Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie, kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí

Typ Vyhláška
Publikace 1964-02-10
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

Operáty evidence nemovitostí a jejich obsah

§ 1

(1) Evidence nemovitostí se vede pro každou obec podle katastrálních území. Katastrální území je technickou jednotkou, kterou tvoří místopisně uzavřený soubor nemovitostí společně evidovaný. Obvod katastrálního území je zpravidla totožný s územním obvodem obce, avšak jedna obec může obsahovat dvě i více katastrálních území.

(2) Evidence nemovitostí obsahuje tyto části:

§ 2

(1) V mapách evidence nemovitostí se všechny nemovitosti zobrazují svým půdorysem a označují parcelními čísly, popřípadě také značkami a zkratkami druhů pozemků (kultur) a místními i pomístními názvy.

(2) Výkaz změn obsahuje zápisy všech změn, k nimž došlo v údajích evidence nemovitostí v běžném roce.

(3) Soupis parcel obsahuje všechny parcely sestavené v aritmetickém pořadí parcelních čísel. U každé parcely jsou uvedeny číslo listu mapy, číslo evidenčního listu, popřípadě listu vlastnictví, druh pozemku (kultura), výměra a popřípadě způsob užívání.

(4) Evidenční list se vyhotovuje pro každého uživatele a obsahuje jméno uživatele (název organizace) a všechny jím užívané nemovitosti s uvedením jejich parcelních čísel, druhů pozemků (kultur) a výměr. U nemovitostí, které nejsou součástí zemědělských závodů*) a jsou ve vlastnictví občanů, se zapisuje do evidenčního listu jako uživatel vždy vlastník bez ohledu, zda nemovitosti též skutečně užívá.

(5) List vlastnictví se vyhotovuje podle nemovitosti a obsahuje jméno vlastníka (spoluvlastníků), název organizace spravující národní majetek a všechna parcelní, popisná a evidenční čísla nemovitostí. Do listu vlastnictví se dále zapisují právo osobního užívání pozemků, právo trvalého užívání národního majetku, omezení vlastnických práv a práv uživatelů a číslo položky výkazu změn.

(6) Seznam uživatelů a vlastníků obsahuje v aritmetickém pořadí čísla všech evidenčních listů a listů vlastnictví s uvedením jmen (názvů) a adres (sídel) uživatelů a vlastníků.

(7) Rejstřík uživatelů a vlastníků obsahuje v abecedním pořadí jména (názvy) uživatelů a vlastníků a jejich adresy (sídla) s uvedením čísel evidenčních listů a listů vlastnictví.

(8) Seznam domů obsahuje v aritmetickém pořadí čísla popisná (evidenční) s uvedením parcelních čísel a čísel evidenčních listů, popřípadě listů vlastnictví.

§ 3

(1) Nemovitosti se člení podle druhů pozemků (kultur) na zemědělskou půdu a nezemědělskou půdu. Pro jednotlivé druhy pozemků (kultury) se používá těchto označení:

(2) Charakteristiky účelu užívání jednotlivých druhů pozemků (kultur) jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

(3) Podrobnější vymezení způsobu užívání jednotlivých pozemků se vyznačují v soupise parcel a v evidenčních listech u příslušných parcelních čísel (např. pařeniště, skleník, ovocná školka, prutník, skála, lom, šachta, halda, silnice, řeka Labe, rybník Valchář, skladiště, ulice, náves, hřiště, park, pískovna, silážní jáma, hřbitov apod.).

Zakládání a vedení evidence nemovitostí

§ 4

Zápisy právních vztahů

(1) Zápisy právních vztahů v evidenci nemovitostí budou prováděny postupně:

(2) Pro zápis právních vztahů o nemovitostech podle odstavce 1 písm. b) bude podpůrně použito zápisů v dosavadních pozemkových knihách, železničních knihách, v jednotné evidenci půdy a v bývalém pozemkovém katastru. Orgány geodézie zapíší do evidence nemovitostí toho, kdo podle výsledku šetření je oprávněným nebo povinným.

(3) Orgány geodézie provedou zápisy právních vztahů o nemovitostech, které jsou ve správě nebo užívání orgánů ozbrojených sil, podle podkladů jimi dodaných.

