všech jeho součástech a že si osvojil poznatky marxistické teorie a metody zejména pro vědeckou práci ve svém oboru.

(2) Zkouška je ústní, popřípadě též písemná. Ústní zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(3) Obsah zkoušky stanoví podrobněji předseda komise pro obhajoby v dohodě s příslušnou katedrou, přičemž postupuje obdobně podle předpisů platných pro kandidátské zkoušky aspirantů; zejména může omezit obsah zkoušky, prokázal-li již uchazeč své znalosti marxismu-leninismu jiným způsobem.**)

§ 7

Zkoušky z jazyků

(1) Zkouškou z ruského a druhého světového jazyka má uchazeč prokázat, že

• a) dovede hovořit na téma svého oboru,

• b) je schopen plynule číst a překládat do mateřského jazyka odborný text ze svého oboru s použitím slovníku při obtížných výrazech.

(2) Zkouška je ústní a trvá nejdéle 30 minut.

Zkušební komise

§ 8

(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně dvou dalších členů.

(2) Předsedu a členy zkušební komise jmenuje pro každý jednotlivý případ předseda komise pro obhajoby po projednání s jejími členy z odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru s vědeckou hodností nebo s vědeckopedagogickým titulem, výjimečně též z jiných pracovníků obdobné úrovně. Přitom alespoň jeden člen komise musí být doktorem věd, profesorem nebo vedoucím vědeckým pracovníkem. Není přípustné, aby všichni členové komise byli z téhož pracoviště (ústavu, fakulty apod.).

§ 9

(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxismu-leninismu a pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dvou dalších členů.

(2) Předsedy zkušebních komisí jsou vedoucí příslušných kateder (odst. 4) nebo jimi určení zástupci.

(3) Další členy komise jmenuje její předseda. Jedním jejím členem je pracovník příslušné katedry, druhým je odborník z oboru, ve kterém bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertaci.

(4) Kandidátské zkoušky z marxismu-leninismu a z jazyků se konají na příslušných katedrách. Podle potřeby je určí na žádost předsedy komise příslušný funkcionář akademie věd nebo vysoké školy či fakulty.

§ 10

(1) Zkušební komise jednají o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnášejí se většinou hlasů všech svých členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda.

(2) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří dvěma stupni: prospěl, neprospěl.

(3) O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis, který podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

(4) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise uchazeči potvrzení.

§ 11

Neprospěl-li uchazeč při odborné zkoušce, může ji opakovat pouze jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Neprospěl-li ani při tomto opakování, může získat vědeckou hodnost jen na základě nového řízení po úspěšném vykonání všech zkoušek.

Žádost o povolení kandidátských zkoušek

§ 12

(1) Uchazeč podá sám nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele žádost o povolení kandidátských zkoušek pracovišti (ústavu, vysoké škole, fakultě), při kterém je zřízena příslušná komise pro obhajoby. To ji po registraci postoupí k projednání věcně příslušné komisi pro obhajoby.

(2) Není-li zřízena taková komise, anebo má-li chystaná disertace hraniční mezioborovou povahu nebo bude z oboru, který není uveden v seznamu Státní komise (§ 2 odst. 4), podá uchazeč žádost o povolení kandidátských zkoušek orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby v některém příbuzném oboru.

§ 13

(1) K žádosti o povolení kandidátských zkoušek přiloží uchazeč tyto doklady:

• a) osvědčení o státním občanství nebo čestné prohlášení, že je československým státním občanem (cizinci cestovní pas nebo jiný průkaz cizí státní příslušnosti),

• b) potvrzení o absolvování vysoké školy (diplom),

• c) potvrzení o zaměstnání a funkčním zařazení,

• d) výstižný stručný životopis,

• e) úplný seznam vědeckých publikovaných i nepublikovaných prací, objevů, vynálezů, event. posudky o těchto pracích od příslušných vědeckých institucí,

• f) potvrzení o dosavadní odborné praxi,

• g) tematický nástin chystané disertace v rozsahu postačujícím pro vymezení odborné zkoušky.

