Zákon o organizaci soudů a o volbách soudců

HLAVA PRVNÍ

SOUSTAVA SOUDŮ A HLAVNÍ ZÁSADY JEJICH ORGANIZACE A ČINNOSTI

§ 1

Soustava soudů

(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé soudy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Soudy Československé socialistické republiky jsou: Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.

Soudy republik jsou: Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, krajské soudy a okresní soudy.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

(3) Na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

(4) Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu městský soud.

Úkoly soudů

§ 2

(1) Soudy jsou povolány chránit:

• a) socialistický stát, jeho společenské zřízení a vztahy ke světové socialistické soustavě,

• b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,

• c) práva a zákonem chráněné zájmy státních, družstevních a jiných společenských a hospodářských organizací,

• d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.

(2) Svou činností soudy vychovávají občany k oddanosti k vlasti, k věci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k důslednému plnění povinností vůči rodině a nezletilým dětem, k úctě k právům, k cti a vážnosti spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachovávání všech pravidel socialistického soužití.

(3) Při ukládání a výkonu trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele, ale i jeho polepšení a převýchovu.

(4) Soudy upozorňují orgány a organizace na nedostatky, které zjistily v jejich činnosti. Orgány a organizace jsou povinny na tato upozornění odpovídat a sdělovat, co učinily k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 3

(1) Soudy plní své úkoly zejména tím, že:

• a) rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů a socialistických organizací,

• b) rozhodují v trestním řízení o vině obviněného a ukládají zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,

• c) v případech stanovených zákonem přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů,

• d) předcházejí sporům mezi občany a socialistickými organizacemi a mezi občany navzájem, jakož i páchání protispolečenských činů.

(2) Soudy provádějí mezi občany výchovnou činnost směřující k propagaci socialistického právního řádu a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.

Základní zásady organizace a činnosti soudů

§ 4

(1) Soudnictví se vykonává za široké účasti pracujícího lidu. Při plnění svých úkolů postupují soudy v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistického právního řádu byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.

(2) K posílení výchovného vlivu soudního řízení mohou v něm vystupovat i národní výbory a dobrovolné společenské organizace pracujících; jejich postavení v řízení je upraveno předpisy o soudním řízení.

§ 5

(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákon stanoví, v kterých senátech a v kterých věcech se účastní na rozhodování soudci z lidu. Zákony o soudním řízení stanoví, v kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce z povolání.

(2) Soudci z povolání a soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce z povolání.

§ 7

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem socialistického státu. Jsou povinni řídit se zákony a jinými právními předpisy a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím.

§ 8

(1) Všichni občané jsou si před zákonem i před soudem rovni.

(2) Každý občan může před soudem jednat ve své mateřštině.

(3) Rozhodnutí všech soudů působících v Československé socialistické republice jsou platná a vykonatelná na celém jejím území. Soudy České socialistické republiky a soudy Slovenské socialistické republiky poskytují si vzájemně právní pomoc. To platí i ve vzájemných vztazích soudů republik a soudů Československé socialistické republiky.

§ 9

(1) Jednání před všemi soudy je zásadně ústní a veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.

§ 10

(1) V řízení postupují soudy tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí.

(2) Při projednávání protispolečenských činů mohou soudy ukládat jen tresty (opatření) stanovené zákonem a za činy v zákoně uvedené.

§ 11

Obviněnému se zajišťuje právo obhajoby včetně práva volit si obhájce.

§ 12

Účast advokátů v soudním řízení

Při obhajobě občanů a při poskytování jiné právní pomoci občanům a socialistickým organizacím působí advokáti.

§ 13

Prokurátor se podle ustanovení o soudním řízení účastní na řízení u soudů a vykonává dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů.

HLAVA DRUHÁ

ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ

Okresní soudy

§ 15

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, popřípadě jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.

§ 16

Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.

§ 17

(1) Předseda okresního soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Předseda okresního soudu vykonává správu okresního soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.

(3) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu; nemá-li předseda okresního soudu náměstka, jiný soudce z povolání předsedou soudu k tomu určený.

Krajské soudy

§ 18

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

• a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

• b) ze soudce z povolání a dvou soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v jiných věcech,

• c) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.

§ 19

(1) Krajské soudy dozírají na rozhodování všech soudů a státních notářství ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství.

(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o soudním řízení.

§ 21

(1) Předseda krajského soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Předseda krajského soudu vykonává správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon správy okresních soudů.

(3) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.

Nejvyšší soudy republik

§ 21a

(1) Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců z povolání.

(2) Nejvyšší soud republiky rozhoduje v senátech.

(3) Senáty nejvyššího soudu republiky se skládají ze tří soudců z povolání.

§ 21b

Nejvyšší soud republiky je nejvyšším soudním orgánem republiky. Vykonává dozor nad rozhodováním všech soudů zejména tím, že

• a) rozhoduje o odvoláních proti prvostupňovým rozhodnutím krajských soudů,

• b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona v případech uvedených v zákonech o soudním řízení,

• c) rozhoduje v dalších případech, určených zákony o soudním řízení.