§ 5

Vedení evidence nemovitostí

(1) Orgány geodézie zpravidla každoročně vyšetřují a podle potřeby zaměřují ohlášené nebo jinak zjištěné změny hranic územních správních jednotek, změny užívání, změny druhů pozemků (kultur), nové komunikace, sídliště, obytné domy, jiné stavby a jiné změny. Hlášené, vyšetřené a zaměřené změny se v průběhu každého roku zapisují do výkazu změn, který se sestavuje pro každou obec.

(2) Vždy v průběhu 5 let přezkoumají orgány geodézie soulad evidence nemovitostí se skutečným stavem na území celé obce.

(3) Změny v operátech evidence nemovitostí provádějí orgány geodézie z úřední povinnosti na základě listin, návrhů a oznámení orgánů, organizací a občanů, jakož i dalších podkladů uvedených v § 4 odst. 1 a 2 zákona.

(4) Stane-li se některý operát evidence nemovitostí nebo jeho část pro své opotřebení nebo nepřehlednost k dalšímu vedení nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem nebo otiskem podle právě platného stavu. Měřický a písemný operát se obnoví vždy při technickohospodářském mapování.

(5) Pokud bylo nesporně zjištěno, že zákresy vlastnických hranic v mapách evidence nemovitostí byly provedeny nesprávně, opraví chybné zákresy orgány geodézie po předchozím protokolárně zjištěném souhlasu vlastníků dotčených pozemků.

Vyznačení právních vztahů o nemovitostech

§ 6

(1) Zápisy právních vztahů o nemovitostech se provádějí na základě ověřených opisů, popřípadě originálů, zejména těchto rozhodnutí nebo jiných listin:

(2) Všechny nemovitosti musí být uvedeny v listině podle obcí a katastrálních území a parcelních čísel vedených v evidenci nemovitostí. Je-li listinou převáděna reálně oddělená část nemovitosti, musí být předložen též geometrický plán, na kterém je vyznačeno oddělení příslušné části a udána její výměra. Jestliže se listinou zřizuje věcné břemeno, které se vztahuje jen k části pozemku, vyznačí se tato část na geometrickém plánu, který je k listině připojen jako její neoddělitelná součást.

(3) Zjistí-li orgán geodézie, že listiny a jiné podklady předložené k zápisu změny neobsahují všechny potřebné údaje pro provedení zápisu nebo neodpovídají obsahu evidence, uvědomí o tom příslušný orgán nebo organizaci, popřípadě účastníka, jenž změnu hlásil nebo jehož se věc týká, s poukazem na zjištěnou závadu nebo překážku.

(4) Nebude-li podkladem zápisu pravomocné rozhodnutí národního výboru, hospodářské arbitráže, soudu, státního notářství nebo notářsky registrovaná listina, budou účastníci o zápisu vyrozuměni, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(5) Jestliže je vlastníku nebo uživateli uloženo nějaké omezení, jež je předmětem zápisu, musí být s omezením práva zapsáno současně i právo vlastnictví nebo užívání.

(6) Rozhodnutí nebo jiné listiny se po provedení zápisu uloží do sbírky listin u orgánu geodézie.

§ 7

(1) U národního majetku se zapisuje jako vlastník československý stát s vyznačením názvu organizace, která má nemovitost ve správě.

(2) Jde-li o společné právo, zapíší se i podíly spoluoprávněných, a jde-li o právo bezpodílové, jeho povaha.

(3) Zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví občanů budou zobrazovány v mapách a evidovány podle parcelních čísel jen u těch pozemků, které nejsou užívány socialistickou organizací nebo nejsou v náhradním užívání.**)

§ 8

Závazné údaje evidence nemovitostí

Závaznými údaji evidence nemovitostí jsou parcelní čísla nemovitostí, výměry a druhy pozemků (kultury), výměry zemědělských závodů (sektorů), výměry územních správních jednotek (obcí, okresů, krajů, státu) a hospodářské plochy obcí, okresů a krajů.***)

§ 9

Součinnost vlastníků a uživatelů nemovitostí

(1) Je-li k zápisu zapotřebí geometrických plánů, jsou účastníci povinni opatřit je na svůj náklad. Orgán vedoucí evidenci nemovitostí je oprávněn učinit opatření potřebná k zajištění souladu se skutečným stavem na náklad vlastníků nebo uživatelů, jestliže tak sami neučiní v dané lhůtě po vyzvání.

(2) Je-li třeba nově zaměřit hranice vlastnické, hranice pozemků ve správě jednotlivých socialistických organizací, hranice komunikací a regulovaných vodních toků, hranice pozemků jednotlivých jednotných zemědělských družstev a hranice pozemků s právem osobního užívání, musí být tyto hranice označeny trvalým způsobem na náklad účastníků, např. mezníky, zdmi, ploty, železnými trubkami apod.