(2) Podává-li uchazeč žádost svému vlastnímu pracovišti, nepřipojuje doklady, které byly tomuto pracovišti již dříve předloženy.

§ 14

(1) O žádosti podané podle § 12 odst. 1 rozhoduje předseda komise pro obhajoby.

(2) Pokud žádost o povolení kandidátských zkoušek nebyla podána prostřednictvím zaměstnavatele a neobsahuje objektivní komplexní politické a morální hodnocení s rozborem odborné pracovní činnosti uchazeče, vypracované po dohodě se ZO KSČ i ROH, k němuž se uchazeč mohl vyjádřit, opatří je příslušný funkcionář.

(3) Patří-li chystaná disertace do oboru, pro který je zřízena komise pro obhajoby, vyhoví předseda komise žádosti, jde-li o československého občana, který absolvoval vysokou školu, anebo mu tato podmínka byla prominuta, a který má všeobecné předpoklady pro splnění ostatních podmínek stanovených v § 7 odst. 1 zákona. Po projednání s uchazečem dále určí a uchazeči oznámí podrobnosti týkající se zkoušek (§ 5-7).

(4) K povolení kandidátských zkoušek a obhajoby cizím státním příslušníkům je nutný souhlas ministerstva školství a kultury nebo akademie věd, který si předseda komise musí před rozhodnutím opatřit.

(5) Nejsou-li splněny uvedené podmínky (odst. 3 a 4), zamítne žádost odůvodněným rozhodnutím.

(6) Nenáleží-li chystaná disertace do oboru působnosti komise, postoupí předseda komise žádost po projednání s uchazečem pracovišti, kde je zřízena věcně příslušná komise pro daný případ, anebo orgánu, kterému přísluší zřizovat komise v oboru, do něhož chystaná disertace podstatně zasahuje.

(7) Bude-li mít chystaná disertace hraniční mezioborovou povahu nebo bude-li žádost podána podle § 12 odst. 2, rozhodne o povolení zkoušek a o dalších opatřeních buď sám vedoucí funkcionář orgánu, jestliže v jeho pravomoci je zřizovat komise pro všechny obory, do nichž disertace zasahuje, nebo postoupí žádost s vyjádřením příslušných odborníků Státní komisi.

(8) V případě, že žádost o povolení zkoušek podle odst. 6 a 7 bude podána zároveň se žádostí o povolení obhajoby, zřídí se pro tuto obhajobu komise podle ustanovení § 19 odst. 2 nebo 3 a o žádosti dále rozhodne předseda této komise.

(9) Proti zamítavému rozhodnutí se uchazeč může odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Jde-li o rozhodnutí předsedy komise pro obhajoby, je odvolacím místem orgán, který komisi zřídil, jde-li o rozhodnutí orgánu, který zřizuje komise, je odvolacím místem Státní komise.

Osvobození od kandidátských zkoušek

§ 15

(1) Ve výjimečných případech může být uchazeč osvobozen od kandidátských zkoušek, a to zcela nebo zčásti; žádost o osvobození podá orgánu, u kterého by žádal o povolení kandidátských zkoušek.

(2) K žádosti připojí jednak doklady, které je nutno přiložit k žádosti o povolení kandidátských zkoušek, jednak doklady, které svědčí o tom, že má potřebné znalosti v předmětu, ve kterém žádá o osvobození.

(3) Orgán, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby, může osvobodit

• a) od odborné zkoušky nebo od některých jejích částí výjimečně docenty, vedoucí a samostatné vědecké pracovníky a zcela výjimečně i jiné pracovníky, jestliže prokázali odbornou činností, že mají potřebné znalosti,

• b) od zkoušky z marxismu-leninismu nebo od jazykové zkoušky uchazeče, kteří prokázali, že mají potřebné znalosti, doporučí-li jejich žádost příslušná katedra.

(4) Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek a o povolení obhajoby disertace může uchazeč spojit v jedno podání, které bude projednáno současně.