§ 21c

(1) Soudci z povolání nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní a občanskoprávní kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu nejvyššího soudu zprávu o činnosti kolegií.

(3) Jestliže to vyžadují potřeby dozoru nad zákonností rozhodování soudů, může předseda nejvyššího soudu republiky přikázat příslušnému kolegiu, aby k výkladu určité otázky nebo souboru otázek zobecnilo poznatky z rozhodování soudů anebo zaujalo stanovisko ke správnímu výkladu zákonů a jiných právních předpisů.

§ 21d

(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.

(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména

• a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky,

• b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,

• c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

• d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.

(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.

§ 21e

(1) Předseda nejvyššího soudu republiky:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování senátů nejvyššího soudu republiky a všech krajských a okresních soudů a může dávat podněty k vydání rozhodnutí nebo stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákonů,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících,

• d) svolává plénum nejvyššího soudu, předsedá mu a určuje program jednání,

• e) vykonává správu nejvyššího soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků nejvyššího soudu.

(2) Místopředseda nejvyššího soudu republiky zastupuje předsedu nejvyššího soudu republiky způsobem stanoveným v jednacím řádu nejvyššího soudu republiky.

Vojenské soudy

§ 22

Vojenské soudy rozhodují o všech trestních věcech příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců a dalších jiných osob, o kterých to stanoví zákon.

§ 23

(1) Vojenský obvodový soud se skládá z náčelníka, popřípadě zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.

(4) Vojenské obvodové soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.

§ 23a

(1) Náčelník vojenského obvodového soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Náčelník vojenského obvodového soudu vykonává správu vojenského obvodového soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského obvodového soudu a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.

§ 24

(1) Vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

• a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

• b) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.

(4) Vyšší vojenské soudy dozírají na rozhodování všech soudů ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni vojenské obvodové soudy.

(5) Další případy rozhodování vyšších vojenských soudů upravují zákony o soudním řízení.

§ 24a

(1) Náčelník vyššího vojenského soudu:

• a) může předsedat kterémukoli senátu,

• b) sleduje rozhodování všech senátů vyššího vojenského soudu a vojenských obvodových soudů v obvodu vyššího vojenského soudu,

• c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu vykonává správu vyššího vojenského soudu, zejména zajišťuje jeho chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vyššího vojenského soudu, řídí a kontroluje výkon správy vojenských obvodových soudů a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.

Nejvyšší soud Československé socialistické republiky

§ 25

Nejvyšší soud Československé socialistické republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců z povolání.

§ 26

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech.

(2) Senáty Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se skládají:

• a) z předsedy a čtyř soudců z povolání, jestliže rozhodují o stížnosti pro porušení zákona, podané proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, anebo když zaujímají stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona; v tomto případě je třeba dbát toho, aby členy senátu byli občané obou republik,

• b) z předsedy a dvou soudců z povolání, jestliže rozhodují v ostatních případech.

(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 22, je senát složen z vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia. Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

§ 27

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky sleduje rozhodování nejvyšších soudů republik a vojenských soudů.

Dozírá nad zákonností rozhodování všech soudů a zajišťuje jeho jednotnost tím, že

• a) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů,

• b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů a dále proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, pokud tento soud rozhodoval o odvoláních; při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou vyloučeni soudci, kteří rozhodovali o opravném prostředku,

• c) zaujímá stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona,

• d) přezkoumává zákonnost pravoplatných rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti.

(2) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky dále

• a) rozhoduje o uznání rozhodnutí cizozemských soudů na území Československé socialistické republiky,

• b) rozhoduje spory o místní příslušnosti mezi soudy nebo státními notářstvími České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky,

• c) rozhoduje o určení místně příslušného soudu nebo státního notářství, není-li možno zjistit, zda místně příslušný soud nebo státní notářství je na území jedné nebo druhé republiky,

• d) rozhoduje o přikázání věci soudu nebo státnímu notářství druhé republiky, pokud to zákon o soudním řízení připouští,

• e) rozhoduje o kompetenčních sporech mezi vojenskými a ostatními soudy,

• f) rozhoduje spory o kompetenci mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími druhé republiky.

§ 27a

(1) Jestliže některá otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může ji předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky přikázat senátu k zaujetí stanoviska [§ 26 odst. 2 písm. b)].

(2) Před zaujetím stanoviska si předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky vyžádá vyjádření generálního prokurátora Československé socialistické republiky a předsedů nejvyšších soudů republik.

(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. V jednacím řádu se stanoví též postup, jak má Nejvyšší soud Československé socialistické republiky v zájmu zajištění jednotného výkladu zákona zaujímat v určité právní otázce stanovisko.

§ 28

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenská kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zprávu o činnosti kolegií. Předseda vojenského kolegia mimo to plní další povinnosti vyplývající z jeho vojenského služebního poměru a zastupuje předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ve vojenských záležitostech.