§ 10

Součinnost místních národních výborů

(1) Na úseku evidence nemovitostí místní národní výbory zejména

(2) Orgány geodézie poskytují přitom místním národním výborům technickou a odbornou pomoc, zejména

§ 11

Nahlížení do evidence nemovitostí

(1) Zástupci orgánů a organizací a občané musí při nahlížení a vyhotovování náčrtů (kopií), opisů a výpisů z evidence nemovitostí její části co nejvíce šetřit a nesmějí přitom používat inkoustů, tuší, barevných tužek nebo jiných pomůcek, jimiž by mohly být provedeny změny v evidenci nemovitostí nebo její části poškozeny.

(2) Ústřední správa geodézie a kartografie v dohodě s ministerstvem financí stanoví, ve kterých případech se kopie, opisy nebo výpisy z evidence nemovitostí poskytují bezplatně.

Závěrečná ustanovení

§ 12

(1) Pozemkové knihy a železniční knihy jsou v úschově státních notářství. Orgány geodézie jsou oprávněny těchto knih a jejich součástí (sbírek listin) používat pro účely založení a udržování evidence nemovitostí; v odůvodněných případech zapůjčí státní notářství pozemkové knihy a jejich součásti orgánům geodézie na dobu nezbytné potřeby.

(2) Pro provádění zápisů v evidenci nemovitostí neplatí předpisy o správním řízení.

§ 13

Zrušují se:

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Předseda:

inž. Průša v. r.

Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb.

Charakteristiky účelu užívání jednotlivých druhů pozemků (kultur) zemědělské a nezemědělské půdy

A. Zemědělská půda

Bližší označení pozemků: Charakteristika účelu užívání:
Pro účely evidence nemovitostí se označují jako:
1. orná půda a) pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, a to zpravidla v rámci stanovených osevních postupů;
b) pozemky, které jsou dočasně zatravňovány (víceleté pícniny na orné půdě, event. dočasné louky);
c) pařeniště, skleníky, japany, pokud jsou zřízeny na orné půdě;
2. chmelnice pozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nově vysázenou chmelnici;
3. vinice pozemky, na kterých se pěstuje vinná réva (odrůd plodných i podnožových);
4. zahrady a) pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, pokud se tyto plodiny nepěstují v rámci stanovených osevních postupů jako polní plodiny;
b) souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami;
c) školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď;
d) pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě;
5. ovocné sady a) souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy v hustotě na 1 ha nejméně:
u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní 90 stromů
u vysokokmenů a polokmenů švestek, sliv, rynglí a višní 150 stromů
u vysokokmenů a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin 200 stromů
u čvrtkmenů meruněk, broskví a višní 400 stromů;
b) souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha, na nichž se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha;
c) souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha, na kterých se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu o hustotě nejméně 2000 keřů na 1 ha;
Společná ustanovení k odstavcům a) až c).
Plochy, osázené zákrsky a čtvrtkmeny všech druhů ovocných stromů a plochy osázené polokmeny meruněk a bobulovinami nebo připravené rigolační orbou k výsadbě ovocných sadů, se posuzují jako ovocné sady ihned po provedené výsadbě nebo rigolaci v běžném roce a výsadby ostatních polokmenů (mimo meruněk) a vysokokmenů po 6 letech od výsadby. Svažité pozemky, připravené pro výsadbu ovocných stromů terasováním, se posuzují jako ovocné sady ihned po dokončení výstavby teras bez ohledu na to, jaký druh a tvar ovocných stromů bude na nich vysázen. U sadů smíšených, tj. sadů osázených různými druhy a tvary ovocných stromů, se zjistí hustota osázení propočtem podle připojené tabulky. Sady, u nichž nejsou splněny podmínky stanovené v předchozích odstavcích, se vykazují celou plochou v druhu pozemku (kultuře), kam jejich plocha podle svého výrobního určení patří, s poznámkou „sad“;
6. louky pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), i když se nahodile spásají;
7. pastviny pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou; jako pastviny se též vykazují pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež.
Poznámky k položkám 6. a 7.
Louky, popřípadě pastviny nemění svou kulturu, i když se za účelem zúrodnění ořou, nejdéle po dobu 4 let; v takovém případě se jejich označení nemění.

B. Nezemědělská půda

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.