Část třetí

OBHAJOBA DISERTACE

§ 16

Žádost o povolení obhajoby

(1) Žádost o povolení obhajoby disertace podá uchazeč sám nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele pracoviště (ústavu, vysoké škole, fakultě), kde je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby.

(2) Není-li zřízena žádná taková komise anebo má-li disertace hraniční mezioborovou povahu nebo je z oboru, který není uveden v seznamu podle § 2 odst. 4, podá uchazeč žádost orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby v příslušném nebo příbuzném oboru.

(3) K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:

• a) doklady podle § 13 odst. 1 písm. a) až f); uchazeči o vědeckou hodnost kandidáta věd, kteří požádali na témže místě o povolení zkoušek předloží uvedené doklady jen tehdy, nastala-li proti dřívějšímu stavu změna v prokazovaných skutečnostech,

• b) potvrzení o dokončení aspirantury nebo o vykonání kandidátských zkoušek, popřípadě potvrzení o osvobození od kandidátských zkoušek (§ 15) nebo o skutečnostech podle § 4 odst. 2 a 3; k žádosti o povolení obhajoby doktorské disertace připojí uchazeč místo těchto dokladů diplom kandidáta věd anebo doklad o tom, že je profesorem nebo vedoucím vědeckým pracovníkem, popřípadě docentem,

• c) autoreferát kandidátské disertace v rozsahu do 20 stran psaných strojem nebo autoreferát doktorské disertace v rozsahu do 40 stran psaných strojem (dále jen „autoreferát“),

• d) disertační práci, kandidátskou ve trojím, doktorskou ve čtverém vyhotovení (technické elaboráty, modely apod. se však přikládají jen v jednom vyhotovení),

• e) sdělení, zda disertace vznikla při práci na plánovaném úkolu a na kterém a jak má být využito poznatků v ní obsažených a zda byla práce publikována nebo se připravuje publikace poznatků a kde,

• f) byla-li disertace vypracována na katedře (ústavu, laboratoři), posudek tohoto pracoviště o disertaci, a je-li uchazeč aspirantem nebo zařazen ve vědecké přípravě, též posudek školitele,

• g) uchazeči o hodnost kandidáta věd v klinických oborech lékařských předloží též doklad o specializaci I. stupně,

• h) k doktorské obhajobě i některé další závažné publikované i nepublikované práce.

§ 16a

(1) Autoreferátem se rozumí stručné vyjádření základních myšlenek, metod a záměrů kandidátské nebo doktorské disertace.

(2) Účelem autoreferátů je:

• a) umožnit širšímu okruhu vědeckých a odborných pracovníků příslušných oborů, aby se mohli soustavně a průběžně seznamovat s obsahem a závěry vědecké činnosti obsažené v kandidátských a doktorských disertačních pracích,

• b) zabezpečit pohotové využívání vědeckých výsledků v praxi,

• c) zkvalitnit úroveň obhajoby kandidátských a doktorských disertací tím, že každý interesovaný pracovník, jemuž byl autoreferát doručen, má možnost písemně zaslat své dotazy, připomínky či námitky předsedovi komise pro obhajoby, anebo je přednést na obhajobě kandidátské nebo doktorské disertace a disertant je povinen zaujmout k nim stanovisko.

§ 16b

(1) Autoreferát má formát 143 x 215 mm. Musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhá strana autoreferátu bude upravena podle vzoru, který tvoří přílohu této vyhlášky.

(2) Autoreferát se člení podle této osnovy:

• a) současný stav problematiky, která je předmětem disertace s přehledem literatury, jež se zabývá zkoumanými otázkami,

• b) cíl disertační práce,

• c) zvolená metoda zpracování,

• d) výsledky práce s uvedením nových poznatků,

• e) závěry pro praxi a pro další rozvoj vědní disciplíny,

• f) seznam nejdůležitějších publikovaných prací disertanta majících vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením kde a kdy byly uveřejněny recenze v Československé socialistické republice nebo v zahraničí,